Vážení čtenáři,
předkládané číslo vám nabízí různorodé filosofické menu, sestavené z pestrých příspěvků opět spíše mladších badatelů.
Aktuální číslo otevírá rozhovor s Tomášem Nejeschlebou, autorem monografie Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie, vydané na sklonku roku 2008 nakladatelstvím Vyšehrad. Rozhovor doplňuje krátká textová ukázka z knihy s názvem Sémeiótiké, neboli nová metoda rozpoznávání nemocí, jak ji vylíčil padovský profesor Aemilius Campolongus podle pravidel Capivacciova rozboru.
Aleš Urválek je autorem vybrané studie s názvem Několik postřehů k německé konzervativní revoluci. Text je ukázkou z připravované obsáhlé publikace Dějiny německého konzervativismu, která vyjde kolem poloviny roku 2009 v Nakladatelství Olomouc. Editorem, autorem a překladatelem části textů je Aleš Urválek, na publikaci se dále autorsky a překladatelsky podíleli Břetislav Horyna, Roman Kopřiva a Zdeněk Mareček. Kniha prostřednictvím autorských studií a překladů primárních textů pokrývá dějinné období od předrevolučního konzervativismu pol. 18. století až po filozofický a politický neokonzervativismus druhé poloviny 20. století a představuje významný badatelský počin v oblasti dějin filozofických a politických idejí. Jsme rádi, že na připravovanou publikaci můžeme v PRO-FILu upozornit již nyní.
Autorem další studie s názvem Wittgenstein a negace filosofie je Tomáš Došek. Přípěvek byl přednesen 21. 11. 2008 na III. ročníku studentské konference, pořádané katedrou filosofie FF MU v Telči. Organizátory konference byl vybídnut k úpravě předneseného příspěvku do podoby studie určené právě pro PRO-FIL.
Formu eseje zastupují dva příspěvky. Prvním je esej Romana Madzii Co je skeptického na filosofii Richarda Rortyho? Druhým pak obsáhlejší úvaha Davida Pěchy s názvem K otázce filosofie přírody, kultury a techniky, která připomíná a pokouší se rozvinout některé myšlenky konceptu evoluční ontologie Josefa Šmajse. Úvaha by mohla čtenáře upomenout na zatím poslední Šmajsovu knihu Filosofie - obrat k Zemi, která se souhrnně zabývá evolučně ontologickou reflexí přírody, kultury, techniky a lidského poznání (Academia, Praha 2008).
Pozornost si zaslouží dva texty publikované v rubrice Polemika. Prvním je obsáhlá reakce Ondřeje Kočnara na stať Radima Bělohrada Ateismus, teismus a justifikace privátní evidence (PRO-FIL 1/2008). Kočnarův příspěvek má název Náboženská zkušenost jako justifikace víry v Boha a Bělohrad na jeho argumenty v dalším textu podrobně odpovídá. Na oba pak reaguje Marek Picha textem Břemeno věřících.
Dovolím si vám popřát inspirující četbu nového čísla PRO-FILU a pro příjemné intelektuální naladění dovolte jeden z lehčích filosofických žertů, uveřejněných v knize Geh mir aus der Sonne! Anekdoten über Philosophen und andere Denken. (Hrsg. P. Köhler) Reclam Stuttgart 2007 na straně 212: "Louis Althusser zardousil svoji ženu. Komentář jednoho z jeho kolegů zněl: To bylo poprvé, co mu francouzská dělnická třída rozuměla."
rb