Nálezy z doby římské z Radimi (okr. Kolín) a jejich vztah k pohřebištím Dobřichov-Pičhora a Dobřichov-Třebická

Roč.29,č.1(2024)

Abstrakt
Jan Waněk, spolupracovník Josefa Ladislava Píče, daroval na konci 19. a na začátku 20. století do Národního muzea řadu artefaktů z doby římské nalezených na katastru Radimi (okr. Kolín), ležící západně od pohřebišť Dobřichov-Pičhora a Dobřichov-Třebická. Na základě rozboru dochovaných nálezů, pocházejících převážně ze žárových hrobů, bylo možné zkoumat strukturu osídlení regionu a charakter pohřebišť z doby římské v okolí Pičhory a Třebické. Tato pohřebiště se lišila rozsahem, délkou trvání i dalšími atributy. Celková rekonstrukce osídlení pak ukázala rozmístění sídlištních a pohřebních areálů v krajině a jejich vzájemné vztahy.

Klíčová slova:
doba římská; kovové artefakty; mikroregion; struktura osídlení; variabilita pohřebišť

Stránky:
25–56
Reference

Almgren, O. 1923: Studien über nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Berücksichtung der provinzialrömischen und südrussischen Formen. Mannus-Bibliothek 32. Leipzig.

Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzymskich w Europie Środkowej i Północnej. Próba klasyfikacji i analizy chronologiczno-terytorialnej. Materiały starożytne i wczesnośredniowieczn 6, 7–120.

Beckmann, B. 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Eine Untersuchung ihrer Formen, Zeitstellung und Verbreitung. Saalburg Jahrbuch 23, 5–100.

Blankenfeldt, R. 2015: Die persönlichen Ausrüstungen. Das Thorsberger Moor, Band 2. Schleswig.

Bursák, D. kol. 2022: Archaeometric perspective on the emergence of brass north of the Alps around the turn of the Era. Scientific Reports 12:374.

Culek, M. 2005: Biogeografické členění České republiky. Praha.

Černý, M. 2013: Germánské spony starší doby římské v Čechách. Magisterská diplomová práce, depon. in Ústav pro archeologii, FF UK. Praha.

Demek, J. a kol. 1965: Geomorfologie českých zemí. Praha.

Demek, J. a kol. 1987: Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha.

Dreslerová, D. – Kočár, P. – Chuman, T. 2016: Pravěké osídlení, půdy a zemědělské strategie. Archeologické rozhledy LXVIII/1, 19–46.

Dreslerová, D. – Sádlo, J. 2000: Les jako součást pravěké kulturní krajiny. Archeologické rozhledy LII/2, 330–346.

Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Fontes archaeologici Pragenses 21. Praha.

Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen, Fontes Archaeologici Pragenses 23. Praha.

Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.

Droberjar, E. 2006: Hornolabští Svébové. K problematice dalšího vývoje grossromstedtské kultury ve stupni Eggers B1 ("Zeitgruppe 3") v Čechách (dobřichovská skupina). Archeologie ve středních Čechách 10/2, 599–712.

Droberjar, E. – Knápek, R. 2017: K labskogermánské radélkované keramice. Zborník Slovenského národného múzea CXI. Archeológia 27, 205–212.

Dvořák, F. 1936: Pravěk Kolínska. Soupis archeologických památek Kolínska a Kouřimska. Kolín.

Fridrich, J. 1964: Žárový hrob ze střední doby římské z Peček. Archeologické rozhledy XVI/6, 889–891.

Garbsch, J. 1965: Die norisch pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte, Bd. 11. München.

Geisler, H. 1976: Östliche Elemente im Fundmaterial des mittleren Havelgebietes in der frühen römischen Kaiserzeit. Zeszyty naukowe Uniwersytetu Jagiellonskiego. Prace archeologiczne 22, 321–328.

Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jüngeren und spaten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (red.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latènezeit bis zum Frühmittelalter. Materialien des III. Internationalen Symposiums: Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im nördlichen Mitteldonaugebiet, Krakow-Karniowice 1990. Krakow, 23–54.

Hellich J. 1922: Nové předhistorické objevy v cukrovaru v Plaňanech. Památky archeologické XXXIII, 115–132.

Ilkjær, J. 1993: Illerup Ådal, 3–4. Die Gürtel. Bestandteile und Zubehör. Aarhus.

Ilkjær, J. 2000: Illerup Ådal –ein archäologischer Zauberspiegel. Moesgård.

Ioniţă, I. 1998: Die Fibeln mit umgeschlagenem Fuß Almgren Gruppe VI, 1. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 25.–28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5 Wünsdorf, 231–240.

Justová, J. 1964: Žárový hrob ze starší doby římské v Pečkách. Archeologické rozhledy XVI/2, 289–290.

