ProInflow

Discrepancies in Popularity and Research Focus in Online Social Networks

Anna Keclíková — Pá, 31 říj 2025 00:00:00 +0100

Purpose – As the usage of online social networks increases, so does the volume of research addressing them. The aim of this research study is to explore the relationship between the popularity of online social networks and their prevalence in scientific literature.

Design / methodology / approach – This study conducts a bibliometric analysis, analysing publications related to the fifteen most popular online social networks worldwide, including Douyin, Facebook, Instagram, Kuaishou, Pinterest, QQ, Reddit, Snapchat, Telegram, TikTok, WeChat, Weibo, WhatsApp, X (formerly Twitter), and YouTube. The objective is to identify current trends in online social networks research and assess whether these trends align with user engagement levels.

Results – The findings highlight substantial discrepancies with the most notable in case of Twitter, which, despite being only the 12th largest network by monthly active users count, is prominently featured in approximately 40% of publications. In contrast, Facebook, despite its leading user base, is featured in about 30% of studies. The representation of other networks in scholarly discourse shows considerable variation, with some networks scarcely mentioned despite significant public usage.

Originality / value – This research offers a comprehensive analysis of how the popularity of various online social networks correlates with their academic research coverage, highlighting discrepancies and exploring underlying factors. Future research should extend beyond selected platforms to understand the unique social, cultural, economic or political impacts of each online social network. Additionally, there is a critical need for ongoing adaptation in research methodologies in response to the rapid evolution of online social networks to ensure that academic inquiries remain pertinent and responsive to real-world changes.

Informačná tvorivosť pri digitálnom akademickom písaní

Jela Steinerová — Pá, 31 říj 2025 00:00:00 +0100

Účel – Cieľom štúdie je preskúmať vzťahy medzi informačnou tvorivosťou a akademickým písaním a informovať o výsledkoch dvoch prieskumov v rámci projektu zameraného na informačnú tvorivosť v digitálnom prostredí. Sumarizujú sa novšie výskumy v oblasti informačnej gramotnosti doktorandov a informačnej tvorivosti pri písaní akademických prác.

Metodológia / dizajn – Analyzujú sa súvisiace výskumy zamerané na informačnú tvorivosť, využívanie umelej inteligencie (AI) pri digitálnom akademickom písaní, a kognitívne modely akademického písania. Prezentujú sa dva kvalitatívne prieskumy využívajúce skupinový rozhovor a písomné eseje doktorandov (17) a kvalitatívny experiment so študentmi (8) zameraný na akademické písanie s využitím AI. Dáta boli analyzované induktívnou kvalitatívnou analýzou, obsahovými analýzami, konceptuálnym modelovaním.

Výsledky – Výsledky kvalitatívnych štúdií sa interpretujú z aspektov vnímania nástrojov AI študentmi aj praktickej skúsenosti s akademickým písaním (ChatGPT a iné nástroje AI). Výsledky konceptuálnych analýz sú ilustrované v tabuľkách a potvrdzujú vzájomné tvorivé interakcie doktorandov (študentov) a AI v princípoch ko-kreativity, od inšpirácií, cez interakcie a formulovanie výziev, štruktúru tém, po tvorbu a revízie. Z analýz vyplynul nelineárny konceptuálny model informačnej tvorivosti pri akademickom písaní s využitím AI.

Originalita / hodnota – Výsledky umožňujú pochopiť informačnú tvorivosť pri digitálnom akademickom písaní v kontexte AI gramotnosti a spoluprácu človeka a AI systému (ko-kreativitu) ako súčasť kreatívnych informačných ekológií. Formulujú sa odporúčania pre stratégie univerzít a kurzy informačnej tvorivosti a AI gramotnosti v akademickom písaní a tvorbe. Odporúča sa rozvoj AI gramotnosti v kontexte informačnej tvorivosti a tvorby akademických produktov.

Analýza potřeb středoškolských studentů při tvorbě SOČ a role knihovny jako partnera ve vzdělávacím procesu

Martin Krčál — Pá, 31 říj 2025 00:00:00 +0100

Účel – Článek se zaměřuje na analýzu potřeb středoškolských studentů při psaní Středoškolské odborné činnosti (SOČ) a na roli knihoven jako partnerů v tomto procesu. Cílem je identifikovat hlavní problémy, s nimiž se studenti potýkají, a ukázat možnosti, jak mohou knihovny přispět k rozvoji jejich informačních a metodologických kompetencí. Studie je zařaditelná do oblasti knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vzdělávání.

Design / metodologie / přístup – Výzkum byl realizován metodou focus groups během exkurze úspěšných řešitelů SOČ do Moravské zemské knihovny v Brně v září 2023. Do výzkumu se zapojilo 30 studentů, kteří diskutovali o svých zkušenostech s výběrem tématu, procesem psaní odborných prací, využívanými zdroji a rolí knihoven. Data byla analyzována kvalitativním způsobem s důrazem na identifikaci kategorií potřeb a bariér.

Výsledky – Výzkum ukázal, že studenti oceňují přínos SOČ pro rozvoj odborných i praktických dovedností a pro jejich budoucí studium. Současně se potýkají s nedostatkem dostupných informačních zdrojů, omezeným přístupem k plným textům, časovou náročností a slabou metodickou podporou. Studenti nevnímali knihovny jako partnery při psaní odborných prací, využívali je spíše jen jako prostor k jejich vytváření. To odhaluje velký potenciál pro rozvoj knihovnických služeb, zejména v oblasti propagace rešeršních a konzultačních aktivit. Omezením výzkumu je záměrný výběr vzorku (úspěšní účastníci SOČ), který neumožňuje zobecnění výsledků.

Originalita / hodnota – Článek přináší první systematickou sondu do potřeb středoškolských studentů v českém kontextu z pohledu jejich práce na SOČ a role knihoven. Poukazuje na bariéry, které mohou omezovat jejich motivaci, a nabízí doporučení, jak mohou knihovny aktivně vystoupit z role pasivních poskytovatelů prostorů a stát se partnery ve vzdělávacím procesu.