Středověká královská města v západních Čechách a jejich vztah k dálkovým komunikacím

Roč.51,č.1(2026)

Abstrakt
Západní Čechy patřily k regionům, kde došlo k výrazné urbanizaci po polovině 13. století, kdy byla během krátké doby vybudována síť základních královských měst. Západní Čechy byly zároveň tranzitní oblastí dálkového obchodu, který spojoval Čechy s Bavorskem, Horní Falcí a Horními Franky. Není proto náhodou, že všechna královská města vznikla na důležitých dálkových tranzitních komunikacích: Řezenské, Norimberské, Německé, České/Bavorské, Vintířově cestě a Zlaté stezce. Orientaci měst na dopravu a obchod podtrhují privilegia a výsady týkající se výročních trhů, práva výběru cel a mýt, nuceného skladu, ale také přítomnost objektů dopravní infrastruktury. Trasování komunikací se výrazně promítlo do vývoje městského urbanismu. Cílem příspěvku je na základě rozboru mapových pramenů v GIS ukázat, jak mohl průběh dálkových komunikací ovlivnit celkovou topografii a urbanistický vývoj středověkých měst v době před lokací a po lokaci.

Klíčová slova:
středověké město; dálkové komunikace; vrcholný středověk; historická geografie; urbanismus; západní Čechy

Stránky:
69–111
Reference

CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. 805–1197 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.

CDB III: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1–2. 1231–1240 (Friedrich G.–Kristen, Z., edd.). Pragae 1942–1962.

CDB IV: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV. 1240–1253 (Šebánek, J.–Dušková, Š., edd.). Pragae 1962.

CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1. 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, Š., edd.). Praha 1974.

CIM IV/I: Codex iuris municipalis regni Bohemiae. Tomus IV/1. Privilegia nekrálovských měst 1232–1452 (Haas, A., ed.). Praha 1954.

FRB II: Fontes rerum bohemicarum II. (Emler, J., ed.). Pragae 1874.

RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.

RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. 1334–1346 (Emler, J., ed.). Pragae 1892.

BAŠTA, J., 1991: Otázka zemských stezek na Domažlicku ve světle archeologických nálezů – Die Frage der Landespfäde in der Gegend von Domažlice (Taus) im Lichte der archäologischen Funde, SMP 2, 61–73.

BENEŠ, A., 1980: Horní Pootaví v pravěku a na počátku dějin podle archeologických pramenů. In: Sborník vlastivědných prací o Šumavě. K 650. výročí města Kašperské Hory, 7–58. Kašperské Hory.

BENDOVÁ, M., 2012: Archeologický průzkum Řezenské cesty. Nepublikovaná diplomová práce na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni.

BĚLOHLÁVEK, M., 1971: Die Rolle Pilsens im Transithandel des 16. Jahrhunderts. In: Der Außenhandel Ostmitteleuropas 1450–1650 (Bog, I., ed.), 514–524. Köln – Wien.

BOBKOVÁ, L., 1982: České panství v Horní Falci za vlády Karla IV, Sborník Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, řada historická, 5–25.

BOBKOVÁ, L., 2007: Bayern und die Oberfalz in der Politik Karls IV. In: Bayern und Böhmen. Kontakt, Konflikt, Kultur (Luft, R.–Eiber, L., edd.), 35–57. Oldenbourg.

BOLINA, P.–KLIMEK, T.–CÍLEK, V., 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.

BRAUN, P., 1992: Sušice. In: Výzkumy v Čechách 1988/89, 151, č. 556. Praha.

BŘICHÁČEK, P., 2007: Stříbro – náměstí TGM čp. 13. In: Výzkumy v Čechách 2004, 230, č. 976. Praha.

BŘICHÁČEK, P., 2016: Domažlická sídelní aglomerace s kostelem sv. Jakuba a její význam v raném středověku. In: Sborník příspěvků z konference k výročí 750 let královského města Domažlice, 9–16. Domažlice.

BŘICHÁČEK, P., 2016: Stříbro – náměstí T. G. M., muzejní náměstí. In: Výzkumy v Čechách 2011–2012, 459, č. 1814. Praha.

BŘICHÁČEK, P., 2017: Archeologický výzkum minoritského kláštera ve Stříbře – Die archäologische Untersuchung des Minoritenklosters in Stříbro (Mies), AZČ 13, 50–79.

BŘICHÁČEK, P.–ČECHURA, M., 2010: Kirche St. Jakobus in Taus/Domažlice und ihre Stellung in der örtlichen frühmittelalterlicher Siedlungsagglomeration. In: Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle. Internationale Tagungen in Mikulčice VIII (Poláček, L.–Maříková-Kubková, J., edd.), 289–303. Brno.

BŘICHÁČEK, P.–ČECHURA, M., 2011: Kostel sv. Jakuba většího v Domažlicích a jeho postavení v místní raně středověké sídelní aglomeraci – Kirche St. Jakob in Domažlice und ihre Stellung in der hiesigen Siedlungsaglomeration, AZČ 2, 56–72.

