Archeologie ve službách národní emancipace – dva příklady z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska

Kaljanac, Adnan: Písemná e-mailová komunikace v červnu 2020

Harding, Anthony: Písemná e-mailová komunikace v červenci 2020

Agić, A. 2019: Izvještaj o arheološkim istaživanjima u tunelima Ravne 3, Visoko, nepublikovaná nálezová zpráva. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://piramidasunca.ba/images/2019/11/izvjestaj-rav3–2019.pdf?29112019.

Arnold, B. 1990: The Past as Propaganda: Totalitarian Archaeology in Nazi Germany, Antiquity 64, 549–569. | DOI 10.1017/S0003598X00078376

Biermann, F. 2009: Kommentar zum Aufsatz von Florin Curta: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě) – The Making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia), Archeologické rozhledy 60 – Komentář k článku Florina Curty: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě), Archeologické rozhledy 60, Archeologické rozhledy 61, 337–349.

Bilogrivić, G. 2015: Bosna i Hum/ Hercegovina. In: Nikolić Jakus, Z. (ed.) 2015: Nova zraka u europskom svjetlu. Hrvatske zemlje u ranom srednjem vijeku (oko 550 – oko 1150). Zagreb.

Bilogrivić, G. 2016: Etnički identiteti u ranosrednjovjekovnoj Hrvatskoj – materijalni i pisani izvori. Doktorski rad. Filozofski fakultet, Sveučilište u Zagrebu. Zagreb. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://darhiv.ffzg.unizg.hr/id/eprint/6293/.

Brather, S. 2000: Ethnische Identitäten als Konstrukte der frühgeschichtlichen Archäologie, Germania 78, 139–177.

Brather, S. 2001: Slawenbilder "Slawische Altertumskunde" im 19. und 20. Jahrhundert – Obrazy Slovanů. "Slovanské starožitnosti" v 19. a 20. století, Archeologické rozhledy 53, 717–751.

Budak, N. 2009: Using the Middle Ages in Modern-day Croatia. In: Bak, J. – Jarnut, J. – Monnet, P. – Schneidemüller, B. (eds.): Gebrauch und Missbrauch des Mittelalters, 19.-21. Jahrhundert Uses and Abuses of the Middle Ages: 19th-21st Century Usages et Mesusages du Moyen Age du XIXe au XXIe siecle. Mittelalter Studien 17. München, 241–262.

Budilová, L. J. 2012: Náboženství, sociální třída a rozvoj nacionalismu na Balkáně. In: Balkán a nacionalismus. Labyrintem nacionální ideologie. Porta Balkanica, Brno, 17–38.

Curta, F. 2008: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě) - The making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia), Archeologické rozhledy 60, s. 643–694.

Dietler, M. 1999: "Naši předkové Galové": archeologie, etnický nacionalismus a manipulace s keltskou identitou v moderní Evropě, Archeologické rozhledy 51, 537–556.

Dvořáčková, S. 2020: Archeologie ve službách národní emancipace. Příklady z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Nepublikovaná bakalářská práce KJBS FF UK Praha.

Dvořáčková, v tisku: recenze Vladimir Sokol: Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450.

Dzino, D. 2012: Commentary: Archaeology and the (De)Construction of Bosnian Identity. In: Ríagáin, R. O. – Popa, C. N. (eds.): Archaeology and the (De)Construction of National and Supra-National Polities. Archaeological Review from Cambridge Volume 27.2. Cambridge, 179–188.

Džino, D. 2016: Prikaz knjige: Vladimir Sokol, Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450, Starohrvatska prosvjeta 43, 317–318.

Džino, D. 2014: "Bosanske piramide": Pseudoarheologija i konstrukcija društvene zbilje u daytonskoj Bosni i Hercegovini, Status: Magazin za političku kulturu i društvena pitanja 17, 245–252.

Eriksen, T. H. 2012: Etnicita a nacionalismus. Antropologické perspektivy. Praha.

Fagan, G. G. 2006: Diagnosing pseudoarchaeology. In: Fagan, G. G. (ed.): Archaeological fantasies: How pseudoarchaeology misrepresents the past and misleads the public. London, 23–46.

