https://journals.phil.muni.cz/studia-archaeologica-brunensia Masarykova univerzita cs-CZ Studia archaeologica Brunensia 1805-918X https://journals.phil.muni.cz/studia-archaeologica-brunensia/article/view/40237 Předkládaný příspěvek v teoretické rovině rozebírá eventuální možnosti způsobu přepravy nákladu v mladém paleolitu (gravettienu, magdalénienu) a s tím spojenou případnou existenci (znalost používání) saní. S využitím etnologických pozorování a dále studií týkajících se pozdně pleistocenních a raně holocenních nálezů pocházejících z arktických oblastí autorka popisuje charakter případných nálezů, které by se saněmi mohly souviset, a možnosti jejich rozlišení. V daném kontextu upozorňuje na tři konkrétní nálezy nejasné funkce pocházející z moravského gravettienu, které by teoreticky mohly být součástmi postroje spřežení saní, a srovnává je s analogickými předměty uloženými v zahraničních etnologických sbírkách. Aspekt využívání spřežení v mladém paleolitu by mohl být zajímavý i v diskuzích týkajících se prvních domestikovaných vlků (psů) v gravettienu, případně v otázce existence ochočených sobů. Z archeologického hlediska jsou v tomto kontextu zajímavé nálezy vyobrazení koňských hlav s náznaky ohlávek. Zdeňka Nerudová Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-30 2024-12-30 29 2 5 23 10.5817/SAB2024-2-1 https://journals.phil.muni.cz/studia-archaeologica-brunensia/article/view/40238 Studie se zabývá zkoumáním tetovacích nástrojů a výzkumem ornamentálních i neornamentálních symbolik na antropomorfních plastikách a jiných uměleckých předmětech v oblastech, kde tradičně docházelo i k provádění samotné tetuáže. K tomu jsou využita data z prostředí Eurasie, Severní Ameriky a Arktidy. Nepřímé doklady, které nám dokazují tetování ve zmíněných oblastech, jsou vyvozovány z nálezů jehel, šablonových stylů, zbytků barviv na nástrojích, barviv shromážděných v nádobách a váčcích nebo palet. Přímé doklady tetování jsou popsány na lidských mumifikovaných tělech z vybraných oblastí. Barbora Hadačová Kotková Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-30 2024-12-30 29 2 25 56 10.5817/SAB2024-2-2 https://journals.phil.muni.cz/studia-archaeologica-brunensia/article/view/40239 Tento článek pojednává o kulovité keramické rolničce s unikátní plastickou výzdobou ve tvaru dvojité spirály. Rolnička představuje ojedinělý nález z Kostelního Hlavna, okr. Praha-východ. Pochází pravděpodobně z přechodného období mezi pozdní dobou bronzovou a starší dobou železnou, můžeme ji tedy přiřadit do sekvence pozdní štítarské a časné bylanské kultury. Kulovité keramické rolničky z Prahy-Holešovic a halštatské kultury v Rakousku potvrzují datování předmětu a také jeho příslušnost k hrobovému inventáři. Rolničky jsou klasifikovány jako zprostředkovaně rozeznívané idiofony, přesněji dutá chrastítka. Zvukové nahrávky a frekvenční analýzy prováděné v Prehistorickém oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni ukazují frekvenční rozsahy 0,2 kHz – 20 kHz a nízkou hlasitost. Rolnička je uložena ve sbírkách Oblastního muzea Praha-východ v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. Beate Maria Pomberger Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-30 2024-12-30 29 2 57 74 10.5817/SAB2024-2-3 https://journals.phil.muni.cz/studia-archaeologica-brunensia/article/view/40240 Ve sbírkách příbramského muzea (střední Čechy) jsou uloženy dvě ostruhy z místa, kde se od 16. století připomíná důl na těžbu stříbrné rudy. Dle analogií lze jednu ostruhu datovat do 2. poloviny 13. století až 1. poloviny 14. století, druhou pak do 15. století. V prvním případě se jedná o běžný typ, pro druhou ostruhu se přesnou analogii najít nepodařilo. Na základě sídelně-historického rozboru diskutujeme hypotézu, že ostruhy mohou souviset s těžbou stříbra v těchto místech již ve středověkém období. Tomáš Krofta Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-30 2024-12-30 29 2 75 94 10.5817/SAB2024-2-4 https://journals.phil.muni.cz/studia-archaeologica-brunensia/article/view/40241 V muzejních sbírkách a zámeckých zbrojnicích se dochovalo poměrně velké množství luxusních kostí vykládaných palných zbraní z 16. až 17. století. V archeologickém kontextu se s jejich doklady setkáváme pouze zřídka. Při archeologickém výzkumu sklepů dvou domů zaniklých za třicetileté války v Chrudimi v Hradební ulici byly objeveny zbytky kostěného obložení předpažbí ruční palné zbraně. Jan Musil Copyright © https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs 2024-12-30 2024-12-30 29 2 95 118 10.5817/SAB2024-2-5