Autoritativní obrazy Ruska jako vzorek českého prostoru a času
Roč.8,č.1(2015)
48–61
BODEN, D. (1968): Das Amerikabild im russischen Schrifttum: bis zum Ende des 19. Jahrhunderts. Hamburg.
Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 9. 1990. Michigan, s. 135–145.
Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 10. 1991. New Haven, s. 235–251.
Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 11. 1992. New Haven, s. 79–92.
Česká slavistika 2012–2013: Josef Dobrovský a problémy současné slavistiky. (2012) In: SOBOTKOVÁ,M., FIALA,J., POSPÍŠIL,I., MAIELLO,G. (eds.). Brno, s. 13–24.
KAUTMAN, F. (2015): O českou národní identitu. Praha.
KEENAN, E. L. (1971): The Kurbskii-Groznyi apocrypha: the seventeenth-century genesis of the "correspondence" attributed to Prince A. M. Kurbskii and Tsar Ivan IV. Cambridge.
KEENAN, E. L. (2003): Josef Dobrovský and the origins of the Igor' Tale. Cambridge.
KOŁBUSZEWSKI, S. (1958): Zagadnienia pojęcia i terminu "literatury slowiańskie". In: Z polskich studiów slawistycznych. Práce historycznoliterackie, IV. Międzynarodowy kongres slawistów w Moskwie 1958, Warszawa.
MARČENKO, O. V. (2006): Hryhorìj Skovoroda ta Žozef de Mestr (pro odyn pryzabutyj sjužet). Do juvìleju Leonìda Volodymyrovyča Uškalova. In: Zbìrnyk Charkìvs'koho ìstoryko-fìlolohìčnoho tovarystva. Nova serìja. Charkìv, s. 71–84.
MARČENKO, O. V. (2008): Grigorij Skovoroda i Žozef de Mestr (ob odnom zabytom sjužete). Slavica Litteraria, č. 1, s. 11–25.
MARČENKO, O. V. (2009): Ob odnom zabytom sjužete: Grigorij Skovoroda i Žozef de Mestr. In: Conversatoria Litteraria. Międzynarodowy Rocznik Naukowy. 2. W kręgu zagadnień komparatystyki: teoria i praktika związków literackich. Siedlce – Banská Bystrica, s. 167–182.
POSPÍŠIL, I.(1973a): Dynamika rusko-amerických literárních vztahů od počátku do konce 19. století. Universitas, č. 5, s. 28-35.
POSPÍŠIL, I. (1973b): Konec jedné legendy (o údajném výroku F. M. Dostojevského "Všichni jsme vyšli z Gogolova Pláště..."). Rovnost 14. 2. 1973.
POSPÍŠIL, I. (1973c): Záhadný Gogol (Záhadný Gogol, Praha 1973). Rovnost 7. 2. 1974, s. 5.
POSPÍŠIL, I. (1974): A. A. Jelistratova, Gogol a problémy západoevropského románu (Nauka, Moskva 1972, 304 strany). SPFFBU D 12, s. 222–225.
POSPÍŠIL, I. (1975): Fakta a legendy (V. Kožinov, in: Russkaja literatura 1975, č. 2). Rovnost 3. 9. 1975, s. 5.
POSPÍŠIL, I. (1981): Mučivý labyrint umělcovy duše. Světová literatura, č. 1, s. 232–233.
POSPÍŠIL, I. (1983): The Writing of History. Literary Form and Historical Understanding. Edited by Robert H.Canary and Henry Kozicki. The University of Wisconsin Press 1978. Donald Fanger, Gogol and His Reader. In: Literature and Society in Imperial Russia 1800–1914. University Press, Stanford 1978. SPFFBU D 30, s. 105–106.
POSPÍŠIL, I. (1984a): Gogolovi starosvětští statkáři jako polyvalenční text. In: Gogol a naše doba. Olomouc, s. 92–99.
POSPÍŠIL, I. (1984b): Rozpětí slova. K 175. výročí N. V. Gogola. Věda a život, č. 4, s. 266–267.
POSPÍŠIL, I. (1988): Problém autorského typu: Fadděj Bulgarin. Slavica Slovaca, č. 4, s. 366–384.