BŘICHÁČEK, P.–HEREIT, P., 2018: Archeologický výzkum kláštera augustiniánů v Domažlicích – Archäologische Untersuchung des Augustinerklosters in Domažlice (Taus), AZČ 9, č. 1, 79–89.

BŘICHÁČEK, P.–METLIČKA, M., 1999: Domažlická sídelní aglomerace v raném středověku – The Domažlice settlement agglomeration in the Early Middle Ages, ASČ 3, 259–282.

BYSTRICKÝ, V., 1957: Hospodářství města Stříbra v letech 1524–1564, Zápisky katedry československých dějin a archivního studia II, 99–103.

BYSTRICKÝ, V., 2017: Klášter Kladruby a město Stříbro – soupeři i sousedé (do roku 1618). In: Devět století kláštera v Kladrubech 1115–2015 (Nováček, K.–Kubatová Pitrová, M., edd.), 77–83. České Budějovice.

ČECHURA, J., 1985: Struktura pozemkové držby v západních Čechách na počátku husitské revoluce, SH 31, 5–53.

ČECHURA, J., 2012: Zaniklé kostely v Čechách. Praha.

ČECHURA, J., 2019: Historie Norimberské a Řezenské cesty na území západních Čech. Kladruby.

ČECHURA, J., 2022: Archeologický výzkum kostela sv. Václava v Sušici. In: Vlastivědný sborník muzea Šumavy XII, 47–62. Sušice.

ČECHURA, J., 2024: Archeologický výzkum kostela Panny Marie v Sušici. In: Vlastivědný sborník muzea Šumavy XIII, 53–73. Sušice.

DENECKE, D., 2007: Linienführung und Netzgestalt mittelalterlicher Verkehrswege – eine raumstrukturelle Perspektiven, Vorträge und Forschungen: Straßen- und Verkehrswesen im hohen und späten Mittelalter 66, 49–70.

DIEDERICH, V.–PREUSZ, M., 2022: Entlang der Goldenen Straße vom Mittelalter bis zur Neuzeit Ein Beitrag zur Archäologie der bayerischböhmischen Grenzlandschaft (Bereich Bärnau–Tachau/Tachov), Siedlungsforschung. Archäologie – Geschichte – Geographie 39, 257–288.

DINKLAGE, K., 1942: Der frühmittelalterliche Handelsweg von Böhmen ins bairische Isartal (Schüttenhofen-Deggendorf), Altböhmen und Altmähren 2, 82–111.

DOLLACKER, A., 1938: Altenstrasse der mittleren Oberpfalz, Verhandlungen des Historischen Vereins für Oberpfalz und Regensburg 88, 167–186.

DOUBOVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1996: Středověká hrnčířská pec v Plzni – Lochotínské ulici (s nálezy keramiky z mladší doby římské a starší až mladší doby hradištní) – Mittelalterlicher Töpferofen in Pilsen – Lochotínská Str. (mit den Funden von der jüngeren römischen Kaiserzeit und der älteren bis jüngeren Burgwallzeit), Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie XIII, 41–70.

DUDKOVÁ, V.–ORNA, J.–WALDMANNOVÁ, M., 2015: Torzální architektura v historickém jádru Plzně na příkladu špitálního kostela sv. Máří Magdaleny – Torsale Architektur im historischen Stadtkern Pilsens am Beispiel der Spitalkirche Hl. Maria Magdalena, AH 40, 779–797. https://doi.org/10.5817/AH2015-2-21

DURDÍK, T., 1987: Chodský hrad v Domažlicích. Domažlice.

DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.

FRIDRICH, J., 1958: Boj Stříbrských o privilegovanou cestu. Příspěvek k dějinám komunikací na českém jihozápadě. In: Minulostí Plzně a Plzeňska I, 37–49. Plzeň.

FRIDRICH, J., 1958: Boj Stříbrských o privilegovanou cestu. Příspěvek k dějinám 1984: K nejstarším dějinám Horšovského Týna do počátků husitské revoluce, Minulostí Západočeského kraje 20, 155–173.

FRÖHLICH, J., 1995: Hroby v kostele sv. Mikuláše v Kašperských Horách, Zlatá stezka 2, 178–180.

FRÖHLICH, J.–LHOTÁK, J., 2012: Několik drobných středověkých a novověkých archeologických nálezů ze Sušice a otázka předlokačního osídlení – Einige kleinere mittelalterliche und neuzeitliche archäologische Funde aus Sušice und die Frage der Vorlokationsbesiedlung, AZČ 3, 21–27.

FRÝDA, F., 1978: Zemnice 13. století z Plzně-Roudné – Halbgrubenhaus aus dem 13. Jh. aus Plzeň-Roudná, AH 3, 63–66.

