O časopise

Новая русистика / Nová rusistika

Международный журнал современной филологической и ареальной русистики

Mezinárodní časopis současné filologické a areálové rusistiky

ISSN 1803-4950 (print); ISSN 2336-4564 (online)

Evidenční číslo MK ČR: E 18201

Vydává Česká asociace slavistů ve spolupráci s Filozofickou fakultou MU.

Časopis vychází dvakrát ročně v elektronické verzi (do roku 2024 také tištěně).

Redakční politika, cíle a zaměření časopisu

Новая русистика je recenzovaný vědecký časopis, který uveřejňuje odborné příspěvky z oblasti filologické a areálové rusistiky. Posláním časopisu je rozvoj a kultivace rusistického filologického a areálového bádání, vytváření prostoru pro prezentaci nových poznatků i nových metodologických proudů.

Časopis vede výkonná redakce, redakční kruh tvoří rusisté z České republiky, Slovenska, Polska, Německa a Běloruska. Časopis má čtyři oddíly: Studie, Marginália, Recenze a Informatorium. První je publikován v ruštině s anglickými abstrakty (a v odůvodněných případech i česky nebo slovensky), další v ruštině a jiných slovanských a světových jazycích. Studie procházejí recenzním řízením, které na žádost výkonné redakce zajišťuje lektorský sbor složený z rusistů českých a zahraničních.

1) Новая русистика je mezinárodní revue, která vychází z tradic evropského myšlení o jazyce a literatuře opírající se o morfologické a strukturní přístupy a také o různá poststrukturalistická, komunikativní, recepční a antropologická pojetí a postupy.

2) Новая русистика udržuje úzký styk filologických a jiných humanitních a sociálních věd v rámci areálové filologie.

3) Новая русистика kultivuje diskuse o metodologických otázkách současné jazykovědy a literární vědy, zejména ve sféře rusistiky.

4) Новая русистика otvírá badatelské obzory a osvětluje témata areálové rusistiky v širokém pojetí.

5) Новая русистика je otevřená rusistům různých metodologických orientací, ale rozvíjí především výchozí areálový směr nabízející syntézu filologických a areálových postupů.

6) Новая русистика podporuje mezinárodní kooperaci rusistů ve spojitosti s českými, slovenskými a dalšími institucemi ve smyslu organizování workshopů, seminářů a mezinárodních konferencí, sympozií a porad o problémech rusistiky a jejích jednotlivých disciplín.

7) Новая русистика se snaží vnášet své inspirace do vývoje lingvistických a literárněvědných disciplín obecně a rusistických zvláště, vycházejíc z české tradice srovnávacího a konfrontačního zkoumání jazyka a literatury se zřením k druhové (žánrové) povaze literatury.

8) Новая русистика se nevyhýbá ani metodice výuky ruštiny a ruské literatury na vědecké úrovni ve spojení s vývojem lingvistiky a literární vědy.

9) Новая русистика je nikoli generační, ale mezigenerační, nikoli skupinový, ale otevřený časopis, jehož úkolem je mimo jiné propojovat činnost mladší a starší generace rusistů různých názorů a metodologických východisek, a tak se pokoušet zajišťovat vývojovou kontinuitu oboru ve smyslu noetickém i hodnotovém.

10) Новая русистика usiluje o pevnější společenskou pozici rusistiky v mezinárodním, evropském, středoevropském a česko-slovenském kontextu a snaží se zkoumat etno-psycho-sociální procesy jdoucí za rámec filologicko-areálové rusistiky, např. problémy kulturní integrace rusofonních imigrantů, resp. východních Slovanů obecně, na území střední Evropy, a také vzájemné vztahy střední Evropy a Ruska.

Časopis vydává Česká asociace slavistů ve spolupráci s Ústavem slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity od r. 2008. Vychází dvakrát ročně.

Digitální zpřístupnění a archivace

Plné texty článků jsou zpřístupněny v režimu open access prostřednictvím Digitální knihovny FF MU, která je primárním zdrojem i úložištěm odborných prací FF MU. Z webových stránek časopisů na tyto plné texty uložené v Digitální knihovně FF MU odkazujeme. Webové stránky časopisu slouží jako prezentační a komunikační platforma zpřístupňující veškeré informace o časopisu.

Tato skutečnost vychází ze strategického rozhodnutí FF MU a mnohaleté osvědčené praxe zpřístupňování a archivování zaměstnaneckých a smluvních děl vydaných FF MU. Tímto způsobem je možné zajistit kvalitně a efektivně jednotné zpracování metadat i dlouhodobou ochranu digitálních dokumentů (LTP) a uživatelům vyhledávání napříč všemi texty.

