Rozvíjení kontrapunktu v epoše po-kontrapunktické : příspěvek k polyfonnímu zobrazení světa v románech Milana Kundery

Pavel Sýkora

doi:10.5817/MB2023-2-9

Rozvíjení kontrapunktu v epoše po-kontrapunktické : příspěvek k polyfonnímu zobrazení světa v románech Milana Kundery

Roč.58,č.2(2023)

Pavel Sýkora

https://doi.org/10.5817/MB2023-2-9

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.79283

PDF

Abstrakt

The study strives to analyse the polyphony of Milan Kundera's novels from musicological perspective. Different attributes of novel polyphony formulated by literary theories are added by the term stratified texture which refers to various simultaneous sound layers. Dissonances are the integral elements of Kundera's polyphony similar to Schoenberg's twelve-note counterpoint. This dissonant counterpoint can be seen as the depiction of the contemporary world. The study argues that Kundera's development of polyphony in novel is extremely important in contemporary epoch as counterpoint is disappering in musical compositions.

Klíčová slova:
post-contrapuntal epoch; polyphonic novel; dissonance; twelve-note serialism; stratified texture

Stránky:
115–127

Reference

JOYCE, James. Odysseus. Praha: Argo, 1993.

KUNDERA, Milan. Improvizace na počest Stravinského. In KUNDERA, Milan. O hudbě a románu. Brno: Atlantis, 2014, s. [7]–[62].

KUNDERA, Milan. Kniha smíchu a zapomnění: Román. Brno: Atlantis, 2017.

KUNDERA, Milan. L'art du roman: Essai. Paris: Gallimard, 2003.

KUNDERA, Milan. L'identité: Roman. Paris: Gallimard, 1998.

KUNDERA, Milan. La lenteur: Roman. Paris: Gallimard, 2018.

KUNDERA, Milan. Nesmrtelnost: Román. Brno: Atlantis, 1993.

KUNDERA, Milan. Nevědění: Román. Brno: Atlantis, 2021.

KUNDERA, Milan. Slavnost bezvýznamnosti. Brno: Atlantis, 2020.

SCHNITTKE, Alfred. Concerto grosso per due violini, clavicembalo (anche pianoforte) e orchestra d'archi: (1976/1977). Wien: Universal Edition, 1998.

WEBERN, Anton. Fünf Stücke für Orchester op. 10. Wien: Universal Edition A. G., 1951. Philharmonia Partituren.

ADORNO, Theodor W. Filozofie nové hudby. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2018.

BACHTIN, Michail Michajlovič. Dostojevskij umělec: K poetice prózy. Praha: Československý spisovatel, 1971.

BACHTIN, Michail Michajlovič. Román jako dialog. Praha: Odeon, 1980. ARS, Literárněvědná řada.

BLÁHA, Jaroslav. Cesty moderní hudby. In Myšlenky moderních skladatelů. Josef Fulka – Jaroslav Bláha (eds.). Praha: Herrmann & synové, 2022, s. [7]–72.

BRIERRE, Jean-Dominique. Milan Kundera: Život spisovatele. Praha: Argo, 2020.

DVOŘÁK, Max. Umění jako projev ducha: Výbor z díla. Praha: Jan Laichter, 1936. Umění a řemesla.

ELIOT, T. S. Tradice a individuální talent. In T. S. Eliot. Křesťan – kritik – básník. Martin Hilský – Petr Onufer – Martin Pokorný (eds.). Praha: Argo, 2019, s. 13–20.

HEIDEGGER, Martin. Původ uměleckého díla. Praha: Oikoymenh, 2016.

HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. VI., Hudba 20. století, 2. Praha: Ikar, 2007.

CHVATÍK, Květoslav. Svět románů Milana Kundery. Brno: Atlantis, 1994.

KRISTEVA, Julia. Sókratovský dialog neboli dialogismus jako zrušení osoby. In KRISTEVA, Julia. Polyfonie: Významy, pohlaví, světy. Břeclav: Malovaný kraj, 2008. Knihovna Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, s. 30–31.

KUBÍČEK, Tomáš. Středoevropan Milan Kundera. Olomouc: Periplum, 2013.

LEIBOWITZ, René. Schoenberg and His School: The Contemporary Stage of the Language of Music. New York: Philosophical Library, 1949.

MANN, Thomas. Jak jsem psal Doktora Fausta: Román románu. Praha: Československý spisovatel, 1962.

NIETZSCHE, Friedrich. Zrození tragédie z ducha hudby. Praha: Gryf, 1993.

PATOČKA, Jan. Evropa a doba poevropská. Praha: Lidové noviny, 1992.

PATOČKA, Jan. Kacířské eseje o filosofii dějin. Praha: Oikoymenh, 2007.

PATOČKA, Jan. Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Československý spisovatel, 1992. Orientace.

POPPER, Karl. Úvahy o zrodu polyfonní hudby: Psychologie objevu, či logika objevu? Opus musicum, 1990, roč. 22, č. 2, s. 11–20.

RICHTEROVÁ, Sylvie. K čemu jsou otázky bez odpovědí? In KUNDERA, Milan. Nevědění: Román. Brno: Atlantis, 2021, s. 134–150.

RIZZANTE, Massimo. Ve třech větách. In Milan Kundera aneb Co zmůže literatura?: Soubor statí o díle Milana Kundery. Bohumil Fořt – Jiří Kudrnáč – Petr Kyloušek (eds.). Brno: Host, 2012, s. 195–202.

SAUERLÄNDER, Willibald. Remeš: Královna mezi katedrálami. In Katedrála v Remeši: Chrám pro korunovace francouzských králů. Peter Kováč (ed.). Praha: Ars Auro Prior, 2018. Stavitelé katedrál, s. [13]–55.

SCHÖNBERG, Arnold. Styl a idea. Ivan Vojtěch (ed.). Praha: Arbor vitae, 2004. Vera effigies.

SÝKORA, Pavel. Zemek Novák, Pavel. In Český hudební slovník osob a institucí [online]. Dostupné z <a href=https://www.ceskyhudebnislovnik.cz target=_blank>https://www.ceskyhudebnislovnik.cz.</a>

WOLFF, Christoph. Johann Sebastian Bach. Praha: Vyšehrad, 2011.

ŻURAWSKA, Anna. Romány a jejich hudba: La Lenteur a L'Ignorance Milana Kundery. In Milan Kundera aneb Co zmůže literatura?: Soubor statí o díle Milana Kundery. Bohumil Fořt – Jiří Kudrnáč – Petr Kyloušek (eds.). Brno: Host, 2012, s. 292–305.

Metriky