Giordano Bruno: Magie, pouta a dialog renesančního filozofa. Argo, Praha 2007, 183 s.
Esteticky působivě vypravený sborník překladů tří Brunových
textů O magii, O poutech a Kabala pegasovského koně s přídavkem
o kyllénském oslu rozšiřuje útěšně, i když pomalu se rozrůstající sbírku
překladů textů renesančních filozofů. Bruno zde předkládá myšlenky o harmonii
světa, působení sympatie a antipatie, zajišťujícím skrytou kontinuitu vesmíru,
vysvětluje své pojetí kontinuity bytí, kdy každá částečka vesmíru v sobě skrývá
obraz celku, rozvíjí úvahy na téma vazeb (pout) mezi částí a celkem,
propracovává myšlenky o animae mundi, řídící všechny stupně bytí a nabízí vhled
do chápání skutečnosti v jejích protikladech.
Poslední ironický dialog představuje Brunovu polemiku
s aristotelským myšlením, církevními doktrínami a autoritami vůbec.
George Berkeley: Tři dialogy mezi Hyladem a Filonoem. O pohybu. Oikoymenh, Praha 2007, 121 s.
Vždy se vyplatí vrátit k pramenů a ověřit si, zda tzv. rychlené, populární nebo popularizované dějiny filozofie (třeba v možném Sofiině světě) náhodou některé skutečnosti nepřekrucují. Berkeleyho oponentura karteziánského dualismu v jeho Pojednání o principech lidského poznání je již v českém překladu k dispozici. Podobně by nyní mohly přispět překlady dialogů mezi Hyladem a Filonoem k tomu, aby se zjednodušeně nepovažovalo jeho stanovisko za synonymum solipsismu či skepse. Za pět let uplyne již 300 let od vydání Tří dialogů.
John R. Searle: Mysel‘, jazyk, spoločnost. Kalligram, Bratislava 2007, 192 s., (orig. 2000)
Mohli bychom říci, že kniha Mysel‘, jazyk, spoločnost je volným pokračováním souboru přednášek Mysl, mozek, věda (Mladá fronta, Praha 1994). Searle pokračuje ve svých bádáním, týkajících se filozofie mysli a naznačuje, že k problémům jazyka, poznání, etiky, společnosti, svobodné vůle, racionality lze přistoupit s pomocí pochopení mentálních fenoménů, analýzy mysli. Jasně a srozumitelně psaná kniha, opouštějící dualismus psychického a fyzického i vyčleňování samostatné oblasti kulturních fenoménů; upozorňuje čtenáře na provázání všech základních částí světa a opírající se fundamentálně o analýzu mysli.
Susan Blackmore: Gespräche über Bewusstsein. Suhrkamp, Frankfur am Main 2007, 380 s. (orig. Conversations on Consciousness. Interwiews with twenty minds. Oxford Univesity Press 2005)
Jméno Susan Blackmoreové je u nás prozatím spjato s ne příliš přesvědčivou, ovšem značně populární a popularizující knihou Teorie memů (Portál, Praha 2001). Kniha rozhovorů o vědomí a myslích ji ukazuje v mnohem příznivějším světle. Sborník rozhovorů původně vznikl jako série rozhovorů pro rozhlasové vysílání. Vysílání těchto dialogů se nerealizovalo a tudíž vznikla kniha poutavých rozprav k tématům mysl, mozek, vědomí, vůle, svobodná vůle a příbuzným fenoménům. Blackmoreové se podařilo vést rozhovory s dvaceti významnými a názorově značně rozrůzněnými badateli z této oblasti: David Chalmers, Paul Churchland, Patricia Churchland, Francis Crick, Daniel Dennett, Thomas Metzinger, John Searle, Roger Penrose, Vilayanur Ramachandran, Francisco Varela, Ned Block a další. Všech se s jistou úporností a v různých variacích táže např. "Co je vědomí?", "Jak se odlišuje - odlišuje-li se - od mozku?", "Co je vůle?", "Máme svobodnou vůli?", "Co se děje s vědomím po smrti?", "Jaký je vztah mysli a těla?". Čtenář tak získá průřez koncentrovanými odpověďmi autorů, kteří jsou v současné době na pomyslném hrotu peletonu filozofů, kteří se intenzivně věnují zmíněných otázkám a fenoménům. Každý z autorů představuje na prostoru cca 15-20 stran svá hlavní stanoviska a umožní čtenáři nahlédnout problém vědomí v mnoha současných podobách a přímo z originálního zdroje. Blackmoreová se táže velmi často způsobem, který by pravděpodobně zvolil člověk, který již o fenoménu vědomí něco ví a před nímž se otevřely další sady elementárních otázek na něž není snadné nalézt uspokojivé odpovědi.
