Ideální rekonstrukce raně středověkého hradiště ve Staré Boleslavi a jeho okolí

BLÁHOVÁ, M.–KONZAL, V., edd.: Staroslověnské legendy českého původu. Nejstarší kapitoly z dějin česko-ruských kulturních vztahů. Praha 1975.

FRB I: Fontes rerum bohemicarum. Prameny dějin zemí českých. Praha 1873. Dostupné z: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&bookid=1341, cit. 9. 9. 2024.

LUDVÍKOVSKÝ, J., ed.: Kristiánova legenda. Praha 1978.

MGH: Monumenta Germaniae Historica. Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923. Dostupné z: https://www.dmgh.de/mgh_ss_rer_germ_n_s_2/index.htm#page/(III)/mode/1up, cit. 2. 4. 2025.

AUMÜLLER, T., 2002: Die Porta Praetoria und die Befestigung des Legionslagers in Regensburg. Dissertation, Fakultät für Architektur, Technischen Universität München.

BARTOŠKOVÁ, A., 2010: Raně středověké opevnění vnějšího areálu hradiště Budeč, PA CI, 243–282.

BARTOŠKOVÁ, A., 2011: Zánik knížecího dvorce na Budči, AR LXIII, 284–306.

BARTOŠKOVÁ, A.–ŠTEFAN, I., 2006: Raně středověká Budeč – pramenná základna a bilance poznatků (K problematice funkcí centrální lokality), AR LVIII, 724–757.

BEDNÁR, P.–POLÁKOVÁ, Z.–ŠIMKOVIC, M., 2010: Archeologický a stavebno-historický výskum Katedrály sv. Emeráma na Nitrianskom hrade. In: Monumentorum tutela. Ochrana pamiatok 22, 9–28. Bratislava.

BOHÁČOVÁ, I., 1997: Sonda do života a vývoje přemyslovského hradiště ve Staré Boleslavi. In: Kubková, J.–Klápště, J.–Ježek, M.–Meduna, P. et al., Život v archeologii středověku, 41–52. Praha.

BOHÁČOVÁ, I., 2003a: Opevnění. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 133–173. Praha.

BOHÁČOVÁ, I., 2003b: Topografie a základní horizonty vývoje raně středověké Staré Boleslavi. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 459–470. Praha.

BOHÁČOVÁ, I., 2003c: Doklady českopolských kontaktů z raně středověké Staré Boleslavi – Belege der tschechisch-polnischen Kontakte im Frühmittelalter in Stará Boleslav (Alt Bunzlau), AH 28, 47–53.

BOHÁČOVÁ, I., 2003d: Sídlištní zástavba. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 211–219. Praha.

BOHÁČOVÁ, I., 2003e: Pohřbívání. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 221–226. Praha.

BOHÁČOVÁ, I., 2006: Stará Boleslav – stav a perspektivy studia funkcí a prostorového uspořádání přemyslovského hradu, AR LVIII, 695–723.

BOHÁČOVÁ, I., 2008: Contribution to the study of hinterland of the Early Medieval Stará Boleslav. In: Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren Internationale Tagungen in Mikulčice VI (Poláček, L., ed.), 179–194. Brno.

BOHÁČOVÁ, I., 2011: Dřevěné konstrukce a využití dřeva v raně středověké opevněné centrální lokalitě. Příklady z Pražského hradu, PA CII, 355–400.

BOHÁČOVÁ, I., 2022a: Bavaria and Bohemia. Reflection of supra-regional contacts in the archaeological sources from the Přemyslid castle in Stará Boleslav (Central Bohemia), Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 50, 195–208.

BOHÁČOVÁ, I., 2022b: Keramická produkce z Prahy a jejího širšího zázemí v raném a na počátku vrcholného středověku, Archaeologia Pragensia 26, 189–277.

