https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica Masarykova univerzita cs-CZ Archaeologia historica 0231-5823 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38864 Hrnčíři při výrobě keramiky interagovali s řadou materiálů, které dokázali přetvořit v pevnou hmotu a výrobek s funkčními, formálními a stylistickými vlastnostmi. V různých fázích výrobního procesu (získávání surovin, příprava keramických hmot, tváření, sušení, výpal) zapojovali nebo využívali různé toky energií – zejména mechanickou (lidské tělo), kinetickou, vodní, sluneční a tepelnou. Užitné vlastnosti nádob často úzce souvisely s kvalitou materiálů (keramických hmot) a schopností vyrovnávat se s tepelnou energií nebo odolávat mechanickému namáhání. Příspěvek prozkoumává proměny energetických a materiálových toků v hrnčířské výrobě v delším časovém horizontu od 13. až do konce 19. století pomocí přístupu chaîne opératoire. Sledována je i celková bilance energetické náročnosti hrnčířské výroby a jsou diskutovány otázky týkající se efektivity, intenzity a investic ve výrobě. Ladislav Čapek Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 7 51 10.5817/AH2024-1-1 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38865 Hrad Kost (Čechy) představuje jeden z nejzachovalejších gotických hradů ve střední Evropě. V písemných pramenech se prvně objevuje ve 40. letech 14. století jako sídlo Beneše z Kosti. Na základě stavebních rozborů opírajících se o vzhled velké obytné věže se uvažovalo o završení první stavební fáze na sklonku 80. let 14. století během držby Petra z Vartenberka. Během archeologického výzkumu na přelomu let 2019–2020 byly nově identifikovány tři zděné stavby, které zcela předcházely dosud známé první fázi. Identifikován byl bergfrit, válcová věž a věžová brána. Hrad byl patrně v této nejstarší fázi již obyvatelný, v písemných pramenech je doložena hradní kaple a archeologickými nálezy pak provoz kachlových kamen. Všechny tyto stavby vybudované Benešem z Kosti během první poloviny 14. století zcela zanikly za radikální přestavby Petra z Vartenberka, dovršené na sklonku 80. let 14. století, kdy hrad zásadně změnil svou podobu do stavu, který v základních rysech přetrval do současnosti. Pavel Drnovský Jiří Unger Ivan Peřina Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 53 70 10.5817/AH2024-1-2 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38866 Na základě poznatků nejnovějšího průzkumu byl učiněn závěr, že hrad Pravda (okr. Louny) byl vystavěn až těsně po roce 1500 Janem Mašťovským z Kolovrat jako centrum správy rodových majetků na Lounsku. Prvně je zmíněn až roku 1518, v roce 1523 byl prodán Lobkovicům a poté využíván jen jako sídlo úřednické správy. Do konce 16. století byl opuštěn. Hradní jádro bylo vybaveno dvoudílným palácem, kuchyní a další nedostavěnou budovou s obytnou a hospodářskou funkcí. Z linie opevnění, kterou tvořila hradba s ochozem, vystupovala pouze brána. Tíha obrany spočívala na rovném masivním náspu předhradí. Vnější opevnění bylo vybaveno čelním náspem, na který navazovalo zemní těleso kryjící svojí hmotou čelní bránu jádra. Opevněna byla i celá stolová plošina před hradem – v jejím severním a východním cípu nacházíme přepažující fortifikace, v prvním případě nedostavěné. Za nedostavěný lze považovat i hrad. Pavel Hlavenka Milan Sýkora Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 71 103 10.5817/AH2024-1-3 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38867 Studie se věnuje objevu zaniklé tvrze, která stávala v nivě Radostovského potoka v bezprostředním jižním sousedství dnešního intravilánu Radostova u Hradce Králové. Fortifikace byla lokalizována na základě identifikovaných terénních reliktů a dálkového průzkumu. V rámci několika let zde byly provedeny povrchové sběry, prospekce detektory kovů a geofyzikální průzkum. Na základě nálezů lze dobu provozu sídla vymezit přelomem 13. a 14. století a závěrem 15. století. Magnetometrické měření přineslo zjištění, že tvrz byla vystavěna ve dvou formálně takřka identických fázích, přičemž mladší fáze byla umístěna vůči starší fázi jen o málo západněji a oba půdorysy se částečně překrývají. V rámci mladší fáze sídla byly detektovány struktury vnitřní zástavby, dále obvodová