Kacl, P. 2015: Nálezy fajánsových předmětů z doby římské v Čechách. Praehistorica XXXII/2, 125–142.

Krištofová, V. 2010: Noricko-panónske opaskové garnitúry a ich sociálne-etnický význam. Magisterská diplomová práce, depon. in Ústav pro klasickou archeologii, FF UK. Praha.

Kuna, M. 1991: The structuring of prehistoric landscape. Antiquity 65, 332–347.

Kytlicová, O. 1970: Pohřebiště z doby římské v Lužci nad Vltavou (o. Mělník). Památky archeologické LXI/2, 291–377.

Kvetánová, I. 2006: Noricko-panónske súčasti odevu v germánskych hroboch zo severnej časti stredného Podunajska. In: E. Droberjar – M. Lutovský (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. Protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení", Kounice, 20.–22. září 2005. Praha, 379–404.

Neuhäuslová, Z. a kol. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.

Madyda-Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum, BAR 360. Oxford.

Militký, J. 2013: Nálezy řeckých, římských a raně byzantských mincí v Čechách. Praha.

Motyková-Šneidrová, K. 1961: Nálezy z doby římské v Pečkách, Archeologické rozhledy XIII/1, 33–40.

Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes archaeologici Pragenses 6. Praha.

Motyková-Šneidrová, K. 1964: Noricko-panonská kování opasků a jejich napodobeniny v Čechách. Památky archeologické LV/2, 350–359.

Motyková-Šneidrová, K. 1967: Weiterentwicklung und Ausklang der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 11. Praha.

Píč, J. L. 1905: Starožitnosti země české II/3. Žárové hroby v Čechách a příchod Slovanů. Praha.

Pleinerová, I. 1995: Opočno: ein Brandgräberfeld der jüngeren und späten Kaiserzeit in Nordwestböhmen. Kraków.

Riha, E. 1979: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Forschungen in Augst 3. Augst.

Rybová, A. 1970: Das Brandgräberfeld der jüngeren römischen Kaiserzeit von Pňov. Archeologické studijní materiály, sv. 9. Praha.

Rybová, A. 1979: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z. I. Teil. Památky archeologické LXX/2, 353–489.

Rybová, A. 1980: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z. II. Teil. Památky archeologické LXXI/1, 93–224.

Sakař, V. 1970: Roman imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 14. Praha.

Sedláčková, H. 1972: Žárový hrob z doby římské z Ratenic. Archeologické rozhledy XXIV/4, 437–439.

Schulze, M. 1977: Die spätkaiserzeitlichen Armbrustfibeln mit festem Nadehalter (Gruppe Almgren VI, 2). Antiquitas, Reihe 3, Abhandlungen zur Vor- und Frühgeschichte, zur klassischen und provinzial-römischen Archäologie und zur Geschichte des Altertums 19. Bonn.

Schulte, L. 1998: Die Fibeln mit hohem Nadelhalter in Deutschland – Forschnungsgeschichte und Forschungsätze. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 25.–28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 285–298.

Schulte, L. 2011: Die Fibeln mit hohem Nadelhalter (Almgren Gruppe VII). Göttinger Schriften zur Vor- und Frühgeschichte 32. Neumünster.

Schuster, J. 1998: Die "klassischen" Fibeln Almgren Fig. 181. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 2 5. 28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5. Wünsdorf 1998, 249–253.

Sklenář, K. 2005: Biografický slovních českých, moravských a slezských archeologů. Praha.

Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämmen der römischen Kaiserzeit, Arbeitsund Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 8, 54–215.

Thomas, S. 1967: Die provinzialrömischen und germanischen Scheibenfibeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien, Berliner Jahrbuch für Vor- u. Frühgeschichte 7, 1–187.

Tolasz, R. – Míková, T. – Valeriánová, A. – Voženílek, V. 2007: Atlas podnebí Česka. Praha – Olomouc.

Vaněk, J. 1970: Radim, okr. Kolín. Výzkumy v Čechách 1970, 130.

Vencl, S. 1971: Radim, o. Kolín. Výzkumy v Čechách 1971, 126.

Vlček, V. a kol. 1984: Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. Praha.

Vokolek, V. 2004: Katalog staré sbírky Oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. Fontes archaeologici Pragenses 30. Praha.

Vokolek, V. 2007: Katalog staré sbírky Oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea 3, Nálezy do roku 1913. Fontes archaeologici Pragenses 33. Praha.

Volf, J. 2018: Žárové hroby z mladší doby římské ze dvora cukrovaru v Plaňanech, okr. Kolín. Archeologie ve středních Čechách 22, 253–274.

Volf, J. a kol. 2021: Sídliště z doby římské v Plaňanech (okr. Kolín) v poloze U silnice. Archeologie ve středních Čechách 25/2, 567–638.

Metriky

9

Views

0

PDF views