Studia paedagogica

Slovní zásoba, čtenářská gramotnost a školní prospěch žáků šestých tříd: vliv čtenářsky podpůrného prostředí v rodině a jazykově-kognitivních schopností rodičů

Magdaléna Gorčíková — 2025-06-19

Čtenářsky podpůrné rodinné prostředí, tedy soubor aktivit a interakcí mezi rodiči a dětmi spojených s ranou gramotností, je významným prediktorem rozvoje jazyka, čtení, psaní či inteligence u dětí. Vztah mezi čtenářsky podpůrným rodinným prostředím a čtenářskými schopnostmi dětí je často interpretován jako přímý kauzální faktor. V poslední době se objevují studie, které se snaží vysvětlit souvislost mezi ukazateli gramotnosti rodičů a dětí pomocí potenciálně vrozených schopností. V této studii zkoumáme, do jaké míry lze souvislost mezi čtenářsky podpůrným prostředím a slovní zásobou, čtením s porozuměním a školním prospěchem dětí připsat jazykově-kognitivním schopnostem jejich rodičů (operacionalizované pomocí proxy indikátoru, tj. krátkého testu slovní zásoby) na vzorku žáků 6. tříd a jejich rodičů. Pro zodpovězení této otázky jsme využili mediační model v rámci strukturního modelování. Z našich výsledků vyplývá, že úroveň slovní zásoby rodiče predikuje slovní zásobu dítěte, porozumění čtenému i školní prospěch. Efekt slovní zásoby rodiče na slovní zásobu dítěte je zprostředkován skrze rodičem rozvíjené čtenářsky podpůrné prostředí. Rodiče s lepší slovní zásobou vytvářejí svým dětem gramotnostně podpůrnější prostředí, které však nemusí být významným kauzálním prvkem v rozvoji gramotnosti u dětí. Překvapivé je zjištění, že efekt slovní zásoby rodiče na porozumění čtenému jeho dítěte není zprostředkován skrz čtenářsky podpůrné prostředí. Tento výsledek tak implikuje potenciálně různé mechanismy v rozvoji gramotnostních dovedností. Tato studie na unikátních českých datech (rodič–dítě) ukazuje, že lepší výsledky žáků z podpůrného prostředí mohou spíše odrážet pasivní korelaci vrozených schopností a domácího prostředí než přímý vliv čtenářské podpory.

Vysokoškolská výuka interakce ve třídě: pohled konverzační analýzy

David Ryška — 2025-06-19

Ačkoli je schopnost vést výuku považována za jednu z klíčových komponent výkonu učitelské profese, zůstává v české vysokoškolské přípravě učitelů problematika interakce ve třídě zatím rozpracována spíše na úrovni doporučení a bez jasnějšího teoretického základu. V tomto příspěvku proto navrhujeme jako východisko konverzační analýzu, která představuje teoretický rámec a současně sadu postupů pro zkoumání probíhajících interakcí. V textu nejprve na ukázce z výuky demonstrujeme hlavní východiska a koncepty, na základě kterých vymezíme přínosnost konverzační analýzy oproti existujícím přístupům založeným na práci s videonahrávkami. V druhé části stručně představíme a zhodnotíme vysokoškolský kurz založený právě na konverzační analýze. Jeho evaluace, vycházející z dotazníku a reflektivních esejí studujících, ukázala, že i přes výhrady týkající se přepisování nahrávek považovali studující konverzační analýzu za přínosnou a že kurz lze celkově označit za užitečný v jejich profesním rozvoji.

Kvalifikace učitelů mateřských škol v perspektivě současných trendů předškolního vzdělávání

Zora Syslová — 2025-06-19

Studie shrnuje hlavní momenty vývoje kvalifikačních cest učitelů v českém předškolním vzdělávání a zasazuje je do historického a mezinárodního kontextu. Přináší tak pohled na současnou situaci a proměny v přípravě učitelů mateřských škol. Proces profesionalizace nahlížíme optikou profesionalizačních teorií a kompetenčních modelů. Informační zdroje jsme vybraly na základě rozsáhlé rešerše českých a zahraničních odborných publikací anglosaské provenience. Analýza ukazuje, že odborný diskurz vychází především z paradigmatu formální kvalifikace (model 1), méně často se hovoří o shromažďování důkazů o účinnosti pedagogického působení na rozvoj dítěte (modely typu 2), ojediněle je sledováno konkrétní pedagogické jednání učitele (model 3). V České republice se profesionalizační trendy opírají o paralelní využití několika profesionalizačních modelů. Naše práce ukazuje, že zatímco ve většině zemí západní Evropy se stalo vysokoškolské vzdělání standardním požadavkem pro učitele mateřských škol, v České republice tento stav dosud nenastal. V této souvislosti doporučujeme zaměřit budoucí výzkum na vztah mezi kvalifikací učitelů a kvalitou předškolního vzdělávání, což by mohlo přispět k informovanému rozhodování v oblasti vzdělávací politiky.

