Analýza makrozbytků ze skupiny halštatských objektů z lokality Těšetice-Kyjovice "Sutny"

Roč.18,č.1(2013)

Hana Lukšíková

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/129088

PDF
Abstrakt
Práce shrnuje výsledky makrozbytkové analýzy provedené na 45 vzorcích, odebraných a proplavených na lokalitě Těšetice-Kyjovice "Sutny" ve výzkumné sezóně 2005. Zkoumána byla skupina pěti objektů, z nichž tři (obj. 717b, 718 a 729) byly na základě keramiky datovány do doby halštatské, do fáze HD1 horákovské kultury. Objekt 717b plnil v době zániku funkci odpadní jámy. Soubor makrozbytků ze zásobní jámy 718 neumožňoval bližší interpretaci. U pece 720 byla na základě souboru rostlinných makrozbytků téměř totožného s pecí 729 potvrzena současnost s datovanými objekty. Poslední objekt, pec 719, byl zařazen do staršího období pravěku bez bližší datace.

Klíčová slova:
archeobotanika; makrozbytková analýza; doba halštatská; horákovská kultura; sídliště

Stránky:
199–223
Reference

Anderberg, A.-L. 1994: Atlas of Seeds, Part 4. Resedaceae - Umbelliferae. Stockholm.

Beijerinck, W. 1947: Zadenatlas der Nederlandsche Flora. Wageningen.

Berggren, G. 1981: Atlas of Seeds, Part 3. Salicaceae - Cruciferae. Stockholm.

Boardman, S. – Jones, G. 1990: Experiments on the effects of charring on cereal plant components, Journal of Archaeological Science 17, 1–11. | DOI 10.1016/0305-4403(90)90012-T

Deyl, M. 1964: Plevele polí a zahrad. Praha.

Hajnalová, E. 1993: Obilie v archeobotanických nálezoch na Slovensku. Nitra.

Hajnalová, E. 1999: Archeobotanika pestovaných rastlín. Nitra.

Chytrý, M. (ed.) 2009: Vegetace České republiky – Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Praha.

Jacomet, S. 2006: Identification of cereal remains from archaeological sites. Basel.

Jirásek, V. 1957: Naše jedovaté rostliny. Praha.

Jones, G. E. M. 1984: Interpretation of archaeological plant remains: Ethnographic models from Greece. In: Plants and Ancient Man. Studies in palaeoethnobotany. Groningen, 43–61.

Kočár, P. 2008: Archeobotanická analýza. In: Struktura sídlištního areálu z mladší doby bronzové. Výzkum sídliště knovízské kultury v Praze – Hostivaři, http://www.kar.zcu.cz/vyzkum/Hostivar2/index.htm.

Kočár, P. – Dreslerová, D. 2010: Archeobotanické nálezy pěstovaných rostlin v pravěku České republiky, Památky archeologické CI, 203–242.

Kohler-Schneider, M. 2001: Verkohlte Kultur- und Wildpflanzenreste aus Stillfried an der March als Spiegel spätbronzezeitlicher Landwirtschaft im Weinviertel, Niederösterreich. Wien.

Kreuz, A. – Schäfer, E. 2002: A new archaeobotanical database programme, Vegetation History and Archaeobotany 11, 177–179. | DOI 10.1007/s003340200019

Kubát, K. 2002: Klíč ke květeně České republiky. Praha.

Kühn, F. 1960: Nálezy obilnin z pravěkých výzkumů v Československu, Archeologické rozhledy 12, 701–708.

Lityńska-Zając, M. – Wasylikowa, K. 2005: Przewodnik do badań archeobotanicznych. Poznań.

Lukšíková, H. 2008: Srovnání archeobotanických a archeologických informací ze skupiny halštatských objektů z Těšetic "Suten". Brno (bakalářská dipl. práce na FF MU, http://is.muni.cz/th/134462/ff_b).

Pearsall, D. M. 2001: Paleoethnobotany. A Handbook of Procedures. London.

Schmidl, A. – Jacomet, S. – Oeggl, K. 2007: Distribution patterns of cultivated plants in the Eastern Alps (Central Europe) during Iron Age, Journal of Archaeological Science 34, 243–254. | DOI 10.1016/j.jas.2006.05.001

Slavík, B. 2010: Květena České republiky 5. Praha.

Szilárd, S. 1967: Magismeret II. Budapest.

Metriky

7

Views

0

PDF views

PDF