Role of arbiter in Roman classical law

Scott, Samuel P. (1933): The Digest or Pandects of Justinian, Cincinanti.

Mommsen, Theodor – Krüger, Paul (eds.) (1951): Iustiniani Digesta seu Pandectae, Berlin.

Krüger, Paul (1871): Codex Justinianus, Berlin.

De Zulueta, Francis (1967): Institutes of Gaius. Text with Critical Notes and Translations, Oxford.

Cicero, M. Tullius (1928): De re publica. De legibus, Lipsiae.

Babusiaux, Ulrike (2006): Id quod actum est: zur Ermittlung des Parteiwillens im klassischen römischen Zivilprozess, München.

Bartošek, Milan (1969): Třídní základy římského procesního práva, in: Právněhistorické studie 14, pp. 117–164.

Behrends, Okko (1974): Der Zwölftafelprozess. Zur Geschichte des römischen Obligationsrecht, Göttingen.

Biondi, Biondo (1970): Studi sulle actiones arbitrariae e l'arbitrium iudicis, Roma.

Birks, Peter (1988): New Light on the Roman Legal System: The Appointment of Judges, in: The Cambridge Law Journal 47/1, pp. 36–60.

Boháček, Miroslav (1951): Ius dicere nejstaršího římského procesu, in: Listy filologické/Folia Philologica 75/1, pp. 7–26.

Broughton, Thomas Robert Shannon (1951): The Magistrates of Roman Republic, Michigan.

Cary, M. (1926): A Roman Arbitration of the Second Century B.C., in: The Journal of Roman Studies 16, pp. 194–200.

Classen, Carl J. (1978): Cicero, the Laws and Law-courts, in: Latomus 37, pp. 597–619.

Collinet, Pierre (1934): Le role des juges dans la formation du droit romain classique, in: Recueil d'etudes sur les sources du droit en l'honneur de Francoise Genny, Paris.

Costa, Emilio (1927): Cicerone giureconsulto, Bologna.

Diosdi, Gyorgy (1963): Vim vi repellere licet: a contribution to the study of the question of self-defense in Roman Law, Wroclaw.

Dewitt, Norman W. (1926): Litigation in the Forum in Cicero's Time, in: Chicago Journals 21/3, pp. 218–224.

Donatuti, Guido (1931): Le praesumptiones iuris in diritto romano (loro origine), in: Studi di diritto romano, Milan.

Düll, Rudolf (1931): Güttegedanke im Römischen Zivilprozessrecht: Ein Beitrag zur Lehre der Bedeutung von arbiter, actiones arbitrariae, Verfahren in iure und exceptio, München.

Gintowt, Edward (1960): Prawo rzymskie v okresie procesu legisakcyjnego, Warszawa.

Hekster, Olivier – Verboven, Koenraad (eds.) (2019): The Impact of Justice on the Roman Empire: Proceedings of the Thirteenth Workshop of the International Network Impact of Empire, Gent.

Heyrovský, Leopold (1904): Dějiny a systém soukromého práva římského, Praha.

Heyrovský, Leopold (1904b): Iudex datus civilního procesu římského, Praha.

Heyrovský, Leopold (1914): O zastoupení v civilním procesu římském, Praha.

Heyrovský, Leopold (1925): Římský civilní proces, Bratislava.

Hrdina, Ignác A. (2020): Římské právo a kanonické právo, in: Studia Theologica 22/1, pp. 61–88.

Jörs, Paul (1886): Römische Rechtswissenschaft zur Zeit der Republic: Erste Teil: Bis auf die Catonen, Berlin.

Kaser, Max (1996): Das römische Zivilprozessrecht, München.

Karlova, Otto (1872): Der römische Civilproces zur Zeit der Legisaktionen, Berlin.

Keller, Friedrich Ludwig (1883): Der römische Civilprocess und Aktionen, Leipzig.

Kelly, J. M. (1966): Roman Litigation, Oxford.

Kelly, J. M. (1967): Causam dicere, in: Irish Jurist 2/1, pp. 165–170.