Heterogenita v užívání hodnoticích škál v rámci žákovského sebehodnocení výkonové motivace napříč padesáti osmi zeměmi: využití metody ukotvujících vinět v PISA 2015

Hana Voňková — 2025-07-01

Motivace žáků je klíčovým tématem pedagogického výzkumu, přičemž sebehodnoticí dotazníky s hodnoticími škálami jsou častým nástrojem jejího zkoumání. Nicméně tato data mohou být zkreslena, pokud žáci užívají škály různým způsobem. Literatura upozorňuje na paradoxní negativní vztahy na úrovni zemí mezi nekognitivními dovednostmi žáků a jejich výsledky v testech v mezinárodních studiích, které mohou být přisouzeny právě rozdílům v užívání hodnoticích škál žáky. Metoda ukotvujících vinět umožňuje modelovat tyto rozdíly v užívání hodnoticích škál respondenty. Metoda byla implementována ve výzkumu PISA 2012 a 2015. Stále však chybí ucelená analýza dat z roku 2015. V této studii analyzujeme sebehodnocení výkonové motivace u 411 367 žáků z 58 zemí a ekonomik pomocí parametrického modelu CHOPIT metody ukotvujících vinět. Výsledky dokládají rozdíly v užívání škál u žáků z různých zemí, kdy například žáci ze zemí s lepšími výsledky v testech jsou přísnější při hodnocení nízké úrovně výkonové motivace. Regionálně se například v Latinské Americe a Karibiku projevují mírnější hodnoticí standardy. Po očištění dat metodou ukotvujících vinět se sice negativní korelace na úrovni zemí mezi výkonovou motivací a výsledky v testech zmenšily, ale zůstaly záporné. Naše výsledky podporují další využití ukotvujících vinět v mezinárodních výzkumech a upozorňují na některé metodologické aspekty jejich využití.

Formativní diagnostikování a zpětná vazba: jak učitelé sledují a podporují pokrok žáků

Jana Kratochvílová — 2025-08-20

Diagnostická činnost učitele je klíčovým prvkem efektivní výuky, který podporuje individuální rozvoj žáků prostřednictvím průběžného hodnocení jejich pokroku. Tento článek se zaměřuje na pedagogické diagnostikování v kontextu formativního hodnocení ve výuce (classroom-based formative assessment: CBFA). Studie byla realizována formou etnografického výzkumu na dvou základních školách, kde byla dlouhodobě sledována výuka šesti učitelů. Jejím cílem bylo zachytit proces průběžného formativního diagnostikování ve výuce a procesy navazující v rámci modelu CBFA. Metodologie zahrnovala pozorování (218 hodin výuky a 72 hodin dalších činností), polostrukturované rozhovory se šesti učiteli (n = 116) a čtyřiceti dvěma žáky (n = 51) a analýzu dat pomocí kódovacích technik. Výsledky ukazují, že vyučující ve výuce získávají informace o procesu učení žáků průběžně a vyhodnocují je a reagují na ně různým způsobem, aby vyvolali následnou reakci žáků, která rozvine jejich učení. Proces formativního hodnocení ve výuce je realizován bez explicitní práce s cíli žáků. Diagnostická činnost probíhá jak implicitně, formou monitorování žáků během výuky, tak explicitně, skrz cílenou podporu a diferenciaci výuky. Výzkum zdůrazňuje důležitost průběžného pedagogického diagnostikování jako součásti formativního hodnocení, která pomáhá učitelům efektivně přizpůsobovat výuku a podporovat učení žáků v reálném čase.

Efektivita prevencie šikanovania za posledných desať rokov: naratívny prehľadový článok

Júlia Švecová — 2025-06-19

Hľadanie toho, čo v preventívnych programoch proti šikanovaniu funguje, nás privádza k neustálemu zlepšovaniu ich koncepcie a realizácie. Cieľom tohto článku je poskytnúť prehľad výskumov o účinnosti programov prevencie šikanovania, ktoré sa uskutočnili za posledné desaťročie, a zjednodušiť tak prístup k informáciám pre odbornú verejnosť na Slovensku a v Čechách. Na vyhľadávanie literatúry bola použitá databáza Web of Science. Zadané boli kľúčové slová "program proti šikanovaniu", "prevencia" a "účinnosť". Z 57 článkov v anglickom jazyku bolo vybraných 24 relevantných článkov, ktoré boli publikované v rokoch 2013 až 2023 v európskych krajinách. Ďalšia relevantná literatúra bola získaná zo zdrojov, ktoré boli citované vo vybraných odborných článkoch. Výsledky sú rozdelené do niekoľkých oblastí. Zložky, ktoré tvoria preventívne programy, výrazne ovplyvňujú ich účinnosť. Niektoré komponenty boli spojené s výrazným redukovaním šikanovania a viktimizácie súčasne. Preventívne programy majú veľmi malý, aj keď stále štatisticky významný vplyv na zníženie všeobecných internalizačných príznakov úzkosti a depresie.