Walter Patt: Kants Kritik der praktischen Vernunft. Eine Einführung, Turnshare Ltd., London 2004, 108 s.

Rozsahem útlá německá kniha uvede čtenáře celkem přehledně do Kantovy Kritiky praktického rozumu. Tento typ publikací má v německy mluvících zemích poměrně dlouhou tradici a různá „uvedení do“ nebo tituly s přívlastkem „pro začátečníky“ vycházejí již  dlouho. Uvedení do tohoto Kantova stěžejního díla se musí omezovat na dvou frontách: jednak je jeho praktická filozofie rozprostřena do více děl, která se svým obsahem částečně překrývají a na druhé straně je zasazena do pojmového rámce celé jeho filozofie a zaujímá v ní význačné místo. Myslím, že autor se s těmito obsahovými těžkostmi dobře vypořádal. V orientaci v  problematice celé morální filozofie pomáhá kapitola s definicemi dvaceti nejdůležitějších pojmů. Ty jsou povětšinou podány ve formě citací a to nejen z Kritiky praktického rozumu. Celkové zasazení do rámce Kantovy filozofie poskytuje kapitola, která se zaobírá všemi pojmy v názvu, jejich protiklady a vysvětluje, proč se tato kritika jmenuje právě takto. Ostatně stejnými úvahami začíná i samotná Kritika. Nejvíce místa je věnováno rozdělení imperativů a vztahu kauzality a svobody, což je i jádro problematiky Kantovy Kritiky. V této části je reflektována současná diskuze mezi neurovědami a filozofií o pojetí lidské svobody demonstrovaná na knize G. Rotha Fühlen, Denken, Handeln (Frankfurt a.M. 2003) [česky: Cítění, myšlení, jednání]. Kniha má cenu pro tuto aktuálnost, protože zmíněná diskuze stále probíhá. Formálně je kniha tvořena odhadem z třetiny citáty z různých Kantových děl, mnohdy rozsahu lexikonu, což působí na některých místech až nepřehledně. Dále je mnoho prostoru ponecháno schématům a tabulkám, které s jistým nutným zjednodušením zachycují vztahy mezi klíčovými pojmy.

jm

Michio Kaku: Einsteinův vesmír. Jak vize Alberta Einsteina změnily naše chápání prostoru a času. Přeložil Martin Žofka, Argo, Dokořán. Praha 2005, 254 s. (originál Einstein´s Cosmos, 2004)

Český překlad vyšel necelý rok po vydání originálu – vynikající zprávy pro popularizaci vědy! A dokonce v nové ediční řadě s názvem Velké objevy. Filozofové se tak mohou po srozumitelném a přitom pregnantním výkladu Einsteinových myšlenek a jejich následném rozpracování a využití těšit na další knihy této edice, které doufám budou mít podobně vysoký popularizační standard. Mezi připravovanými tituly se objevují knihy Rebeky Goldsteinové o Kurtu Gödelovi a větě o neúplnosti, Davida Leavitta o Alanu Turingovi a počítačích, Richarda Reevese o Ernestu Rutherfordovi a atomech, George Johnsona o Edwinu Hubbleovi a měření vesmíru, Daniela Mendelsona o Archimédovi a vědě starověkého Řecka, Williama T. Vollmana o Mikuláši Kopernikovi a kopernikovské revoluci a Davida Quanmena o Charlesi Darwinovi a evoluci. Budou–li se autoři připravovaných překladů v této edici přidržovat podobně jako Michio Kaku Einsteinova výroku, podle nějž by měly všechny fyzikální teorie umožňovat tak jednoduchý popis, aby mu porozumělo i dítě, pak to bude další vstřícný krok k vyšší úrovni popularizace zásadních vědeckých objevů.    

rb 

Alasdair MacIntyre: Ztráta ctnosti. K morální krizi současnosti. Oikoymenh, Praha 2004. 332 s.

Zdálo by se, že bychom mohli být rádi, že MacIntyre (1929) dorazil do českých vydavatelství. Vzhledem k tomu, že se jedná o překlad druhého vydání díla z roku 1984 (1. vydání 1981), dostane podtitul K morální krizi současnosti trochu anachronický ráz. Jistě, byla a je to významná a velmi diskutovaná kniha, náležící do proudu rehabilitace etiky ctností, ovšem současní studenti ji mohou číst jako příspěvek k morální krizi doby, kdy ještě nebyli na světě. To však nic nemění na tom, že se po vydání podobně letité knihy Marthy Nussbaumové dostala k českým čtenářům dvě zásadní díla hlavního proudu tehdy se o slovo zřetelně přihlásivší etiky ctností. Myslím si, že MacIntyre by si v tomto případě zasloužil aktuální a obšírnější životopisnou poznámku, alespoň na obálce – vzhledem k dostupnosti jeho aktualizované bibliografie na internetu by to neměl být pro odborného redaktora problém.           

rb