https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica Masarykova univerzita cs-CZ Archaeologia historica 0231-5823 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37556 Článek shrnuje dosavadní poznatky o dokladech hygieny ve středověkém a raně novověkém Hradci Králové. Předmětem zájmu jsou úpravy veřejných prostranství, odstraňování odpadu i zásobování vodou. S komunální hygienou souvisejí masné krámy, špitály a lázně. Zatím nevelký soubor tvoří movité nálezy se vztahem k hygieně (hřebeny, nůžky, akvamanile atd.). Radek Bláha Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 319 342 10.5817/AH2023-2-1 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37557 Odkrytí části lazebnického provozu při opravě ohradní zdi dvora čp. 137 bylo prvním archeologickým nálezem nezískaným ze zásypu odpadní jímky, který lze dát do souvislosti s provozem lázně v královském městě Plzni v období pozdního středověku a raného novověku. Proto je součástí studie prezentující tento nález i stručný exkurs přibližující vývoj lazebnictví ve sledovaném období. Cílem tedy zcela jistě není sepsat vyčerpávající přehled majitelů lázeňských budov a v nich působících lazebníků, ale pokusit se o rekonstrukci topografie a stavebního vývoje těchto objektů. Jiří Orna Veronika Kočí Dudková František Frýda Lukáš Kučera Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 343 356 10.5817/AH2023-2-2 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37558 Díky systematickému archeologickému výzkumu v městském jádru i na předměstích někdejšího královského věnného města Chrudimi je řešeno celé spektrum otázek týkajících se každodenního života ve středověkém a raně novověkém městě. Samostatný okruh otázek se dotýká hygienických podmínek ve městě a na předměstích (vodní režim, nakládání s odpadem, zdravotní stav populace ad.). Odpověď na tyto otázky přináší komparace historických a archeologických pramenů společně s poznatky přírodních věd. Jan Frolík Jan Musil Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 357 383 10.5817/AH2023-2-3 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37559 V příspěvku jsou shromážděny poznatky o hospodaření s vodou a odpady v Praze získané převážně na základě archeologických pramenů. Využity byly i historické plány a vybrané písemné prameny. Podrobněji jsou analyzovány archeologické nálezy vypovídající o nakládání s odpadem ve druhé polovině 17. století v areálu Klementina – nejstarší české koleji Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité vybudovali v roce 1673 zděnou, 200 m dlouhou stoku, jež odváděla odpadní vody ze dvou velkých latrín přímo do Vltavy. Voda, potřebná pro správnou funkci tohoto systému, byla získávána z kašen situovaných v areálu jezuitské koleje. Kašny byly napojeny na městský vodovod. V textu jsou popsány pozůstatky této nejstarší proplachovací kanalizace vybudované na území Starého Města pražského. Relikty tohoto systému byly nalezeny na více místech, včetně jeho vyústění do řeky. Jan Havrda Anna Žďárská Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 385 420 10.5817/AH2023-2-4 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37560 Různé zmínky o vězení na středověkém hradě bývají mnohdy spojovány s romantickou představou "hladomorny". Přestože středověké právo neznalo trest odnětí svobody v moderním slova smyslu, k uvěznění různých osob docházelo z řady důvodů poměrně často. Tento stručný příspěvek rekapituluje základní poznatky o vybavení prostor, které mohly jako vězení sloužit, a pokouší se na základě strohých zpráv písemných pramenů postihnout, jaká byla středověká realita v tomto smyslu. Jiří Varhaník Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 421 430 10.5817/AH2023-2-5 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37561 Z hradu Skalka, který se nachází nedaleko od Lovosic v Ústeckém kraji, se dodnes dochoval především bergfrit, příslušející hradnímu jádru vybavenému i menším palácem. Před jádrem se nacházel další hradní oddíl, patrně předhradí, druhé dva oddíly pak najdeme pod nevysokým hradním kopcem. Hrad byl založen až v době okolo poloviny 14. století rodem Kaplířů ze Sulevic a až do husitského období byl rozdělen vždy mezi několik rodin. To patrně vyvolalo nejenom vznik několika obytných jader na hradě, ale i stěhování některých rodin mimo hrad Skalka, zejména na tvrze v blízkém okolí. Sulevičtí, příslušející k nižší šlechtě a sídlící převážně na tvrzích, si vystavěli i další hrad dosti podobný Skalce – Milešov, kde se za bergfritem rovněž tísní drobný palác. O rostoucích ambicích rodů nižší šlechty, jakož i o jejich ekonomických poměrech, vypovídá i nedaleký hrad Oparno, založený rodem z Vchynic, připomínající spíše tvrz. Milan Sýkora Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 431 450 10.5817/AH2023-2-6 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37562 Studie se věnuje vyhodnocení archeologických výzkumů, které proběhly v prostoru