K problematike stredovekého portálu kláštorného kostola v Šahách
Roč.36,č.2(2011)
Šahy; Premonstratensians; portal; Middle Ages
409–422
BAYEROVÁ, T.–BAYER, K., 2002: Přírodovědecký a technologický průzkum portálu kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 40–50.
BRADNA, J., 2002: Zpráva o restaurátorském průzkumu a postupech restaurátorských prací na portále kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 51–63.
CSEMEGI, J., 1955: A budavári főtemplom középkori épitéstörténete. Budapest.
DAHM, F., 1996: Das Grabmal Friedrichs des Streitbaren im Zisterzienserstift Heiligenkreuz. Rekonstruktion – Typus – liturgische Funktion. Wien.
DIVALD, K., 1925: Felvidéki séták. Budapest.
FARBAKY, P., 2000: A középkor renovatiója a 18. századi magyarországi barokk művészetben. In: Maradandóság és változás, 161–176. Budapest.
FILLITZ, H., 1993: Zur Frage der Beziehung von regionalen Strömungen und der Entstehung lokaler Stile – das Beispiel Österreich. In: Künstlerischer Austausch (Artistic Exchange). Akten des XXVIII. Internationalen Kongresses für Kunstgeschichte Berlin, 15.–20. Juli 1992. Band II (Gaehtgens, W. T., ed.), 3–13. Berlin.
GERECZE, P., 1906: A műemlékek helyrajzi jegyzéke és irodalma. Magyarország műemlékei II (Forster, Gy., ed.). Budapest.
GEREVICH, T., 1938: Magyarország románkori emlékei. Budapest.
HOMOLKA, J., 1982: Sochařství doby posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců (Kuthan, J., ed.), 69–120. Praha–Roztoky u Prahy.
IPOLYSÁG, 1943: Ipolyság r. k. temlom, Technika XXIV, 581–583.
KUTHAN, J., 1983: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha.
KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk.
LÁSZLÓOVÁ, H., 2001–2002: Dejiny premonštrátov v Šahách, Studia archaeologica Slovaca mediaevalia III–IV, 273 – 293.
MACEK, P., 2002: Proměny portálu konventního kostola cisterciáckého kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 11–14.
MAROSI, E., 1980: Megjegyzések a 13. századi magyarországi épitészet kronológiájához, Épités – Épitészettudomány 12, 299–323.
MAROSI, E., 1984: Die Anfänge der Gotik in Ungarn. Esztergom in der Kunst des 12.–13. Jahrhunderts. Budapest.
MAROSI, E.–WEHLI, T., 1997: Az Árpád-kor művészeti emlékei (képes atlasz). Budapest.
MENCL, V., 1937: Stredoveká architektúra na Slovensku. Kniha prvá. Stavebné umenie na Slovensku od najstarších čias až do konca doby románskej. Praha–Prešov.
MEZEY, A., 2003: Die Prämonstratenser im mittelaterlichen Königreich Ungarn. In: Prämonstratenser in Mitteleuropa, 118–125. Brandenburg.
ORIŠKO, Š., 1999: Románska stavebná plastika a kameňosochárstvo na Slovensku, Pamiatky a múzeá, č. 2, 39–45.
ORIŠKO, Š., 2003: Kameňosochárstvo stredoveku: k problémom výskumu a interpretácie. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 110–121. Bratislava.
OSZVALD, F., 1957: Adatok a magyarországi premontreiek Árpád-kori történetéhez, Művészettörténeti Értesítő 6, 231–254.
POMFYOVÁ, B., 2003: Počiatky gotickej architektúry. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 39–59. Bratislava.
POMFYOVÁ, B., 2003a: Šahy, portál bývalého premonštrátskeho kostola. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika (Buran, D., ed.), 618. Bratislava.
PRIX, D., 2006: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika. Ed. Dušan Buran. Bratislava 2003 (recenzia). In: Galéria 2004–2005. Ročenka Slovenskej národnej galérie v Bratislave, 341–344. Bratislava.
PUŠKÁROVÁ, B., 1978: Románske pamiatky. In: Pamiatky na Slovensku. Súpis pamiatok IV (Jankovič, V. a kol., edd.), 59–64. Bratislava.
ROSTÁS, T., 2006: Eine kleine "Drakologie". Die Ornamentik der Tišnover Porta Coeli und Ungarn, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LX. Heft 3/4, 349–366.
SCHWARZ, M., 1978–1979: Der Weg normannischer Dekorationsformem in der Bauplastik nach Niederösterreich. In: Forschungsfragen der Steinskulptur der Arpadenzeit in Ungarn. Akten der Pannonia-Konferenzen III, Az István Király múzeum közleményei, Székesfehérvár (A) No 24, 79–81.
SCHWARZ, M., 1988: Die architekturgeschichtliche Analyse bis 1626. In: St. Michael. Stadtpfarrkirche und Künstlerpfarre von Wien 1288–1988, 106–119. Wien.
SCHWARZ, M., 1990: Ein neuentdecktes Tympanon-Relief in der Wiener Michaelerkirche, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpfelge 44, 67–69.
SCHWARZ, M., 1998: Die Architektur in den Herzogtümern Österreichs und Steiermark unter den beiden letzten Babenbergerherzögen. In: Früh- und Hochmittelalter. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich. Band 1 (Fillitz, H., ed.), 274–282. München–New York.
SCHWARZ, M., 1998a: Klosterneuburg, ehemalige "Capella Speciosa" In: Früh- und Hochmittelalter. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich. Band 1 (Fillitz, H., ed.), 310–312. München–New York.
SOUKUPOVÁ, H., 1989: Anežský klášter v Praze. Praha.
SÚPIS III, 1969: Súpis pamiatok na Slovensku III. Bratislava.
ŠTAFFEN, Z., 2002: Petrologický výzkum západního průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 30–39.
TAKÁCS, I., 1996: Pannonhalma újjáépitése a 13. században. In: Mons Sacer 996–1996. Pannonhalma 1000 éve. I. (Takács, I., ed.), 170–236. Pannonhalma.
TÓTH, S., 2008: A Hont-Pázmány nemzetség premontrei monostorai. Budapest.
UNGER, J., 2002: Příspěvek archeologie k historii portálu v klášteře Porta coeli v Předklášteří, Zpravodaj STOP 4, č. 4, 25–26.