BOHÁČOVÁ, I.–DVOŘÁK, V., 2022: Hmotová rekonstrukce raně středověkého opevnění a jeho vývoje. Proměny fortifikačních prvků z 9.–11. století ve výpovědi pramenů z někdejší Císařské konírny Pražského hradu a přilehlého dvora, AR LXXIV, 241–274. https://doi.org/10.35686/AR.2022.10 | DOI 10.35686/ar.2022.10

BOHÁČOVÁ, I.–HERICHOVÁ, I., 2003: Poznámky ke genezi historického nadloží. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 112–132. Praha.

BOHÁČOVÁ, I.–HOŠEK, J., 2009: Raně středověké nože ze Staré Boleslavi – Frühmittelalterliche Messer aus Stará Boleslav (Altbunzlau), AH 34, 367–392.

BOHÁČOVÁ, I.–HRUŠKOVÁ, I., 2025: Stará Boleslav. Pohřbívání v areálu staroboleslavské kapituly a při kostele neznámého zasvěcení v jeho sousedství v raném a vrcholném středověku – Stará Boleslav. Bestattungen im Früh- und Hochmittelalter im Areal des Altbunzlauer Kapitels und bei einer Kirche mit unbekanntem Patrozinium in seiner Nachbarschaft, AH 50, 7–50.

BOHÁČOVÁ, I.–KOŠTOVÁ, N., 2024: Vývoj raně středověkého centra ve Staré Boleslavi optikou radiouhlíkového datování etážového pohřebiště při bazilice sv. Václava a kostele sv. Klimenta, AR LXXVI, 333–360. https://doi.org/10.35686/AR.2024.244 | DOI 10.35686/ar.2024.244

BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2002: Raně středověká fortifikace ve Staré Boleslavi. Příspěvek k poznání raně středověké stavební techniky – Frühmittelalterliche Fortifikation in Stará Boleslav. Beitrag zur Erkenntnis der mittelalterlichen Bautechnik, AH 27, 37–50.

BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2003: Sakrální architektura. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 181–190. Praha.

BORKOVSKÝ, I., 1965: Levý Hradec. Nejstarší sídlo Přemyslovců. Praha.

ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA 2014: Mapové aplikace České geologické služby. Půdní mapa 1 : 50 000. Rastrová půdní mapa 1 : 50 000. List 1224. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/pudy/, cit. 4. 9. 2024.

ČULÍKOVÁ, V., 2003: Rostlinné makrozbytky z raně středověkého hradu Stará Boleslav. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 367–376. Praha.

ČÚZK: Analýzy výškopisu. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/av/, cit. 4. 4. 2025.

DAMAŠEK, L., 2016: Architektura a struktura zástavby raně středověkých center. Bakalářská práce, FF UK, Praha.

DEMETRESCU, E., et al., 2016: Demetrescu, E.–Ferdani, D.–Dell' Unto, N.–Leander Touati, A.–Lindgren, S., Reconstructing the original splendour of the House of Caecilius Iucundus. A complete methodology for virtual archaeology aimed at digital exhibition, Scires 6(1), 51–66.

DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.

DRESLEROVÁ, D., 1995: The Prehistory of the Middle Labe (Elbe) Floodplain in the Light of Archaeological Finds – Vývoj nivy středního Labe ve světle archeologických nálezů, PA LXXXVI, 105–145.

FROLÍK, J.–SMETÁNKA, J., 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha – Litomyšl.

HAVRDA, J.–PODLISKA, J., 2011: Hutnictví kovů v podhradí Pražského hradu, Forum urbes medii aevi VI, 68–97.

HERICHOVÁ, I., 2003: Geomorfologie lokality v raném středověku. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 79–111. Praha.

HRUBÝ, V., 1970: Střešní krytina velkomoravského kostela v Uherském Hradišti – Sadech. In: Sborník J. Poulíkovi k šedesátinám (Klíma, B., ed.), 95–102. Brno.