FRÝDA, F., 1979: Archeologický výzkum v městě Plzni – Archäologische Forschung in der Stadt Plzeň (Pilsen), AH 4, 319–322.

FRÝDA, F.–ROŽMBERSKÁ, V., 1989: Příspěvek k chronologii středověké keramiky Kašperských Hor. In: Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy I, 17–27. Sušice.

FRÝDA, F.–ROŽMBERSKÁ, V., 1991: Středověké odpadní jímky z Kašperských Hor – Mittelalterliche Abfallgruben in Kašperské Hory (Berg Reichenstein), Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie VI, 28–63.

GRACLÍK, CH., 2017: Archeologický průzkum Norimberské cesty (úsek Tachov Bärnau) s využitím dat leteckého laserového skenování. Nepublikovaná bakalářská práce na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni.

GRAUS, F., 1960: Die Handelsbeziehungen Böhmens zu Deutschland und Österreich im 14. und zu Beginn des 15. Jahrhunderts. Eine Skizze, Historica 2, 77–110.

HANZLÍKOVÁ, H., 2005: Ke stavebnímu vývoji západního křídla konventu bývalého minoritského kláštera ve Stříbře. In: Dějiny staveb 2005, 107–112. Plzeň.

HARTNER, J., 2023: Der mittelalterliche Münzfund von Běhařov (12. Jh.): Aktuelle Untersuchungen und vorläufige Ergebnisse. In: Museion. Zborník kremnického múzea 2. Štúdie z medzinárodnej konferencie Numismatica centreuropaea IV, ktorá sa uskutočnila v Kremnici 23.–26. septembra 2019, 63–77. Kremnica.

HAUSEROVÁ, M., 1995: Urbanismus; Městský obytný dům. In: Gotika v západních Čechách (1230–1530) (Fajt, J., ed.), 138–171, 222–249. Praha.

HEREIT, P., 2007: Domažlice a archeologie v letech 1992–2005, Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie XVIII, 69–85.

HEREIT, P., 2013: Archeologický dozor na stavbě "Čistá Berounka, II. etapa, stavba D" v Domažlicích. Předběžná nálezová zpráva. Dokument C-TX-201300200. Západočeské muzeum v Plzni, příspěvková organizace. https://doi.org/10.60585/C-TX-201300200

HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.

HOFINGER, V., 2002: Die alte Salzstrasse von Regensburg nach Böhmen – Verlauf, wirtschaftliche Bedeutung, Funktionszeitraum: Der Abschnitt von Rötz bis Pilzen, Prag. In: Regensburger Beiträge zur Regionalgeographie und Raumplanung (Ehrig, R.–Manske, J.–Werner, E., edd.), 93–198. Kallmünz.

HORPENIAK, V., 1974: Kašperskohorská Zlatá stezka ve 14. a 15. století, Výběr z prací Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 11, 233–235.

HORPENIAK, V., 1980: Hornické Kašperské Hory v době předhusitské. In: Sborník vlastivědných prací o Šumavě. K 650. výročí města Kašperské Hory, 75–98. Kašperské Hory.

HORPENIAK, V., 1990: Mnich Günther. In: Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 2, 41–56. Sušice.

HOSNEDLOVÁ, H.–HŮRKOVÁ, J., 2016: Sušice ve výpovědi archeologických pramenů. 1. část – objekt Muzea Šumavy v Sušici. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy IX, 35–82. Sušice.

HŮRKOVÁ, J., 1996: Záchranný archeologický výzkum čp. 152/I v Klatovech, Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie XIII, 111–129.

HŮRKOVÁ, J., 1996a: Nuželická ulice, vozovka mezi domy čp. 56 a 60 a jižní stranou kostela Panny Marie. Hlášení. Dokument C-TX-199704536. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, příspěvková organizace. https://doi.org/10.60585/C-TX-199704536

HŮRKOVÁ, J., 1998: Archeologický výzkum v Sušici v roce 1996, Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie XIV, 114–134.

HŮRKOVÁ, J., 1998a: Sušice – Nám. Svobody před čp. 4. In: Výzkumy v Čechách 1996–1997, 222–223, č. 949. Praha.

HŮRKOVÁ, J., 2003: Deset let archeologických výzkumů v Klatovech. In: Sborník prací z historie a dějin umění 2, 13–31. Klatovy.

HŮRKOVÁ, J., 2006: Archeologický výzkum v areálu bývalé jesuitské koleje v Klatovech. In: Sborník prací z historie a dějin umění 4, 13–36. Klatovy.

HŮRKOVÁ, J., 2018: Sušice ve výpovědi archeologických pramenů. 2. část – konvent kapucínů. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy X, 29–68. Sušice.

HŮRKOVÁ, J., 2020: Sušice ve výpovědi archeologických pramenů. 3. část – středověké a novověké nálezy z Horního předměstí. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy XI, 47–76. Sušice.

