https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia Masarykova univerzita cs-CZ Museologica Brunensia 1805-4722 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/40031 Vztah mezi muzei a digitálními materialitami je složitý. Podle muzeologické teorie mají artefakty fyzické a informační rozměry. Informační rozměry lze digitalizovat a přidat tak k fyzickým vlastnostem i vlastnosti virtuální. To je důležité pro muzea, která jsou především vizuálními institucemi a "bezdotykovými místy", kde materialita je v současnosti velmi častým předmětem muzeologických diskusí. V poslední době se objevuje tendence nahrazovat fyzické objekty různými efekty produkovanými informačními a komunikačními technologiemi, které nabízejí možnosti prezentace digitálního zobrazení objektů v souvislostech, které jsou pro "skutečné věci" nedostupné. Tento článek se zabývá některými teoretickými aspekty digitálních materialit a jejich vztahem k fyzickým objektům a muzeu. Předkládá osm tezí, které mají podpořit diskusi o digitální materialitě a jejích důsledcích pro muzea. Werner Schweibenz Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-20 2024-12-20 13 2 2 14 10.5817/MuB2024-2-1 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/40032 Článek se zabývá vnímáním tématu umírání a smrti dětskými návštěvníky v muzejním prostředí. Cílem článku je pochopit vnímání tématu smrti těmito návštěvníky v muzejní expozici a ověřit, jak je toto vnímání ovlivněno jejich kognitivním a emočním vývojem, tabuizací tématu ve společnosti a jaký vliv mají u dětí na chápání konceptu smrti jejich individuální zkušenosti. Součástí článku je i stručný přehled historie výzkumů zabývajících se tématem dětského pojetí smrti a také výzkum zkoumající reakce dětských návštěvníků na expozici lidských ostatků, který proběhl v roce 2024 v Kostnici u svatého Jakuba v Brně. Na základě výsledků vyplývajících z výzkumu jsou uvedena doporučení vhodné prezentace a komunikace tématu smrti dětským návštěvníkům muzeí, s cílem minimalizovat jejich stres tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi vzděláváním a ochranou dětské psychiky. Martin Borůvka Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-20 2024-12-20 13 2 15 23 10.5817/MuB2024-2-2 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/40033 Tato studie zkoumá, jak se jednotlivá díla konceptuálního umění vztahují k určitým teoretickým východiskům muzeologie v procesu vývoje. Pokud budeme vybrané případové studie považovat za typický doklad dějinných podmínek, za kterých vznikly, můžeme pozorovat, že kritika muzejní výstavní tvorby se postupně zřetelně vyostřuje. Časová řada začíná naléhavou, až ironickou kritikou výběru a prezentace předmětů jako důkazů minulosti (1979). Druhá případová studie nabízí konstruktivistickou kritiku přílišného zaměření muzejních výstav na exponáty a důvěry návštěvníků v muzea (1991). Nejnovější příklad (2022) je na hony vzdálen jakékoli muzeologické teorii. Propracovaná výstavní instalace má za cíl seznámit návštěvníka muzea s fiktivním příběhem spojeným s předmětem, který není vystaven. Jasný morální apel v tomto vyprávění má za cíl přesvědčit návštěvníky muzea, aby si zakoupili umělecké reprodukce a splatili tak prezentovaný historický dluh. Na těchto třech případových studiích je jasně vidět, že originály postupem času ustupují do pozadí a stávají se zcela postradatelnými. Současně s tím se výstavní texty stávají důležitějšími a normativnějšími. Je logické, že čím jasnější je změna v postoji, kterou dotyční umělci vyžadují od svého publika, tím slabší jsou příležitosti k participaci. Markus Walz Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-20 2024-12-20 13 2 24 37 10.5817/MuB2024-2-3 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/40034 Článek analyzuje zkušenosti s nahrazováním expozic v kyjevských muzeích během rusko-ukrajinské války. Vzhledem k tomu, že většina muzeí na území okupovaném Rusy byla vyrabována nebo zničena a muzea v jiných částech Ukrajiny jsou ohrožena ostřelováním, je jednou z možností zachování unikátních exponátů jejich dočasné přemístění do zahraničí nebo ukrytí v chráněných skladovacích prostorách. Místo nich jsou prozatím instalovány výstavy moderní fotografie, děl současného umění, novodobých dekorativních předmětů apod. Pravidla nahrazování stálých expozic dočasnými výstavami jsou ilustrována na příkladech dvou muzeí, která v Kyjevě patří k těm nejznámějším – Národního muzea umění Bohdana a Varvary Chanenkových a Kyjevské národní umělecké galerie. Autoři současně představují i výstavu uměleckých fotografií Serhije Belinského v rámci projektu Julie Ivaško "To světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila (Jan 1,5)", jejíž kurátorkou byla Aneta Pawłowska a která byla prezentována v různých evropských městech. Yulia Ivashko Aneta Pawłowska Dominika Kuśnierz-Krupa Andrii Dmytrenko Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-20 2024-12-20 13 2 38 45 10.5817/MuB2024-2-4 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/40035 Tento článek se zabývá klasifikací muzeí na základě využití vůní, jemuž je v muzeologii i přes rostoucí popularitu multisenzorických výstav stále věnována nedostatečná pozornost. Na základě analýzy stávající literatury a příkladů z praxe studie definuje klíčové kategorie muzeí, kde jsou vůně používány jako základní prvek výstav nebo jako pomůcka ke zlepšení vnímání historie či emocí. Navrhovaná klasifikace si klade za cíl systematizovat různé přístupy k integraci vůní do muzejního prostředí, což pomůže kurátorům a badatelům při inovativním využití čichových prvků k obohacení zážitku návštěvníků. Daria Kozhevnikova Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-20 2024-12-20 13 2 46 54 10.5817/MuB2024-2-5