Remišová, A. (ed.): Dejiny etického myslenia v Európe a USA. Kalligram, Bratislava 2008, 894 s.

Obsáhlá publikace k dějinám etiky z produkce nakladatelství Kalligram. Autorský kolektiv třiceti badatelů pod vedením Anny Remišové nabízí přehled dějin etiky od presokratiků po některé, téměř současné podoby etického myšlení (A. MacIntyre, Ch. Taylor, J.-F. Lyotard, J. Derrida). Knihu doplňují čtyři kapitoly věnované etice 20. století ve středoevropském regionu  (Česko, Slovensko,   Polsko a Maďarsko). Kniha je koncipovaná jako učebnice, určená studentům humanitních oborů a interesované odborné veřejnosti. Jednotlivá hesla jsou jednotně pojata způsobem, který připomíná texty např. v  kolektivní práci Philosophie  der Gegenwart in Einzeldarstellungen (Kröner, Stuttgart 1999), editované Julianem Nida-Rümelinem, tedy: krátký životopis, významná díla, ideoví předchůdci, výklad hlavních morálně filosofických problémů, jimž příslušný autor věnoval pozornost. V závěru hesla je připojen pokus o zhodnocení významu dotyčného autora pro vývoj etického myšlení a zmínka o vlivu autora na jeho současníky a následovníky. Podobně koncipovaná a rozsáhlá kniha z dějin etiky dosud nebyla ve slovenštině a češtině k dispozici a Dějiny etického myslenia si nepochybně zaslouží podrobnou a pečlivou recenzi, třeba v některém z dalších čísel PRO-FILU.

Břetislav Horyna: Filosofie skepse. Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2008, 206 stran.

Filosofie skepse nabízí seznámení s nepominutelnou, vitální i oživující tradicí filosofického myšlení, skepsí. Horyna vychází z cyklu přednášek, věnovaných skepsi, doplňuje je a podstatně rozšiřuje. Kniha provede čtenáře od výkladu a dějin pojmu skepse, ideového zázemí skepse, základních variant skeptického myšlení přes tradici řecké skepse, skepsi Michela de Montaigne, Davida Huma, Friedricha Nietzsche po současnou podobu pyrrhónské skepse, jak se s ní setkáváme v díle Odo Marquarda. Knihu lze rovněž číst jako podrobnou příručku pro obezřetné a efektivní využívání skeptických schopností a možností rozumu.

Andrej Kalaš: Raný pyrrhonismus neboli blažený život bez hodnot? Oikoymenh, Praha 2007, s.143.

V souvislosti s vydáním Filosofie skepse připomeňme vydání badatelské monografie Andreje Kalaše, která vyšla sice již na sklonku roku 2007, ale  její šíření spadá ještě do roku 2008.  Lze ji chápat jako filologickou přípravu k souhrnnější Horynově Filosofii skepse. Kalaš pečlivě prozkoumává dochované prameny antických skeptiků a zaměřuje se především na monumentální postavu Pyrrhóna z Élidy. Srovnává interpretace základních tezí představitelů skepse, s pomocí komparací zvažuje možné analogie např. mezi Pyrrhónem a některými tradicemi východního myšlení, předkládá a srovnává metafyzické, epistemologické, etické a fenomenalistické interpretace Pyrrhóna. Značnou část své důkladné analýzy  věnuje Pyrrhónovu tázání po možnostech šťastného a blaženého života, která vsazuje do kontextu základních otázek, které si kladli představitelé skeptického myšlení.     

Daniel Špelda: Astronomie ve středověku. Montanex, Ostrava 2008, 253 s.

Kniha Daniela Špeldy Astronomie ve středověku navazuje na již vydaný, pomyslný první díl této publikace Astronomie v antice (Montanex, Ostrava 2006) a svědčí o Špeldově systematickém zájmu o dějiny vědy, interpretované z pohledu filosofie a metodologie vědy. Kniha interpretačně pokrývá období od působení církevních otců po scholastickou kosmologii s krátkým výhledem na vystoupení Mikuláše Koperníka. Špelda se ve své práci snaží vyhnout již v první práci diagnostikovaným metodologickým neduhům textů věnovaných metodologii historiografie vědy, které se již pokoušely středověkou astronomii představit (hledání kopernikovských anticipací ve středověkých textech, apologetické poukazy na význam středověkého křesťanského vědění pro utváření novověké vědy a moderního obrazu světa, představení středověké astronomie jako sterilního a statického korpusu vědění). Volí k tomu osvědčené prostředky: obeznámenost s prameny, obeznámenost se stávajícími interpretacemi tématu (včetně jejich neduhů) a využití současných metodologických postupů historiografie středověké vědy. Výsledkem je práce podrobně vysvětlující myšlenkové zázemí středověké astronomie, důvěrné seznámení s obrazem řecké astronomie v islámském světě, jeho kritikou a korekcí. Špelda předkládá rovněž podrobný obraz matematické a praktické astronomie v Evropě 11. až 14. století. Díky dvěma na sebe navazujícím, badatelsky precizním publikacím je nyní v českém jazyce pokryta důležitá část historiografie vědy.         

Marek Otisk: Aristoteles Christianus. Peripatetická tradice v latinském myšlení 10. a 11. století. Montanex, Ostrava 2008, 218 s.   

Marek Otisk je znám jako autor knih, které velmi přístupným a přitom badatelsky precizním způsobem zprostředkovávají filosofické myšlení středověku (Na cestě ke scholastice. Klášterní škola v Le Bec. Lanfranc z Pavie a Anselm z Canterbury, Praha 2004; Metafyzika jako věda. Ibn Síná a Ibn Rušd ve scholastické diskusi, Praha 2006). Nyní k nim přidává monografii, přibližující klíčové dění v intelektuálně bohaté tradici peripatetického myšlení. Kniha zachycuje vzdělaneckou  reflexi Aristotela v uvedeném období a přímé aristotelské inspirace, projevující se zvláště v metodologických direktivách v rámci konceptu artes v raně středověkém myšlení, či v promýšlení sémantické problematiky s využitím odkazu Aristotelova Organonu a v mnoha dalších otázkách (vokalismus, trinitární spor, Boží omnipotence).

Petr Abélard: Sic et non. Vyšehrad, Praha 2008, 582 s.    

Očekávané vydání překladu Abélardova spisu doplňuje knihovnu pramenů středověké filosofie. Monografie je uvedena obsáhlou komplexní studií Lenky Karfíkové s názvem Abélard aneb Vášeň pro jednotlivé, která souhrnně prochází a komentuje Abélardův život a dílo (včetně komparací interpretací jeho díla) a nabízí detailní bibliografii primární a sekundární literatury. Součástí předkládaného spisu jsou Abélardova Excerpta z Augustinových Retrakcí.

Giordano Bruno: Dialogy. Academia, Praha 2008, 386 s.

rb