Suhrkamp Studienbibliothek
Nakladatelství Suhrkamp přišlo v roce 2007 na trh s prvními výbornými tituly edice Studienbibliotek, v níž nabízí pečlivě editovaná, detailně komentovaná a kompetentně interpretovaná nová vydání děl z dějin filozofie. Přehlédnuté a přepracované překlady původních klíčových filozofických děl jsou doplněny komentáři, které čtivým a informativním způsobem otevírají historické a teoretické horizonty jednotlivých děl. Samozřejmostí jsou popisy okolností a souvislostí spojených s vydáním příslušného díla, reakce na vydání, dějiny recepce příslušného díla dotažené do současnosti, dále slovníček nejdůležitějších pojmů a výběrová bibliografie, zahrnující dosavadní vydání, monografie věnované příslušnému autorovi a tématu. V edici dosud vyšla komentovaná vydání: Walter Benjamin: Das Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit, Immanuel Kant: Grundlegung zur Metaphysik der Sitten, Karl Marx: Der achtzehnte Brumaire des Louis Bonaparte, Platon: Sophistes, David Hume: Eine Untersuchung über den menschlichen Verstand a David Hume: Über Moral. Napadá mě srovnání těchto pečlivě vypravených a komentovaných vydání s malým českým vzdáleným příbuzným, tedy s řadou Knihy, které otřásly světem (např. dosud např. Platónova Ústava, Darwinův Původ druhů) nakladatelství Pavel Dobrovský - Beta. Ovšem v případě řady nakladatelství Suhrkamp se jedná o precizně vypravenou odbornou literaturu, kdežto Knihy, které otřásly světem jsou o mnoho chudší edicí spíše popularizujícího typu.
Zdeňka Jastrzembská: Kauzální aspekty vysvětlení. Masarykova univerzita, Brno 2007, 87 s.
Kniha z produkce katedry filozofie FF MU, v níž se autorka věnuje problémům vysvětlení a kauzality. Text nabízí odpovědi na otázky: Jakou roli hraje kauzalita ve vysvětlení? Co je kauzální vysvětlení? Jaké jsou meze kauzálního vysvětlení? Autorka systematicky, kriticky a současně velmi srozumitelně přezkoumává koncepce ztotožňující vysvětlení s argumenty a představuje kauzální vysvětlení jako vysvětlení individuálních jevů pomocí jejich příčiny a současně zaměřuje pozornost na epistemologický aspekt kauzality. Čtenáři se seznámí s rozborem Hempelova stanoviska, s Reichenbachovou reprezentativní variantou pravděpodobnostní teorie kauzality, jednou z podob kontrafaktuální analýzy kauzality, kterou předložil David Lewis či se koncepcí statistického vysvětlení Wesleyho Salmona.
Václav Petr: Evoluční teorie. Česko-anglický. Anglicko-český výkladový slovník. Triton, Praha 2007, 383 s.
Z této knihy jsem měl radost do chvíle, než jsem se do ní začetl. 1) Bohužel se nejedná o česko-anglický, anglicko-český výkladový slovník; dvojjazyčně jsou uvedeny pouze pojmy slovníku, nikoli jejich výklad, jen občas jsou v závorce uvedeny kousky některých frází nebo anglické citace; 2) slovník avizuje pravděpodobně vyšší ambici při představení dějin darwinismu a jeho současných podob, než je schopen skutečně předložit 3) přes ohlášení snahy o odideologizování otázek spojených s darwinismem upadá místy i při zběžném pohledu do zřetelného favorizování značně spiritualizovaných interpretací fenoménů spjatých s diskusí kolem evoluční teorie 4) u hesel, která patří spíše do filozofického slovníku, přírodovědně úctyhodně a obdivuhodně vzdělaný autor slovníku (geologie a paleontologie) bohužel selhává. Tam kde zabrousí do filozofie - a uniká mi proč se o tyto výlety pokouší, nastává kvalitativní pád (např. osudné heslo strukturalismus). Při čtení slovníku by filozof mohl nabýt přesvědčení, že v Česku existují pouze dva filozofové, kteří však s ohledem na téma evoluce všechny ostatní nebetyčně převyšují: Stanislav Komárek a Zdeněk Neubauer. Obzvláště komicky to vyzní právě v hesle "strukturalismus". Tato kniha bude jistě stát za pečlivou recenzi. Paralelně s ní jsem se začetl do tematicky spřízněné knihy Darwinovy hodinky. Věda na Zeměploše od Terryho Pratchetta, Iana Stewarta a Jacka Cohena. Co se inspirace týče, domýšlení a promýšlení tématu evoluce, možných rolí vědy a úvah o vědeckých teoriích, se zdá, že filozof bude raději naslouchat tikotu Darwinových hodinek.
rb