Platónova Ústava: ideální obec a nespolehlivý Sókratés
Vol.8,No.2(2007)
Abstract
Keywords:
Platón; Sókratés; Ústava; interpretace; dialog
Následující stať se věnuje interpretačním problémům, se kterými se můžeme setkat při četbě Platónových dialogů. První kapitola problematizuje interpretaci, která vychází z předpokladu, že hlavní postavu dialogu můžeme automaticky považovat za hlasatele Platónových názorů. Je zde poukázáno na rozličné referenční roviny, které nelze libovolně zaměňovat. Druhá kapitola zohledňuje intertextovou narážku na Hésiodovo dílo Práce a dni a snaží se ukázat, k jak paradoxnímu výsledku nás autor textu přivádí, opírá-li o zde obsažený mýtus o kovech legitimizaci tzv. ideální obce. Poslední kapitola zavádí v interpretaci Ústavy literárněvědnou kategorii místa nedourčenosti a snaží se ji představit jako přínosnou pro pochopení působení Platónova Sókrata v tomto dialogu.
Tři relativně samostatné kapitoly spojuje snaha o tzv. dramatickou interpretaci, která zohledňuje kontext naukové složky (včetně intertextového), působení jednotlivých postav a v širším smyslu úlohu "literárnosti" v textu Ústavy. K tomu využívám některé literárněvědné kategorie. Ty nemají text pouze vyzdobit působivou terminologií, ale na konkrétních analýzách mají prokázat své oprávnění a nosnost.
Tři relativně samostatné kapitoly spojuje snaha o tzv. dramatickou interpretaci, která zohledňuje kontext naukové složky (včetně intertextového), působení jednotlivých postav a v širším smyslu úlohu "literárnosti" v textu Ústavy. K tomu využívám některé literárněvědné kategorie. Ty nemají text pouze vyzdobit působivou terminologií, ale na konkrétních analýzách mají prokázat své oprávnění a nosnost.
Platón; Sókratés; Ústava; interpretace; dialog
Copyright © 2016 Pro-Fil