Celoživotní učení a chuť se učit
Roč.17,č.1(2012)
Studia paedagogica: Vzdělávat dospělé
Slogan „celoživotní učení od kolébky po hrob“, který slyšíme hlásat kolem sebe, má zapůsobit (ne-li přímo zatlačit) na veřejnost ve velkém. Na jedné straně se úřady, zaměstnavatelé, odborové a resortní organizace snaží podněcovat odpovědné občanství v osobním i pracovním životě lidí. Na straně druhé chtějí organizace dávat zaměstnancům na srozuměnou, že jejich zaměstnatelnost je jen jejich věc a že se musejí učit. Je zvláštní, že prosazované heslo „celoživotní učení“ stojí v tak příkrém kontrastu k nejednoznačné situaci ve vzdělávání, přípravě a rozvoji dospělých v organizacích. V tomto příspěvku tedy zkoumám, zdali pravda o sociálně konstruktivistickém přístupu k učení není jen pouhá „lež, kterou od tebe lidi čekají“, jak říká nizozemský básník Gerrit Komrij. Mou výchozí tezí je, že nastal čas, abychom dominantní sociálně konstruktivistický přístup nahradili jiným. Místo něj potřebujeme přístup pevněji zakotvený v empirických znalostech a porozumění, přístup ponechávající klíčovou roli klasickým psychologickým koncepcím motivace a emocí.
celoživotní učení; motivace; motivační principy; emoce
ALTENBURG, E., HECKE, P. Van, SCHUITEN, S. Werken met motivatie. Een praktische gids voor individu, team en organisatie. Alphen aan den Rijn: Kluwer, 2003.
BANDURA, A. Self-efficacy. The exercise of control. New York: W.H. Freeman and Company, 1997.
BECK, U. Risk society. Towards a New Modernity. London: Sage, 1992.
BROWN, A. The Darwin Wars: The Scientific Battle for the Soul of Man. London: Simon and Schuster, 1999.
DAMASIO, A. R. De vergissing van Descartes. Gevoel, verstand en het menselijke brein. Amsterdam: Wereldbibliotheek, 1995.
DEKKERS, A. Trainen op topniveau. Succesvolle trainers als rolmodel. Amsterdam: Pearson Education Benelux, 2006.
DELLEN, T. Van. Motiveren: het bevorderen van persoonlijke effectiviteit. In SCHRAMADE, P. W. J. (Ed.). Handboek Effectief Opleiden. Den Haag: Elsevier Bedrijfsinformatie, 2000. Nečíslováno.
DELLEN, T. Van, KINDS, E. L. (2001). Feedback in de context van leren en werken. In
SCHRAMADE, P. W. J. (Ed.). Handboek Effectief Opleiden. Den Haag: Elseviers Bedrijfsinformatie, 2000. Nečíslováno.
DELLEN, T. Van, WAGENA, J. B. Competent interactief trainen om gedragsverandering te bewerkstelligen. In SCHRAMADE, P. W. J. (Ed.). Handboek Effectief Opleiden. Den Haag: Elseviers Bedrijfsinformatie, 2008. s. 77-102.
DELLEN, T. Van. De rol van de hersenen bij het leren van volwassenen: het humanistische perspectief. In SCHRAMADE, P. W. J. (Ed.). Handboek Effectief Opleiden. Den Haag: Elseviers Bedrijfsinformatie, 2009. s. 117-130. s. 117-130.
DELLEN, T. Van, JONG, M. De. De trainer als persoon(lijkheid). In SCHRAMADE, P. W. J. (Ed.). Handboek Effectief Opleiden. Den Haag: Elseviers Bedrijfsinformatie, 2010. s. 311-331.
FORD, M. E. Motivating Humans. Goals, Emotions and Personal Agency Beliefs. London: SAGE Publications, 1992.
GEEN, R. G. Motivatie: een sociaal-psychologische benadering. Baarn: Uitgeverij Intro, 1999.
HEGEL, G. W. F. The Phenomenology of Mind. New York: Harper, 1967 [1807].
HOEKSTRA, H. A. Weten wat je wilt. Zelfregulatie en verandervermogen van individuen in organisaties. Assen: Koninklijke van Gorcum, 2005.
HOFSTEE, W. K. B. Persoonsontwikkeling voor wie? In DELLEN, T. (guest ed.). HRD Thema Persoonlijke Ontwikkeling. Alphen aan den Rijn: Kluwer, 2001, s. 75–79.
HOLMES, L. The learning turn in education and training: liberatory paradigm or oppressive ideology? In RIGG, C., STEWART, J., TREHAN, K. (Eds.). Critical Human Resource Development. Harlow: Pearson Education Limited, 2007. s. 226-2602.
ILLERIS, K. How we learn. Learning and non-learning in school and beyond. London and New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 2007.
JARVIS, P. Towards a comprehensive theory of human learning. London and New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 2006.
LANGEVELD, M. J. Beknopte theoretische pedagogiek. Groningen: Wolters-Noordhoff, 1946.
MIDGLEY, M. The Ethical Primate: Humans, Freedom and Morality. London: Routledge, 1996.
OMMEREN, R. Van. HRD en de wetenschappelijk legitimatie. In GENT, V., ZEE, V. D. (Eds.). Handbook Human Resource Development. Den Haag: Elsevier bedrijfsinformatie, 2001. Nečíslováno.
PRITCHARD, R. D. Equity theory: A review and critique. Organizational Behavior and Human Performance, 1969, roč. 4, č. 2, s. 176–211.
RYLE, G. The concept of mind. London: Hutchinson, 1949.
STEWART, J. Managing Change through Training and Development. London: Kogan Page, 1996.
STEWART, J. The ethics of HRD. In RIGG, C., STEWART, J., TREHAN, K. (Eds.). Critical Human Resource Development. Harlow: Pearson Education Limited, 2007. s. 59-78
VROOM, V. H. Work and motivation. New York: Wiley, 1964.
YOUNG, P. T. Motivation and Emotion. A survey of the determinants of human and animal activity. New York: John Wiley and Sons, 1961.
Copyright © Studia paedagogica