zaniklé tvrze v Mlázovicích a jejím blízkém okolí. Na základě hmotných pramenů spadají počátky sídla do přelomu 13. a 14. století, jeho zánik v roce 1424 souvisí s tažením hejtmana Jana Žižky. Násilný konec sídla dokládá část hmotných pramenů a geofyzikální měření. Tvrz byla situována v těsné blízkosti sakrální stavby, společně s ní zaujímala dominantní pozici na vrcholu návrší. Charakterem se tvrz v Mlázovicích shoduje s okolními soudobými středověkými fortifikacemi umístěnými v intravilánech vsí. K zániku těchto tvrzí, které byly tvořeny pravidelným kruhovým pahorkem obehnaným příkopem a valem, docházelo v průběhu přelomu 14. a 15. století. Během 15. století se na daném území začíná prosazovat kvalitativně vyspělejší forma šlechtického sídla. Jednalo se o zděnou kamennou stavbu obdélného půdorysu. Pavel Drnovský Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 451 477 10.5817/AH2023-2-7 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37563 Na českomoravském pomezí, na katastru obce Rohozná, se nachází reduta obdélníkového půdorysu s bastiony v rozích. Středem opevnění prochází cesta, která byla zjevně i důvodem výstavby opevnění a kterou tato fortifikace kontrolovala. V článku jsou prezentovány jednak dosud známé informace k lokalitě a jednak dosud nepublikované výsledky menšího archeologického výzkumu realizovaného roku 2008. Opevnění je zakresleno na Müllerově mapě Čech z roku 1720, a je zde označeno jako Alte Schanz. Na základě kontextu událostí v regionu je předložena hypotéza, že fortifikace byla vybudována císařskou armádou někdy v období od března 1645 do léta (respektive zimy) roku 1647, v reakci na přítomnost švédské posádky v nedaleké Jihlavě. Petr Hejhal Petr Duffek Daniel Kovář Martin Lanta Ladislav Rytíř Jakub Těsnohlídek Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 479 495 10.5817/AH2023-2-8 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37564 Hroby s větším počtem zemřelých, jednoznačně pohřbených v krátkém časovém období (hromadné hroby), jsou spojovány obvykle s oběťmi válečných konfliktů. V poslední době se větší pozornost věnuje hrobům s oběťmi epidemií nebo hladomoru. Připsat je bezpečně konkrétní události je obtížné. Příspěvek se na příkladu nálezů u kostnice v Kutné Hoře – Sedlci zabývá detaily pohřebního ritu (pietní nebo nepietní uložení, výbava), úpravou hromadných hrobů a doklady opatření, která měla eliminovat obavu z možného šíření nákazy. Porovnání může ukázat na rozdíly v pohřebních zvyklostech u obětí hladomoru (1318) a moru (1348–1350). Hana Brzobohatá Jan Frolík Filip Velímský Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 497 521 10.5817/AH2023-2-9 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37565 Studie se věnuje vyhodnocení archeologického výzkumu ve Vrchlabí, který proběhl v prostoru náměstí Míru v blízkosti novogotického kostela sv. Vavřince, stavby ze závěru 19. století. Výzkum rozpoznal relikty původního kostela, který byl současným kostelem nahrazen. Jeho podoba byla známa z historických pramenů. Zároveň se podařilo identifikovat starší církevní stavbu, která předcházela výstavbě původního kostela ze 16. století. Získané nálezy z kontextu hrobových jam odpovídají zejména průběhu novověku (18. století). Antropologická analýza přináší informace o rozložení věku a pohlaví ve zkoumaném souboru a také základní paleopatologické zhodnocení. Pavel Drnovský Ondřej Tůma Marcela Horáková Jiří Louda Ladislav Rytíř Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 523 551 10.5817/AH2023-2-10 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37566 This study attempts to classify the architectural data, obtained mainly from archaeological sources during the years of excavations in the area of the Dominican monastery in Košice, into a chronological scheme presented by the current state of knowledge. It is also a response to more recent trends concerning the dating of the Dominican church and examines the possible impact of these hypotheses on the evaluation of data from archaeological research into monastic architecture. The result is a proposed division of the building development of the Dominican monastery in Košice in the medieval period into three basic construction stages. Rastislav Rusnák Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 553 572 10.5817/AH2023-2-11 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37567 The Camaldolese Monastery of St. Joseph in Nitra (1693–1782) included a technical facility – a water conduit supplying numerous fountains, water and fish tanks, rooms in the main monstery building (refectory, kitchen, laundry, toilet) and other spaces in the monastery grounds (gardens, orchards). Information about the construction, course and form of the aqueduct from the preserved iconographic and historical sources is regularly supplemented by the results of archaeological excavations. Marián Samuel Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 