Pokyny pro autory

Archaeologia historica je recenzovaný vědecký časopis, a jím vydávané příspěvky musí proto splňovat odborná i formální kritéria z této skutečnosti vyplývající. Redakční rada při rozhodování o uveřejnění rukopisu vychází z hodnocení nezávislých odborníků, současně však zohledňuje také formální stránku rukopisu (případně doporučuje autorovi formální úpravy). Redakční rada posuzuje též vhodnost termínů publikování jednotlivých textů. Nevyžádané rukopisy se nevracejí, honoráře se nevyplácejí. Konečné rozhodnutí o publikaci všech textů je v kompetenci redakční rady periodika Archaeologia historica. Všechny odborné články v hlavních tematicky zaměřených sekcích časopisu jsou recenzované (nerecenzované jsou další příspěvky v sekcích Kronika a Zprávy).

Základní informace

Jazyk: čeština, slovenština, polština, němčina, angličtina.

Rozsah: maximálně 30 NS (54 000 znaků včetně mezer) textu včetně soupisu literatury, odevzdání rozsáhlejších studií je třeba v předstihu konzultovat s redakční radou. Maximální počet obrazových příloh je 20. Tedy maximálně 1 obrazová příloha na 1,5 NS.

Identifikace: Na konci příspěvku uvést jména všech autorů včetně akademických titulů a kontaktních adres včetně elektronických.

Abstrakt: maximálně 900 znaků (včetně mezer) v jazyce příspěvku.

Klíčová slova: maximálně 5 v jazyce příspěvku.

Resumé: v rozsahu maximálně 10 % textu příspěvku bez soupisu literatury v jazyce příspěvku.

Forma odevzdání rukopisu: pouze v elektronické podobě (elektronickou poštou: archaeologia.historica@phil.muni.cz, případně na CD, DVD).

Formát: soubory word.doc, word.docx, nepřevádět do pdf! V jednom textovém souboru v následující struktuře: název příspěvku, jméno autora, abstrakt, klíčová slova, text, seznam pramenů a literatury, číslovaný seznam popisů vyobrazení a příloh, případná dedikace projektu.

Přílohy: vytvořit seznam příloh, čísla v seznamu musí odpovídat číslům jednotlivých příloh; odkazy na přílohy musí být uvedeny v relevantních částech textu, např. (obr. 1); každá příloha musí být redakci odevzdána jako samostatný soubor ve zdrojovém formátu (např. hodnotové tabulky v excelu). Maximální počet obrazových příloh je 20 při délce textu 30 NS. Tedy maximálně 1 obrazová příloha na přibližně 1,5 NS.

  1. foto: formát JPEG, TIFF v rozlišení nejméně 600 dpi při formátu 18 x 13; průběžně číslovaná fota odevzdat jako samostatné soubory (nevkládat do word, nepřevádět do pdf), barevná fota budou standardně tištěna černobíle; barevný tisk je výjimečně možno předem projednat s redakcí; při vpisování informací přímo do fotografie preferujeme zaslat i fotografii bez popisu (zdrojovou).

  2. kresby: formát JPEG, TIFF v rozlišení nejméně 600 dpi s použitím jednoho typu měřítka; průběžně číslované tabulky nebo jednotlivé pérovky odevzdat jako samostatné soubory (nevkládat do word, nepřevádět do pdf); legendu uvádět v popisce k obrázku v textovém souboru, ne do grafické přílohy.

  3. skeny: skeny barevné i ve stupních šedi v rozlišení nejméně 600 dpi ve formátu TIF, JPEG, výjimečně BMP, skeny kreseb ve stupních šedi nebo do černobílé bitmapy.

  4. vektory a jiná grafika: řezy, plány, rekonstrukce, mapy vytvořené v GISu či CADu exportovat do formátů JPEG, PDF, TIF, PNG. U dalších případných grafik možné zaslat i formáty EPS, AI, PSD, PNG, TIF. Formát PSD umožňuje zachovat vrstvy (také TIF). U vektorové grafiky zvážit tloušťku čar. Nesmí být menší než 0,25b.

  5. hodnotové tabulky: formát excel (zdrojový formát); průběžně číslovat.

