Studia paedagogica

Inventář ke zjišťování pracovní spokojenosti učitelů

Karel Paulík — 2024-09-05

Příspěvek představuje původní metodu k měření pracovní spokojenosti učitelů. Metoda zahrnuje jedenáct položek hodnocených na pětibodové odpovědní škále a měří dvě dimenze pracovní spokojenosti: spokojenost s učitelskou profesí jako takovou a spokojenost na stávajícím pracovišti (škole). Nástroj byl ověřen na souboru 3 136 učitelů a vykazuje přijatelné psychometrické vlastnosti. Součástí příspěvku je aplikace dostupná online umožňující odhad faktorových skórů na základě finálního modelu.

Postoje učitelů základních škol k inkluzivnímu vzdělávání

Jakub Pivarč — 2024-09-21

Výzkum postojů učitelů k inkluzivnímu vzdělávání (dále IV) představuje v mezinárodním kontextu jedno z prioritních témat. V českém prostředí není výzkumu IV věnována dostatečná pozornost, přestože pozitivní postoje učitelů jsou nezbytným předpokladem jeho úspěšné realizace. V souladu s teorií plánovaného chování bylo cílem této studie analyzovat záměry učitelů zavádět inkluzivní opatření ve školní praxi v závislosti na sociodemografických faktorech, přesvědčeních, pocitech a jejich vnímané sebeúčinnosti / zdatnosti (self-efficacy) ve vztahu k IV. Jednotlivé složky postojů a self-efficacy byly analyzovány pomocí standardizovaných českých verzí zahraničních škál (AIS – Attitudes Towards Inclusion, ITICS – Intention to Teach in Inclusive Classroom, TEIP – Teacher Efficacy for Inclusive Practices) na kvótním vzorku 1 434 učitelů z celkem 138 běžných veřejných základních škol ze všech krajů České republiky. Výsledky studie založené na víceúrovňovém hierarchickém modelování dat ukázaly, že prediktory na učitelské úrovni měly významnější efekt než charakteristiky škol (kolektivní postoje a self-efficacy, zkušenost s IV a působení specialisty na škole). Ve vztahu k IV deklarovalo 65 % učitelů negativní přesvědčení a 30 % mělo negativní pocity. Záměry byly naopak relativně vysoké, a pokud měli učitelé vyšší míru self-efficacy, byla pravděpodobnost inkluzivního chování vyšší. Ženy v porovnání s muži deklarovaly vyšší míru této ochoty, avšak s narůstající délkou praxe ve školství spíše klesala. Výsledky studie naznačují důležité implikace pro praxi, které jsou v závěru diskutovány

Aktivity profesního rozvoje pohledem učitelů druhého stupně základních škol: sekundární analýza dat TALIS

Kristýna Šejnohová — 2024-10-11

Učitelé jsou heterogenní skupinou nejen z hlediska věku a délky praxe, ale i z hlediska vzdělávacích potřeb a aktuální profesní úrovně. Předkládaná výzkumná studie se věnuje vybraným aspektům profesního rozvoje českých učitelů druhého stupně základních škol v jednotlivých fázích jejich profesní kariéry. Pro sekundární analýzy jsme využili data z mezinárodního výzkumu TALIS z let 2013 a 2018 a data Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) z roku 2015. Zajímalo nás, jak vybraní učitelé hodnotí vliv aktivit profesního rozvoje, obdržené zpětné vazby vůči vybraným aspektům své výuky, jak často spolupracují se svými kolegy a v jaké míře vnímají bariéry pro svou účast na profesním rozvoji. A to vše s ohledem na věk a délku pedagogické praxe. Z výsledků vyplývá, že čím starší a zkušenější učitelé jsou, tím pozitivněji hodnotí vliv aktivit profesního rozvoje na svůj styl výuky. Zároveň čím mladší a méně zkušení učitelé jsou, tím více překážek vnímají pro svou účast na těchto aktivitách. Učitelé oceňující přínos aktivit profesního rozvoje také mají tendenci více spolupracovat se svými kolegy. V závěru textu formulujeme doporučení pro další výzkum a zodpovědné řízení profesního rozvoje učitelů na různých úrovních – na úrovni ředitelů škol a úrovni vzdělávací politiky.

Vize a realita při výběru a přijímání nových učitelů: perspektivy pedagogických lídrů a začínajících učitelek

Jakub Vlček — 2024-09-05

V této studii se zabývám procesem výběru a přijímáním začínajících učitelů do českých škol. Výsledky vychází z analýzy kvalitativních hloubkových rozhovorů se šesti začínajícími učitelkami, čtyřmi řediteli a dvěma zástupci, kteří přijali tyto učitelky ve školním roce 2022/2023 do škol. Na základě výpovědí těchto aktérů jsem hledal odpovědět na to, jaké postupy lídři používají při výběru nových zaměstnanců, jaké důvody vedou lídry k výběru vhodného kandidáta, jakou roli v tomto výběru hraje vize školy a jaká očekávání mají od nově přijímaných učitelů. Identifikuji různá pojetí vizí lídrů, kterými se při výběru učitelů řídí. Analýza dat přesto odhalila, že lídři se ve volbě učitelek rozhodovali především podle osobních sympatií a vzájemného souznění během přijímacího rozhovoru. Zároveň analýza ukázala, že očekávání lídrů nebyla učitelkami dostatečně pochopena. Tohle nepochopení postupem času vedlo učitelky k přehodnocení své role a jejich postavení ve škole. Mnohdy je vedlo i k otázkám, zda chtějí ve škole nadále zůstat, či školu opustit.