573 586 10.5817/AH2023-2-12 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37568 Příspěvek seznamuje s výsledky povrchového průzkumu a geodeticko-topografického zaměření zaniklé středověké vesnice Zábdiší (k. ú. Drozdov), která náležela roku 1336 k panství hradu Žebrák. Celkem bylo zjištěno a zdokumentováno 29 antropogenních tvarů reliéfu představujících relikty obytných a hospodářských staveb. Sídelní forma byla interpretována jako návesní s devíti až deseti usedlostmi. Nálezy pozdně středověké až raně novověké keramiky získané povrchovými sběry zpřesňují dobu založení a zániku vesnice v intervalu od konce 13. do počátku 16. století. Pozornost je věnována také širšímu zázemí vesnice (extravilán), kde pomocí dat leteckého laserového skenování (LiDAR) a pozemního ověření byly identifikovány pozůstatky plužin, úvozů a milířišť. Ves je studována v širším sídelním kontextu panství hradu Žebrák, přičemž byly nově upřesněny polohy dalších dvou zaniklých vsí. Ladislav Čapek Martin Chalánek Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 587 609 10.5817/AH2023-2-13 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37569 Článek je věnován současnému stavu poznání zaniklé středověké vsi Střítež (k. ú. Svinov u Pavlova), která se nacházela v kopcovité krajině poblíž dálkové komunikace spojující Mohelnicko s Malou Hanou a Moravskotřebovskem. Nejstarší písemná zpráva o vesnici pochází z poloviny 14. století, kdy příslušela k panství hradu Vraní Hora. Její zánik bývá spojován s obdobím česko-uherských válek. Poté zde ještě několik století existoval dvůr, který byl v 19. století přestavěn na myslivnu. Z areálu zaniklé vsi máme k dispozici několik kolekcí nálezů získaných povrchovými sběry, včetně využití detektoru kovů. Na základě analýzy získaného materiálu lze založení vesnice klást do druhé poloviny 13. století a její zánik do průběhu 15. století. Ojediněle vyzvednuté raně novověké nálezy souvisí s provozem dvora, který zde byl obnoven v 16. století, popřípadě s existencí nedaleké komunikace. Lukáš Hlubek Jakub Halama Martin Baják Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 611 639 10.5817/AH2023-2-14 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37570 Hlavním předmětem článku je vyhodnocení záchranného archeologického výzkumu při stavbě "II/128 Lukavec – obchvat" provedeného jihlavským pracovištěm Archaia Brno, z. ú. V nivě Lukaveckého potoka byla na jaře 2021 zdokumentována část dehtářského areálu s nespecifikovaným výrobním zařízením, rafinačními výhněmi a milířištěm. Situaci doplňoval textilnický výrobní okrsek s močidly. Areál je dendrochronologicky datován do první poloviny 13. století. Z místa byly odebrány archeobotanické vzorky, jejichž vyhodnocení doplňuje obraz proměny krajiny jen málo ovlivněné člověkem na kulturní krajinu vrcholného středověku. Petr Duffek Jakub Těsnohlídek Vlastimil Simota Kateřina Těsnohlídková Petr Hrubý Libor Petr Petr Kočár Romana Kočárová Veronika Brychová Lenka Lisá Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 641 670 10.5817/AH2023-2-15 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37571 The method of prediction of communication routes using loading surface can be applied in the rugged geographical area of the Považský Inovec mountain range. Using accurate map data and with a realistic numerical representation of the increasing difficulty of crossing different types of terrain, it is possible to calculate theoretical road models. In the observed area, the roads between the locations Ducové-Kostolec and Bojná-Valy were modelled and subsequently verified by the actual crossing. The field survey confirmed the presence of the remains of road, dirt tracks and their clusters in the area, and they were also determined by the calculation of the theoretical model. Lenka Pechová Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 671 684 10.5817/AH2023-2-16 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37572 Univerzální lék a protijed označovaný jako theriak byl od 16. století ve velkém množství produkován desítkami lékáren v italských Benátkách. Stal se také ceněným obchodním artiklem, který se prostřednictvím dálkového obchodu z Benátek vyvážel do řady oblastí, přičemž dokladem dovozu theriaku na naše území jsou především kovové uzávěry obalů (dóz), v nichž byl theriak distribuován. Díky opisům a zobrazeným symbolům většinou lze identifikovat konkrétní lékárny a někdy i jejich bližší chronologické zařazení. Článek přináší popis šesti takovýchto uzávěrů, které byly nalezeny v jižních Čechách a předány do sbírkotvorných institucí. Součástí popisu uzávěrů jsou také výsledky rentgenfluorescenční analýzy složení použité slitiny. Jan John Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2023-09-21 2023-09-21 48 2 685 692 10.5817/AH2023-2-17 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/37573 Jiří Varhaník Copyright © 2023-09-21 2023-09-21 48 2 693 694