K voprosu o naimenovanijach ženskich lic v russkom jazyke

Roč.13,č.1(2020)

Aleš Brandner

https://doi.org/10.5817/NR2020-1-1

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/142770

PDF (ruština)
Abstrakt
Russian nouns that refer to male persons usually have their counterparts in female forms. Some masculine nouns can refer to specific persons of female gender in Russian. These include, in particular, the names of persons by occupation, job position, public office, rank, etc. In Russian is marked on nouns the category of "feminine". This category includes in the universal language categories and implements both names that are used in naming individuals through the word-formation process. Nouns indicating individuals may express differences in a natural set gender pairs. Russian does not derive feminine forms from masculine nouns but use nouns as universal forms, i. e. the same nouns indicates individuals of both genders. The large number new-formations in contemporary Russian (especially in colloquial speech) using suffixes to indicate the feminine shows that the derivation of feminine forms from masculine nouns is becoming a productive process in Russian.

Klíčová slova:
male persons; female persons; male-female equivalents; gender-neutral nouns; extralinguistic factors; productive process in contemporary Russian

Stránky:
5–15
Reference

ARCHANGEL'SKAJA, A., SLOVAK, V. (2017): Morfologija sovremennogo russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc.

BALÁŽ, G. a kol. (1989): Sovremennyj russkij jazyk v sopostavlenii so slovackim. Morfologija. Bratislava.

DOLEŽELOVÁ, E. (1998): Lekcii po morfologii russkogo jazyka. Brno.

HAVRÁNEK, B. (red.) (1976): Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy I. Hláskosloví a tvarosloví. Praha.

ISAČENKO, A. V. (1954): Grammatičeskij stroj russkogo jazyka v sopostavlenii so slovackim I. Bratislava.

KAPRAL', M. I. (1999): Slovoobrazovatel'naja kategorija ženskosti v sovremennych vostočnoslavjanskich jazykach. In.: BIBOK, K., FERINC, I., TOT, I. Ch. (eds): Pjat'desjat let segedskoj slavistike. Seged, s. 215–222.

KUBÍK, M. (1956): Ženské osobní názvy v ruštině a češtině. Bulletin Vysoké školy ruského jazyka a literatury I, 1956, s. 115–130.

LEŠKA, O. (2003): Jazyk v strukturním pojetí. Kapitoly ze synchronní a diachronní analýzy ruštiny. Praha.

PANOV, M. V. (1968): Morfologija i sintaksis sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka. In: PANOV, M. V. (ed.): Russkij jazyk i sovetskoje obščestvo. Sociolingvističeskoje issledovanije. Moskva, s. 9–18.

PROTČENKO, I. F. (1964): O rodovoj sootnositel'nosti nazvanij lic. Iz nabljudenij nad leksikoj sovetskoj èpochi. In: MUČNIK, I. P, PANOV, M. V. (eds): Razvitije grammatiki i leksiki sovremennogo russkogo jazyka. Moskva, s. 106–137.

PROTČENKO, I. F. (1975): Leksika i slovoobrazovanije russkogo jazyka sovetskoj èpochi: sociolingvističeskij aspekt. Moskva.

ROŽKOVA, G. I. (1987): Očerk praktičeskoj grammatiki russkogo jazyka. Moskva.

ŠEVELEVA, M. S. (red.) (1974): Obratnyj slovar' russkogo jazyka. Moskva.

ŠVEDOVA, N. Ju. (red.) (1980): Russkaja grammatika I. Moskva.

VINOGRADOV, V. V. (1972): Russkij jazyk. Grammatičeskoje učenije o slove. Izdanije vtoroje. Moskva.

ZEMSKAJA, Je. A. (1992): Slovoobrazovanije kak dejatel'nost'. Moskva.

ŽAŽA, S. (red.) (1996): Morfologie ruštiny I. Brno.

Metriky

1

Crossref logo

12

Views

0

PDF (ruština) views

PDF (ruština)