Otevřený přístup

Časopis se hlásí k politice Open Access a jedná se o tzv. „zlatý“ časopis, který zveřejňuje příspěvky v režimu „Libre Open Access“, tedy za podmínek stanovených v licenčních podmínkách Creative Commons CC BY-SA 4.0 Mezinárodní (plný text dostupný na: http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode (dále jen „CC BY-SA 4.0 Mezinárodní“).

Tato licence je platná pro všechny články od čísla 1/2025. Předchozí články mohou být zveřejněny za jiných licenčních podmínek.

1. Informace o CC BY-SA 4.0 Mezinárodní

CC BY-SA 4.0 Mezinárodní jsou veřejně dostupné licenční podmínky, které stanovují podmínky, za kterých lze dílo užít. Tyto podmínky je nutno respektovat – v případě jejich nedodržení se jedná o zásah do autorského práva. CC BY-SA 4.0 Mezinárodní tak uživateli stanovují určitá oprávnění a stanovují určité povinnosti.

CC BY-SA 4.0 Mezinárodní opravňují uživatele dílo „sdílet“, tzn. rozmnožovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti online. Zároveň lze dílo zařadit do souborného díla (např. časopis, sborník) či modifikovat – pozměňovat či doplňovat. Umožňuje také celé licencované dílo nebo jeho část zpracovat s jiným předmětem ochrany (kreativně modifikovat, upravovat a vytvářet z něj nová díla). Na dílech zpřístupňovaných pod licenčními podmínkami CC BY-SA 4.0 Mezinárodní mohou osoby odlišné od nositele práv i vydělávat. Úplata ovšem není poskytována za oprávnění dílo užít (to je stále dostupné pod CC BY-SA 4.0 Mezinárodní), ale např. za přidané služby či nosič.

CC BY-SA 4.0 Mezinárodní stanovují povinnosti uživatele uvádět původ díla (tj. název, autora, zdroj a odkaz na licenci) a zpřístupňovat, resp. sdílet dílo vzniklé zpracováním původního díla za stejných licenčních podmínek. Stejně tak užití původního díla bez jeho zpracování nezakládá povinnost licencovat nové dílo, v němž bylo původní dílo užito za stejných licenčních podmínek. Autorskoprávní režim nového díla ovšem nemá vliv na původní dílo zpřístupněné pod CC BY-SA 4.0 Mezinárodní.

CC BY-SA 4.0 Mezinárodní nijak neomezují zákonné licence, zejména ne tu citační. Citováním části z díla zpřístupněného pod těmito licenčními podmínkami nevzniká citujícímu povinnost zpřístupnit dílo, v němž byla citace použita, za stejných licenčních podmínek.

CC BY-SA 4.0 Mezinárodní se vztahují výlučně na licencované dílo. Je možné, že určité části obsahu jsou užity na základě zákonných licencí nebo licencí s třetími stranami. Tyto části pak nelze užít za podmínek CC BY-SA 4.0 Mezinárodní.

CC BY-SA 4.0 Mezinárodní nevylučují autorskoprávní ochranu, nároky z ní plynoucí či realizaci osobnostních a majetkových práv autora díla.

2. Praktické důsledky

Zpřístupnění díla pod veřejnými licenčními podmínkami CC BY-SA 4.0 Mezinárodní má mj. tyto autorskoprávní důsledky:

Publikační poplatky

Časopis nevyžaduje od autorů uhrazení jakýchkoliv publikačních poplatků.

Výdaje spojené s vydáváním časopisu jsou hrazeny Českou asociací slavistů a také z institucionální podpory Masarykovy univerzity.

Indexace v databázích

Časopis Новая русистика je zařazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR.

Časopis Новая русистика je indexován v mezinárodní databázi ERIH PLUS.

Historie časopisu

Časopis Novaja rusistika má vyplňovat bílé místo, které v české slavistice a rusistice zeje po zastavení Československé rusistiky na konci roku 1990. Tento jediný čistě rusistický časopis na území bývalého Československa procházel vývojovými peripetiemi, kdy se jeho úroveň z různých vnitřně redakčních i vnějších, především ideologických důvodů snižovala, ale současně měl svá vrcholná období v 60. a částečně v 80. letech minulého století. Především na tyto jeho vývojové fáze Novaja rusistika navazuje.

V průběhu 90. let 20. století, zejména po rozbití Československa, se stále více ukazovalo, že nehledě na existující a stále se rozšiřující publikační možnosti české a slovenské slavistiky tu chybí vysloveně rusistický časopis mezinárodní dimenze, který by reflektoval posuny v chápání tohoto nejdůležitějšího slavistického oboru a také význam a místo ruštiny, ruské literatury, umění a kultury a Ruska samotného v současném světě. K tomu byla využita brněnská koncepce areálových studií rozvinutá na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Původní československý rámec bylo nutno vzhledem k okolnostem otevřít především středoevropské rusistice, učinit periodikum mezinárodním ve smyslu úzké spolupráce s evropskými rusisty.