Feder, K. L. 2014: Frauds, myths, and mysteries: science and pseudoscience in archaeology. New York.

Gellner, A. 1993: Národy a nacionalismus. Praha.

Gori, M. 2012: Who are the Illyrians? The Use and Abuse of Archaeology in the Construction of National and Trans-National Identities in the Southwestern Balkans. In: Ríagáin, R. O. – Popa, C. N. (eds.): Archaeology and the (De)Construction of National and Supra-National Polities. Archaeological Review from Cambridge Volume 27.2. Cambridge, 71–84.

Gračanin, H. 2010: Hrvatsko rano srednjovjekovlje u službi politike u počecima neovisne Hrvatske, Kroatologia 1, 89–101.

Hammer, O. – Swartz, K. 2020: Field Notes. The Bosnian Pyramid Phenomenon, Nova Religio: The Journal of Alternative and Emergent Religions, Volume 23, Issue 4, 94–110. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://online.ucpress.edu/nr/article/23/4/94/107337/The-Bosnian-Pyramid-Phenomenon?searchresult=1. | DOI 10.1525/nr.2020.23.4.94

Harding, A. 2007: The great Bosnian pyramid scheme. British Archaeology 92, 40–44.

Hladký, L. 2002: Dějiny Bosny a Hercegoviny – předmět sporu mezi srbskou, chorvatskou a muslimskou historiografií. In: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca V, Spisy Masarykovy univerzity v Brně, Filozofická fakulta, 20–26.

Hroch, M. 2003: Úvodem k čítance textů o nacionalismu. In: Hroch, M. (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů. Praha, 9–23.

Hroch, M. 2009: Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha.

Kampschror, B. 2006: Pyramid Scheme, Archaeology Magazine 59/4, (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://archive.archaeology.org/0607/abstracts/bosnia.html.

Kuna, M. – Starcová, M. – Maříková-Kubková, J. a kol. 2019: Sto let v archeologii. Objevy, nálezy a expedice Archeologického ústavu v Praze 1919–2019. Praha.

Květina, P. 2010: Archeologie smyšlené identity – The archaeology of fabricated identity, Archeologické rozhledy 62, 629–660.

Lomonosov, M. 2012: Illyrianism Bosnian Style: Balkan antiquity in contemporary national mythology and identity construction among the Bosniaks, The South Slav Journal 31/3–4, 61–83.

Moravcsik, G. (ed.) 1967: Constantine Porphyrogenitus. De administrando imperio. Washington.

Mujanović, M. 2014: Nekonečný volný pád – Kulturní politika v Bosně: Žít a vzdorovat, Tvar 13, 14–15.

Normark, J. 2012: " Osmanagić and Majanism", Arqueologia Publica Journal 2, 35–37.

Osmanagić, S. 2009: Bosanska dolina piramida – turistički proizvod globalnog značaja, Univerzitetska kronika, Stručni časopis Univerziteta u Travniku 2/2, 20–26. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://fmpe.edu.ba/images/pdf/CASOPIS_TRAVNIK_No2_a.pdf.

Osmanagić, S. 2018: Bosenská pyramida Slunce. eBook. Sarajevo – Praha. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://danielabosna.files.wordpress.com/2016/10/ebook_bosenska-pyramida-slunce_semir-osmanagic.pdf.

Petrinec, M. 2009: Gräberfelder aus dem 8. bis 11. Jahrhundert im Gebiet des frühmittelalterichen Kroatischen Staates. Split.

Pleterski, A. 2009: The inventing of Slavs or inventive Slavs? O ideovém světě a způsobu bydlení starých Slovanů – The Inventing of Slavs or Inventive Slavs? About the Ideological and Dwelling System of the Old Slavs, Archeologické rozhledy 61, 331–336.

Pleterski, A. 2013: Slované a Vlaši u bran Itálie v souvislosti s etnogenezí Slovanů, Archeologické rozhledy 65, 618–641.

Pohl, W. 2010: Archaeology of identity: introduction. In: Pohl, W. – Mehofer, M. (eds.) 2010: Archaeology of identity – Archäologie der Identität. Forschungen zur Geschichte des Mittelalters, Band 17. Wien, 9–23.

