https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia Masarykova univerzita cs-CZ Museologica Brunensia 1805-4722 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/38920 Tento článek se zaměřuje na prezentaci složitých podmínek dětství poznačeného válkou prostřednictvím muzejních výstav a výukových prostředí. Příspěvek se zabývá současnou muzejní praxí a jejím vzdělávacím rozměrem ve Vojenském historickém muzeu Bundeswehru, Muzeu druhé světové války v Gdaňsku a Muzeu válečného dětství v Sarajevu v Bosně a Hercegovině. Výsledky studie ukazují, že muzejní výstavy často zobrazují válkou poznačené dětství prostřednictvím různých médií, zahrnujících obrázky, artefakty, osobní příběhy, prameny orální historie, stejně jako rekonstrukce a simulace minulosti. Muzea, která byla předmětem analýzy, vytvořila interaktivní exponáty a různé vzdělávací programy, které umožňují mladým návštěvníkům kritický pohled na minulost a uplatnění znalostí o demokratické kultuře. Muzejní pedagogika zaměřená na stimulaci sociálního dialogu o dopadu války na děti a společnost má podle autorky klíčový význam, zejména v konfliktních a post-konfliktních společnostech. Polìna Verbyc'ka Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-06-28 2024-06-28 13 1 2 13 10.5817/MuB2024-1-1 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/38921 Studie přináší pohled na problematiku prezentace sbírek muzeí umění na sociálních sítích v České republice, která vychází z výsledků kvalitativního výzkumu, který proběhl v roce 2023. Problematika práce na sociálních sítích je zasazena do teoretického rámce, nastíněny jsou příklady práce se sbírkami na sociálních sítích v zahraničí a podrobně je popsána metodologie výzkumu. Hlavním cílem článku je představit typologii vzešlou z výzkumu, která ukazuje možnosti, jakými zkoumaná muzea umění k prezentaci sbírek přistupují. To je zároveň obohaceno o kontext, který nastiňuje podmínky, které v muzeích práci na sociálních sítích ovlivňují a tím i prezentaci sbírek. Veronika Vacková Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-06-28 2024-06-28 13 1 14 28 10.5817/MuB2024-1-2 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/38922 V lucemburské době se v zemích Koruny české setkáváme se vznikem kultu deskových obrazů. Vytváření sbírek relikvií sloužilo politické reprezentaci Karla IV., jejich součástí se staly kultovní obrazy. Přenesení centra Svaté říše římské do Prahy vyžadovalo vytvoření nových strategií panovnické reprezentace. Propojení mariánského kultu Lucemburky s prezentací ikon a jejich devočních kopií a podpora umělecké produkce učinila z Prahy a českých zemí centrum produkce nových typů náboženských soch a obrazů. Vyjadřovaly témata, která přinesla česká reformace. Přinesené ikony a kopie ikon a madony krásného slohu se staly palladii. Vznik palladií provázely legendy, které vysvětlovaly původ obrazů a připomínaly jejich zázračnou funkci. Kultovní obrazy stejně jako sbírky relikvií měly symbolickou roli, která reprezentovala skutečnost světa pozdně středověkého člověka a společnosti. Tomáš Drobný Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-06-28 2024-06-28 13 1 29 43 10.5817/MuB2024-1-3 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/38923 Článek vychází z autorčiny diplomové práce, která se zaměřovala na konkrétní muzejní projekty. Oproti tomu tento článek zkoumá širší koncept flexibility a snaží se ho rámcově rozvinout v kontextu muzejní architektury. Jeho cílem je prozkoumat, jak flexibilita může obohatit prostor muzea, a jak ji lze využít k prohloubení zážitku návštěvníka – od vnímání exponátů až po pobyty v prostoru muzea či galerie. Katerina Popovická Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-06-28 2024-06-28 13 1 44 55 10.5817/MuB2024-1-4 https://journals.phil.muni.cz/museologica-brunensia/article/view/38924 Touha precizovat a upřesňovat používané pojmy provází vědeckou komunitu od nepaměti. V oblasti muzeologie se se zvýšeným zájmem této problematice věnovala především Mezinárodní komise pro muzeologii – ICOFOM. Výsledkem tohoto snažení pak byl velký počet sborníků, článků i několik monografií, myšlenkově vycházejících především z frankofonního jazykového okruhu. Zvýšený zájem o definování, zejména o samotnou definici muzea, můžeme vysledovat před Generálními konferencemi ICOM v japonském Kjóto (2019) a v Praze (2022). Finálním výstupem se stal monumentální Slovník muzeologie (Dictionary of Museology, Dictionnaire de muséologie) publikovaný v angličtině a francouzštině, v obou případech pod redakcí Françoise Mairesseho. Slovník je výsledkem několikaleté práce více jak stovky muzeologů z celého světa a obsahuje sto hlavních hesel doplněných dalšími stovkami upřesňujících výrazů (entries). Jan Dolák Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-06-28 2024-06-28 13 1 56 60 10.5817/MuB2024-1-5