HŮRKOVÁ, J., 2022: Sušice ve výpovědi archeologických pramenů. 4. část – Mostní ulice čp. 45, příklad kulturního souvrství v historickém jádru města. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy XII, 27–46. Sušice.

HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2004: Sušice, Mostní čp. 45/1, rozšíření prodejny elektro. Nálezová zpráva. Záchranný archeologický výzkum březen–červen 2004. Dokument C-TX-200501974. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, příspěvková organizace. https://doi.org/10.60585/C-TX-200501974

HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2004a: Kašperské Hory – dům s pečovatelskou službou. Archeologický dozor 2004. Nálezová zpráva. Dokument C-TX-200501968. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, příspěvková organizace. https://doi.org/10.60585/C-TX-200501968

HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2005: Kašperské Hory archeologický výzkum při teplofikaci města 2005. Nálezová zpráva. Dokument C-TX-200605485. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, příspěvková organizace. https://doi.org/10.60585/C-TX-200605485

HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2007: Sušice – Vodní ulice 146. Stavební úpravy a přístavba. Archeologický výzkum 2006. Dokument C-TX-200702264. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, příspěvková organizace. https://doi.org/10.60585/C-TX-200702264

HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2008: Archeologický výzkum v areálu dominikánského kláštera uvnitř hradeb v Klatovech – 1. část. Sborník prací z historie a dějin umění 5, 29–65. Klatovy.

HŮRKOVÁ, J.–PŘEROSTOVÁ, H., 2013: Opěrná zeď na pozemku p. č. 146/1 a 474/1, k. ú. Sušice nad Otavou, areál kapucínského kláštera. Nálezová zpráva. Dokument C-TX-201405178. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, příspěvková organizace. https://doi.org/10.60585/C-TX-201405178

HŮRKOVÁ, J.–PÍCKA, J., 2014: Muzeum Šumavy v Sušici, přístavba, nástavba a stavební úpravy archeologický výzkum 2012–13. Nálezová zpráva. Dokument C-TX-201405166. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, příspěvková organizace. https://doi.org/10.60585/C-TX-201405166

HUS, M., 1992: K nálezům jihoněmeckých fenikových denárů na Plzeňsku v 13. století, Sborník západočeského muzea v Plzni, řada Historie VIII, 182–186.

JANIŠ, D., 2024: Royal Towns and Their Role in Keeping the Peace and Legal Order in the Czech Lands in the Fourteenth and Early Fifteenth Centuries, The City and History 13, č. 2, 6–28. https://doi.org/10.33542/CAH2024-2-01

JANOUŠKOVEC, J.–FRÝDA, F., 1983: Počátky města Stříbra, Sborník okresního muzea v Tachově 18, 3–13.

JIRÁSKO, L., 1986: Ke genezi Stříbra a jeho středověkých staveb, Minulostí Západočeského kraje 22, 131–53.

JEŽEK, M., 1996: Česká města na foliích würzburského alba (1. část) – Böhmische Städte auf Blättern des würzburger Albums, PRP II, 35–50.

KAAR, A., 2018: Business as usual? Sigismund's trade privileges for the royal towns of Bohemia, Husitský Tábor 22, 34–53.

KAAR, A., 2019: Urkunden und Briefe über das antihussitische Handelsverbot Charters and Letters Regarding the Trade Embargo Against the Czech Hussites, Studia historica Brunensia 66, 85–106. https://doi.org/10.5817/SHB2019-1-3

KAMENICKÁ, E., 2006: Městské hradby, bašta v Zlatnické ulici záchranný archeologický výzkum. In: Sborník prací z historie a dějin umění 4, 39–46. Klatovy.

KAŠÁK, K., 2010: Hlubinné dobývání zlata v Kašperských Horách. Nepublikovaná diplomová práce na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni.

KAŠÁK, K., 2015: Shrnutí výsledků archeologického výzkumu v Kašperských Horách prováděného v letech 2009–2010 z hlediska archeologicko-montánního poznání, Živá archeologie – REA 17, 64–68.

KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.

KNAPPETT, C., 2011: An Archaeology of Interaction. Network Perspectives and Material Culture and Society. Oxford. https://doi.org/10.1093/acprof:osobl/9780199215454.001.0001

KOČÁR, P.–SCHNEIDERWINKLOVÁ, P.–ŠIROKÝ, R., 2003: Sušice – nám. Svobody, ppč. 7/2 a 7/1. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu ZIP, o. p. s. Dokument C-TX-200402877. ZIP o. p. s. https://doi.org/10.60585/C-TX-200402877

KODERA, P., 2004: Plzeňské opevnění v písemných pramenech ze 17. století. In: Dějiny staveb 2003, 87–95. Plzeň.

