https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica Masarykova univerzita cs-CZ Archaeologia historica 0231-5823 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44635 Záchranný archeologický výzkum v historickém jádru Staré Boleslavi zachytil výraznou proměnu sídelní topografie v souvislosti se změnou funkce tohoto centra v polovině 11. století. Tehdy, po založení nejstarší kolegiátní kapituly v Čechách, se z jednoho z nejdůležitějších a strategicky významných politicko-hospodářských center přemyslovské dynastie stává především prvořadé centrum církevní. Změna funkce se projevila nejen v přesunu sídelních objektů z centrální plochy jádra někdejšího hradu do jeho jiných částí, ve výstavbě několika sakrálních staveb včetně monumentální trojlodní baziliky a v nástupu intenzivního pohřbívání v jejich okolí, ale také ve fixaci tras páteřní komunikace i rozlehlejšího prostranství a zpevnění jejich povrchu kamenným posypem různého typu nebo – zcela výjimečně – přímo dlažbou. Příspěvek je věnován jak různorodosti typů úprav zpevňování povrchu a konstrukcí komunikací, tak otázce funkcí a topografie komunikačního systému raně středověké lokality. Ivana Boháčová Ivana Hrušková Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 7 40 10.5817/AH2026-1-1 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44636 Příspěvek se zabývá topografií a vývojem staveb na akropoli raně středověkého hradiště Stará Boleslav. Tato centrální lokalita je zcela výjimečná díky mimořádnému zachování historických terénů, které jsou strukturovány do uzavřených, s historickými daty provázaných horizontů. Podává ucelený přehled o zahloubených objektech a negativech nadzemních staveb, které byly identifikovány během záchranných výzkumů (1989–2007). Práce shrnuje nezpracované výsledky těchto výzkumů na základě typologické analýzy a interpretace objektů. Interpretace stratigrafie a prostorového uspořádání objektů umožňuje detailní poznání fází osídlení a proměn sídlištní struktury lokality. Článek zdůrazňuje význam systematického zpracování dat ze záchranných výzkumů pro komplexní obraz sídelní topografie a funkce tohoto významného přemyslovského a později církevního centra. Kateřina Levá Ivana Boháčová Michal Štaffl Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 41 67 10.5817/AH2026-1-2 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44637 Západní Čechy patřily k regionům, kde došlo k výrazné urbanizaci po polovině 13. století, kdy byla během krátké doby vybudována síť základních královských měst. Západní Čechy byly zároveň tranzitní oblastí dálkového obchodu, který spojoval Čechy s Bavorskem, Horní Falcí a Horními Franky. Není proto náhodou, že všechna královská města vznikla na důležitých dálkových tranzitních komunikacích: Řezenské, Norimberské, Německé, České/Bavorské, Vintířově cestě a Zlaté stezce. Orientaci měst na dopravu a obchod podtrhují privilegia a výsady týkající se výročních trhů, práva výběru cel a mýt, nuceného skladu, ale také přítomnost objektů dopravní infrastruktury. Trasování komunikací se výrazně promítlo do vývoje městského urbanismu. Cílem příspěvku je na základě rozboru mapových pramenů v GIS ukázat, jak mohl průběh dálkových komunikací ovlivnit celkovou topografii a urbanistický vývoj středověkých měst v době před lokací a po lokaci. Ladislav Čapek Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 69 111 10.5817/AH2026-1-3 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44638 Počátky Českého Brodu jako vrcholně středověkého města jsou na základě písemných zpráv nejednoznačné. Archeologické výzkumy zjistily nejstarší zástavbu, z níž se dochovaly zahloubené stavby/suterény. Terénní situace dokládá dvojí katastrofu (požár) a nové vyměření na změněném půdoryse. Veřejná prostranství byla fixována štěrkovým dlážděním. Podoba nejstaršího městského opevnění zůstává nejasná. Jan Frolík Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 113 132 10.5817/AH2026-1-4 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44639 Príspevok prezentuje výsledky záchranného archeologického výskumu realizovaného v katastri obce Šintava v priestore plánovanej individuálnej bytovej výstavby (obr. 1). V rámci výskumu boli čiastočne preskúmané dve priekopy, označené ako objekty 10 a 11 (obr. 2). Keramický materiál získaný zo zásypových vrstiev objektu 10 predstavuje dôležitý datujúci prvok zániku funkcie priekopy. Na základe typologicko-chronologickej analýzy keramiky ide o obdobie 11.