https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/issue/feed 2024-12-23T22:50:34+01:00 Slavica Litteraria slavica.litteraria@phil.muni.cz Open Journal Systems https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39869 2024-12-23T22:50:30+01:00 Journal Slavica litteraria email@journals.phil.muni.cz 2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39870 2024-12-23T22:50:30+01:00 Libor Pavera email@journals.phil.muni.cz

Článek je věnován osmdesátinám profesora PhDr. Jiřího Fialy, CSc., významného bohemisty, historika, folkloristy a editora spojeného s Univerzitou Palackého v Olomouci. Autor představuje Fialovu akademickou dráhu, jeho výzkumné aktivity zaměřené na českou literaturu 19. století, folkloristiku a textologii a jeho významné přínosy v oblasti vydávání literárních a ústně slovesných textů. Článek rovněž reflektuje Fialův vliv na studenty a širší odbornou veřejnost a oceňuje jeho dlouhodobé působení v akademickém a kulturním prostředí, které bylo uznáno řadou ocenění.

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39871 2024-12-23T22:50:30+01:00 Ivo Pospíšil email@journals.phil.muni.cz

Autor přítomného článku se zabývá smyslem literární historie v současném přelomovém bodě dějin. Jeho pojednání pokrývá problémy periodizace literárního procesu, stejně jako potenciálních zákonitostí střídajících se kulturních a uměleckých epoch, koncepcí literárních směrů, teorie literárních dějin, vztahu literární historie a obecných dějin, mizení literární teorie a axiologického aspektu v literární historii. Na základě tvorby Dmytra Čyževského, Reného Wellka, Igora Smirnova, Istvána Sötéra, Františka Kautmana a dalších autor, který se v minulosti tímto tématem zabýval v mnoha článcích a studiích, nejnověji ve třech pojednáních, jež se týkaly vztahu literární vědy a obecné historie, uvádí, že důležitost literární historie spočívá v její funkci reflexe historické paměti. Literární historie je nejen reflexí historie obecné, ale také záznamníkem paměti, a tedy obranou nejen před zapomínáním, ale také retušováním dějin, jak se dosud vždy dělo a děje: vše, co se kdy událo, zanechalo v evoluci své nezahladitelné stopy; byť se zdálo, že tyto stopy jsou již zcela zahlazeny a z paměti vymazány, vždy se někdy nyní nebo v budoucnu mohou znovu objevit, vynořit, jak se nejednou stávalo a my jsme toho byli a jsme permanentně živými svědky.

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39872 2024-12-23T22:50:31+01:00 Michaela Hashemi email@journals.phil.muni.cz

Studie reflektuje vývoj bádání o kramářské písni, s pokusem o jeho periodizaci, a to počínaje zakladatelskými pracemi F. M. Bartoše, a dále zejména přes publikace M. Novotného, B. Václavka a R. Smetany, poté především B. Beneše až po aktuální současnost (J. Ivánek; interdisciplinární brněnský projekt vedený P. Koskem). V takovém kontextu je pojednán přínos Jiřího Fialy jako badatele, který se kramářské písni věnoval kontinuálně a mnohostranně. Z jeho publikací je deskribován diptych o produkci spojené se slezskými válkami (2002) a oceněn erudovaný přínos pro komplexní zpracování tématu a obohacení badatelských výsledků novým materiálem a jeho analýzou.

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39873 2024-12-23T22:50:31+01:00 Marie Sobotková email@journals.phil.muni.cz Jiří Fiala email@journals.phil.muni.cz

Yehuda Bacon, významný izraelský malíř a grafik, se narodil 28. července 1929 v Ostravě v židovsko-chasidské rodině. Během druhé světové války prošel několika koncentračními tábory, včetně Osvětimi a Gunskirchenu, kde přišel o většinu své rodiny. Po osvobození tábora našel útočiště v ozdravovně na zámku Štiřín v rámci Akce zámky, organizované Přemyslem Pittrem. V roce 1946 emigroval do Palestiny, kde vystudoval na Becalelově akademii umění a designu v Jeruzalémě, kde se později stal profesorem. Jeho deníkové záznamy, psané česky po návratu do Československa, byly přeloženy do angličtiny a vydávány pod názvem Yehuda Bacon: The Cold Shower of a New Life. Tyto deníky zachycují jeho poválečné trauma, filozofické úvahy o umění a náboženství i reflexi hrůz holokaustu. Přestože české vydání Baconových deníků mělo být zařazeno do edičního plánu Moravské zemské knihovny na rok 2021, nepodařilo se získat potřebná autorská práva od izraelského památníku Yad Vashem. Navzdory tomu jsme rádi, že úvod k edici může být publikován na stránkách časopisu Slavica Litteraria.

