Ve dnech 23.-25. listopadu se v prostorách kmenové učebny brněnské katedry filosofie uskutečnil první ročník česko-slovenské studentské filosofické konference FILEX 2012. Myšlenka na tuto akci se zrodila a uzrála v hlavách skupiny studentů (M. Bystroňová, T. Helmich, J. Horský a L. Likavčan), kteří si již delší dobu posteskávali nad tím, jaká je škoda, že ačkoli jsou katedry filosofie rozesety po České a Slovenské republice poměrně hustě, až na pár výjimek se neznají téměř s žádnými studenty, kteří na nich studují, a tudíž netuší, čím se vlastně zabývají. Pojali proto nejasný záměr něco s tím udělat.
Ten se časem zhmotnil právě do myšlenky konference, kterou nazvali FILOSOFICKÉ EXPO (FILEX) – stejně jako skutečnému Expu (tj. výstavě, kam se sjedou jednotlivé země a prezentují, co mohou světu nabídnout), i tomu filosofickému šlo právě o toto: vytvořit prostor pro setkání studentů z různých filosofických koutů Česka a Slovenska, v jehož rámci by mohli ukázat, na čem pracují, co je zajímá. Kromě takovéto malé ochutnávky toho, co se v tom našem česko-slovenském studentském filosofickém světě děje, měla konference i další cíl, který byl však snad ještě důležitější – šlo jí o vytvoření jakési živné půdy pro navazování kontaktů, ať již na přátelské nebo odborné rovině, mezi jednotlivými studenty.
Na konferenci se nakonec sjelo 15 přednášejících, kteří byli rozčleněni do 5 tematických bloků. Zastoupeno bylo 6 kateder filosofie z 5 měst (ÚFAR FF UK v Praze, Katedra logiky FF UK v Praze, KFI FF MU v Brně, KFI FF OU v Ostravě, KFI FF UP v Olomouci, KF FF TU v Trnavě).
Pátek (23. 11.)Sobotní konferenční den odstartoval dopolední Analytický blok, pod jehož hlavičkou se představili čtyři přespolní přednášející. Blok načala Lenka Jankovská (Katedra logiky FF UK), která vystoupila s příspěvkem Teorie významu u Frega a Husserla, v němž se pokoušela poukázat na paralely mezi těmito dvěma velikány. Následoval Vojtěch Zachník (KFI FF OU) se svým příspěvkem Konvence zjednodušené, konvence naturalizované, v němž publiku představil analýzu konvencí Davida Lewise, kterou následně podrobil důkladné kritice. Blok zakončili dva studenti reprezentující barvy olomoucké katedry – nejprve svůj příspěvek Analytická filosofie a autorská teorie filmu, v němž se věnoval právě spojení analytické filosofie a teorie filmu, odpřednášel Jan Černík, v závěsu za ním pak vystoupil Miroslav Helcl, který se snažil publikum přesvědčit o tom, že experimentální filosofie není zdaleka tak nezávislá na analytické tradici, jak deklaruje, a to prostřednictvím příspěvku, který nazval Kořeny experimentální filozofie v Quinově naturalizované epistemologii.
Přednášející, pořadatelé a pedagogický doprovod se následně odebrali na slavnostní oběd do nedaleké orientální restaurace Kupé, kde bylo servírováno „singerovské“ menu. Zdálo se, že absence masitých pokrmů nakonec nikomu zase až tak nevadila, všichni si pochutnali a nabrali síly do druhé části konferenční soboty.
Tu pak vyplnily dva bloky. Ten první, Kontinentální blok, byl plně pod taktovkou trnavských přednášejících. Jako první vystoupila Jana Simanová s příspěvkem Pozícia druhého a s ňou súvisiace fenomény hranice, pohľadu, súkromia a intimity, na kterou s příspěvkem Problematika sexuality vo Foucaultových dielach volně navázala její kolegyně Lenka Jezerčáková. Blok pak uzavřel Matúš Hrehora s příspěvkem Maurice Merleau-Ponty a marxismus, v němž poukázal na jeho kritický vztah k vývoji marxistických ideálů v SSSR.
Po krátké přestávce následoval blok sdružující etická témata, v němž nejprve vystoupil zástupce pražské katedry filosofie Jiří Kalous, který se ve svém příspěvku, jenž nesl název Může nevědomost vést ke spravedlnosti? , věnoval kritice Johna Rawlse. Jako poslední sobotní přednášející se představil domácí Václav Krajňanský, který se prostřednictvím svého příspěvku Problém diskurzivního dilematu a ontologie společnosti snažil poukázat na problematičnost chápání kolektivní entity jako redukovatelné na jednotlivce.
Následně se přednášející i část publika odebrali do Pomalého baru, kde byla připravena oficiální „after-party“ konference, jejímž cílem bylo poskytnout prostor pro dokončení debat, které musely být mnohdy kvůli časovému limitu utnuty.
Neděle (25. 11.)Pořadatelé by na závěr chtěli poděkovat všem, kdo se podíleli na přípravě konference – jmenovitě pak především dr. Bělohradovi za to, že jim byl od počátku velkou oporou, dr. Jastrzembské, prof. Krobovi, Ing. Jurtíkovi, dr. Marouškové a dr. Pichovi za to, že jim vyšli vstříc stran organizačních záležitostí. V neposlední řadě jsou pak také velice zavázáni dr. Trajtelové, dr. Tvrdému, doc. Čapkovi a dr. Pelišovi za doporučení studentů. K samotným studentům pak směřuje největší dík – spolupráce s nimi byla radost. Kromě poděkování jsou však dlužni také jednu omluvu – a to všem českým a slovenským katedrám filosofie, které neoslovili. Nehledejte za tím, prosím, nic osobního. Pořadatelé se zkrátka jen nechtěli zadávit příliš velkým soustem – a kdo ví, třeba za rok…
Jan Horský, Monika Bystroňová, Tomáš Helmich, Lukáš Likavčan (KFI FF MU)[1] Viz blog Some selfish mens Ondřeje Horáka – http://someselfishmemes.blogspot.cz/2012/11/zdravy-rozum-rychly-pomaly.html.
PLAKÁT: http://www.scribd.com/doc/113248325/PLAKAT
PROGRAM S ABSTRAKTY: http://www.scribd.com/doc/112717230/Program-konference