–13. storočia. Zo zásypu nad dnom objektu 10 pochádza aj vzorka uhlíka, ktorá poskytla absolútne chronologické zaradenie zániku objektu. Z druhej priekopy – objekt 11 pochádza len sporadický keramický materiál, ktorý neumožňuje spoľahlivo posúdiť ich vzájomnú chronologickú súvislosť ani bližšie datovanie objektu. Priekopy interpretujeme ako doposiaľ neznáme opevnenie situované na strategicky exponovanej ostrožnej polohe pri ľavom brehu rieky Váh v mieste brodu. To môže naznačovať existenciu staršieho opevneného sídla, ktoré predchádzalo Šintavskému hradu. Terézia Vangľová Klaudia Daňová Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 133 155 10.5817/AH2026-1-5 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44640 Předložená studie se zaměřuje na jeden z nejméně poznaných hradů na Olomoucku – Špraněk, situovaný v Javoříčském krasu na katastrálním území obce Březina, v trati Zkamenělý zámek. Z hradu se do současnosti dochoval pouze mohutný příkop a několik málo nevýrazných fragmentů zdiva. Jeho založení je pravděpodobně spojeno s osobou Dětřicha ze Špraňku před rokem 1313, zatímco zánik bývá kladen do období markraběcích válek. Z archeologického hlediska byla lokalita dosud zkoumána jen okrajově, v posledních letech však v areálu hradní zříceniny proběhlo několik povrchových průzkumů a v blízkosti zájmové lokality byla identifikována porušená vápenická pec. Cílem článku je shrnout nově získané poznatky o tomto šlechtickém sídle a zasadit je do širšího kontextu vývoje hradních lokalit v oblasti Bouzovska. Lukáš Hlubek Jakub Novák David Papajík Pavel Šlézar Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 157 176 10.5817/AH2026-1-6 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44641 Studie se věnuje hradu u Božanova na Broumovsku, jehož existence není zaznamenána v písemných pramenech. Na základě dřívějších archeologických výzkumů byl chronologický rámec provozu lokality stanoven do druhé poloviny 13. až počátku 14. století. Podle skladby nálezů z hradního jádra, ve které převládají militaria a předměty související s přítomností koní a jezdců, lze očekávat vojenskou úlohu lokality a přítomnost družiny. V roce 2025 byla realizována prospekce detektory kovů, která pokryla okolí hradu. Přítomnost militarií (především hroty šípů) v perimetru hradu dokládá, že hrad byl dobýván. Na základě rozptylu nálezů lze určit dva směry útoku. Hlavní útok byl veden z jihozápadu, kde útočníci využili převýšený přilehlý svah. Zánik hradu, který patřil benediktinskému řádu se sídlem v nedalekém Broumově, nastal po roce 1300. Lze ho spojit s povstáním rychtářů z Broumovska proti benediktinské vrchnosti, které v této době proběhlo. Shromážděný soubor hrotů šípů vykazuje ve srovnání s jinými soubory z první poloviny 15. století nižší hmotnostní hodnoty, což zároveň koreluje s menším rozptylem nálezů ve vzdálenosti od lokality. Oba trendy lze spojit s nárůstem výkonu samostřílů mezi 13. a 15. stoletím. Situace zjištěná u hradu nad Božanovem je vzácná, neboť dosud z kontextu střední Evropy postrádáme obdobné hmotné doklady dobývání hradů z přelomu 13. a 14. století se znalostí přesných prostorových vazeb militarií, což kontrastuje se stavem poznání u hradů dobývaných během 15. století. Pavel Drnovský Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 177 197 10.5817/AH2026-1-7 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44642 Severovýchodně od hradu Lanšperk (okr. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, Česká republika) byly v letech 2020–2022 při povrchové prospekci i s využitím detektoru kovů objeveny nové archeologické nálezy z období vrcholného středověku. Mimo několika zlomků keramiky objevených na návrší s novogotickou kaplí Nanebevzetí Panny Marie byla v nedalekém prudkém svahu s pomocí detektoru kovů objevena kolekce kovových předmětů datovaná do 15. století. Podle skladby a datování artefaktů jde o doklad válečných událostí z období husitských válek, doložených rovněž písemnými prameny. David Vích Jan Kristl Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 199 211 10.5817/AH2026-1-8 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44643 This article examines both established and newly identified sources pertaining to research conducted at Pustý hrad (Deserted Castle) in Central Slovakia in the late 19th century. We examine archival materials (correspondence, drawings, and photographs) and compare them with contemporary research findings at the castle. Utilising the acquired information, we reconstruct the research activities conducted in 1889–1890, their locations, and the extent of the excavation efforts. In relation to their professions, we observe the profiles of the principal researchers, Lajos Leustách and Gyula Thomka, together with their research endeavours and scientific assessments. Our study provides insight into the socio-economic context of Zvolen town at the close of the 19th century, which enabled the initial scientific archaeological investigations at one of the most prominent and expansive medieval castles in contemporary Slovakia. Noémi Beljak Pažinová Ján Beljak Radoslav Ragač Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 213 235 10.5817/AH2026-1-9 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44644 Cílem studie je charakterizovat fragment kamenného hmoždíře nalezeného na hradě