fortifikace jádra tvrze a průběh příkopu a valu. V obou zachycených fázích tvrze se jednalo o vrchnostenské sídlo založené v nivě potoka, tvořené centrálním vyvýšeným pahorkem, obehnaným příkopem a valem. Tento typ šlechtického opevněného sídla je v oblasti západního Královéhradecka častý. Pavel Drnovský Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 105 128 10.5817/AH2024-1-4 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38868 The year 1535 marked a significant turning point in the history of Červený Kameň Castle. The conversion of the medieval castle into a modern renaissance fortress started shortly after its transfer to the Fuggers, a wealthy merchant family from Augsburg. The building activities of the new owners left their mark not only on the castle itself, but also in its immediate surroundings. The reconstruction of the course of the building work was contributed to, in particular, by written sources – in the case of Červený Kameň Castle, it was the main treasury book from 1539–1542 which documents, among other things, the costs of the construction of lime kilns and the production of lime for the Fuggers' new building. However, the detailed accounting records do not document the location of the kilns – in this respect, the path is open for the application of other scientific methods that can bring new insights into the resolution of the above question. Using predictive modelling and airborne laser scanning visualisations, an attempt to identify remains confirming the activities associated with lime production will be presented. Martin Neumann Tibor Lieskovský Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 129 148 10.5817/AH2024-1-5 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38869 Příspěvek shrnuje výsledky nedestruktivního archeologického výzkumu pozůstatků sídlištního areálu v horském lesním prostředí ve středočeském pohoří Brdy datovaného prostřednictvím nálezů keramiky do 13./14. až 15./16. století. Lokalitu považujeme za důležitou pro pochopení středověkého nezemědělského osídlení horských a zalesněných poloh českých zemí. Rozborem přírodních podmínek a vývoje osídlení oblasti dospíváme ve shodě se starším bádáním k názoru, že je nutné vyloučit souvislost tohoto areálu s běžnými zemědělskými aktivitami. Diskutujeme o možné interpretaci areálu jako salaše, poustevny, hájovny nebo obydlí hornických prospektorů, hutníků či lesních řemeslníků. Nízký stav poznání charakteru takových areálů ze středověkého období nám neumožňuje jednoznačné závěry. To nás však utvrzuje v přesvědčení, že je nutné obdobné areály vyhledávat a zkoumat, jelikož bez jejich důkladnějšího poznání budou naše představy o podobě středověké krajiny a formách jejího užívání nutně neúplné. Tomáš Krofta Luboš Hobl Jan Čibera Romana Kočárová Karel Nováček Kateřina Pachnerová Brabcová Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 149 191 10.5817/AH2024-1-6 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38870 Před zavedením výbušnin v Evropě existovaly dva základní způsoby těžby: pomocí ohně a nástrojů, z nichž nejběžnější byly kladivo a dláto. Používání dřeva, a tedy i ohně, lze vysledovat až do protohistorických dob. Volba mezi oběma metodami závisela na tvrdosti těžené horniny a také na zdroji použité energie – buď energie lidské, nebo tepelné energie dřeva. Významná je otázka dostupnosti paliva. Přístup autorů je založen na experimentální archeologii a zahrnuje testy, prováděné v různých středověkých dolech, které umožňují měření energie. Množství tepelné energie se odvozuje z hmotnosti spáleného dřeva, lidská energie se měří pomocí akcelerometru na zápěstí experimentátora. Tato metoda pomáhá pochopit, jak se lidé rozhodovali s ohledem na technické a ekonomické podmínky v různých geologických, chronologických a sociálních prostředích. Florence Maqueda Nicolas Florsch Florian Téreygeol Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 193 208 10.5817/AH2024-1-7 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38871 This article seeks to present the results of the geophysical survey of medieval Cistercian monasteries in Slovakia. The GPR and magnetometric survey of the former monastery in Spišský Štiavnik yielded new spatial data, on