Profantová, N. 2009: Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty – The Prague-type pottery culture and the problem of diffusion of Slavinity into central Europe. On the article by Florin Curta, Archeologické rozhledy 61, 303–330.

Prtina, S. 2005: "Východní" vs. "západní" koncept nacionalismu: Případ Bosny a Hercegoviny, Politologický časopis 1/2005, 27–39.

Pruitt, T. C. 2007: Addressing invented heritage: the case of the Bosnian pyramids. Nepubl. diplomová práce University of Cambridge. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://www.irna.fr/IMG/pdf/Addressing.pdf.

Pruitt, T. C. 2012: Pyramids, Performance and Pseudoscience in Visoko, Bosnia, Arqueologia Publica Journal 2, 26–34.

Rose, M. 2006: More on Bosnian "Pyramids", Archaeology Magazine, (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://www.archaeology.org/online/features/osmanagic/update.html.

Rose, M. a kol. 2006: "Bosnian pyramids": a pseudoarchaeological myth and a threat to the existing cultural and historical heritage of Bosnia- Herzegovina. Dopis z 12. 6. 2006 adresovaný generálnímu řediteli organizace UNESCO Koichiro Matsuurovi. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://archive.archaeology.org/online/features/osmanagic/UNESCO.pdf.

Rychlík, J. 2016: Chorvatsko. In: Pelikán, J. a kol. 2016: Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Praha, 231–280.

Rychlík, J. 2020: K problému formování národní identity a vzniku národních států na Balkáně. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://balkansbg.eu/en/content/balkan-identities/435-balkan-identities-32.html.

Sokol, V. 2006: Hrvatska srednjovjekovna arheološka baština od Jadrana do Save. Zagreb.

Sokol, V. 2016: Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450. Leiden – Boston.

Šesták, M. a kol. 2001: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha.

Šístek, F. 2017: Diskurzy o příčinách násilí na moderním Balkáně. In: Loewenstein, B. – Hlavačka, M. – Šístek, F. (eds.): Násilí: jiná moderna (Violence: Another Modernity), Praha, 89–114.

Štefan, I. 2011: Doslov: Etnicita v raném středověku aneb pátrání po původu kabátu, který už se nenosí. In: Urbańczyk, P. (ed.): "Neslované" o počátcích Slovanů. Praha, 103–109.

Štěpánek, V. 2012: Několik pohledů na nacionalismus – jeden z faktorů rozpadu Jugoslávie. In: Balkán a nacionalismus. Labyrintem nacionální ideologie. Porta Balkanica, Brno, 39–55.

Thiessová, A. M. 2007: Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století. Brno.

Turek, J. 2019: Propaganda a politické angažmá středoevropské archeologie – Propaganda and political engagement of Central European Archaeology. In: Mellnerová-Šuteková, J. – Bača, M. – Pavúk, P. (eds): SALVE EDVARDE! A TOAST TO THE JUBILEE OF PROFESSOR E. KREKOVIČ, Studia Archeologica et Medievalia Tomus XII, Bratislava, 203–221.

Vrabac, S. a kol. 2006: Izvještaj o geološkim iztraživanjima Visočice kod Visokog. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://irna.fr/IMG/pdf/Output.pdf.

Žarković, J. 2014: Bosna a Hercegovina – střet identit: státní, národní, etnické, jazykové, náboženské, kulturní. In: Bittnerová, D. – Moravcová, M. (eds.): Etnické komunity. Lidé Bosny a Hercegoviny. Praha, 105–115.

Žíla, O. 2013: Sebeidentifikace, statistika a její interpretace – etnicky smíšená manželství, Jugoslávci a muslimská otázka v Bosně a Hercegovině v kontextu národnostní politiky socialistické Jugoslávie, Historický časopis 61/3, 513–532.

Žíla, O. 2016: Bosna a Hercegovina. In: Pelikán, J. a kol. 2016: Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Praha, 73–135.

Žíla, O. 2018: Poločas rozpadu? Dvojí štěpení daytonské Bosny a Hercegoviny, Porta Balkanica 10, č. 1–2, 5–20.

Žíla, O. 2019: Mezi bratrstvím a jednotou a nacionalismem: Národní klíč v socialistické a daytonské Bosně a Hercegovině, Slovanský přehled 105/1, 65–85.