KRUŠINOVÁ, L., 1986: Sušice čp. 48, okr. Klatovy. Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu 1/86. Dokument C-TX-198701316. Národní památkový ústav – Územní odborné pracoviště v Plzni. https://doi.org/10.60585/C-TX-198701316

KUBŮ, F., 1999: Die Grafen von Bogen in Böhmen. In: Die Anfänge der Grafen von Bogen-Windberg. Studientagung zum 850. Todestag des Grafen Albert I., 17.–18. Januar 1997 (Handgrätinger, T., ed.), 126–145. Windberg.

KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl (A–G). Praha.

KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl (H–Kole). Praha.

KUČA, K., 2008: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl (Str–U). Praha.

KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2002: Die Steige im Böhmerwald in der der Vorzeit und im Mittelalter, Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- u. Südböhmen. In: Archäologisches Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. 11. Treffen 20. bis 23. Juni 2001 in Obernzell (Chytráček, M.–Michálek, J.–Schmotz, K., edd.), 210–226. Rahden.

KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 2009: Zlatá stezka – Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty, 3. Úsek Kašperské Hory – státní hranice. České Budějovice.

LACINGER, L.–MUK, J., 1979: K stavebnímu vývoji středověké stavby ve Stříbře, Památky a příroda 4, 143–148.

LHOTÁK, J., 2012: Kašperské Hory – město či městečko? Příspěvek k právním dějinám hornické lokality, PHS 41, 88–117.

LHOTÁK, J., 2013: Šosovní vesnice města Sušice. Možnosti rekonstrukce pozemkového zázemí královského města. In: Historická dílna VIII, 13–61. Plzeň.

LHOTÁK, J., 2015: Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům. Nepublikovaná disertační práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha.

LHOTÁK, J., 2016: Počátky města Sušice. In: Počátky měst a městeček v jižních Čechách. Sborník příspěvků k dějinám urbanizace jihočeského regionu. Jihočeský sborník historický – Supplementum 7 (Kovář, D., ed.), 149–213. České Budějovice.

LHOTÁK, J., 2018: Město Sušice a jeho poddaní. K úloze a významu vrchnostenského hospodaření královských měst v raném novověku. Plzeň.

LHOTÁK, J.–GERSDORFOVÁ, Z., 2014: Kostel sv. Mikuláše v Kašperských Horách a jeho středověké epigrafické památky. In: Epigraphica & Sepulcralia V. Fórum epigraických a sepulkrálních studií (Roháček, J., ed.), 299–330. Praha.

LHOTÁK, J.–PACHNER, J.–RAZÍM, V., 2012: Památky města Sušice. Sušice.

LIST, U., 2006: Untersuchungen zum Transportwesen und den Transportwegen des Systems der "Goldenen Straβe" zwischen dem mittelfränkischen und dem böhmischen Becken, seine ökonomische Entwicklung und Bedeutung (mit 34 Abbildungen). In: Regensburger Beiträge zur Regionalgeographie und Raumplanung. Band 11, Teil 1 (Ehrig, R.–Manske, D. J.–Werner, E., edd.), 1–244. Regensburg.

LÍBAL, D., 1963: Přehled urbanistického i architektonického vývoje města Sušice, Minulostí Západočeského kraje 2, 124–133.

LÍBAL, D., 1982: Přehled urbanistického a architektonického vývoje města Tachova a okolního kraje, Sborník okresního muzea v Tachově 16, 7–29.

LÍBAL, D.–HANZLÍKOVÁ, H., 1995: Stříbro, bývalý minoritský klášter, nové poznatky o jeho stavebním vývoji, Historický věstník Stříbrska 1, 35–47.

MARTÍNEK, J., 1999: Sušicko – bylo či nebylo? HG 30, 85–99.

MARTÍNEK, J. a kol., 2013: Moderní metody identifikace a popisu historických cest. Metodická příručka. Brno.

MAUR, E., 2001: Řezenská cesta a zemské stezky na Domažlicku. In: Západočeský historický sborník 7, 5–40. Plzeň.

MEDUNA, P., 1994: Cesty ve středověku – středověk v cestách – Medieval roads – a journay into the Middle Ages. In: Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické – Supplementum 2, 108–116. Praha.

MENCL, V.–BENEŠOVSKÁ, K.–SOUKUPOVÁ, H., 1978: Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň.

METLIČKA, M., 2005: Staro- až mladohradištní sídliště v Plzni – Karlovarské ulici. In: Archeologie doby hradištní v Čechách (Metlička, M., ed.), 134–162. Plzeň.

MINÁTOVÁ, H., 1979: Komunikace na území Českého lesa v letech 1500–1848, Sborník Okresního muzea v Tachově 12, 26–35.

MOLITOR, J., 2010: Der Böhmweg und der Gunthersteig. Zwei Altwege aus dem Landkreis Deggendorf nach Böhmen. In: Staré stezky – Sborník příspěvků z konference o výzkumu starých komunikaci. Prachatice 9.–11. 6. 2010. Zlatá stezka – Supplementum 1, 99–113. Prachatice.

