Marvan, T., Hvorecký, J. (eds.): Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. Nymburk: O.P.S. 2007, 236 s.

V analytické filozofii již dávno nejde pouze o analýzu ideálního nebo přirozeného jazyka. K sémantickým otázkám se přidaly problémy metafyzické, epistemologické a etické. Stále větší pozornost je věnována filozofii mysli, která s rozvojem neurověd nachází další problémy, jež je možné analytickou metodou (tedy jasně a pomocí argumentace) tematizovat. I českému čtenáři jsou jistě známí přední světoví představitelé filozofie mysli, k nimž nepochybně patří David Chalmers, Daniel Dennett, Hilary Putnam nebo John R. Searle. Filozofie mysli však nachází stále častěji své místo také v česko-slovenském filozofickém diskurzu, jmenujme alespoň monografii Jiřího Noska (Mysl a tělo v analytické filosofii, Praha: Filosofia 1997), Marka Pichy (Chybějící qualia: Strukturní analýza, Brno: Nakladatelství MU 2005) a Silvie Gálikové (Úvod do filozofie mysli, Bratislava: Honner 2001). 

Nyní se na našem (tedy česko-slovenském) filozofickém trhu objevila zásluhou editorů Tomáše Marvana a Juraje Hvoreckého další zajímavá publikace. Zárukou kvality této publikace je také to, že odborným recenzentem publikace je Marián Zouhar, toho času šéfredaktor časopisu Organon F. Kdo tento časopis snad ještě nezná, tomu ho vřele doporučuji, čtenář se zde setkává s články, které jsou na vysoké úrovni i proto, že se drží  analytické metody a přitom zůstávají čtivými.

Do publikace přispěli Petr Dvořák, Petr Glombíček, Tomáš Hříbek, Juraj Hvorecký, Dezider Kamhal, Vojtěch Kolman, Petr Koťátko, Tomáš Marvan, Josef Moural, Jaroslav Peregrin, Marek Picha, Michal Polák, Prokop Sousedík, Ondřej Tomala a Filip Tvrdý. Jak recenzovaná publikace vypadá? Jde o soubor dvou až tří stránkových výkladů klíčových pojmů analytické filozofie mysli, ale také analytické filozofie jazyka. Výklady jsou řazeny abecedně podle pojmů, takže čtenář si může velice snadno dohledat, co který pojem znamená. Publikace si klade za cíl (jak píší editoři v úvodní poznámce, s. 1-2) seznámit zájemce o analytickou filozofii, ale také o kognitivní vědy, neurovědy, lingvistiku, psychologii s nejdůležitějšími pojmy filozofie mysli. Je možné ještě zdůraznit, že publikaci nechybí kompaktnost, nejedná se o pouhý chaotický (respektive jen abecedně řazený) souhrn hesel. Jednotlivá hesla na sebe totiž vzájemně odkazují a to takto: vyskytne-li se ve výkladu pojmu jiný klíčový pojem, je tento uveden tučným písmem, což znamená, že je na jiném místě publikace také podrobněji rozebírán.

Jaké hesla může čtenář v této publikaci najít? Jedná se např. o pojmy dualismus, Čínská místnost, behaviorismus, davidsonovská teorie významu, emergence, atomismus vs. holismus, intenze, qualia, mýtus muzea (odkazující ke Quinovi), možné světy, intenze, přirozený a umělý jazyk, soukromý jazyk, neurčitost překladu, radikální interpretace, nevymezitelnost reference, Turingův stroj, teorie identity mysli a těla atd. Jsou zde na velmi dobré úrovni rozebrány nejen otázky z filozofie mysli, ale také problémy moderní sémantiky či moderní analytické metafyziky a analytické epistemologie či lingvistiky.