the basis of which it was possible to identify the individual parts of the monastery complex, including its economic hinterland. The other site investigated was Opatová, which is now part of Lučenec. The study of historical sources involves a discussion about the existence of a monastery and its order affiliation. There is now a cemetery on the site, which significantly limits research activities. Nevertheless, a GPR survey was carried out in accessible places and it probably detected remains of masonry. Zuzana Felcanová Michal Felcan Tomáš Kopták Roman Pašteka David Kušnirák Michal Slivka Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 209 224 10.5817/AH2024-1-8 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38872 Kostel sv. Mikuláše ve Sloupnici představuje ve své dochované podobě pozdně renesanční stavbu s mladšími přístavbami. Gotickou fázi, doloženou písemnými prameny, zatím stavebně historický průzkum neprokázal. Při záchranném archeologickém výzkumu vyvolaném statickými poruchami zdí byly prozkoumány pohřby, z nichž mnohé měly v oblasti rukou minci. Zvyk vkládání mincí do hrobů zde máme prokázán od 14. do 18. století. David Vích Hana Vondrová Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 225 250 10.5817/AH2024-1-9 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38873 Zvyšující se potenciál přírodovědných analýz rozšiřuje možnosti poznání složení stravy, které bylo dříve založeno především na vysoké výpovědní hodnotě ekofaktů. Proto byly k izotopovým analýzám vybrány soubory získané archeologickým výzkumem dvou plzeňských pohřebišť, a to pohřebiště u kostela sv. Bartoloměje na centrálním plzeňském náměstí a pohřebiště z lokality U Zvonu na východním historickém předměstí, kde stál měšťanský špitál se sakrální stavbou zasvěcenou sv. Máří Magdaleně. Výsledky provedených izotopových analýz byly porovnány s písemnými a archeologickými prameny. Řešeny byly také rozdíly ve stravě nejen mezi lokalitami, ale také s ohledem na historický vývoj města Plzně a také s ohledem na pohlaví a věk zkoumaných jedinců. Využita byla také metoda radiouhlíkového datování. Její provedení mělo umožnit získání dat k poznání chronologického vývoje zkoumaných lokalit. Jiří Orna Jiří Šneberger Veronika Kočí Dudková Sylva Drtikolová Kaupová Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 251 278 10.5817/AH2024-1-10 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38874 Lokalita Poláky-Dolany (okr. Chomutov) představuje jednu z mála vesnic v Čechách, která byla archeologicky zkoumána především díky objevu raně středověkého pohřebiště. Podle archeologických nálezů poblíž existovala osada již v 11. století. Nicméně koncem 60. let 20. století byla celá vesnice Dolany zbořena kvůli výstavbě Vodní nádrže Nechranice. Následně bylo okolí zatopeno, což značně ztížilo výzkum lokality. Záchranný archeologický výzkum zde probíhal v průběhu velmi suchých let 2015 a 2018, kdy hladina vodní nádrže klesla natolik, že bylo možné velkou část pohřebiště prozkoumat. Archeologické údaje naznačují, že obyvatelé Dolan byli zemědělci, čerpali užitek z nedaleké řeky a provozovali místní kovárnu. Tato studie se na základě kosterních úrazových změn u jedinců pohřbených na hřbitově výše zmíněné vesnice snaží doplnit informace o každodenním životě a nebezpečích, kterým museli jedinci pohřbení v Dolanech čelit. Známky úrazu byly nalezeny u 20 jedinců; většina z nich souvisela s nehodami. Vyskytla se však i zranění pravděpodobně spojená s násilím. Joanna Witan Věra Sušická Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 279 307 10.5817/AH2024-1-11 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38875 During research (since 2018) in the medieval part of the depository of the Department of Archaeology in the National Museum of Romanian History in Bucharest, the authors of the article gathered the assemblage of seven mace heads and one whole mace. Exactly half of all the specimens (50 %, four items) come from an unknown place of discovery. The rest originated in three historical regions of Romania – Dobruja, Moldavia and Bukovina. Six out of eight mace heads / maces have not been published yet and the two published specimens have not been assessed satisfactorily. The