MOLITOR, J., 2002: "Die Straße, die nach Bayern führt" und der Gunthersteig Zwei Altstraßen von der Donau durch den Mittleren Bayerischen Wald nach Böhmen. In: Archäologisches Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen. 11. Treffen 20. bis 23. Juni 2001 in Obernzell (Chytráček, M.–Michálek, J.–Schmotz, K., edd.), 227–240. Rahden.

MUK, J., 2001: Nástin urbanisticko-architektonického vývoje města Kašperských Hor. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy VI, 3–12. Sušice – Kašperské Hory.

MUŽÍK, P., 1976: Historický a správní vývoj města Domažlic do počátků husitské revoluce, Minulostí Západočeského kraje 13, 165–186.

NOVÁČEK, K., 1994: Hornická sídliště: příspěvek ke studiu středověkého neagrárního zázemí – Mining settlement: the study of non-agrarian medieval settlement activities. In: Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, Památky archeologické – Supplementum 2, 158–170. Praha.

NOVÁČEK, K., 1996: Městská archeologie v Tachově: výsledky a perspektivy – Stadtarchäologie in Tachau: Ergebnisse und Perspektive, Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie XIII, 92–100.

NOVÁČEK, K., 1996a: Raně středověké osídlení v areálu Nové Plzně, Sborník Západočeského muzea v Plzni, řada Historie XIII, 75–78.

NOVÁČEK, K., 2000: Tachov – Husitská 27. In: Výzkumy v Čechách 1998, 205–206, č. 991.

NOVÁČEK, K., 2004: Tachov – Soudní ul., ppč. 30. In: Výzkumy v Čechách 2002, 284, č. 1354.

NOVÁČEK, K., 2014: Stará Plzeň v raném středověku. In: Dějiny města Plzně I (do roku 1788) (Malivánková-Wasková, M.– Douša, J., edd.), 73–100. Plzeň.

NOVÁČEK, K., 2021: Urbanizace dlouhého trvání: nový pohled na vývoj Plzně v 10.–14. století. In: Rudolfovo číslo: Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé, 244–261. Praha.

NOVÁČEK, K.–KOČÁR, P., 2013: K počátkům minoritského konventu v Plzni – Zu den Anfängen des Minoritenkonvents in Pilsen. In: Forum Urbes Medii Aevi VII/1, 64–75. Brno.

NOVÁČEK, K.–RAZÍM, V.–EBEL, M., 2004: Opevnění města Tachova – Die Befestigung der Stadt Tachov, PRP XI, 51–94.

NOVÁČEK, K.–ŠIROKÝ, R., 2004: Prvních sto let. Počátky Nové Plzně z pohledu archeologie – Die ersten hundert Jahre. Anfänge von Neu Pilsen aus der Retrospektive der Archäologie, Minulostí Západočeského kraje 39, 7–51.

NOVÁČEK, K. a kol., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – Architektura – Artefakty. Plzeň.

NOVÁČEK, K. a kol., 2014: Nováček, K.–Stočes, J.–Široký, R.–Malivánková Wasková, M., Počátky Nové Plzně a její vývoj do husitství. In: Dějiny města Plzně I (do roku 1788) (Malivánková-Wasková, M.–Douša, J., edd.), 123–186. Plzeň.

PERLINGER, W., 1990: Die Niederlage König Heinrichs III. am Furth – Tauser Paβ anno 1040. Versuch einer Analyse des Schlachtortes anhand gegebener Quellen, Historischer Verein Furth i. Wald und Umgebung Jahrbuch 4, 23–42.

PERLINGER, W., 1997: Die Hochstraβe – einer alter Völkerweg zwischen Bayern und Böhmen, Beiträge zur Geschichte im Landkreis Cham 14, 7–36.

POSTRÁNECKÁ, K.–WASKOVÁ, M., 2008: Změny v lokaci středověké vsi Ostrov na Tachovsku – Änderungen auf der Grabungsstätte des mittelalterlichen Dorfes Ostrov im Gebiet um Tachov, AH 33, 73–83.

PREUSZ, M., 2024: Trans Silvam Bohemicam – Úvaha nad prostupností bavorsko-českého pohraničí v minulosti a současnosti – Trans Silvam Bohemicam – A Reflection on the Permeability of the Bavarian-Czech Bordelands in the Past and Present. In: Prostor pro život. Cesty. Sborník mezinárodní konference Krajina Sídla Památky (Guzdek, A., ed.), 64–75. Brno.

PROCHÁZKA, Z., 1993: Domažlice – historicko-turistický průvodce (č. 3) – Taus – historisch-touristischer führer (Nr. 3). Domažlice.

PROCHÁZKA, Z., 1995: Stříbrsko a Borsko, historicko-turistický průvodce (č. 4) – Mieser und Haider region, historisch-touristischer führer (Nr. 4). Domažlice.

