Zaostřeno na monoteismus

Judaismus Křesťanství Islám

Ed.: Helena Pavlincová/Břetislav Horyna. Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2003, 661 s.

Slovník: judaismus, křesťanství, islám, vyšel poprvé v roce 1994 v nakladatelství Mladá fronta, na sklonku roku 2003 vyšel pod názvem Judaismus, křesťanství, islám v nakladatelství Olomouc. Dle mého mínění, jde nyní v zásadě o novou, mnohem rozsáhlejší práci až encyklopedického charakteru. Částečně se obměnil autorský kolektiv, který v tomto vydání tvoří odborníci z akademických pracovišť a některých teologických fakult v Praze, Brně, Olomouci a Bratislavě. Poučenými editory, kteří vypravili na knižní a odborný trh velmi kvalitní dílo, jsou Helena Pavlincová a Břetislav Horyna. Čtenáři si patrně uvědomí, že oba editoři nejsou primárně religionisté a působí na katedře filozofie FF MU v Brně, byť se oba filozofií náboženství a religionistikou intenzivně zabývají. Z jejich dosavadní společné produkce mohu zmínit například monografii Filozofie náboženství (1999) nebo takřka pětisetstránkové Dějiny religionistiky (2001). Horyna religionistům a interesované veřejnosti předložil i Úvod do religionistiky, který má za sebou od roku 1994 již několik vydání a stal se jedním z prvních „zasvěcujících“ textů pro studenty religionistiky. Zdá se, že pro editorskou a koncepční činnost, směřující k napsání a sestavení obsáhlé encyklopedické práce, jsou vhodní právě filozofové - byť je v tomto případě splněna nezbytná podmínka zájmové afinity k sousednímu oboru, tedy religionistice i k filozofii náboženství. Volná hranice mezi religionistikou a filozofií náboženství prosvítá podle mého soudu především v Horynově obsáhlé úvodní studii s názvem Monoteismus, která patří vůbec k prvním takto koncipovaným původním textům u nás. Současně je zřetelné, že přístup k fenoménu náboženství – v tomto případě k monoteistickým náboženstvím – odkrývaný z pomezí religionistiky (především srovnávací) a filozofie náboženství (jako vnitřní kompetence autora studie o monoteismu) přináší inspirující výsledky.

Nový slovník je podrobnější, obsáhlejší (proti 469 stranám původního vydání nyní 661 stran většího formátu), obsahuje nová hesla, drtivá většina hesel z prvního vydání je zcela přepracovaná. Úvodní medailony, předcházející příslušným monoteistickým oddílům, jsou nyní staženy do jednotné studie s názvem Monoteismus – krátké dějiny jedinobožství, jejímž autorem je Horyna. Domnívám se, že pro komparativní záměry je nové rozvržení přínosnější, protože autor úvodní studie hovoří o monoteismu v příslušné „trojjediné“ náboženské podobě s důrazným akcentem na vzájemnou provázanost, spory, kontakty a především konflikty uvedených náboženských systémů. Nepřehlédnutelná je kritická analýza monomýtických neduhů fenoménu monoteismu, která zřejmě přinese vrásky na čele konfesijně zapálených badatelů. Obhajoba výlučnosti monoteistických náboženství (v našich krajích především křesťanství) není bez místy až fundamentalistického větru v zádech již snadnou činností. Je-li vůbec proveditelná.

Díky systému vzájemných odkazů v rámci jednoho náboženství i díky odkazům k podobným či stejným heslům v oddílech věnovaných ostatním náboženstvím, se do slovníku můžete začíst jako do labyrintu, v němž neustále procházíte oním trojjediným domem monoteismu a sledujete cestu pomyslné monoteistické komparace. Čtenáři by se snad pro rychlé hledání hodil rejstřík všech hesel, včetně závěrečného souhrnu hesel společných všem oddílům, který by mohl být připojen za seznam výběrové literatury. Slovník obsahuje množství přehledných tabulek (např. přehled izraelských a judských proroků a králů, úplnou historickou posloupnost všech papežů, papežských encyklik apod.), nákresů, rytin, portrétů.

Filozofy nepochybně zaujme způsob vyrovnání se s výzvou některých hesel. Například hesel filosofie židovská, filosofie křesťanská a filosofie v oddíle islám – která se snad nejvíce vzpírá onomu napsanému spojení „islámská filosofie“. Zvláště, když si připomene známé Heideggerovo diktum, podle nějž nikdy žádná křesťanská filozofie neexistovala a ani existovat nemůže, protože pojem křesťanské filozofie je protismyslný ještě více než „kulatý čtverec“. Pro Heideggera znamenala filosofie především naprosto svobodné tázání lidí – což podle něj nebylo ve středověku, potažmo v křesťanství možné.

Podobně se pozornost může upřít na problematické přívlastky etiky, v oddíle judaismus je u etiky odkaz na heslo musar. Musar je představen(a?) jako etické učení, jehož cílem je vychovávat člověka k morálnímu myšlení a jednání s odkazem na základy obsažené v biblických textech. Uvedené pojetí by se vzdalovalo tomu, co se ve filozofii převážně chápe pod pojmem etika: tedy důrazu na reflexi morálních fenoménů a analýzy jazyka morálky. Snad by bylo na místě v případě různých náboženství používat označení morálka xy, kdy pojem morálky lépe vystihuje to, co autor popisuje jako etiku. Podobně je to v případě hesla etika křesťanská, která je popsána jako „systém mravních principů a norem vycházejících z křesťanské víry v Boha a jeho zjevení v Ježíši Kristu“ – tedy opět spíše morálka, jako variantní způsob sociální regulace a autoregulace. Jako nauka o morálce je charakterizována etika (achlák) v oddíle Islám, i když při dalším vymezení je opět chápána spíše v normativním smyslu – tedy jako morálka.

Toto pouhé dílčí a velmi úzce zaměřené terminologické hnidopišství však nemůže nikterak snížit celkovou míru a kvalitu zásadních religionistických informací, které slovník poskytuje a jedinečnost původní vydané práce. Závěrečné redakční a korektorské práce byly zřejmě vykonány s velkou pečlivostí, protože se mi dosud nepodařilo nalézt překlep. Sluší se připomenout i velmi kvalitní grafické zpracování a zdařilou výslednou úpravu slovníku, po kterém nepochybně sáhnou s radostí nejen religionisté a filozofové, zaměřující pozornost na fenomén monoteistických náboženství. Myslím, že očekávání čtenářů nebude zklamáno a domnívám se, že pečlivá práce autorů a především editorů slovníku si zaslouží značného uznání. Laťka pro případné další encyklopedické práce věnované komparacím monoteistických náboženství je nasazena hodně vysoko.

Radim Brázda