Learning and ageing actively: the elderly in mobile computer labs

Vol.20,No.1(2015)
Studia paedagogica

Abstract
Active ageing is a challenge which contemporary society has prepared for its elderly. This study attempts to provide answers to the following research questions: how can this be achieved? Which opportunities can be used in pursuing this aim? Is this aim also shared by the elderly? Taking active and vital elderly citizens who learn computers skills in mobile computer labs as an example, this study shows specific features of their learning, conditions under which the elderly learn better, how they manage to cope with the challenges of learning new skills, how this process is influenced by intergenerational contact and learning and finally what benefits this process has had for the elderly and what they appreciate explicitly.

Keywords:
learning; intergenerational learning; the elderly; ageing; active ageing; vitality; mobile computer labs
References

[1] Bélanger, P. (2011). Theories in Adult Learning and Education. Leverkusen Opladen: Barbara Budrich Publishers.

[2] Craciun, C., et al. (2012). Is Being Old What You See in the Mirror? How Middle-aged Romanians Understand Successful Ageing and How to Achieve it. Cognition, Brain, Behavior. An Interdisciplinary Journal, 16(4), 495–508.

[3] Eraut, M. (2013). Informal Learning in the Workplace. In D. Scott (Ed.), Theories of Learning (s. 34–61). London & Washington DC: SAGE.

[4] Escuder-Mollon, P., & Cabedo, S. (Eds.). (2013). Education and Quality of Life of Senior Citizens. Universitat Jaume I.

[5] EU (2012). Evropa – Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Brussels: European Commission.

[6] Hasmanová Marhánková, J. (2013). Aktivita jako projekt. Diskurz aktivního stárnutí a jeho odezvy v životech českých seniorů a seniorek. Praha: SLON.

[7] Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.

[8] Jarrott, S. E., Smith, C. L., & Weintraub, A. P. C. (2008). Development of a Standardized Tool for Intergenerational Programming: The Intergenerational Observation Scale. Journal of Intergenerational Relationships, 6(4), 433– 447. | DOI 10.1080/15350770802474595

[9] Koukolík, F. (2014). Metuzalém: O stárnutí a stáří. Praha: Karolinum.

[10] Laslett, P. (1996). A Fresh Map of Life: The Emergence of the Third Age. London: Palgrave Macmillan.

[11] Memorandum o celoživotním učení (2000). Pracovní materiál Evropské komise. Praha: NUV.

[12] MPSV (2013). Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017. Praha: MPSV.

[13] Novotný, P., Bosničová, N., Břenková, J., Fukan, J., Lazarová, B., Palán, & Rabušicová, M. (2014). Age management: Jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v ČR. Praha: AIVD.

[14] OECD (1998). Maintaining Prosperity in an Ageing Society. Paris: OECD.

[15] Pacovský, V. (1990). O stárnutí a stáří. Praha: Avicenum.

[16] Petrová Kafková, M. (2013). Šedivějící hodnoty? Aktivita jako dominantní z působ stárnutí. Brno: Munipress.

[17] Rabušicová, M., Kamanová, L., & Pevná, K. (2014). Mezigenerační učení v prostředí komunit: koncept a mapování výzkumného terénu. Studia paedagogica, 19(1), 103–124. | DOI 10.5817/SP2014-1-6

[18] Švancara, J. (1983). Psychologie stárnutí a stáří. Praha: SPN.

[19] Tinto, V. (1993). Leaving Colleges: Rethinking the Causes and Cures of Student Attrition. Chicago: Chicago University Press.

[20] Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. – Dospělost a stáří. Praha: Karolinum.

[21] Yorks, L., & Kasl, E. (2013). Toward a Theory and Practice for Whole-Person Learning: Reconceptualizing Experience and the Role of Affect. In D. Scott (Ed.), Theories of Learning (s. 15–32). London & Washington DC: SAGE.

[22] WHO (2002). Active Ageing: A Policy Framework. Geneva: World Health Organisation.

[23] Žižlavský, M. (2003). Metodologie pro Sociální politiku a sociální práci. Brno: Masarykova univerzita.

Metrics

0


177

Views

103

PDF (Czech) views