Atalanta and institution of fosterage in context of mythological traditions

Roč.17,č.1(2012)

Abstrakt
V článku je analyzováno jméno heroiny Atalanty na základě vybraných úryvků z textů řeckých a římských mytografů, které jsou uvedeny v Příloze. (Pseudo–) Apollodóros a Aelianus se shodují v tom, že se jí ujala medvědice, když byla odložena svým otcem jménem Iasos, respektive Iasion, neboť ten si přál chlapce. Jiní autoři uvádějí jako otce muže jménem Schoineus, nezmiňují však, že by dceru odložil. Vysvětlení tohoto rozporu může spočívat v předpokladu, že Iasos či Iasion byl náhradním otcem – pěstounem. Pěstounkou byla Atalantě i medvědice, a tak je přirozené hledat klíč k jejímu jménu právě v instituci pěstounství. K ní se vztahuje indoevropský kořen *H2el– > *al– "živit; růst", v případě jména Atalanty zesílený prefixem *at(i)–, který se uplatnil u téhož kořene nejen v řečtině (ἀτάλλω "živím, pěstuji, vychovávám"), ale i v germánských jazycích (*aþala– "urozený potomek"), tocharštině A (ātäl "muž") a zřejmě i hieroglyfické luvijštině (atala– "bratr").

Klíčová slova:
Greek; mythology; theonym; etymology; word formation; fosterage

Stránky:
3–32
Reference

Adams, Douglas Q. 1999. A Dictionary of Tocharian B. Amsterdam – Atlanta: Rodopi.

Benveniste, Emile. 1973. Indo-European language and society. London: Faber & Faber.

Carling, Gerd. 2009. Dictionary and Thesaurus of Tocharian A, Volume I: A–J. Wiesbaden: Harrassowitz.

Carnoy, Albert. 1957. Dictionnaire étymologique de la mythologie gréco-romaine. Louvain: Editions universitas.

Delamarre, Xavier. 1984. Le vocabulaire indo-européen. Lexique étymologique thématique. Paris: Maisonneuve.

Escher-Bürkli, Jakob. 1896. Atalante. In Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, hrgb. von Georg Wissowa. Stuttgart: Metzler, cc. 1890–1894.

Fortson, Benjamin W. 2004. Indo-European Language and Culture. Malden – Oxford – Carlton: Blackwell Publishing.

Frisk, Hjalmar. 1973. Griechisches etymologisches Wörterbuch, Bd. I. Heidelberg: Winter.

Hawkins, John D. 2000. Corpus of Hieroglyphic Luwian Inscriptions, Vol. I: Inscriptions of the Iron Age. Berlin – New York: Walter de Gruyter.

Hoffmann, Otto. 1906. Die Makedonen, ihre Sprache und ihr Volkstum. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.

Hubert, Henri. 1932. Les Celtes et la civilisation celtique. Paris: La renaissance du livre.

Lehmann, Winfred. 1986. A Gothic Etymological Dictionary. Leiden: Brill.

LIV Lexicon der indogermanischen Verben, [ed.]. Helmut Rix et alii. Wiesbaden: Reichert 20001.

Moussy, Claude. 1972. " Ἀταλός, ἀτάλλω, ἀτιτάλλω." In Bader, François [ed.] Mélanges de linguistique et de philologique grecques offerts à Pierre Chantraine. Paris: Klincksieck, 157–168.

Oshiro, Terumasa. 1990. " On Kinship Terms in Hieroglyphic Luwian." Orient. Report of the Society for Near Eastern Studies in Japan 26, 86–93. | DOI 10.5356/orient1960.26.86

Pokorny, Julius. 1959. Indogermanisches etymologisches Wörterbuch. Bern – München: Francke.

Schwyzer, Eduard. 1939. Griechische Grammatik, Band I. München: Beck.

Szemerény, Oswald. 1952. " The etymology of German Adel." Word 8, 42–49. | DOI 10.1080/00437956.1952.11659419

de Vaan, Michiel. 2008. Etymological Dictionary of Latin and the other Italic Languages. Leiden – Boston: Brill.

Metriky

6

Views

0

PDF (angličtina) views