Využití celexového čísla pro rešerši právních informací
Roč.8,č.2(2016)
Od 1. července 2013 je Úřední věstník EU vydávaný v elektronické podobě v rámci platformy EUR-Lex. Tato platforma je tak vyčerpávajícím zdrojem informativních i autentických informací z práva EU. Navzdory tomuto pokroku, na který v ČR stále ještě čekáme, čelí EUR-Lex občasným výtkám ve vztahu k nedostatečné uživatelské přívětivosti a přehlednosti. Izolovaná směrnice či jiný dokument totiž nepředstavuje právní informaci, ale právní datum. Vzhledem ke specifickému postavení rozhodovací praxe Soudního dvora EU jsme schopni dosáhnout komunikace právní informace až ve chvíli provázání rozhodovací praxe a textu směrnice. Přístup k souvisejícím dokumentům by tedy měl být maximálně jednoduchý a měl by umožňovat jednoduchou orientaci. EUR-Lex toto v současné době neumožňuje, kdy judikaturu navázanou na nařízení či směrnici zobrazuje pouze pomocí tzv. celexového čísla. V tomto příspěvku se věnujeme struktuře celexového čísla a možnému využití existující XML struktury EUR-Lexu proautomatizaci některých vyhledávacích funkcí. Náš příspěvek vychází z následujících premis:
- relevantní právní informace obsahují i stanoviska generálních advokátů, která není možné v současné podobě jednoduše vyhledat (v seznamu souvisejících dokumentů nejsou uváděny
- relevantní právní informací je existence nezodpovězené předběžné otázky napadené k SDEU, tuto informaci ale v současné podobě zobrazování souvisejících dokumentů není možné pohodlně zjistit
- na základě existující metadatové struktury EUR-Lexu (zejména celexových čísel jako unikátních identifikátorů jednotlivých dokumentů) je možné automatizovat některé vyhledávací úkony a napravit shora uvedené nedostatky současného vyhledávání.
Jakub Harašta
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Veveří 70
611 80 Brno
Martin Loučka
Legal Technologies, s.r.o.
Čápkova 28/21
602 00 Brno
právní informace; celexové číslo; EUR-Lex
BAŇOUCH, Hynek a Zdeněk KÜHN. O publikaci a citaci judikatury aneb proč je někdy judikatura jako císařovy nové šaty. Právní rozhledy. 2005, roč. 13, č. 13, s. 484-491
BOBEK, Michal, KÜHN, Zdeněk a kol. Judikatura a právní argumentace. 2. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Auditorium, 2013.
BOBEK, Michal. A Fourth in the Court: Why Are There Advocates General in the Court of Justice. Cambridge Yearbook of European Legal Studies, 2012, roč. 14, s. 529-561.
David C. Blair a M. E. Maron. An evaluation of retrieval effectiveness for a full-text document-retrieval system. Communications of the ACM, 1985, roč. 28, č. 3, s. 289-299.
DERLÉN, Mattias a Johan LINDHOLN. Goodbye van Gend en Loos, Hello Bosman? Using Network Analysis to Measure the Importance of Individual CJEU Judgments. European Law Journal, 2014, roč. 20, č. 5, s. 667-687.
FOWLER, James H. a Sangick JEON. The authority of Supreme Court precedent. Social Networks, 2008, roč. 30, č. 1, s. 16-30.
FOWLER, James H. et al. Network Analysis and the Law: Measuring the Legal Importance of Precedents at the U.S. Supreme Court. Political Analysis, 2007, roč. 15, č. 3, s. 324-346.
GARFIELD, Eugene. Citation Indexes for Science. Science, 1955, roč. 122, č. 3159, s. 108-111.
GEIST, Anton. The Open Revolution: Using Citation Analysis to Improve Legal Text Retrieval. European Journal of Legal Studies, 2010, roč. 2, č. 3, s. 137-145.
KONIARIS, Marios, ANAGNOSTOPOULOS, Ioannis a Yannis VASSILIOU. Legislation as a complex network: Modelling and analysis of European Union legal sources. In: HOEKSTRA, Rinke (ed.). JURIX 2014: The Twenty-Seventh Annual Conference. Amsterdam: IOS Press, 2014, s. 143-152.
KŘÍŽ, Vincent, HLADKÁ, Barbora, DĚDĚK, Jan a Martin NEČASKÝ. Statistical Recognition of References in Czech Court Decisions. In: GELBUKH, Lexander, ESPINOZA, Félix Castro a Sofía N. GALICIA-HARO (eds.). Human-Inspired Computing and its Applications. MICAI 2014. Springer: Berlin, Heidelberg, 2014, s. 51-61.
LANDES, William M. LESSIG, Lawrence a Michael E. SOLIMINE. Judicial Influence: A Citation Analysis of Federal Courts of Appeals Judges. Journal of Legal Studies, 1998, roč. 27, č. 2, s. 271-332.
LUPU, Yonatan a Erik VOETEN. Precedent in International Courts: A Network Analysis of Case Citations by the European Court of Human Rights. British Journal of Political Science, 2012, roč. 42, č. 2, s. 413-439.
LUPU, Yonatan a James H. FOWLER. Strategic Citations to Precedent on the U.S. Supreme Court. Journal of Legal Studies, 2013, roč. 42, č. 1, s. 151-186.
MOENS, Maria-Francine. Innovative techniques for legal text retrieval. Artificial Intelligence and Law, 2001, roč. 9, č. 1, s. 29-57.
MYŠKA, Matěj, HARAŠTA, Jakub, LOUTOCKÝ, Pavel a Jakub MÍŠEK. Revue pro právo a technologie, 2016, roč. 7, č. 13, s. 147-189.
PRICE, Derek J. de Solla. Network of Scientific Papers. Science, 1965, roč. 149, č. 3683, s. 510-515.
SADL, Urška a Yannis PANAGIS. What is Leading Case in EU Law? An Empirical Analysis. European Law Review, 2015, roč. 40, č. 1, s. 15-34.
SCHWEIGHOFER, Erich. The Revolution in Legal Information Retrieval or The Empire Strikes Back. Journal of Information, Law and Technology, 1999, roč. 4, č. 1, nestránkováno.
SMITH, Linda C.. Citation Analysis. Library Trends, 1981, roč. 30, č. 1, s. 83-106.
STUPKA, Václav. E-Sbírka a e-Legislativa. Revue pro právo a technologie, 2014, roč. 5, č. 9, s. 185-196.
WIDDISON, Robin. New Perspectives in Legal Information Retrieval. International Journal of Law and Information Technology, 2002, roč. 10, č. 1, s. 41-70.
Copyright © 2016 ProInflow: Časopis pro informační vědy