PROCHÁZKA, Z., 1997: Tachov – město, historicko-turistický průvodce (č. 8) – Tachau – Stadt, historisch-touristischer führer (Nr. 8). Domažlice.

PROCHÁZKA, Z., 2016: Středověké hrnčířské pece nalezené při demolicích na Hořejším předměstí v Domažlicích roku 1980. In: Sborník příspěvků z konference k výročí 750 let královského města Domažlice, 109–128. Domažlice.

PROFANTOVÁ, N., 2018: Sekeromlat maďarského původu z České Kubice, okr. Domažlice – Hammeraxt ungarischen Ursprungs aus Česká Kubice, Bez. Domažlice, AZČ 10, 88–93.

PROFANTOVÁ, N., 2020: Der Langsax von Horní Folmava/Ober-Vollmau im Kontext der frühmittelalterlichen Metallfunde aus Fernverbindungskorridoren im Böhmerwald, Beiträge für Mittelalterlichearchäologie in Österreich 36, 68–80.

PŘEROSTOVÁ, H., 2013: Příspěvek k poznání městského opevnění v Klatovech. In: Sborník prací z historie a dějin umění 7, 13–57. Klatovy.

RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Bavorský fenik na českém jihozápadě ve 13. století. Nálezy mincí ve Stříbře 1953, Numismatický sborník 2, 27–56.

RADOMĚRSKÝ, P., 1956: České, moravské a slezské nálezy mincí údobí denárového (10.-12. století). In: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II (Nohejlová-Prátová, E., ed.), 7–73. Praha.

RADOMĚRSKÝ, P., 1992: Tajemná mincovna Zekir (zvaná též Sekýř) na jižní Moravě. Poklad z Běhařova u Klatov, AR XLIV, 246–255.

RAZÍM, V., 2016: Dolní brána v Domažlicích jako svědek nejstarších dějin města. In: Sborník příspěvků z konference k výročí 750 let královského města Domažlice, 48–67. Domažlice.

RAZÍM, V., 2020: Středověká opevnění českých měst. 2. díl. Katalog. Čechy. Praha.

ROUBÍK, F., 1972: K počátkům královského města Domažlic. In: Acta Regionalia 1970–1971. Sborník vlastivědných prací, 129–140. Praha.

ŘEZÁČ, M.–JOHN, J.–ZAVŘEL, P., 2019: Nedochovaný depot římských mincí z Folmavy – Depot römischer Münzen aus Folmava. Česká Kubice – Horní Folmava, Bezirk Domažlice, AZČ 10, č. 1–2, 42–50.

SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2004: Sídelní a těžební aktivity v areálu Kašperských Hor. Nepublikovaná diplomová práce na Katedře archeologie FF ZČU Plzeň.

SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu. Praehistorica XI. Praha.

SÝKOROVÁ, L. a kol., 2010: Klatovy. Historie – kultura – lidé. Klatovy.

SOKOL, P.–KASL, P., 2019: Opevnění Nový hrad (zámeček) u Stráže (okres Tachov): zeměpanská strážnice a celnice z přelomu 12. a 13. století – Die Befestigung Nový hrad (Schlössl) bei Stráž (Bezirk Tachov). Eine landesherrliche Wach- und Zollstation von der Wende des 12. und 13. Jahrhunderts, AH 44, 627–663. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-6

SOUKUP, R., 2008: Říšská cesta řečená "Zlatá" Norimberk – Praha v úseku Bärnau – Tachov – Trnová, Staré stezky 12, 53–78.

STOCKLÖW, J. F., 1878: Geschichte der Stadt Tachau mit teilweiser Berücksichtigung der Herrschaft Tachau. II. Band. Kulturgeschichte. Tachau.

SZENDE, K., 2011: Towns along the way: Changing patterns of long-distance trade and the urban network of medieval Hungary, Towns and communication 2, 161–225.

ŠEBESTA, J.–LHOTÁK, J.–FRÖHLICH, J., 2022: Dynamika říční nivy Otavy a její vliv na rozvoj města Sušice a nejbližšího okolí. In: Vlastivědný sborník Muzea Šumavy XII, 9–26. Sušice.

ŠIROKÝ, R.–KOČÁR, P., 2004: Analýza stratigrafických vztahů jako metoda výzkumu architektury. In: Dějiny staveb 2003, 100–116. Plzeň.

ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 1998: K počátkům Norimberské cesty na Tachovsku – Zu den Anfangen des Nürbergerweges auf dem Gebiet von Tachov, AH 22, 59–71.

ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 2014: Transformace Staré Plzně ve 13. století. In: Dějiny města Plzně I (do roku 1788) (Malivánková-Wasková, M.–Douša, J., edd.), 101–122. Plzeň.

ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K.–KAISER, L., 2004: Zapomenutá Plzeň Počátky města pod přemyslovským hradem – Forgotten Pilsen. The origins of the city beneath the Přemyslid stronghold, AR LVI, 798–827.