Aby nebyla recenze neuváženě dlouhá, představím u jednotlivých autorů vždy jen jedno z jejich hesel. Nejprve půjde o témata zabývající se spíše filozofií jazyka a následovat budou témata týkající se zase více filozofie mysli. Jaroslav Peregrin zpracoval heslo nevymezitelnost reference, které nás zavádí do problematiky Quinovy filozofie. Na necelých dvou stranách je pomocí příkladů a přehledným způsobem zachyceno to, co by čtenář jinak musel obtížně hledat v kvantech článků a monografií.  Petr Glombíček připravil heslo soukromý jazyk, v němž srozumitelným způsobem předkládá čtenáři zásadní čtyři Wittgensteinovy argumenty z Filozofických zkoumání a ukazuje, jak tento problém recipoval Saul Kripke. Juraj Hvorecký představuje pojem materializmus, v němž zajímavě srovnává postavení tohoto pojmu v dějinách filozofie (i těch starších, řeč je např. o Hobbsovi či Holbachovi) s tím, jak je chápán v současné analytické filozofii. Petr Koťátko v heslu radikální interpretace ukazuje v kontextu jiných pojmů (např. radikálního překladu či neurčitosti reference) to, jak Davidson tento pojem formuloval a jak jej chápe. Koťátko ukazuje jednoznačný Quinův vliv a hovoří i o zásadním principu vstřícnosti (principle of charity), převzaném Davidsonem od Quina. Petr Dvořák se věnuje tématu metafora, které má jistě velké přesahy i za hranicemi filozofie mysli. Předkládá zde různé teorie snažící se vysvětlit jistě stále problematickou otázku, co to metafora vůbec je. Prokop Sousedík precizně rozvádí problém kauzální teorie vlastního jména, v němž poukazuje nejen na Kripkeho zajímavou teorii související s "rigidním designátorem" (o němž je v publikaci také řeč), ale  také upozorňuje na některé podnětné myšlenky J. S. Milla. Ondřej Tomala podnětným způsobem předkládá heslo sémantika možných světů, v němž poukazuje na zajímavý spor aktualistů s possibilisty a poukazuje na to, jak se aktualismus formuje v boji se značně kontroverzním názorem Davida Lewise, že neexistuje jenom "náš" aktuální svět, ale že skutečně existují všechny možné světy (i když jsou pro nás kauzálně nepřístupné). Vojtěch Kolman v hesle smysl/význam poukazuje na již tradiční problém Fregeho pečlivého rozlišení významu v tradičním slova smyslu na smysl a význam a poukazuje také na jinou zajímavou distinkci spadající do Wittgensteinova Tractatu: jedná se o rolišení zeigen/sagen související s nevyslovitelností toho, co se Traktát marně pokouší říci. Dezider Kamhal nás pečlivě seznamuje s problémem deĺba jazykovej práce. V něm interpretuje důležité myšlenky Hilaryho Putnama související s problémem externalismu. Kamhal podrobně osvětluje Putnamův myšlenkový argument operující s "dvojčetem Země" a tím, že zde označují termínem "voda" něco, co nemá chemickou strukturu "naší" vody.

Tomáš Hříbek podrobně zpracoval heslo funkcionalismus, v němž připomíná klíčové pojmy jako je realizace a především vícenásobná realizovatelnost a ukazuje souvislost tohoto problému s Turingovým strojem a Čínským pokojem na straně jedné a s metodou ramseyfikace na straně druhé. Tomáš Marvan se věnuje problému behaviorismus a jasně ukazuje, jak se tato škola snaží nahradit metodu introspekce metodami, které by podle ní měly být "vědečtější". Zajímavým způsobem ukazuje, jak toto téma souvisí s Quinovým problémem neurčitosti překladu. Filip Tvrdý spolu s Jurajem Hvoreckým představili téma jazyk myšlení a zabývají se v něm tím, jak navazuje na problém soukromého jazyka a jak se díky Jerrymu Fodorovi objevily pokusy chápat myšlení jako jazyk a kam až tyto analogie vedly. Marek Picha v heslu zombie představuje pomocí přehledných tabulek i odkazů k jiným heslům a k světové i česko-slovenské literatuře vývoj chápání tohoto pojmu, různé argumenty i protiargumenty i význam tohoto pojmu v celé filozofii mysli. Picha např. ukazuje, jak souvisí pojem zombie s tradičním filozofickým problémem identity a jak se "zombií" můžeme argumentovat proti různým reduktivním psycho-fyzickým teoriím jako je behaviorismus, funkcionalismus a teorie identity. Neváhá však na druhou stranu ani s odkrytím slabin argumentu s filozofickou zombií. Michal Polák pojednává problém kategoriální chyba, který je zásadní především pro filozofii Gilberta Ryla a souvisí s jeho kritikou Descartova (ale i např. Platónova) dualismu mysli a těla. Ukazuje, že pro tento problém je zásadní především Rylova logicko-sémantická analýza termínů popisujících mentální stavy. Josef Moural představuje problém Background. Tento termín pochází od Johna Searla a označuje podle srozumitelného Mouralova výkladu soustavu schopností či dispozic, které máme postulovat pro vysvětlení toho, co dokážeme dělat.

Mohu jen dodat, že se v této publikaci jedná o výklad toho nejdůležitějšího, čtenář není zatěžován specifickými detaily: jde o kvalitní představení a analýzu problémů filozofie mysli, ne o jejich definitivní řešení. Z těchto důvodů je možné publikaci doporučit i úplným nováčkům a vůbec široké veřejnosti. Domnívám se, že prostudováním publikace získá čtenář velice kvalitní přehled o všech zásadních otázkách filozofie mysli a zároveň je motivován k tomu, aby se jimi dále (za pomocí literatury) sám zbýval. K tomuto účelu je za každým heslem uveden výčet hlavních článků nebo monografií, které se danému tématu věnují, a to jak v česko-slovenském, tak i v světovém kontextu.

Antonín Dolák