Je třeba rozlišovat mezi tzv. "dlouhou a krátkou pomlčkou". "Dlouhá" (alt+0150 na numerické klávesnici: –) se používá při uvádění rozpětí dat, udání více autorů, zásadně bez odklepu! "Krátká", tzv. spojovník/rozdělovník (na klávesnici klávesa - ) dle zvyklostí v textu, např. Brno-město.
Rozměry, např. 198 x 45 x 30 cm se zapisují s odklepy mezi číslem a x! Podobně s odklepem % (5 % = pět procent, ale pětiprocentní = 5%, tedy bez odklepu), cm (5 cm) atd. U citací stran neuvádět n. apod. (např. 37 n.), ale rozepisovat rozsah (např. 34–45). Odkazy na vlastní dokumentaci v textu do závorek a malými písmeny (tab. I, obr. 1).

Zkratky: U obvykle uváděných zkratek je nutno řídit se jejich aktualizovaným seznamem na konci AH (vždy poslední vydané číslo). Nové zkratky i s jejich plným zněním je nutno uvést na konci práce před seznamem literatury. Poznámky pod čarou je možné zařadit jen v nezbytně nutných případech! V odevzdaném textu pak musí být poznámky umístěny samostatně za textem. Číslo poznámky se v textu vyznačí pomocí horního indexu. Pokud je číslo poznámky umístěno za slovem, za nímž následuje interpunkční znaménko, pak se číslice umístí za toto znaménko.

Vzory citací:

V textu:

  1. (Měřínský 2002, 16–20; 2002a, 49–50)
    - U citací obr. taktéž str., pokud je v publikaci u obr. uvedena (např. obr. č. 1 na s. 5). U citací literatury je nutné uvádět strany, pokud se nejedná o citaci celého článku k příslušnému tématu (týká se zejména syntéz, které není možno citovat, např. Plaček 2007, jedná-li se o konkrétní lokalitu – pak Plaček 2007, 475.)

  2. (Unger 1981, 63; Procházka–Doležel 2001, 37, 43, 58)
    - V závorkách citovat autora pouze jednou; potom již pouze rok a str. – např. Plaček 2006, 47; 2006a, 147; mezi citacemi musí být důsledně středníky; jestliže je autor uváděn v textu, není nutno opakovat jeho jméno: např. ...jak dovodil například M. Plaček (2007, 47).

  3. (CDB III, 252–255 č. 197; CDB V/1, 79–87 č. 17); (ZA OPAVA, SKS)
    - vždy v pořadí str. a č. v edici bez čárky mezi; V/1 pouze v případě stránkování vždy od str. 1
    - zkratka archivu, zkratka fondu, v případě více citací z jednoho fondu rozlišovat pomocí indexů a, b… (viz Rukopisy a archiválie)

  4. (Seznam archeologických lokalit 2009)
    - internetový zdroj bez uvedeného autora; v případě, že je autor uveden, citujeme v závorce příjmení autora a rok citace, v seznamu pak postupujeme dle bodu Internetové zdroje)

V seznamu Prameny a literatura:

  • Autor či autoři, rok vydání: Název. Místo vydání.

  • Důsledně psát čárku mezi iniciálou křestního jména a letopočtem.

  1. MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.

  2. MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002a: Rakousko před Rakouskem. In: Veber, V.–Hlavačka, M.–Vorel, P.–Polívka, M.–Wihoda, M.–Měřínský, Z., Dějiny Rakouska, 9–64. Praha.

  • Začínáme 2002 bez indexu, pak 2002a, 2002b a dále; v seznamu literatury již necitovat příslušné strany, ty jsou citovány v textu.

  • Citujeme-li celý sborník či jinou editovanou publikaci, citujeme podle názvu, nikoli podle editorů:

  1. KAREL IV., 2006: Karel IV. Císař z boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437 (Fajt, J., ed.). Praha.

  2. CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1–2, 1231–1240, (Friedrich G.–Kristen, Z., edd.). Pragae 1942–1962.

  • Vždy citovat stranu a číslo!

Více citací téhož autora:

  • řadit dle roku vydání, dále indexy a, b … (viz výše) řadit abecedně dle prvých písmen názvu článku;

  • ed. za samostatné práce autora;

  • při spoluautorech řadit rovněž za samostatné práce autora a ed., a to opět v abecední pořadí (např. Měřínský 2008; Měřínský (ed.), 2008; Měřínský–Cejnková–Sulitková, 1984; Měřínský–Plaček atd.).