ŠIROKÝ, R. a kol., 2007: Široký, R.–Kaiser, L.–Kočár, P.–Nováková, K., Sedláčkova ulice v Plzni ve světle archeologického výzkumu. K podobě veřejných prostranství středověkých měst – Sedláčkova-Strasse im Licht archäologischer Grabungen. Zur Gestaltung öffentlicher Freiplätze mittelalterlicher Städte. In: Forum Urbes Medii Aevi IV, 94–117. Brno.

ŠLÉZAR, P., 2018: Komunikační síť raně středověké Olomouce. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu 2018. Vlastivědný věstník moravský – Supplementum 3 (Martínek, J., ed.), 69–82. Brno.

ŠTRUPL, V.–RAUS, M.–ZÝVAL, V., 2016: Historická důlní díla v památkové zóně města Kašperské Hory – Historical mine workings within the heritage zone of the Kašperské Hory town, Silva Gabreta 22, 1–5.

TEJČEK, M., 2003: Klatovské hřbitovní kostely v 18. století. In: Sborník prací z historie a dějin umění 2, 67–87. Klatovy.

TEJČEK, M., 2012: Svatobor z Přeštic (1226–1238) a Drslavici. Příspěvek k dějinám osídlení Plzeňska. In: Historická dílna VII, 16–87. Plzeň.

TEJČEK, M.–HŮRKOVÁ, J., 2006: Klatovský špitál a špitálský dvůr u Svatého Rocha. In: Sborník prací z historie a dějin umění 4, 49–114. Klatovy.

TEJČEK, M. a kol., 2016: Počátky Přeštic. Dějiny Přeštic. I. díl (do roku 1420). Přeštice.

TETOUR, M., 2008: Stručně o středověké fortifikaci Sušice. In: Sborník prací z historie a dějin umění 5, 19–28. Klatovy.

TUREK, R., 1957: Keramické aquamanile z Klatov, ČNM, odd. společenských věd CXXVI, 4–7.

TUREK, R., 1967: Smolovské hradisko a problém Tuhoště, AR XIX, 445–471.

VAŘEKA, P. a kol., 2012: Vařeka, P.–Rožmberský, P.–Holata, L.–Schejbalová, Z., Vesnické zázemí středověké Nové Plzně – Das dörfliche Hinterland des mittelalterlichen Neu Pilsen, AH 37, 289–318

VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta – Regensburger und Nürnberger Weg, HG 11, 31–100.

VELÍMSKÝ, T., 1999: Mikulášské zasvěcení kostelů a počátky trhových sídlišť a měst v Čechách – Die Nikolaikirchen und Anfänge der Marktsiedlungen und der Städte in Böhmen, MHB 6, 7–66.

VOJTÍŠKOVÁ, J., 2024: Historickogeografické determinanty středověkého a raně novověkého vývoje královských měst v Čechách: metodický koncept – Historical-geographical Determinants of the Medieval and Early Modern Development of Royal Towns in Bohemia: a Methodological Concept, ČČH 122, 487–513. https://doi.org/10.56514/cch.122.03.02

WALDHAUSER, J.–DANĚČEK, V.–NOVÁČEK, K., 1993: Eine hochmittelalterliche Aufbereitungsanlage für goldhaltige Erze im Bergbaurevier von Kašperské Hory (Bergreichenstein) in Böhmen. In: Montanarchäologie in Europa. Berichte zum Internationalen Kolloquium Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa in Freiburg im Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990 (Steuer, H.–Zimmermann, U., edd.), 391–400. Sigmaringen.

WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. století. Praha.

ZAORAL, R., 2007: Wirtschaftsbeziehungen zwischen Bayern und Böhmen: Die Handelskontakte Prags mit Eger, Regensburg, Nürnberg und Venedig im 13. Jahrhundert. In: Bayern und Böhmen. Kontakt, Konflikt, Kultur (Luft, R.–Eiber, L., edd.), 13–34. Oldenbourg.

ZAORAL, R., 2016: Der Bayerische und der Böhmische Pfennig. Grenzüberschreitende Währungsräume im Hochmittelalter. In: Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag (Hlavačka, M.–Luft, R.–Lunow, U., edd.,), 29–50. München.

ZELENKA, A., 2021: K počátkům a středověkému vývoji města Dobřan – Zum Beginn und der mittelalterlichen Entwicklung der Stadt Dobřany, AZČ 12, č. 1–2, 57–91.

ŽEMLIČKA, J., 1998: "Právo nucené směny" při zakládání středověkých měst – "Das Rechts des Zwan gaustausch" bei der Gründung mittelalterlicher Städte, ČČH 96, 502–531.

ŽEMLIČKA, J., 2014: Království v pohybu. Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy. Praha.

Metriky

0

Crossref logo

0


0

Views

0

PDF views