Konstruktivistické přístupy v německé muzejní edukaci na příkladu dvou tzv. Nových průmyslových muzeí

Roč.9,č.2(2020)

Abstrakt
S konstruktivistickou teorií vzdělávání jako způsobem efektivnějšího a smysluplného učení a z principu tedy protipólem k transmisivnímu edukačnímu přístupu přichází v polovině 20. století švýcarský psycholog Jean Piaget a francouzský filosof Gaston Bachelard. Zatímco je poznání do té doby považováno za nezávislé na lidském myšlení a ke vzdělávajícímu se jedinci žákovi se přistupuje jako k nepopsanému listu papíru, konstruktivismus razí myšlenku (re)konstruování poznatků na základě předchozích představ, znalostí a zkušeností. Žák již není pasivním příjemcem informací, ale hlavním aktérem učení. Integrace konstruktivistických myšlenek do muzejní edukace je pomalá, avšak ne nezaznamenatelná. Podle George Heina zatím neexistuje ryze konstruktivistické muzeum. Přesto u mnoha moderních světových muzeí jsou konstruktivistické prvky patrné nejen ve specifických výchovně-vzdělávacích programech určených konkrétním cílovým skupinám, zejména školám, ale také v samotných expozicích využívajících moderního scénografického designu. Pro ilustraci praktické aplikace konstruktivistického pojetí muzejní edukace příspěvek analytickodeskriptivním způsobem přibližuje specifika dvou edukačních programů, realizovaných pro školní skupiny přibližně stejné věkové kategorie ve vybraných německých tzv. nových průmyslových muzeích – LWL Industriemuseum Textilwerk Bocholt a LVR Industriemuseum Zinkfabrik Oberhausen.

Klíčová slova:
muzejní pedagogika; konstruktivismus; německá tzv. nová průmyslová muzea; pracovní listy; muzejní didaktika

Stránky:
24–38
Reference

BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-216-5.

BROWN, Ann L. The Advancement of Learning. Educational Researcher, 1994, roč. 23, č. 8, s. 4–12. ISSN 0013-189X. https://doi.org/10.3102/0013189X023008004 | DOI 10.3102/0013189X023008004

GEBHARD, Julius. Alfred Lichtwark und die Kunsterziehungsbewegung in Hamburg. Hamburg: Hoffmann und Campe, 1947.

GEELAN, David R. Epistemological Anarchy and the Many Forms of Constructivism. Science and Education, 1997, roč. 6, č. 1, s. 15–28. ISSN 1573-1901.

HEIN, George E. The constructivist museum. In HOOPER-GREENHILL, Eilean. The Educational Role of the Museum. London, New York: Routledge, 1994, s. 76–77. ISBN 0-415-19826-7.

HEJL, Peter M. Die zwei Seiten der Eigengesetzlichkeit: Zur Konstruktion natürlicher Sozialsysteme und zum Problem ihrer Regelung. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 116–145. ISBN 987-3-518-28550-3.

HEMINGWAY, Ernest. Komu zvoní hrana. Praha: Odeon, 2016. ISBN 978-80-207-1682-8. Karl Ernst Osthaus – Leben und Werk. Recklinghausen: Bongers, 1971. ISBN 3-7647-0223-0.

JOACHIMEDES, Alexis. Die Museumsreformbewegung in Deutschland und die Entstehung des modernen Museum 1880–1940. Dresden: Verlag der Kunst, 2001. ISBN 90-5705-171-0.

JŮVA, Vladimír. Vývoj německé muzeopedagogiky. Brno: Paido, 1994. ISBN 80-901737-2-1.

KAŠČÁK, Ondrej. Je pedagogika připravená na změny perspektiv? Rekontextualizace pohledů na výchovně-vzdělávací proces pod vlivem radikálního individuálního konstruktivismu a postmoderního sociálního konstruktivismu. Pedagogika, 2002, roč. 52, č. 4, s. 388–414. ISSN 0031-3815.

KERSCHENSTEINER, Georg. Die Bildungsaufgabe des Deutschen Museums. In MATSCHOSS, Conrad (ed.). Das deutsche Museum, Geschichte, Aufgaben, Ziele; im Auftrage des Vereines Deutscher Ingenieure unter Mitwirkung hervorragender Vertreter der Technik und Naturwissenschaften. Berlin: VDI Verlag, München: R. Oldenbourg, 1925, s. 39–50.

