Pěšiny a cesty k ruské literatuře : památce profesora Oldřicha Richterka

Lenka Odehnalová

doi:10.5817/NR2026-1-3

Pěšiny a cesty k ruské literatuře : památce profesora Oldřicha Richterka

Roč.19,č.1(2026)

Lenka Odehnalová

https://doi.org/10.5817/NR2026-1-3

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.84396

PDF

Abstrakt

The study is dedicated to the memoir of a significant Czech specialist in Russian studies, Professor Oldřich Richterek, called Pěšiny a cesty (Engl. The Paths and Roads, 2015), which is interpreted from the perspective of its specific genre and thematic features, its composition and forms of authorial self-reflection. The aim of the study is to use a comparative method to identify the common and differing traits in relation to selected works by Czech specialists in Russian studies (M. Hrala, F. Kautman, R. Parolek, I. Pospíšil) and, at the same time, to determine the place of Richterek's text within the autobiographical writing of the above-mentioned authors, which presents an important but hitherto insufficiently reflected source on the individual professional trajectories that contributed to the formation of Russian studies in connection with the historical events of the 20th and early 21st century. This type of autobiographical literature contributes to the understanding of the authors' professional orientations and maps the development of Russian studies in the Czech environment.

Klíčová slova:
autobiographical literature; memoirs; Czech Russian studies; Oldřich Richterek; The Paths and Roads (2015); Czech environment

Stránky:
38–50

Reference

CSIBA, K. (2014): Privátne – verejné – autobiografické. Bratislava.

CZERMIŃSKA, M. (2020): Autobiograficzny trójkąt. Świadectwo, wyznanie, wyzwanie. Kraków.

ČERVEŇÁK, A., VLADÁR, J., ZRUBEC, L. (2009): Moje/naše najmilšie. Nitra.

FONIOKOVÁ, Z. (2024): Od autobiografie k autofikci: Narativní strategie vyprávění o vlastním životě. Praha.

HRALA, M. (2010): Všecko bylo trochu jinak. Ústí nad Orlicí.

HRALA, M. (2014): Všecko bylo trochu jinak: dodatky. Ústí nad Orlicí.

KAUTMAN, F. (2017): Nemožnost člověka. Praha.

KOVAČIČOVÁ, O. (2011): Autobiografické žánry v rusistických výskumoch. World Literature Studies, 2011, č. 3, s. 70–81.

ODEHNALOVÁ, L. (2022): Dostojevského Deník spisovatele jako inspirace nejen pro ruskou literaturu. In: Česká a slovenská slavistická komparatistika a wollmanovská tradice. Brno, s. 133–142.

ODEHNALOVÁ, L. (2023a): Dostojevského Deník spisovatele v kontextech a konfrontacích. Brno.

ODEHNALOVÁ, L. (2023b): Fenomén deníků věnovaných dětem v současných slovanských literaturách. Philologia Rossica 6, 2023, s. 61–77.

PAROLEK, R. (2013): Kruté i krásné 20. století. Praha.

PAUČOVÁ, L. (2017): Na margo výzkumu deníkového žánru ve slovanském prostředí. Slavica Litteria, 2017, č. 2, s. 95–102.

PAUČOVÁ, L. (2016): Pisatel'skij dnevnik kak osobyj vid žanra dnevnika v kontekste russkoĭ literatury. Folia Litteraria Rossica 9, 2016, s. 23–30.

POSPÍŠIL, I. (2002): Až se vyčasí. Brno.

POSPÍŠIL, I. (2006): Postmodernism and Quasipostmodernism (Michal Viewegh). Neohelicon, 2006, Nr. 2, pp. 37–54.

POSPÍŠIL, I. (2010): Slovenský zpovědní triptych. Proudy, 2010, č. 1. https://www.phil.muni.cz/journal/proudy/filologie/recenze/2010/1/SK-zpovedni-triptych.php. [online]. [cit. 12.04.2026].

POSPÍŠIL, I. (2011): Žánr prozaického deníku Michala Viewegha, poetika, žánrové tradice a souvislosti. STIL, 2011. http://www.rastko.rs/filologija/stil/2011/26Pospisil.pdf. [online]. [cit. 20.04.2026].

POSPÍŠIL, I. (2012): Kvázipostmodernismus znovu navštívený. Slavica Litteraria, 2012, Supplementum I, s. 29–40.

POSPÍŠIL, I. (2014a): Žánr prozaického deníku Michala Viewegha. In: POSPÍŠIL, I. Literární genologie. Brno, s. 95–115.

POSPÍŠIL, I. (2014b): Radegast Parolek. Kruté i krásné dvacáté století. https:www.phil.muni.cz/journal/proudy/filologie/recenze/2014/1/Pospisil_Parolek_Krute_i_krasne_dvacate_stoleti.php. [online]. [cit.15.05.2026].

POSPÍŠIL, I. (2015): Stmívání aneb Když se nevyčasí. Brno.

POSPÍŠIL, I. (2020): Jiskry ve tmě. Brno.

RICHTEREK, O. (2015): Pěšiny a cesty. Ústí nad Orlicí.

SOUKUPOVÁ, K. (2021): Vyprávět sám sebe. Teorie autobiografie. Praha.

TARANENKOVÁ, I. et al. (2013): Možnosti autobiografickosti. Bratislava.

VÁLEK, V. (1982): Časové aspekty memoárové literatury. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. D 29. Brno, s. 205–213.

VÁLEK, V. (1984a): K specifičnosti memoárové literatury. Brno.

VÁLEK, V. (1989–1990): Memoáry a historická beletrie: příspěvek k poetice memoárů. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. D 36–37. Brno, s. 27–36.

VÁLEK, V. (1984b): Vztah memoárové literatury k literatuře dokumentární. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. D 31. Brno, s. 137–144.

VŠETIČKA, F. (1986): Kompoziciána. O kompozičnej výstavbe prozaického textu. Bratislava.

Zemřel profesor Oldřich Richterek. https://www.uhk.cz/cs/pedagogicka-fakulta/pdf/pracoviste-fakulty/katedra-ruskeho-jazyka-a-literatury/novinky-a-udalosti/zemrel-profesor-oldrich-richterek. [online]. [cit.18.03.2026].

Metriky