Noam Chomsky: Hegemonie nebo přežití. Americké tažení za globální nadvládou. Mladá fronta. Praha 2006, 345 s.

Další ze zneklidňujících knih Noama Chomského. Autor v ní analyzuje velké konflikty druhé poloviny 20. století (vojenské intervence vůči Kubě, Nikaragui, Panamě, Vietnamu, Iráku, události v Indonésii či problematické akce Izraele), nabízí vzájemné souvislosti mezi nimi a ve spojitosti s těmito i současnými konflikty analyzuje fenomén světového terorismu. Jistě nikoho nepřekvapí, jak tenká hranice je mezi mnoha aktivitami těch, kdo terorismus chtějí potírat a těmi, kdo jsou údajnými původci teroristických útoků. Cenné a znepokojující je to, že Chomsky nespekuluje, ale vychází z analýzy nesčetných primárních dokumentů, proslovů a reakcí vrcholných státníků a vládních představitelů. Chomsky se domnívá, že hlavní zemí, která podporuje a podněcuje terorismus jsou USA a to díky snaze udržet si světovou hegemonii. Na mnoha příkladech ukazuje, že činnosti, které měly hrozbě terorismu zabránit, naopak způsobily eskalaci a propuknutí konfliktů a zvýšily nebezpečí teroristických útoků. Autor popisuje postupy vlády USA vůči těm, kdo se zdráhají podřídit jejich zájmům – a není to právě nedělní čtení.  Nezůstává však u pouhého vršení nepříjemných faktů, uvažuje o možnostech prosazení spravedlnosti v těchto problematických případech (kapitola Terorismus a spravedlnost: obecné principy) a předkládá možnosti, jak vést vůči silové hegemonii kritickou debatu. Knihu doporučuji pro četbu v seminářích ze sociální filozofie nebo etiky, zvláště ve chvílích, když se hovoří o ekumenických a univerzálních projektech světového míru a všeobecného porozumění.

 

Pico della Mirandola: O důstojnosti člověka. Přeložil D. Sanetrník. Oikoymenh, Praha 2005. 135 s.

Druhý svazek edice Knihovna renesančního myšlení byl vybrán rukou neochvějnou a moudrou. Mirandolův spis O důstojnosti člověka pomůže studentům dějin renesanční filozofie v poznání renesančního humanismu více než několik sekundárních výkladů. K latinsko českému vydání Mirandolova spisku ještě dostanete jako bonus fundovanou a podrobnou úvodní stať Tomáše Nejeschleba s názvem „Kníže svornosti“ Giovanni Pico della Mirandola a jeho filosofické úsilí. Nejeschlebův text precizně provede čtenáře celým Mirandolovým dílem a životem, upozorní na důležité souvislosti a návaznosti, poučí vás o událostech spojených s přípravou jednoho z prvních „evropských filozofických kongresů“ (byť nakonec nerealizovaného). Jak uvádí Mirandola: „Staří filosofové totiž dbali na to, aby četli všechny typy autorů a aby žádná dostupná pojednání nenechali ležet ladem nepřečtená…“ (s. 93). Před mladými filozofy nyní leží krásné vydání spisu O důstojnosti člověka. Někdy je užitečné dělat i to, co dělali filozofové staří.

       

 

F.-X. Putallaz, Ruedi Imbach: Povoláním filosof. Siger z Brabantu a středověká universita. Přeložil Martin Pokorný. Oikoymenh, Praha 2005, 143 s. 

Historikové mají k dispozici nepřeberné množství kvalitních knih o středověku, filozofická knihovnička je stále poněkud chudá a proto potěší každý kvalitní přírůstek k dějinám středověké filozofie. Putallazova a Imbachova kniha, věnovaná především Sigrovi z Brabantu, kvalitním přírůstkem je. Už jen tím, že hned na počátku srovnává několik historiografických pohledů na středověký aristotelismus, averroismus i samotného Sigera. Titul knihy naznačuje, že Siger z Brabantu nebyl theologem a svoji činnost odsazoval od theologického myšlení, právě to je zřejmě důvodem, proč mu autoři věnují pozornost: univerzitní učenec tohoto typu byl v období středověku spíše výjimkou. V knize se seznámíte nejen s autorským výkladem Sigrova díla, ale máte jej možnost porovnat i s dosavadními interpretacemi jeho textů a mnohdy značně odlišným hodnocením jeho díla, osoby a metodologických postojů. Čtenáři mohou sledovat Sigrova spletitá intelektuální dobrodružství, v nichž se odráží theologicko-filozofické spory 13. století, a to až do jeho smrti v roce 1281.      

 

Dennis E. Shasha: Kybernetické hlavolamy Dr. Ecca. 36 hlavolamů pro hackery a ostatní matematické detektivy. Mladá fronta/Edice Kolumbus. Praha 2006, 238 s.

Na této knize vás může zaujmout již povolání autora, jenž je profesorem na Courantově Institutu New York University a zabývá se výzkumem v oblasti biologických vzorů, porovnáváním těchto vzorů na stromech a grafech, laděním databází a rychlou analýzou časových posloupností. Prostřednictvím 36 matematických hlavolamů (hledání optimálních cest, luštění šifer, matematická geografie, kombinační geometrie, strukturální matematika, plánování času), které jsou vždy zasazeny do rozmanitých příběhů, si můžete ověřit, jak může prospěšná může být matematika a trénink matematického a především logického myšlení. Shascha vám kromě jiného představuje postavu matematika dr. Ecca, který se rád baví, je podezřívavý k autoritám, netečný k bohatství a dychtivý rozluštit předkládané problémy. Současně vám předkládá prototyp svobodného a nepoddajného mozku, kterých bývá poskrovnu. Dr. Ecca doprovází v příbězích při řešení problémů jeho dvanáctiletá neteř Liana, která mně při řešení některých úloh připadala mírně geniální. Základní struktura: příběh – problém, je protkána množstvím otázek, postřehů, poznámek a komentářů, díky nimž nejen namáháte logické myšlení, ale též se jimi můžete skvěle intelektuálně bavit.      

 

rb