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39874 2024-12-23T22:50:32+01:00 Ivo Pospíšil email@journals.phil.muni.cz

Autor přítomného článku se zabývá hranicemi historických epoch a limity interpretace na materiálu letošních jubileí tří spisovatelů reflektujících české prostředí – Jiřího Wolkra, Franze Kafky a Karla Kryla – a hlavně se soustřeďuje na téma liblické konference o Kafkovi (1963), především však na referát Františka Kautmana koncentrovaný víceméně na spojení mezi kafkovskou poetikou a tradicí groteskní a absurdní trajektorie ve vývoji ruské literatury 19. století a obecně na jeho dílo zabývající se Kafkou. Převažující výzkumný trend je spojován s Kafkovým působením na jiné národní literatury, včetně slovanských, ale mohlo by být docela plodné manifestovat také obrácenou stranu celé záležitosti, a to, jak byl Kafka inspirován jinými literárními jevy spjatými s průlomovou, průkopnickou rolí originálně utvářeného zralého ruského realismu zlatého věku, zvláště ruských hoffmannistů (Gogol, Dostojevskij).

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39875 2024-12-23T22:50:32+01:00 Michaela Pešková email@journals.phil.muni.cz

Stať reflektuje několik témat, jež se týkají Kafkova odkazu a fenoménů, které se v zesílené míře objevují v jubilejním roce sta let od Kafkovy smrti. Autorka shrnuje působení hlavních kulturních aktérů organizujících dění kolem Kafky v tomto "kafkovském" roce. Popisuje Kafkův aktuální veřejný impakt ve smyslu prostorovém, zejména tedy vizuální. Věnuje se jeho impaktu soukromému, tedy vlivu, který, podle výpovědí různých umělců, prokázalo Kafkovo dílo na postoje, prožívání a konání jedinců. Dále sleduje Kafkův impakt v češtině, vykládá význam slov "kafkovský" a "kafkárna". V neposlední řadě analyzuje roli Franze Kafky v pubertálním čtenářství, a to v určitém diachronním srovnání. Všímá si také toho, jak se spisovatel stal integrální součástí české národní identity, ale zároveň i komerční značkou. Součástí stati je řada analytických grafů a reprintů autentických materiálů.

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39876 2024-12-23T22:50:33+01:00 František Všetička email@journals.phil.muni.cz

Balada z nemocnice má tvar architektonické dyády, rozložené na 10 + 9 strof. Báseň Jiří Wolker založil na triadickém principu (tři postavy atd.). Balada má celkem 19 strof, tak tomu bylo už v prvním časopiseckém otisku; v zachovaném deníku zahrnuje však 20 strof. Vypuštěná strofa je závažná natolik, že by měla být vrácena na své původní místo (jako 12. strofa, což mimo jiné souvisí s triadičností básně).

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39877 2024-12-23T22:50:33+01:00 Renáta Buchtová email@journals.phil.muni.cz

V roce 2024 uplynulo 80 let od narození a 30 let od smrti Karla Kryla, českého písničkáře, básníka a grafika. Článek poukazuje na to, v jakém rodinném prostředí budoucí bard vyrůstal, k jakým duchovním tradicím se hlásil a jaké morální hodnoty prosazoval. Kryla a jeho blízké postihl stejný osud jako mnohé představitele inteligence a uměleckých kruhů, kteří se v období pražského jara a následné okupace Československa společensky angažovali. Písničkář byl přes mnohé ústrky odpůrcem komunistického režimu a pro část společnosti symbolem vzdoru proti okupaci. Po návratu z exilu mu vadilo nedůsledné vyrovnávání se s minulostí a morální rozpory postkomunistické společnosti. Článek chce prolomit po roce 1989 přetrvávající stereotyp Kryla – zahořklého a věčně nespokojeného kverulanta. Jeho obecně lidské texty dodnes zůstávají v platnosti a myšlenky v nich obsažené prozrazují pevnost Krylova charakteru.

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39878 2024-12-23T22:50:34+01:00 Libor Pavera email@journals.phil.muni.cz

Příspěvek se zaměřuje na tři významné písně z konce šedesátých let, konkrétně na jejich interpretaci a posuny ve významu. Písně "Cesta" (Marta Kubišová), "Píseň o mé zemi" (Karel Černoch) a "Bratříčku, zavírej vrátka" od Karla Kryla vznikly během reformního období v Československu (1968–1969). V článku se analyzuje původní intencionalita těchto písní a jejich následná reinterpretace v kontextu politické situace. Diskutuje se také o významové inverzi a kulturním crossoveru, které ovlivnily jejich recepci v etapě naplněné změnami. Prostřednictvím těchto písní lze lépe porozumět atmosféře a náladě tehdejší doby, včetně zmatků a politických bojů uvnitř komunistické strany i ve společnosti.

2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39879 2024-12-23T22:50:34+01:00 Ivo Pospíšil email@journals.phil.muni.cz 2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39880 2024-12-23T22:50:34+01:00 Miloš Zelenka email@journals.phil.muni.cz 2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39881 2024-12-23T22:50:34+01:00 Peter Káša email@journals.phil.muni.cz 2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39882 2024-12-23T22:50:34+01:00 Ivo Pospíšil email@journals.phil.muni.cz 2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/39883 2024-12-23T22:50:34+01:00 Miloš Zelenka email@journals.phil.muni.cz 2024-11-30T00:00:00+01:00 Copyright © 2024 Slavica litteraria