  1. MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Několik poznámek k počátkům města Jihlavy……
    1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací…
    1983: K problematice archeologického výzkumu ….

Sborníky:

  • Autor, rok vyd.: Název. In: Název sborníku, strany. Místo vyd.

  1. RATKOŠ, P., 1965: Podmanenie Slovenska Maďarmi. In: O počiatkoch slovenských dejín. Sborník materiálov, 141–178. Bratislava.

  • Používáme výhradně pro neperiodické sborníky; v žádném případě ne pro periodika jako jsou PA, AH, AR atd.; dále je nutno vždy u neperiodických publikací s citací „In:“ citovat nejen autora a název článku, ale také strany (nebude-li tomu tak, redakce si vyhrazuje právo tyto články vracet, neboť dohledávání stran, zejména v případě regionálních periodik je velmi obtížné).

Editované sborníky:

  • jeden editor – ed., více editorů – edd.

  • ed. či edd. uvádíme i v případě, že je v publikaci uvedeno sestavili, zpracovali apod.

  1. BLÁHA, J., 1980: K počátkům slovanského osídlení olomouckého kopce – Zu den Anfängen der slawischen Besiedlung des ölmützer Hügels. In: K počátkům slovanského osídlení olomouckého kopce – Zu den Anfängen der slawischen Besiedlung des ölmützer Hügels (Dostál, B.–Vignatiová, J., edd.), 27–40. Brno.

Periodika: (časopisy + periodické sborníky):

  • Autor, rok vyd.: Název čl., AH 32, 28–50.

  • Číslo či sešit periodika citujeme pouze v případech, že tato jednotlivá čísla počínají vždy od str. 1

  • Citace ročníků periodik vždy tak, jak je uvedeno na titulní straně, tj. římsky nebo arabsky; podobně místo vydání uvádět vždy tak, jak je uvedeno, tzn. Prague, Prag či Praha.

Rukopisy a archiválie:

  1. RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA, 1980: Restaurátorská zpráva z 30. 11. 1980, rkp. ulož. v dokumentaci uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 4.

  2. AČ X: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích X (Kalousek, J. ed.). Praha 1890.

  3. ZA OPAVA, SKS: Zemský archiv Opava, fond Stabilní katastr slezský, inv. č. 102, sign. Sl. 155, č. kart. 27.

  4. SOAT, H: Státní oblastní archiv v Třeboni, fond Historica, sign. 1996,
    http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-SOAT/Historica/1996/charter, cit. 30. 7. 2012.

  • Nevydané archivní prameny citujeme v pořadí: plný název místa uložení (archivu), plný název fondu, inventární číslo nebo signatura, folium (u rukopisů), případně karton

  • V případě více citací z jednoho archivního fondu přidáme za zkratku index – první citace ZA OPAVA, SKS; druhá citace ZA OPAVA, SKS a dále

  • V případě citace pramene z internetového zdroje je nutno za plnohodnotnou citaci uvést adresu a datum stažení!

Internetové zdroje:

  1. SEZNAM ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT - Encyklopedie dějin města Brna,
    http://www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=seznam_lokalit, cit. 10. 4. 2009.

  • Citace názvu dané stránky (Seznam archeologických lokalit, viz vždy horní řádek na obrazovce), zdroje (Encyklopedie dějin města Brna, tamtéž) a datum citace.

Citace vždy v autentické podobě, tzn. bez úprav pravopisu včetně velkých a malých písmen.
Má-li příslušný český titul (monografie, článek) i cizojazyčné resumé, uvádějte v seznamu literatury vedle českého názvu i název daného titulu v jazyce tohoto resumé, např.:

  1. HANULIAK, M., 2007: Vrcholnostredoveká osada v Beckove – Die Hochmittelalter Siedlung in Beckov, AH 32, 335–349.

Uzávěrka

Rukopisy pro první číslo každého ročníku přijímá redakce vždy do 30. listopadu a pro druhé číslo do 31. března na adrese:

PhDr. Irena Loskotová, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arna Nováka 1
602 00 BRNO
archaeologia.historica@phil.muni.cz

Zásady zachování soukromí

Zásady zachování soukromí jsou dostupné ZDE.