Archeologické stopy pyrotechnologických zařízení v cihlářství

AMB, fond U 9, Nb 16: Archiv města Brna, fond U 9 Sbírka plánů, Cihelny, sign. Nb 16, inv. č. Vc/14.

AMB, fond A 1/22, 648: Archiv města Brna, fond A 1/22 Stará spisovna – Oeconomica, krabice 129, inv. č. 648.

AMB, fond U 9, Nb5: Archiv města Brna, fond U 9 Sbírka map a plánů, Cihelny, sign. Nb5, inv. č. Vc/3.

Krutiš, M., 2007: Mohelno, vodní nádrž "Kočičák". NZ č. j. 32-07, ulož. v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

MZA, fond D 8: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 8 Stabilní katastr – vceňovací operáty, kart. 235, sign. 594.

MZA, fond D 8 Stabilní katastr – vceňovací operáty, kart. 660, sign. 1790.

MZA, fond D 8 Stabilní katastr – vceňovací operáty, kart. 3, sign. 8.

MZA, fond D 8 Stabilní katastr – vceňovací operáty, kart. 421, sign. 1113.

OPA 10/000007: Österreichisches Patentamt, inv. č. 10/000007. Archiválie dostupné z: https://privilegien.patentamt.at/metadata/1860_000362/, cit. 6. 4. 2025.

BÁRTA, R., 1973: Naše cihlářství v minulosti. Příspěvky k dějinám skla a keramiky 2, Rozpravy Národního technického muzea v Praze 45, 88.

BÁRTA, R.–ŠIRHAL, H., 1966: Přehled dějin cihlářství. Brno.

BIRINGUCCI, V., 1540: De la Pirotechnia. Veneto.

BLÁHA, R.–SIGL, J., 2007: Archaeological excavation of a Modern period brickworks on the Kimberly- Clark site in Jaroměř. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 107–144. Praha.

BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G.–FROLÍK, J., 2005: Architektura odhalená archeologickým výzkumem a problémy s její památkovou ochranou – Die durch archäologische Erforschung freigelegte Architektur und Probleme mit ihrem Denkmalschut, AH 30, 29–46.

ČURNÝ, M., 2012: Tehliarske pece. Náčrt problematiky v stredoveku a novoveku v strednej a západnej Európe, AT 23, 71–82.

DRDA, M., 1983: Cihelna 13. století v Milevsku – Eine Ziegelei aus dem 13. Jh. in Milevsko, AH 8, 167–173.

DŘÍMAL, J., 1947: Zemský dům v Brně. Brno.

DŘÍMAL, J.–PEŠA, V., 1969: Dějiny města Brna. 1/2. Brno.

FORMÁNKOVÁ, K., 2020: Archeologický výzkum cihlářské pece z Medlešic (okr. Chrudim) v kontextu novověké cihlářské výroby. Rkp. diplomové práce obájené na Univerzitě Hradec Králové, Filozofická fakulta, Katedra archeologie. Hradec Králové. | DOI 10.35686/ar.2021.4

FREIWILLIG, P., 2011: Technické stavby Frýdlantska. Liberec.

FREIWILLIG, P., 2014: Vývoj cihlářských pecí na příkladu Frýdlantska. In: Vesnické objekty V (Chmelenský, J., ed.), 88–98. Vysoké Mýto.

FROLÍK, J., 2014: Archeologický výzkum v areálu bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře v letech 1998 až 2012 – Die Archäologische Grabung im Areal des ehemaligen Jesuitenkollegs in Kutná Hora in den Jahren 1998 bis 2012, AH 39, 703–721.

GOŠ, V., 1978: Cihlářské pece v Mohelnici, Sborník Technického musea v Brně 2, 207–210.

HÁJEK, J. a kol., 2017: Hájek, J.–Maloušek, J.–Koberová, V.–Bartoš, L.–Semerád, M.–Kibic, K. ml., Cihly v historické architektuře Prahy. O výrobě a využití zdicích cihel. Seznam Pražských cihelen. Praha.

HOLUB, P., 2011a: K výrobě a variabilitě stavební keramiky ve středověkém a novověkém Brně, FUMA VI, 98–121.

HOLUB, P., 2011b: Vrcholně středověká vápenka z panenské ulice v Brně, AT 22, 134–138.

HOLUB, P., 2017: Poznatky k lokalizaci cihlářských podniků na historických předměstích Brna, BMD 30, 89–113.

HOLUB, P., 2021: Tradice výroby stavební keramiky na Vysočině, AVV 9, 174–187.

HOLUB, P.–ANTON, O., 2020: 99 brněnských cihelen. Historický vývoj stavebních materiálů z pálené hlíny a jejich výroby na území města Brna. Brno.

HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–ZŮBEK, A., 2019: Středověká cihlářská pec na výrobu střešní krytiny z Rooseveltovy ulice v Brně, AT 30, 48–55.

