K adaptaci a využití antických fortifikací na Peloponésu ve středověku

Roč.35,č.1-2(2010)

Miroslav Plaček

Trvalý odkaz (handle):
http://hdl.handle.net/11222.digilib/128164

PDF
Abstrakt
Jedním z produktů dějin Řecka jsou fortifikace. Mnohé se proměňovaly, jiné zanikly (Tíryns) nebo byly obnoveny. Příkladem využití od antiky do počátku 19. století je Larissa nad Argem či Akrokorinth, koncem středověku zanikla Glarentza (následník antické Kylléné), stejně o něco později Starý Pylos (po Koryphasionu). V Naupliu překryla antickou akropoli benátská pevnost, což byl i osud Methóné, byzantský základ měly Monemvasia a pevnost v Patrasu, středověkými novostavbami byly mimo jiné hrad Chlemutzi a komplex Mistry. Pozoruhodná podobnost konstrukcí je mezi fortifikacemi z 5.–4. století př. n. l. (Messéné, Aigosthéna ad.) s pozdně štaufskými hrady (hranolové věže, zdivo z bosovaných kvádrů).

Klíčová slova:
fortifikace; hrad; Peloponés; starověk; středověk

Stránky:
463–480
Reference

ANDREWS, K., 1953: Castles of Morea. Princeton (3 Athens 2006).

BLIN, R., 2004: Châteaux croisés de Grèce: Fortifications franques de Morée, Histoire Médievale 56, 58–67.

BOARDMAN, J., 1975: Řecké umění. Praha.

BON, A., 1951: Le Peloponnése byzantin jusqu'en 1204. Paris.

BON, A., 1969: La Morée franque. Recherches historiques, topographiques et archéologiques d'Achaie (1205–1430). Paris.

BUKOVSKÝ, J., 1981: Pozostatky franskej gotiky na gréckom Peloponéze, Technické noviny 29, č. 15, 16.

BURIAN, J.–OLIVA, P., 1984: Civilizace starověkého Středomoří. Praha.

COINS, 2010: Coins of the Principality of Achaia, http://www.medievalcoins.ancients.info/Achaia.htm, cit. 26. 1. 2010.

CORINTH, 1967: Corinth. A brief History of the City and Guide to the Excavantions (publ. American School of Classical Studies at Athens z r. 1967). Athens.

EBHARDT, B., 1958: Der Wehrbau Europas in Mittelalter 2/II. Stollhamm.

ECKHARDT, A., 1971: Studien zur Baugeschichte früher Kreuzritterburgen in Griechenland. Berlin.

FRÖDIN, O., 1938: Results of the Swedish Excavation at Asine 1922–1930. Stockholm.

GERTWAGEN, R., 2000: Venetian Modon and its Port (1358–1500). In: Mediterranean Urban Cultur 1400–1700 (Cowan, A., ed.), 128–148. Exeter.

GIULIANI, J., 1962: La urbanistica delle cittá greche. Roma.

CHATZIDAKIS, M., 2003: Mistra. Die mittelalterliche Stadt und die Burg. Athens.

KARPODIN–DIMITRIADI, E., 1998: Kastra tis Peloponnisou. Athens.

LEVI, P., 1995: Svět starého Řecka. Kulturní atlas. Praha.

LOCK, P., 1995: The Franks in the Aegean, 1204–1500. London.

LOCK, P., 1998: Castles and Seigneurial Influence in Latin Greece. In: From Clermont to Jerusalem: The Crusades and Crusader Societies 1095–1500 (Murray, A. V., ed.), 173–186. Turnhout.

LOCK, P.–SANDERS, G., 1996: The Archeology of Medieval Greece. Oxford.

MOLIN, K., 2001: Unknown Crusader Castles. New York–London.

MÜLLER–WIENER, W., 1966: Burgen der Kreuzritter auf Zypern und der Ägäis. München–Berlin.

NICOLLE, D., 2007: Crusader Castles in Cyprus, Greece and the Aegean 1191–1571. Oxford.

PARADISSIS, A., 1994: Fortresses and Castles of Greece. Anixi.

PELOPONNES, 1997: Peloponnes. Burgen & Kloster (Vogiatzis, G., ed.). Athens.

PLEHN, CH., b. d. (1972): Kreuzritterburgen auf dem Peloponnes. München–Zürich.

PROCHAZKA, A. B., 1986: Introduction to Islamic Architecture. Zürich.

SHAWCROSS, T., 2009: The Chronicle of Morea. Oxford.

SCHNEIDER, L., 2006: Peloponnes. DuMont Kunstführer. Ostfildern.

TABULA, 1976: Tabula imperii Byzantini 1 (Hunger, H., ed.). Wien.

TRAQUAIR, R., 1905–1906: Laconia I: Medieval Fortresses. In: Annual of the British School at Athens 12, 259–276. Athens.

TRAQUAIR, R., 1906–1907: Medieval Fortresses of the North-Western Peloponnesus. In: Annual of the British School at Athens 13, 268–284. Athens.

VILLEHARDOUIN, G. DE, 1908: The Memoirs or Chronicle of the Fourth Crusade and The Conquest of Constantinople (trans. F. T. Marzials). London.

WILLEMSEN, C. A., 1974: Componenti della cultura Federiciana nella genesi dei castelli svevi. In: Castelli, torri ed opere fortificata di Puglia (De Vita, R., ed.), 393–422. Bari.

WINTER, F. E., 1971: Greek Fortifications. London.

ZÁSTĚROVÁ, B. A KOL., 1994: Dějiny Byzance. Praha.

Metriky

8

Views

0

PDF views

PDF