aforementioned mace heads and mace date from the Early Middle Ages to the Late Middle Ages, or even the Early Modern Age. The authors of the article carried out the classification and chronological evaluation of the examined mace heads and mace and look for their analogies. They also focus on iron and non-ferrous metals applied to these mace heads through the prism of their radiographic and spectroscopic analyses. Martin Husár Silviu Ion Oţa Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 309 342 10.5817/AH2024-1-12 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38876 V roce 2018 byla při rekonstrukci domu na náměstí Míru v Šumperku náhodně zachráněna kolekce pozdně gotických kachlů. Archeologické nálezy sesbíral majitel domu a s odstupem času byly předány Josefu Bláhovi do Olomouce. Získaný konvolut obsahuje několik desítek komorových, nádobkových a necičkových kachlů, obkládací desky, torza keramických desek a kusy mazanice. Na základě charakteristických morfologických znaků, celkového provedení a ikonografie na čelních vyhřívacích stěnách lze vznik těchto kachlů klást do doby po roce 1500. Lukáš Hlubek Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 343 364 10.5817/AH2024-1-13 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38877 Nesvětice leží v blízkosti Mariánských Radčic v okrese Most v severozápadních Čechách. Název lokality je odvozen od názvu zaniklé vrcholné středověké vsi a lokalita v sobě zahrnuje dvě navzájem provázané polohy. První představuje rozsáhlé pohřebiště z 11.–13. století objevené roku 1970 a následně v letech 1984–1988 a 2013–2023, druhou polohou je vlastní zaniklá středověká ves z přelomu 12. a 13. až druhé poloviny 15. století, kde výzkum probíhal mezi lety 2019–2023. Výzkumy vyvolané postupem těžby hnědého uhlí velkolomem Bílina provádělo nejprve Národní muzeum v Praze pod vedením Vladimíra Brycha (1984–1988) a následně Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Praze pod vedením Michala Soukupa (do r. 2015) a Petra Čecha. Celá lokalita byla po ukončení výzkumu plánovitě odtěžena v letech 2023 a 2024. Na obou nalezištích byly učiněny nálezy korálků z drahých kamenů, které původně tvořily součást hrobových výbav. Celkem zde bylo nalezeno devět korálků z karneolu, křišťálu a fluoritu. Jelikož pro území Čech dosud nebyl vytvořen podrobnější soupis nálezů tohoto druhu, byl učiněn pokus o alespoň částečné napravení tohoto stavu. V souvislosti s tím se do popředí dostaly některé další otázky a problémy spojené s nálezy korálků z drahých kamenů na našem území. Jan Podhorský Radek Hanus Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 365 383 10.5817/AH2024-1-14 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38878 Kitāb-i baḥriyye, portolán vytvořený Pīrī Reʾīsem, je cenným zdrojem informací o pobřežní krajině Středozemního moře na úsvitu moderní doby. Příspěvek zkoumá vyobrazení mysu Capo Linaro severozápadně od Říma. Záznamy Pīrī Reʾīse by mohly být užitečné při rekonstrukci podoby tohoto úseku pobřeží pro období, kterému je v odborné literatuře jen zřídka věnována pozornost. Na tomto místě vzniklo město Castrum Novum: odlišný tvar, který pobřeží v minulosti mělo, dovolil vybudovat přístav obrácený k městu. Bohužel pro období po opuštění města máme jen sporé informace a o této oblasti vůbec je z pozdního starověku k dispozici velmi málo údajů. Analýza textů a map Kitāb-i baḥriyye naznačila, že si Capo Linaro zachoval svůj význam jako orientační bod a jeho přístaviště sloužilo dokonce i v období následujícím po středověku a po vzniku okolního osídlení. Fabrizio Anticoli Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode.cs 2024-06-30 2024-06-30 49 1 385 399 10.5817/AH2024-1-15 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38879 Ivana Boháčová Copyright © 2024-06-30 2024-06-30 49 1 401 402 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38880 Jiří Varhaník Copyright © 2024-06-30 2024-06-30 49 1 403 405 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38881 Zdeněk Schenk Zdeněk Vácha Radim Vrla Petr Žákovský Copyright © 2024-06-30 2024-06-30 49 1 406 406 https://journals.phil.muni.cz/archaeologia-historica/article/view/38882 Miroslav Dejmal Copyright © 2024-06-30 2024-06-30 49 1 407 407