HOLUB, P. a kol., 2007: Holub, P.–Merta, D.–Sedláčková, L., Pozdně středověká hrnčířská pec z Moravských Budějovic, AT 18, 66–69.

HOLUB, P. a kol., 2010: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zůbek, A., Novověká cihelna z Husovy ulice v Brně, AT 21, 83–92.

HOLUB, P.–MERTA, D.–ZŮBEK, A., 2006: Cihlářská a vápenická pec na ulici Božetěchova v Brně-Králově Poli, AT 17, 45–51.

KAŇKA, M., 2021: Z historie cihlářství na Pardubicku. Od klášterní dlažby k AKU bloku. Pardubice.

KELEMEN, M. H., 1995: A legio I adiutrix téglavetője Dömösön. Archaeologiai Értesitó. Band 121/122 (1994–1995), 97–114.

KOLAŘÍK, V.–PEŠKA, M., 2006: Středověké vápenické pece z Moravského náměstí v Brně, AT 17, 30–42.

KOS, P., 2019: Nové vápenické a cihlářské areály v Moravském krasu a jeho okolí, AT 30, 22–40.

KOS, P.–HOLUB, P.–MAJOROŠ, P., 2022: Pokusný výpal kombinované vsázky ve vápenické peci na Staré huti u Adamova na příkladu čtyř druhů stavebních surovin, AT 33, 49–56.

KOS, P.–VÁLEK, J., 2016: Experimentální výpal vápna v šestikanálové vápenné peci z období vrcholného středověku v Mokré, AT 27, 32–50.

KRAJÍC, R., 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. České Budějovice – Tábor.

LANG, F. a kol., 2012: Lang, F.–Kastler, R.–Wilfing, T.–Wohlmayr, W., Die römischen Ziegelbrennöfen von Neumarkt-Pfongau I, Salzburg. Forum Archaeologiae, Zeitschrift für klassische Archäologie 63(6).

MATĚJ, M. a kol., 2012: Matěj, M.–Klát, J.–Plchová, J.–Kyselák, J., Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava.

MEHLER, J., 1798: Die Landwitschaft des Königreichs Böhmen. Vierten Band, fünfte Abtheilung von dem Ziegel- und Kalkbrennen. Prag und Dresden.

MENDL, B., 1935: Knihy počtů města Brna z let 1343–1365. Brno.

NAWRATH, A., 1928: Der Ziegelofen. Handbuch für Ziegeleien bei Einrichtung und Bauausführung von Brennofen, Schornsteinene und Ofengebäuden. Leipzig.

NOVÝ, P.–ČERNÝ, M., 2023: Pozdně hradištní milířovací jáma na pálení vápna z Holubic, okr. Praha-západ, AT 34, 46–55.

PFEIFFER, J. F. von, 1777: Lehrbegrif sämmtlicher oeconomischer und Cameralwissenschaften. 1. Theil. 3. Band. Mannheim.

RUPP, E.–FRIEDRICH, G., 1993: Die Geschichte der ziegelherstellung. Königswinter. 3. Auflage.

TAJER, A.–KAŇKA, M., v tisku: Archeologický výzkum novověké "Dvořákovy" cihelny (k. ú. Vysoké Mýto), AT.

TÜRRSCHMIDT, A., 1861: Ueber der Ringformigen Brennofen, welcher nach dem Hoffmann-Licht'schen princip erbaut in Prag in Betrieb gesetzt ist, Polytechnischen Journal, Band 160, Nr. LXI, 206.

VOTT, A., 1903: Cihlářství. Praha.

WZ, 1872: Wiener Zeitung/ Nr. 70, 27. 3. 1872, 1330; Aufhebung des Hoffmann'schen Ringofen-Privilegiums, Die Presse Abendblatt XXV, Nr. 253, 14. 9. 1872, 3. https://doi.org/10.1038/scientificamerican08031872-70a

ŽUFOVÁ, J., 2022: Diskontinuita tehlovej architektúry v 13. storočí v Trnave a okolí. Boli plevovky románske a prstovky gotické? – Diskontinuität der Ziegelarchitektur im 13. Jahrhundert in Trnava und Umgebung. Waren Spreuziegel romanisch und Handstrichziegel gotisch?, AH 47, 551–594. https://doi.org/10.5817/AH2022-2-5 | DOI 10.5817/ah2022-2-5

Vodní mlýny: http://vodnimlyny.cz/

Calcarius: http://calcarius.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=e6d21625a26145a6a1342c 69455bfc5f

Industriální topografie: http://www.industrialnitopografie.cz/index2.php

Simons, G., 1963: Der Lehm bei bäuerlichen hausbau: Feldbrandziegelei, Sabershausen, Hunsrück 1963. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=WJP0cjhDAyM, cit. 6. 6. 2025.