Majetky a osídlovací aktivita nevládnoucích Přemyslovců

Jan Škvrňák

doi:10.5817/AH2025-2-16

Majetky a osídlovací aktivita nevládnoucích Přemyslovců

Roč.50,č.2(2025)

Jan Škvrňák

https://doi.org/10.5817/AH2025-2-16

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82959

PDF

Abstrakt

Studie zkoumá majetkovou základnu nevládnoucích Přemyslovců v kontextu osídlování českých zemí ve 12. a 13. století. Zaměřuje se především na majetky, které nevládnoucí členové přemyslovského rodu vlastnili a následně darovali církevním institucím, vychází přitom z písemných pramenů, především darovacích listin, které naznačují, že vedle tradičních údělů spravovali nevládnoucí Přemyslovci i alodiální majetky. Ty se nacházely jak v jádrových oblastech osídlení, tak v řídce obydlených regionech, které byly později kolonizovány církevními institucemi. Studie se zaměřuje na jednotlivé linie Přemyslovců a jejich majetkové transakce a analyzuje, jakým způsobem Přemyslovci spravovali své majetky a proč je darovali církevním institucím. Ukazuje se, že důvodem nebylo pouze zajištění zádušních mší a duchovní spásy, ale také strategická správa území, které nebylo pro Přemyslovce ekonomicky klíčové. Závěrem studie konstatuje, že nevládnoucí Přemyslovci spíše nehráli významnou roli v osidlování Čech, a to především prostřednictvím církevních institucí, které na darovaných územích prováděly kolonizační činnost. Tento proces vedl k postupnému ekonomickému a sociálnímu rozvoji regionů, což mělo dlouhodobé důsledky pro strukturu českého státu.

Klíčová slova:
Přemyslovci; majetky; osídlení; církevní donace; kolonizace

Stránky:
749–761

Reference

CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I–II, 805–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1912; V/2, 1267–1268 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1982.

FRA: Fontes rerum Austriacarum II/23 (Pangerl, M., ed.). Wien 1865.

FRB: Fontes rerum Bohemicarum II (Emler, J., ed.). Praha 1874–1875.

MGH SS, N. S.: Monumenta Germaniae historica, Scriptores rerum Germanicarum, Nova series 2 (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.

MGH SS, u. s.: Monumenta Germaniae historica, Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi 8 (Waitz, G., ed.). Hannover 1878. | DOI 10.1515/hzhz-2017-1302

ND: Necrologium Doxanense (Emler, J., ed.). Praha 1884.

NEKO: Ein Necrologium des ehmaligen Klosters Ostrov (Emler, J., ed.). Praha 1878.

RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II–IV (Emler, J., ed.). Praha 1882–1892.

BAGI, D., 2020: The Territorial Divisions, Power Struggles, and Dynastic Historiography of the Árpáds of 11th- and Early 12th-Century Hungary, with Comparative Studies of the Piasts of Poland and the Přemyslids of Bohemia. Budapest. | DOI 10.1086/726869

BOROVSKÝ, T., 2005: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě. Brno.

ČECHURA, J., 1979: Hospodářský vývoj plaského kláštera v době přemyslovské, HG 18, 233–305.

DEJMEK, J., 1991: Děpoltici – K mocenskému postavení a osudům jedné větve Přemyslovců, Mediaevalia Historica Bohemica 1, 89–139.

DUŠKOVÁ, S., 1957: Pražák, Jiří. Privilegium Přemysla I. pro Doksany a jeho konfirmace z r. 1276; Kristen, Zdeněk. Neznámé – zpadělané – znění privilegia Přemysla Otakara I. pro klášter doksanský z r. 1226, SPFFBU, Řada historická (C), roč. 6, č. C4, 161–164.

EKRT, T., 2019: Děpoltici – vedlejší větev Přemyslovců. Bakalářská práce, UK, Praha.

HEJHAL, P., 2009: Pravěké a raně středověké osídlení české části Českomoravské vrchoviny. Doktorská disertační práce, MU, Brno.

JAN, L., 2006: Václav II. a struktury panovnické moci. Brno.

JAN, L., 2011: Die Entwicklung des böhmischen Priorats der Johanniter. In: Borchard, K.–Jan, L., Die geistlichen Ritterorden in Mitteleuropa. Brno.

KAIGL, J., 2011: Kostel v Srbicích, Památky západních Čech 1, 9–16.

KRISTEN, Z., 1955: Neznámé – zpadělané – znění privilegia Přemysla Otakara I pro klášter doksanský z roku 1226, Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci, Historie 2, 89–110.

KUŽELA, D., 2023: Dějiny johanitské komendy v Manětíně. Bakalářská práce, MU, Brno.

NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny. Dílu I. část 2. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha.

NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Praha.

PÁTKOVÁ, H., 2022: Nekrologium premonstrátek v Doksanech, Mediaevalia Historica Bohemica 25, č. 2, 29–53. https://doi.org/10.56514/mhb.25.02.02 | DOI 10.56514/mhb.25.02.02

POLANSKÝ, L. a kol., 2009: Polanský, L.–Kalhous, D.–Kopal, P.–Moravcová, I., Přemyslovská dynastie: Soupis členů původního českého panovnického rodu. In: Somer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., Přemyslovci – budování českého státu. Praha. | DOI 10.14712/24645370.2520

PRAŽÁK, J., 1955: Privilegium Přemysla I. pro Doksany a jeho konfirmace z r. 1276, Sborník archivních prací 1, 153–203.

SASSE, B., 1982: Die Sozialstruktur Böhmens in der Frühzeit: historisch-archäologische Untersuchungen zum 9.–12. Jahrhundert. Berlin. https://doi.org/10.3790/978-3-428-45202-6

SVITÁK, Z., 1991: Konfirmace Přemysla Otakara II. pro Doksany z roku 1276 ve světle litoměřické listiny z roku 1282, SPFFBU Řada historická (C), roč. 40, č. C38, 7–13.

SVOBODA, M., 2006: Majetek johanitského řádu v Čechách ve 12.–16. století. Disertační práce, MU, Brno.

ŠIMÁK, J., 1938: České dějiny. Dílu I. část 5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha.

ŠOLLE, M., 2000: Po stopách Přemyslovských Děpolticů: Příspěvek ke genezi města Kouřimě. Praha.

VANĚČEK, V., 1933: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českém státě (12.–15. stol.). I. Praha.

VELÍMSKÝ, T., 1998: Trans montes, ad fontes. Most.

VLK, R., 2020: Elisabeth, quae publicam rem Boemiae plus quam vir regebat. Alžběta uherská, kněžna česká, Mediaevalia Historica Bohemica 23, č. 2, 7–36.

WIHODA, M., 2010: Morava v době knížecí 906–1197. Praha.

ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.

ŽEMLIČKA, J., 1997a: Kastelán Blah a jeho rod (příběh velmožské rodiny z Litoměřicka), MVP 35, 193–206.

ŽEMLIČKA, J., 2005: Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha.

Metriky