Rokštejně, zohlednit jeho formální vlastnosti a stopy výroby včetně určení použitého materiálu. Po formální a terénní analýze situace naznačit jeho kontext užívání v rámci hradního areálu. Na základě popisu archeologické situace představit srovnání s obdobnými situacemi a nálezy. Studie poukazuje na to, že hmoždíře jsou většinou spojovány především s drcením a rozmělňováním směsí a past, přičemž forma hmoždíře a jeho opotřebení odráží každodenní užívání v kuchyňském provozu hradu. Výsledky přispívají k hlubšímu porozumění hmotné kultuře středověkého hradního sídla a funkčnímu využití kamenických nástrojů. Jana Mazáčková Andrej Púčať Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 237 256 10.5817/AH2026-1-10 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44645 Problematyka wytwórczości ceramiki w rejonie Krakowa w okresie od XIII do XVI w. jest rozpoznana stosunkowo dobrze. Celem niniejszej pracy jest zidentyfikowanie lokalizacji warsztatów na podstawie archeologicznych śladów: zabudowań, pieców, miejsc wydobycia surowca i składowania gliny, wyposażenia warsztatów i narzędzi garncarskich, a także odpadów produkcyjnych. Analiza obejmuje zarówno przykłady znane z literatury przedmiotu, jak i niepublikowane dane dotyczące cegielni odsłoniętej przy ul. Kopernika 7. Uzupełnienie stanowią źródła historyczne, etnograficzne i ikonograficzne. Studia umożliwiają obserwację zmian zachodzących w topografii (tak w obrębie Krakowa, jak i poza jego murami) związanych z wytwórczością ceramiki. Analiza może być także przyczynkiem do badań nad topografią innych miast średniowiecznych i wczesnonowożytnych. Jadwiga Olbrot Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 257 288 10.5817/AH2026-1-11 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44646 Počas archeologického výskumu na Hutníckej ulici (2013) v Bratislave-Devíne sa našli fragmenty lievika, ktoré nás podnietili k zamysleniu sa nad interpretáciou tohto ojedinelého tvaru vrcholnostredovekej keramiky. Stretávame sa s ním na lokalitách juhozápadného Slovenska, južnej Moravy či v Dolnom Rakúsku. V prípade devínskych nálezov je zaujímavá kombinácia rytej vlnovky a radielkovej výzdoby. K možným interpretáciám využitia lievikov sme doplnili výsledky organické reziduální analýzy (ORA), ktorá by mohla túto tému obohatiť. Petra Šimončičová Koóšová Veronika Brychová Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 289 306 10.5817/AH2026-1-12 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44647 Nedávno objavená karnerová kaplnka v Trnave, ktorá v stredoveku stála extra muros, bola identifikovaná ako Kostol sv. Ulricha spomínaný v písomných prameňoch a interpretovaná ako súčasť neďalekého špitála intra muros. Článok na základe analýzy funkčného aj stavebného typu karnerových kaplniek, ako aj písomných prameňov polemizuje s uvedenou interpretáciou a predkladá alternatívnu hypotézu, podľa ktorej Kostol sv. Ulricha bol materským kostolom objavenej karnerovej kaplnky a ešte len čaká na svoje archeologické objavenie. Bibiana Pomfyová Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 307 335 10.5817/AH2026-1-13 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44648 Geometrická konstrukce je již dlouho předmětem zájmu při studiu gotické architektury. Předpokládá se, že při navrhování desetibokých chórů v tomto období byly využívány pythagorejské trojúhelníky, zatímco u staveb obecně se běžně má za to, že byly navrhovány s využitím mřížkových systémů. V naší studii představujeme možnou aproximativní metodu pro desetibokou konstrukci založenou na obou těchto principech, která mohla být použita jako konstrukční princip pro kostelní závěry. Naším cílem je přiblížit se ke geometrickým aspektům vzniku těchto staveb. Analyzujeme možné konstrukční metody ve dvou gotických kostelech s desetiúhelníkovými katedrálními chóry, v katedrále sv. Alžběty v Košicích a v protestantském kostele v Miškovci. Nejspolehlivějšími zdroji pro geometrickou analýzu jsou samotné budovy; současné geodetické metody dovolují přesné zaznamenání geometrie budovy, což umožňuje hloubkovou analýzu. Naším cílem je demonstrovat pravděpodobnou logiku, na jejímž základě mohly být desetiúhelníky použity ve středověkém architektonickém návrhu. Fanni Budaházi Balázs Halmos Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 337 352 10.5817/AH2026-1-14 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44652 Radek Bláha Petra Rokoská Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 361 361 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44649 Peter Bednár Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 353 354 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44650 Jan Klápště Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 355 357 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/44651 Josef Unger Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2026-06-30 2026-06-30 51 1 358 359