Knoll, Vilém (ed.) (2008): Acta historico-iuridica Pilsnensia 2007: soudy a soudci v antickém Římě: VIII. ročník "Konference českých a slovenských právních romanistů", Právnická fakulta, Univerzita Karlova, Praha 31.3.–1.4.2006; Čas v římském právu: IX. ročník "Konference českých a slovenských právních romanistů", Fakulta právnická, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 30.3.–1.4. 2007, Plzeň.

Koschembar-Lyskowski, Ignat (1893): Die Theorie der Exceptionen nach klassischen romische Recht: Erste Band, Berlin.

Krüger, Hugo (1892): Beitrage eur Lehre von der exceptio doli. Erste Band, Halle.

Kupiszewski, Henryk (1963): Litis constestatio, in: Czasopismo Prawno-Historyczne 15/1, pp. 243–265.

Lintott, Andrew W. (2003): The Constitution of Roman Republic, Oxford.

Litewski, Wiesław (1969): Consultatio ante sententiam, in: Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte: Romanistische Abteilung 86, pp. 227–257.

Litewski, Wiesław (1971): Studia nad rzymskim postepowaniem kognicyjnym, Krakow.

Martone, Luciano (1984): Arbiter, arbitrator. Forme di giustizia privata nell'ettá de diritto commune, Napoli.

Metzger, Ernest (1997): A New Outline of the Roman Civil Trial, Oxford.

Metzger, Ernest (2004): Roman Judges, Case Law, and Principles of Procedure, in: Law and History Review 22/2, pp. 243–275.

Metzger, Ernest (2005): Litigation in Roman Law, Oxford.

Nörr, Knut W. (2015): Ein geschichtlicher Abriss des kontinentaleuropäischen Zivilprozesses in ausgewählten Kapiteln, Tübingen.

Osuchowski, Wacław (1971): Zarys prawa rzymskiego prywatnego, Warszawa.

Pichonnaz, Pascal (2008): Les Fondements romains du droit privé, Genéve – Zurrich – Bale.

Plescia, Joseph (2001): Judicial Accountability and Immunity in Roman Law, in: The American Journal of Legal History 45/1, pp. 51–70.

Poláček, Vojtěch (1947): Denegatio: příspěvek k otázce zamítavých rozhodnutí a diskreční pravomoci soudních magistrátů v římském civilním soudnictví, Praha.

Rozwadowski, Władysław (1969): Wartość dowodowa świadków w rzymskim procesie poklasycznym, in: Czasopismo Prawno-Historyczne 21/1, pp. 1–29.

Seidl, Erwin (1971): Römische Rechtsgeschichte und römisches Zivilprozessrech, Köln.

Sorka, Kamil (2021): Veritatem esse quaerendam: prawda w rzymskim procesie cywilnym, Kraków.

Stloukalová, Kamila – Šejdl, Jan (eds.) (2013): Diritto romano e attualità: la terminologia giuridica nel diritto processuale romano e moderno: la decisione giudiziaria e sua esecuzione: atti del VII seminario internazionale in onore di Hans Ankum, Praga.

Szymoszek, Edward (1980): Pozycja sedziego wobec stron w procesie justyniańskim, in: Acta Universitatis Wratislaviensis 516/91, pp. 3–15.

Szymoszek, Edward (1982): Gwarancje bezstronności sędziego w procesie rzymskim, in: Acta Universitatis Wratislaviensis 583/103, pp. 3–17.

Vážný, Jan (1935): Římský proces civilní, Praha.

Visky, Karoly (1968): La prova per esperti nel processo civile romano, in: Studi senesi 80, pp. 23–70.

Wacke, Andreas (1978): The "Potentiores": Some Relations between Power and Law in the Roman Administration of Justice, in: Irish Jurist 13/2, pp. 372–389.

Wlassak, Moric (1882): Edict und Klageform: Eine romanistische Studie, Jena.

Wlassak, Moric (1891): Römische Processgesetze: Erste Teil, Leipzig.

Wenger, Leopold (1925): Institutionen des Römischen Zivilprozessrechts, München.

Židlická, Michaela – Salák, Pavel (eds.) (2011): Actiones, condictiones, exceptiones: 13. setkání právních romanistů České a Slovenské republiky, MU Brno 13.–14.5.2011, Brno.