CHOTĚBOR, P.–BENEŠOVSKÁ, K., 2001: Kostely sv. Václava a sv. Klimenta. Stará Boleslav. In: Benešovská, K.–Dragoun, Z.–Durdík, T.–Chotěbor, P., Románská architektura (katalog výstavy), 92–93. Praha. | DOI 10.56112/sp.2016.2.07

JÍLEK, P. et al., 2016: Jílek, P.–Melková, J.–Růžičková, E.–Šilar, J.–Zeman, A., Radiocarbon dating of holocene Sediments. Flood Events and Evolution of the Labe (Elbe) River in Central Bohemia (Czech Republic), Radiocarbon 37(2), 131–137. https://doi.org/10.1017/S0033822200030563 | DOI 10.1017/s0033822200030563

KLÍMA, B., 1985: Velkomoravská kovárna na podhradí v Mikulčicích, PA LXXVI, 428–455.

KÓČKA-KRENZ, H., 2020: A goldsmith's workshop in the Poznań stronghold as an indication of cultural contacts between the Piast and the Přemyslid dynasties, Historia Slavorum Occidentis 25(2), 91–108. | DOI 10.15804/hso200202

KOZÁKOVÁ, R. et al., 2014: Kozáková, R.–Pokorný, P–Mařík, J.–Čulíková, V.–Boháčová, I.–Pokorná, A., Early to high medieval colonization and alluvial landscape transformation of the Labe valley (Czech Republic). Evaluation of archaeological, pollen and macrofossil evidence, Veget Hist Archaeobot (2014), 701–718. https://doi.org/10.1007/s00334-014-0447-1 | DOI 10.1007/s00334-014-0447-1

KŘIVÁNEK, R.–MAŘÍK, J., 2012: Nedestruktivní výzkum akropole libického hradiště. In: Košta, J.–Mařík, J.–Maříková-Vlčková, P., Rudolf Turek. Archeolog, Historik a numismatik. Soubor statí vydaných u příležitosti 100. výročí narození. SbNM A LXVI, 67–70. Praha.

Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně – Ministerstvo životního prostředí České republiky – Austrian State Archive – Military Archive, Vienna 2001: I. vojenské (josefské) mapování – Čechy, mapový list č. 91, https://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c091, cit. 4. 9. 2024.

LÓPEZ-MENCHERO BENDICHO, V. M., 2013: International Guidelines for Virtual Archaeology. The Seville Principles. In: Good Practice in Archaeological Diagnostics, Non-invasive Survey of Complex Archaeological Sites (Corsi, C.–Slapšak, B.–Vermeulen, F., edd.), 269–284. Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-319-01784-6_16 | DOI 10.1007/978-3-319-01784-6_16

MACHÁČEK, J.–DRESLER, P.–PŘICHYSTALOVÁ, R., 2018: Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters, Praehistorische Zeitschrift 93(2), 307–348. https://doi.org/10.1515/pz-2018-0010 | DOI 10.1515/pz-2018-0010

MACHÁČEK, J., 2007: Early medieval centre in Pohansko near Břeclav/Lundeburg. Munitio, emporium or palatium of the rulers of Moravia? In: Post-Roman Towns, Trade and Settlement in Europe and Byzantium Vol. 1. The Heirs of the Roman West (Henning, J., ed.), 473–498. Berlin – New York. https://doi.org/10.1515/9783110218848.3.473 | DOI 10.1515/9783110218848.3.473

MACHÁČEK, J. et al., 2007: Macháček, J.–Gregorová, M.–Hložek, M.–Hošek, J., Raně středověká kovodělná výroba na Pohansku u Břeclavi, PA XCVIII, 129–184.

MACHÁČEK, J. et al., 2021: Macháček, J.–Balcárková, A.–Dresler, P.–Přichystalová, R.–Prišťáková, M., Břeclav-Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí. Archeologické výzkumy v letech 2008–2016. Brno, 1. vyd. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9893-2021 | DOI 10.5817/cz.muni.m210-9893-2021

MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–HERICHOVÁ, I., 2009: Archeologický atlas Pražského hradu. Díl 1. Castrum Pragense 10. Praha.

