Návrh intepretace konce dějin u Hegela

Roč.66,č.1(2019)

Tomáš Korda

https://doi.org/10.5817/SPh2019-1-3

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/141374

PDF
Abstrakt
Tato stať je výrazně ovlivněna pronikavou intepretací Hegelovy Fenomenologie ducha, kterou pod titulem Hegelova fenomenologie světa předložila Tereza Matějčková. Stať vychází z otázky, co z hlediska časovosti dělá duch, který nahlíží rozum působící v dějinách, když tento rozum nahlíží jakožto věčně působící princip (motor) dějin. Duch nevyhnutelně zaujímá perspektivu konce dějin. Tuto perspektivu ale neinterpretuji jako pokus vystoupit z dějin, popírat jejich časovost či přehlížet právě probíhající přítomné dění. Neboť právě "nynějšek" má duch poznat tak, že v něm kulminuje věčně působící rozum. Z hlediska konce dějin či věčnosti duch v přítomném poznává to věčně přítomné (totiž Rozum). K objasnění perspektivy konce dějin ji jednak krátce kontrastuji s Nietzscheho a Kantovým náhledem na konec dějin a jednak ji navrhuji připodobnit k "andělu dějin", kterého viděl Walter Benjamin na obraze Angelus Novus a který zděšen z přítomného couvá zády k budoucnosti.

Klíčová slova:
budoucnost; duch; Hegel; konec dějin; Walter Benjamin

Stránky:
27–43
Reference

BENJAMIN, Walter. N [ Teorie poznání a pokroku]. In BENJAMIN, Walter. Teoretické pasáže. Uspořádal a přeložil M. Ritter. Praha: Oikoymenh 2011.

BENJAMIN, Walter. O pojmu dějin. In BENJAMIN, Walter. Dílo a jeho zdroj. Přeložila V. Saudková. Praha: Odeon 1979.

BOER, Karin de. Hegel. Sway of the Negative. New York: Palgrave Macmillan 2010.

FOUCAULT, Michel. Řád diskurzu. In FOUCAULT, Michel. Diskurz, autor, genealogie. Přeložil P. Horák. Praha: Svoboda 1994.

FULDA, Hans Friedrich. Das Absolute Wissen – Sein Begriff, Erscheinen und Wirklich-Werden. Revue de métaphysique et de morale 2007(3), s. 338–401.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Dějiny filosofie III. Přeložil J. Husák – J. Bednář. Praha: Academia 1974.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Enzyklopädie der Philosophischen Wissenschaften III (1930). In HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Werke in 20 Bänden, bd. 10. Vyd. E. Moldenhauser – K. M. Michel. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1986.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Fenomenologie ducha. Přeložil J. Patočka. Praha: ČSAV 1960.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Filosofie dějin. Přeložil M. Váňa. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov 2004.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Malá logika. Přeložil J. Loužil. Praha: Svoboda 1992.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Úvod. O podstatě filosofické kritiky vůbec a o jejím vztahu k současnému stavu filosofie zvláště. Filosofický časopis 2003, 51(2), s. 299–308.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Vorlesungen über die Philosophie der Religion II. In HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Werke in 20 Bänden, bd. 17. Vyd. E. Moldenhauser – K. M. Michel. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1986.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Wissenschaft der Logik. Zweiter Band. In HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Werke in 20 Bänden, bd. 6. Vyd. E. Moldenhauser – K. M. Michel. Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1986.

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Základy filosofie práva. Přeložil V. Špalek. Praha: Academia 1992.

HEIDEGGER, Martin. Gesamtausgabe. 68 : Abt. 3, Unveröffentlichte Abhandlungen, Vorträge – Gedachtes, Hegel: 1. Die Negativität. 2. Erläuterung der "Einleitung" zu Hegels "Phänomenologie des Geistes" [cit. jako "Hegel"]. Frankfurt am Main: Klostermann 1993.

MATĚJČKOVÁ, Tereza. Hegelova fenomenologie světa. Praha: Oikoymenh 2018.

MODER, Gregor. Hegel and Spinoza. Substance and Negativity. Illinois: Northwestern University Press 2017.

MORTON, Timothy. Ecology without Nature. Cambridge: Harvard University Press 2007.

NAVRÁTILOVÁ, Olga. Rozum a dějiny u Rousseaua, Kanta a Hegela. Filosofický časopis 2017, 65(4), s. 543–562.

NIETZSCHE, Friedrich. Nachgelassene Fragmente 1884–1885. In NIETZSCHE, Friedrich. Sämtliche Werke: kritische Studienausgabe in 15 Bänden. Hrsg. Giorgio Colli und Mazzino Montinari Nietzsche. München: Deutscher Taschenbuch Verlag 1988.

QUADFLIEG, Dirk. Der Geist der Sache. In Hegel-Jahrbuch. Volume 2010, Issue 1, s. 89–94. DOI: https://doi.org/10.1524/hgjb.2010.12.jg.89. | DOI 10.1524/hgjb.2010.12.jg.89

Metriky

14

Views

0

PDF views

PDF