Religionswissenschaft in Deutschland
Vol.1,No.1(1993)
Abstract
Pages:
55–72
Německou religionistiku, pro kterou se prakticky synonymně užívá termínů věda o náboženství (Religionswissenschaft) nebo dějiny náboženství (Religionsgeschichte), od počátku charakterizuje na jedné straně těsně sepětí s filologií, na straně druhé problematický vztah ke (křesťanské) teologii. Oba tyto aspekty měly vliv jak na institucionální zakotvení oboru na univerzitách tak na průběh teoretických a metodologickych diskusí, v jejichž rámci se religionistika oproti teologii přimkla k humanitním a sociálním vědám. Tento proces se však v plné míře týkal jen systematické vědy o náboženství, která na základě kritiky klasické fenomenologie náboženství zdůraznila socioempirický přístup, nikoliv dějin náboženství (filologicko-historické metody), zůstávajících také součástí teologické exegese. ...
55–72