Významnost indických náboženství pro filozofii náboženství

Autor rozebírá dvě definice filozofie náboženství objevující se v současných encyklopediích náboženství a filozofie a shlédává jejich orientaci úzce teistickou. Obdobná výtka se týká i nejrozšířenější monografie o filozofii náboženství J. Hicka, zatímco A. Sharma jej opravuje pouze ze stanoviska hinduismu. Také vymezení úkolu filozofie náboženství je u citovaných autorů neúplné, lze je však výhodně doplnit názory Fr. Linharta (Úvod do náboženství, 1930). Vycházeje z předchozích definic formuluje pak autor vlastní vymezení těchto úkolů do čtyř bodů: 1) pojmová analýza náboženských nauk, včetně jejich kategorizace a typologje; 2) jejich interpretace filozofickou terminologií, včetně analýzy jazyka náboženských výroků; 3) zhodnocení platnosti náboženských nauk nikoli jako objektivně prokazatelné, nýbrž s ohledem na jejich logickou přípustnost nebo pravděpodobnost; 4) tvořivé filozofování o náboženství a vytváření teorii o náboženství a jeho povaze. ...