Marek Picha: Chybějící qualia. Strukturní analýza. Katedra filozofie. Nakladatelství MU, Brno 2005, 105 s.

Chvála myšlenkových experimentů

Promyšlený, přehledný, systematický a precizně sestavený příspěvek k problematice myšlenkových experimentů. S jistou lehkostí Picha zdůrazňuje roli a postavení myšlenkových experimentů ve filozofii a provádí jejich strukturní analýzu. Autor přesvědčivě ukazuje, že text věnovaný primárně myšlenkovým experimentům přímo vybízí k úvahám o zásadních  epistemologických a ontologických otázkách  Příkladně demonstruje fakt, že dobrý myšlenkový experiment (zvláště jeho analýza) dokáže "učinit nejasné zjevným" (s.13) a může sloužit jako účinný prostředek k podpoře pravdivosti.

Picha ve svém hutném textu analyzuje především myšlenkové experimenty týkající se vztahu mentálního a fyzického, ovšem práci pečlivě začíná přípravnými úvahami o nezbytných předpokladech. Analýzu myšlenkových experimentů a jejich srovnání provede až z důsledně zajištěných pozic. Začíná tudíž úvahami o samotné strukturní analýze, myslitelnosti a možnosti (kap. I), nabídne charakteristiku základních teorií mysli (včetně srovnání jejich možností či omezení; kap. II), definuje vědomé mentální stavy a představí to, co jej bude na  srovnávaných myšlenkových experimentech zajímat: chybějící qualia. Po základních systematických a "stavebně zabezpečovacích" úvahách se věnuje jednotlivým myšlenkovým experimentům, se kterými pracují teorie mysli (Čínský pokoj Johna R. Searla, Knowledge Argument Franka Jacksona, Zombie Argument Roberta Kirka). Naznačuje a srovnává možná vyústění za různých podmínek a předpokladů, v různých variantách filozofie mysli.

Před tím, než autor postoupí k dalším úvahám či analýzám, vždy velmi pečlivě shrnuje vlastní dosavadní kroky. Postupuje tak u všech tří myšlenkových experimentů, které podrobuje rozboru, přezkoumání (např. včetně variant určených tzv. qualiovými mutanty) a kritice. Domnívám se, že pojem "squeeze" by mohli filozofové sdílet s hráči bridge a měl by být zaveden do slovníku filozofické argumentace, škoda, že jej Picha (jako zkušený hráč bridge) nevysvětlí ne-bridgeovému čtenáři podrobně, aby si čtenář mohl vychutnat přenesení této bridgeové "figury" na Searlovo uvažování.         

Pozoruhodné je, že Picha v závěru práce nepřispěchá s ukvapeným závěrem či radikálním zamítnutím některých možných řešení. Nabídne výsledky vlastního promyšleného a pečlivého srovnání analyzovaných myšlenkových experimentů v různých řezech a z různých pohledů (Humova teze, myslitelnost/možnost, heuristická hodnota apod.). Domnívám se, že jeho závěrečné shrnutí přesvědčivě ukazuje na jeden z filozoficky značně vzrušujících problémů, kterým je explanační mezera v naturalistickém obrazu světa – byť autor zdůrazňuje, že jej zajímala především odlišnost myšlenkových experimentů a jejich heuristická hodnota.    

Pichova práce Chybějící qualia je pozoruhodná nejen striktní analýzou vybraných myšlenkových experimentů. Při úvahách o možnostech výkladů myšlenkových experimentů (a za různých předpokladů) se vždy téměř "mimochodem" objeví závažné epistemologické i ontologické problémy. 

Kniha přesvědčivě ukazuje, k čemu mohou být (a jsou) ve filozofii užitečné myšlenkové experimenty. Po přečtení může vyvolat otázku, do jaké míry se shodují filozofické představy o fungování mozku, mysli či vědomí s popisy neurovědeckými a vzbuzuje zájem o interference mezi experimentálními spekulacemi filozofie mysli a experimenty, s nimiž pracují neurovědy. Zdá se, že by tato interferenční aliance mohla být užitečná. 

Pichova práce je dle mého názoru pečlivě promyšleným a utříděným textem, opírajícím se o podrobnou znalost problematiky myšlenkových experimentů a představující vlastní promyšlený diferencovaný pohled na myšlenkové experimenty.

Radim Brázda

Speciální odkaz: http://www.phil.muni.cz/~picha/docs/myslifil/squeeze.htm