KOLAŘÍKOVÁ, Veronika. Konstruktivistické teorie učení a jejich využití v edukační realitě muzea. Pedagogická orientace, 2018, roč. 28, č. 3, s. 496–540. ISSN 1211-4669. https://doi.org/10.5817/PedOr2018-3-496 | DOI 10.5817/PedOr2018-3-496

KRPEC, Radek. Konstruktivistický přístup k výuce kombinatoriky. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2016. ISBN 978-80-7464-892-2.

KUHN, Anja. Käpt'n Henri und Co. Von Schrittmachern und Stolpersteinen der Museumspädagogik im Westfälischen Industriemuseum. Standbein Spielbein. Museumspädagogik aktuell, 2002, sv. 62, s. 25. ISSN 0936-6644.

KUPFFER, Heinrich. Pädagogik der Postmoderne. Weinheim: Beltz, 1990. ISBN 978-3-407-34035-1.

MATURANA, Humberto R. a Francisco J. VALERA. Der Baum der Erkenntnis: Die biologischen Wurzeln des Menschlichen Erkennens. München: Goldmann, 1990. ISBN 978-3-442-11460-3.

MIKULÁŠKOVÁ, Monika. Proměny konstruktivismu v muzejní pedagogice George E. Heina. Museologica Brunensia, 2017, roč. 6, č. 1, s. 41–47. ISSN 1805-4722. https://doi.org/10.5817/MuB2017-1-5 | DOI 10.5817/MuB2017-1-5

PARENT, Thomas. Das Westfälisches Industriemuseum Dortmund – Anmerkungen zu den Chancen und Problemen der Musealisierung von Industriedenkmälern. In VOGT, Arnold a Hans-Ulrich NIEMITZ (eds.). Technik – Faszination und Bildung. Impulse zur Museumpraxis, Didaktik und Museologie. München: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 2008. ISBN 978-3-932704-79-6.

PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-4.

PUPALA, Branislav a Ľubica OSUSKÁ. Vývoj, podoby a odkazy teorie konštruktivizmu. Pedagogická revue, 2002, roč. 52, č. 2, s. 101–114. ISNN 1335-1982.

RORTY, Richard. Holizmus, interiorizmus a ambícia transcendencie. Filozofia, 1993, roč. 48, č. 4, s. 226–241. ISSN 0046-385X.

ROTH, Gerhard. Das konstruktive Gehirn: Neurobiologische Grundlagen von Wahrnehmung und Erkenntnis. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 277–336. ISBN 978-3-518-28550-3.

ROTH, Wolff-Michael a Anita ROYCHOUDHURY. The Social Construction of Scientific Concepts or the Concept Map as Conscription Device and Tool for Social Thinking in High School Science. Science Education, 1992, roč. 76, č. 5, s. 531. ISSN 1098-237X. https://doi.org/10.1002/sce.3730760507 | DOI 10.1002/sce.3730760507

SCHÜRENKAMP, H. J. Wilhelms Arbeitstag in der Fabrik. Arbeitsplatz Webstuhl. LWL Industriemuseum, Textilmuseum in Bocholt, 2003. [nepublikováno].

Socialer Konstruktivismus – eine neue Perspektive in der Psychologie. In SCHMIDT, Siegfried J. (ed.). Kognition und Gesellschaft. Der Diskurs des Radikalen Konstruktivismus II. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1992, s. 116–145. ISBN 987-3-518-28550-3.

STEINERT, Arne. Konzepte der Musealisierung von Technik und Arbeit. In VOGT, Arnold a Hans-Ulrich NIEMITZ (eds.). Technik – Faszination und Bildung. Impulse zur Museumspraxis, Didaktik und Museologie. München: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 2008. ISBN 978-3-932704-79-6.

ŠIMÍK, Ondřej. Utváření obsahu přírodovědné výuky na 1. stupni ZŠ v konstruktivistickém pojetí – výzkum tematického celku VODA. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-7464-223-4.

ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Dětská pojetí: teoretická východiska a metodologické aspekty. In JANÍKOVÁ, Marcela a Kateřina VLČKOVÁ. Výzkum výuky – tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody. Brno: Paido, 2009, s. 117–143. ISBN 978-80-7315-180-5.

ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Psychodidaktika: metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3341-8.

VIEREGG, Hildegard. Geschichte des Museums, eine Einführung. München: Wilhelm Fink Verlag, 2008. ISBN 978-3-7705-4623-7.

WHEATLEY, Grayson H. Constructivist Perspectives on Science and Mathematics Learning. Science Education, 1991, roč. 75, č. 1, s. 9–21. ISSN 1098-237X. https://doi.org/10.1002/sce.3730750103 | DOI 10.1002/sce.3730750103

Metriky

10

Views

0

PDF views