MAZUCH, M., 2020: Floor Backfills as an Evidence of Surface Buildings. In: L. Poláček et al., Great Moravian Elites from Mikulčice, 152–153. Brno.

NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al., 1998: Neuhäuslová, Z.–Moravec, J.–Chytrý, M.–Sádlo, J.–Rybníček, K.–Kolbek, J.–Jirásek, J., Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha. | DOI 10.1023/a:1007087417500

NOTEBAERT, B.–VERSTRAETEN, G., 2010: Sensitivity of West and Central European river systems to environmental changes during the Holocene. A review, Earth-Science Reviews 103, 163–182. https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2010.09.009 | DOI 10.1016/j.earscirev.2010.09.009

PROCHÁZKA, J., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., 38. Brno.

PRIŠŤÁKOVÁ, M.–MILO, P., 2021: Using geophysical survey as a tool for resolving issues of the structure of the builtup area of the early medieval centre at Pohansko near Břeclav, Czech Republic, Archaeological Prospection, 1075–2196. https://doi.org/10.1002/arp.1811 | DOI 10.1002/arp.1811

RAZÍM, V., 2003: Prostorová identifikace a stručný stavební rozbor dochovaných částí gotického opevnění. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 174–179. Praha.

SCHNEEWEISS, J.–SCHATZ, T., 2014: The Impact of Landscape Change on the Significance of Political Centres Along the Lower Elbe River in the 10th Century A. D., Quaternary International 324, 20–33. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2013.12.059 | DOI 10.1016/j.quaint.2013.12.059

SCHREG, R., 2017: Neuzeitliche Flussdynamik – Beispiele aus dem Maintal zwischen Eltmann und Haßfurt, Archaeologik, 17. 1. 2017. Dostupné z: https://archaeologik.blogspot.com/2017/01/neuzeitliche-flussdynamik-beispiele-aus.html.

SMETÁNKA, Z., 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku, PA – Supplementum 2, 117–138.

STEPHAN, H. G., 2024: Imperial monastery of Corvey in the Middle Ages (822–1600), přednáška, 23. 10. 2024. Dostupné z: https://www.npu.cz/cs/generalni-reditelstvi-npu/akce/114792-prednaska-prof-dr-hanse-georga-stephana-the-imperial-monastery-of-corvey-in-the-middle-ages.

ŠPAČEK, J., 2003: Historie archeologického výzkumu před rokem 1988. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 29–36. Praha.

UNGER, J., 2019: Možnosti využití 3D rekonstrukčních počítačových vizualizací pro archeologii. Disertační práce, FF UK, Praha.

URBAŃCZYK, P., 2005: The Dzierzgoń River's history. In: "Utmark". The Outfield as Industry and Ideology in the Iron Age and the Middle Ages, University of Bergen, Archaeological Series, International 1 (Holm, J.–Innselset, S.–Øye, I., edd.), 237–247. Bergen.

VARADZIN, L., 2010: Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech, AR LXII, 17–71.

VARADZIN, L.–NECHVÁTAL, B., 2012: Nové poznatky o předrománském kostele centrální dispozice na Vyšehradě (předběžná zpráva), PRP 19, č. 2, 170–176.

VAŘEKA, P., 2001: Stavební kultura předhradí Levého Hradce. In: Tomková K., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl I. Castrum Pragense 4, 254–272. Praha.

VAŘEKA, P.–FROLEC, V., 2007: Lidová architektura. Encyklopedie. Praha, 2., přeprac. vyd.

WRIGHT, W. D., 2019: Crafters of Kingship: Smiths, Elite Power, and Gender in Early Medieval Europe, Medieval Archaeology 63(2), 271–297. https://doi.org/10.1080/00766097.2019.1670922 | DOI 10.1080/00766097.2019.1670922