Nález časně eneolitické tzv. těžké měděné industrie z Moravského krasu na Blanensku

Roč.25,č.2(2020)

Abstrakt
Příklad ojedinělého nálezu (nebo monodepozita) zástupce tzv. těžké měděné industrie z doby časného eneolitu na Moravě ve formě sekery s křížovým ostřím typu Jászladány z netypické polohy (prudký svah pod přírodní skálou v blízkosti malé jeskyňky) v prostředí atraktivní a výjimečné sídelní oblasti střední části Moravského krasu z katastru Babic nad Svitavou. Artefakt rozšiřuje kolekci ca 15 analogických kusů z Moravy a Slezska. Sekera je "zdobena" raženými kruhovými znaky na vnitřní straně okolo násadního otvoru s náznakem oboustranné tulejky. Podobné ražené znaky evidujeme na časně eneolitických sekeromlatech a sekerách s křížovým ostřím především v oblasti Karpatské kotliny, z níž pochází také většina typologických obdob. Význam ražeb vysvětlujeme označením jisté míry prestiže nebo obchodovatelnosti artefaktu rostoucí úměrně s počtem znaků. Zdůrazňuje tak prestižní a mocenskou hodnotu artefaktu, v nichž spatřujeme hlavní význam a funkci předmětu. Vyrobena byla z čisté mědi se stopami stříbra a niklu s původem snad v Sedmihradsku.

Klíčová slova:
Moravský kras; časný eneolit; jordanovská kultura; sekera s křížovým ostřím typu Jászladány; ražené znaky

Stránky:
79–102
Reference

Antonović, D. 2014: Kupferzeitliche Äxte und Beile in Serbien. Prähistorische Bronzefunde IX/27. Stuttgart.

Boroffka, N. 2009: Simple Technology. Casting Moulds for Axe-adzes. In: T. L. Kienlien, T. L. – Roberts, B. W. (eds.): Metals and societies. Studies in honour of Barbara S. Ottaway. Bonn, 246–257.

Dobeš, M. 2013: Měď v eneolitických Čechách. Dessertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 16. Praha.

Dobeš, M. – Fikrle, M. – Drechsler, A. – Faltýnek, K. – Fojtík, P. – Halama, J. – Jarůšková, Z. – Kalábek, M. – Langová, J. – Schenk, Z. – Španihel, S. – Peška, J. 2019: Eneolitická měděná industrie na Moravě. Nové a staronové nálezy ve světle stávajících poznatků o vývoji středoevropské metalurgie, Památky archeologické CX, 5–58.

Driehaus, J. 1952: Zur datierung und Herkunft donauländischen Axttypen der frühen Kupferzeit, Archaeologia Geographica 3, 1–8.

Halama, J. 2015: Další měděná sekera s křížovým ostřeím z Velkých Losin (okr. Šumperk) – mohlo jít o eneolitický depot z podhůří Jeseníků? Pravěk NŘ 23, 5–16.

Heeb, J. 2011: Copper shaft-hole axes and early metallurgy in south-eastern Europe: an integrated approach. Thesis fot the degrese of Doctor of Philosophy in Archaeology, University of Exeter, pdf verze.

Heeb, J. 2014: Copper Shaft-Hole Axes and Early Metallurgy in South-Eastern Europe. Oxford. Chvojka, O. – Jiráň, L. – Metlička, M. a kolektiv 2017: Nové české depoty doba bronzové. Hromadné nálezy kovových předmětů učiněné do roku 2013. České Budějovice – Praha – Plzeň.

Jarecki, H. – Moser, A. 2014: Zur Erforschung der Salzmünder Kultur. In: Meller, H. – Friederich, S. (Hrsg.), Salzmünde-Schiepzig – ein Ort, zwei Kulturen. Ausgrabungen an der Westumfahrung Halle (A 143) Teil I, Archäologie in Sachsen-Anhalt, Sonderband 21/I, Halle (Saale), 211–222.

Jiráň, L. 2008: Archeologie pravěkých Čech 5. Doba bronzová. Praha.

Langer, A. 2002: Metallographische und analytische Untersuchungen an einer kreuzschneidigen Axt und ihrem Nachguss. Studienarbeit Technische Universität Bergakademie Freiberg Institut für Archäometallurgie. Rukopis práce, archiv AÚ MZM, Brno.

Novotná, M. 1955: Medené nástroje v Čechách a na Morave, Archeologické rozhledy VII, 510–517.

Novotná, M. 1970: Die Äxte und Beile un der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde IX/3. München.

Novotná, M. 1982: Zur Stellung einiger Kupferdolchen am mittleren Donau. In: Todorova, H. (ed.), Thracia praehistorica. Supplementum Pulpudeva 3. Semaines philippopolitaines de L´histoire et de la culture thrace. Plovdiv 4–19 octobre 1978. Sofia, 311–319.

Pavelčík, J. 1979: Depot měděných šperků z Hlinska u Lipníku nad Bečvou, Památky archeologické LXX, 319–339.

Patay, P. 1984: Kupferzeitliche Meißel, Beile und Äxte in Ungarn. Prähistorische Bronzefunde IX/15. München.

Peška, J. 2020: Nejstarší kovová industrie Moravy. In: Cheben, I. – Kalábková, P. – Metlička, M. (eds.), Sborník z konferencí neolit/eneolit našich zemí 2017–2019, Archaeologica Slovaca Monographiae, Nitra: Archeologický ústav SAV; Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2020, 161-190.

Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel znd Hämmer in Mähren. Prähistorische Bronzefunde IX/117. Stuttgart.

Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.

Schubert, F. 1965: Zu den südosteuropäischen Kupferäxten, Germania 43, 274–295.

Schubert, E. – Schubert, F. 1999: Die Hammeräxte vom Typus Handlová. In: Herrmann, F. R. (Hrsg.), Festschrift für Günter Smolla II. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte in Hessen 8, Wiesbaden, 657–671.

Schunke, T. 2013: Die Salzmünde Kultur – eine aussergewöhnliche Steinzeitkultur in Mitteleuropa. In: Meller, H. (Hrsg.), 3300 BC. Mysteriöse Steinzeittote und ihre Welt. Halle (Saale), 246–256.

Šikulová, V. – Zápotocký, M. 2010: Raně eneolitický měděný pektorál z vrchu Kotouče u Štramberka, Archeologické rozhledy LXII, 395–428.

Todorova, H. 1981: Die kupferzeitlichen Äxte und Beile in Bulgarien. Prähistorische Bronzefunde IX/14. München.

Vulpe, A. 1975: Die Äxte und Beile in Rumänien II. Prähistorische Bronzefunde IX/55. München.

Metriky

6

Views

0

PDF views