POSPÍŠIL, I. (1992): Hořkost a sen (N. V. Gogol). Rovnost 3. 4. 1992, s. 5.
POSPÍŠIL, I. (1993a): Hledání živé duše (J. Mann: V poiskach živoj duši, Moskva 1987) – překlad a parafráze. Lidová demokracie 13. 2. 1992, s. 14.
POSPÍŠIL, I. (1993b): Hořce ironická science fiction Fadděje Bulgarina. Svět literatury, č. 5, s. 22–28.
POSPÍŠIL, I. (1994a): Osudové partnerky dvou velikánů. Zůstanou ženy Gogolovým tajemstvím? Láska jako fascinace a oběť (o manželce F. M. Dostojevského). Rt příloha 27. 5. 1994, s. 6–7.
POSPÍŠIL, I. (1994b): Podivínství a šílenství jako podloží tvorby N. V. Gogola. SPFFBU D 41, s. 91–100.
POSPÍŠIL, I. (1998): Fadděj Bulgarin jako literární inspirátor. In: Biele miesta II. Nitra, s. 29–44.
POSPÍŠIL, I. (1999): Gogol jako experimentátor (Gogol: Exploring Absence. Negativity in 19th-Century Russian Literature. Edited by Sven Spieker. Slavica, Bloomington, Indiana University, 1999, 216s. ISSN: 0-89357-280-2). Alternativa Plus, č. 1–2, s. 98–100.
POSPÍŠIL, I. et al. (2001): Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha.
POSPÍŠIL, I. (2004): Gogolovi Starosvětští statkáři, mýtus o Filemonovi a Baukidě a problém ruského středověku a novověku. In: NECHUTOVÁ, J. (ed.): Druhý život antického mýtu. Brno, s. 227–235.
POSPÍŠIL, I. (2007): Slovo o pluku Igorově v kontextu současných významů: Keenanova hypotéza a její souvislosti. (K pokusu o "nové řešení" dávného problému původu Slova o pluku Igorově). Památce prof. Romana Mrázka. Slavica Slovaca 42, č. 1, s. 37–48.
POSPÍŠIL, I. (2009): Nápaditá knížka o Gogolovi (Mark Georgievič Sokoljanskij: Gogol’: grani tvorčestva. Stat’ji. Očerki. «Astroprint»‚ Odessa 2009). Novaja rusistika 2, č. 1, s. 105–108.
POSPÍŠIL, I. (2002): Tvorčestvo Gogolja v dvojnoj projekcii (K sovremennym tendencijam gogolevedenija). In: DOHNAL, J., POSPÍŠIL, I. (eds.): Litteraria Humanitas XV. N. V. Gogol: Bytí díla v prostoru a čase (Studie o živém dědictví). Brno, s. 339–347.
POSPÍŠIL, I. (2012): Postava "patriarchy slavistiky" u Edwarda L. Keenana. (Josef Dobrovský and the Origins of the Igor’ Tale, 2003). Slavica litteraria 15, č. 2,s. 13–25.
POSPÍŠIL, I. (2014): Stará literatura východních Slovanů a ruská literatura 18. století: (přehled a exkurzy s ukázkami textů z literatury 11.–17. století). Brno.
POSPÍŠIL, I. (2015): Frank Vol’man i jego polemiki o panslavizme. Siedlce. (V tisku.)
POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (1996): René Wellek a meziválečné Československo: (ke kořenům strukturální estetiky). Brno.
PUTNA, M. C. (2010): Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Praha.
PUTNA, M. C. (2015): Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha.
SAMMONS, J. L. (1981): The Mystery of the Missing Bildungsroman, or: What Happened to Wilhelm Meister’s Legacy? Genre XIV, č. 2, s. 229–246.
SCHALER, H. (2002): Der Nazionalsozialismus und die slawische Welt. Regensburg.
WOLLMAN, F. (1928): Slovesnost Slovanů. Praha.
WOLLMAN, F. (1936): K methodologii srovnávací slovesnosti slovanské. Brno.
WOLLMAN, F. (1961): Kdo "nasugeroval Evropě mythus o jednotě Slovanstva"? SPFFBU C 8, s. 348–361.