Hába microtonal: five notes to Hába's compositional style

Vol.48,No.2(2013)

Lubomír Spurný

https://doi.org/10.5817/MB2013-2-9

Stable URL (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/129657

PDF (Czech)
Abstract
The article is a critical interpretation of selected microtonal compositions of the Czech composer Alois Hába. The author focused his attention on the chamber and choral compositions opp. 7, 10, 27, 31, 43, 72. In the general perspective of music history, Alois Hába is usually characterised as one of the leading protagonists of the Central European inter-war avant-garde that moved between Vienna, Berlin and Prague. In the specific context of Czech music he likewise has the reputation of an exemplary innovator but is considered to have been strongly rooted in tradition as well. Hába is known primarily as a tireless propagator of microtonal and athematic music, for which his own term was "liberated music". In this music he added more subtle quarter-, fifth- and sixth-tone intervals to the semitone system and abandoned up traditional treatment of motifs. These mere assertions, however, do not of themselves have any precise content and in fact problematize any proper conception of Hába's music; for example, pieces composed with microtones in fact represent less than a third of Hába's output as a composer.

Keywords:
Alois Hába; Czech music; quarter-tone music; athematism; music theory

Pages:
117–129
References

HÁBA, Alois. Harmonické základy čtvrttónové soustavy. Praha: HMUB, 1922.

HÁBA, Alois. Neue Harmonielehre des diatonischen, chromatischen Viertel-, Drittel-, Sechstelund Zwölftel-tonsystems, Leipzig: Kistner & Siegel, 1927

HÁBA, Alois. Nová nauka o harmonii diatonické, chromatické, třetinotónové, šestinotónové a dvanáctinotónové soustavy. Přeložil Eduard Herzog. Jinočany: H&H, 2000.

HERZOG, Eduard. Úplný rejstřík dvanáctitónových všeintervalových řad. In Nové cesty hudby I. Praha – Bratislava: SHV, 1964, s. 109–135.

KAPR, Jan. Konstanty. Praha – Bratislava: Panton, 1967.

PIŇOS, Alois – HERZOG, Eduard – JAN, Jiří. Vyvážené intervalové řady. Nové cesty hudby II. Praha – Bratislava: SHV, 1970, s. 86–182.

PIŇOS, Alois. Tónové skupiny. Praha: Supraphon, 1971.

REITTEREROVÁ, Vlasta – SPURNÝ, Lubomír. Alois Hába. In Komponisten der Gegenwart. Hans Werner Heister – Walter Wolfgang Sparrer (eds.). München: Boorberg, 2009, s. 1–50.

REITTEREROVÁ, Vlasta. Alois Hába – Experimentator oder Eklektiker? In Littera Nigro scripta manet. In honorem Jaromír Černý. Jan Baťa – Jiří K. Kroupa – Lenka Mráčková (eds.). Praha: KLP, 2009, s. 178–206.

REITTEREROVÁ, Vlasta. Hudební umění jako realizovaná pravdivost. Podíl Aloise Háby na stavbě a propagaci čtvrttónového klavíru. Hudební věda, 2008, roč. 45, s. 125–178.

SPURNÝ, Lubomír. Harmonie v nesnázích. Několik poznámek k Hábově Neue Harmonielehre. Hudební věda, 2007, roč. 44, s. 261–288.

SPURNÝ, Lubomír. Heinrich Schenker (1868–1935). Kapitoly z hudební teorie a analýzy. Praha: KLP, 2012.

VYSLOUŽIL, Jiří. Alois Hába. Život a dílo. Praha: Panton, 1974.

VYSLOUŽIL, Jiří. Hába's Idea of Quarter-tone Music. Hudební věda, 1968, roč. 5, s. 466–472.

VYSLOUŽIL, Jiří. Hábova hudba pro čtvrttónový klavír. Opus musicum, 1973, roč. 5, s. 101–107.

Metrics

0

Crossref logo

0

0

web of science logo

26

Views

0

PDF (Czech) views

PDF (Czech)