Římský kult boha Mithry : pohled kognitivních věd

Výzkumy kognitivních vědců ohledně všelidských tendencí a omezení, které ovlivňují zpracování a přenos symslových a také pojmových informací lidským mozkem, slibují poskytnout historikům vědecky ukotvené teorie, s jejichž pomocí bude možné rekonstruovat minulé děje s větší mírou důvěryhodnosti, než jakou dovolovaly předchozí metody. Tento článek je názornou demonstrací těchto možností, neboť využívá jedné z kognitivních teorií, založené na dvou distinktivních typech lidské paměti, k předběžnému studiu římského kultu boha Mithry. Badatelé dříve chápali mithraismus jako tradici s více či méně široce sdíleným kultovním mýtem, který by jimi mohl být - navzdory neexistenci jakýchkoli literárních zdrojů - rozluštěn na základě bohatých pozůstatků hmotné kultury. Přenos široce sdíleného mýtu tohoto druhu by ale závisel na "zápisu" těchto informací do sémantické paměti zasvěcence. "Zápis" sdílených informací do sémantické paměti nicméně vyžaduje opakování. Členové mithristických komunit však podstoupili zasvěcení do svých příslušných iniciačních stupňů pouze jednou. Emoční vzrušení spojené s těmito rituály poukazuje spíše na "zápis" iniciační zkušenosti do paměti epizodické. Vzpomínky na události v ní uložené vedou k solidaritě - a dokonce sdílené znalosti - uvnitř konkrétní skupiny zasvěcenců, hovoří však proti představě mithraistického mýtu sdíleného v rámci všech mithraistických komunit.