Žarnov ako ukazovatel života a zániku : postdepozicné procesy, metóda výskumu a ich vplyv na kartografickú analýzu na príklade lokalít Valy u Mikulcic a Pohansko u Breclavi

Roč.21,č.1(2016)

Abstrakt
Kartografická analýza je bežne používaná na zisťovanie širších súvislostí a vzťahov medzi sledovanými komponentmi. Hneď na začiatku celej analýzy nám ale do procesu vstupujú vonkajšie faktory, ktoré dokážu zásadným spôsobom ovplyvniť vstupné dáta a hlavne výsledky práce. Príspevok sa zaoberá vplyvom postdepozičných procesov a metódy výskumu na kartografickú analýzu žarnovov z lokalít Pohansko u Břeclavi a Valy u Mikulčic. V Mikulčiciach sa totižto už v minulosti prejavili nápadné koncentrácie zlomkov, ale aj celých kusov žarnovov, v oblasti brán, čo je dávané do súvislosti s násilným zánikom osídlenia. Po preskúmaní dostupných prameňov a aplikovaní rovnakej analýzy v prostredí GIS na lokalitu Pohansko sa však objavilo niekoľko otázok, ako z hľadiska príčin priestorovej distribúcie, tak z hľadiska funkcie a významu žarnovov v každodennom živote ľudí.

Klíčová slova:
GIS; žarnov; priestorová analýza; postdepozičné procesy

Stránky:
113–132
Reference

Beranová, M. 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně III/1.

Beranová, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.

Beranová, M., 2007: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha.

Černohorský, K. 1957: Žernovy v hospodářsko-společenském vývoji časného středověku, Památky archeologické XLVIII, 495–548.

Čižmář, M. – Leichmann, J. 2007: Pozdně laténské žernovy na Moravě, Památky archeologické XCVIII/2, 109–128.

Danielisová, A. – Mangel, T. – Drnovský, V. 2011: Kamenné rotační mlýny a jejich význam v době laténské, Živá archeologie. (Re)kontrukce a experiment v archeologii. 12/2011, 67–71.

Dostál, B. 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.

Dresler, P. 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Brno.

Dresler, P., 2012: Surovinová základna Pohanska u Břeclavi, Forum Urbes Medii Aevi VI, 46–61.

Dresler, P., 2014: Průzkum nejbližšího zázemí Pohanska u Břeclavi, Jižní Morava 53, 350–358.

Fröhlich, J. – Waldhauser, J. 1989: Příspěvky k ekonomice českých Keltů (Kamenictví a distribuce žernovů), Archeologické rozhledy 41, 16–58.

Gilíková, H. 1997: Surovinová základna raně středověkých žernovů na příkladě lokalit Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína a Pohansko u Břeclavi, Brno: Masarykova univerzita. Rukopis magisterskej diplomovej práce.

Humlová, B. 2006: Archeologický výzkum raně středověkých studní – metody, analýzy a výstupy, Brno: Masarykova Univerzita. Rukopis bakalárskej diplomovej práce sprístupnený na http://is.muni.cz/th/109666/ff_b/TEXT.pdf.

Kratochvíl, T. 1996: Žernovy a jejich úloha v ekonomice, věrských představách a právní symbolice u Slovanů I., II., Brno: Masarykova univerzita. Rukopis magisterskej diplomovej práce.

Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. (K počátkům nejstarších slovanských hradišť v Čechách.). Praha.

Lepareux-Couturier, S. 2014: Complex dressing patterns on grinding surfaces of rotary querns and millstones from Antiquity in the Paris Basin, France: state of research and perspectives, AmS-Skrifter 24, 149–158.

Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

Macháček, J. 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků?, Archeologické rozhledy 57, 100–138.

Marek, O. – Skopal, R. 2003: Die Mühlsteine von Mikulčice. In: L. Poláček ed., Studien zum Burgwall von Mikulčice 5. Brno, 497–590.

Mazuch, M. 2012a: Doklady novověkých aktivit v prostoru zaniklého raně středověkého mocenského centra Mikulčice-Valy, Jižní Morava 48, 7–45.

Mazuch, M., 2012b: Výzkumy severního podhradí hradiště Valy u Mikulčic: k otázce násilného zániku velkomoravských mocenských center na počátku 10. věku. In: J. Doležel and M. Wihoda ed., Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci. Brno, 137–159.

Mazuch, M., 2014: Findings about the early medieval fortification of the Mikulčice – Valy acropolis, Slavia Antiqua 55/1, 7–65.

Meduna, J. 1970: Das Keltische Oppidum Staré Hradisko in Mähren, Germania 48,

Měřínský, Z. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.

Michálek, J. – Lutovský, M. 2000: Hradec u Nemětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru. Strakonice – Praha.

Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.

Paulík, J. 1976: Keltské hradisko Pohanská v Plaveckom Podhradí. Bratislava.

Poláček, L. – Marek, O. 2005: Grundlagen der Topographie des Burgwalls vom Mikulčice. Die Grabungsflächen 1954–1992. In: L. Poláček ed., Studien zum Burgwall von Mikulčice 7. Brno, 9–358.

Prišťáková, M. 2014: Žarnov ako ukazovateľ života a zániku, Brno: Masarykova univerzita. Rukopis bakalárskej diplomovej práce sprístupnený na: http://is.muni.cz/th/400279/ff_b/Pristakova_bc_complete.pdf.

Silberschatz, A. – Korth, H. F. – Sudarshan, S. 2006: Database system concepts. Boston.

Staubitz, H.-J. 2007: Die Mühlsteine des spätkeltischen Heidetränk-Oppidums im Taunus. Marburg.

Valaseková, E. 2011: Archeologické doklady mletia obilia vo včasnom stredoveku, Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa. Rukopis bakalárskej diplomovej práce.

Vignatiová, J. 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.

Wastling, L. M. – Ottaway, P. 2009: Cultivation, Crop Processing and Food Procurement. In: D. H. Evans and C. Loveluck ed., Life and economy at early medieval Flixborough, c. AD 600–1000: the artefact evidence. Oxford, 245–252.

Metriky

8

Views

0

PDF (slovenština) views