Výroba kamnářské keramiky v českých zemích a dílna v Opavě

ANSORGE, J.–SCHÄFER, H., 2009: Die Ausgrabungen im Stralsunder Johanniskloster in den Jahren 2006 und 2007 unter besonderer Berücksichtigung der spätgotischen und renaissancezeitlichen Ofenkacheln, Archäologische Berichte aus Mecklenburg-Vorpommern 16, 136–176.

BARTOŠ, M., 2000: Nové nálezy starých kutnohorských kachlů, Kutnohorsko. Vlastivědný sborník č. 3, 18–20.

BĚLINOVÁ–KOŽÍŠKOVÁ, K. D., 2011: Hrnčířské výrobní centrum specializované na výrobu tyglíkovitých lampiček v Kutné Hoře. Rkp. nepubl. diplomové práce na ÚAM FF MU v Brně, ved. práce prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. Brno.

BLAŽKOVÁ, K.–LOMECKÁ, J., 2006: Záchranné archeologické výzkumy pozdně středověké hrnčířské pece a studny v Rakovníku, ASČ 10, 913–926.

BRYCH, V., 1999: Lvem mě nazývají. Středověké dlaždice a kachle s motivem českého znaku, Umění a řemesla 41, č. 4, 60–65.

BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.

BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Praha.

BUDINSKÁ, J., 1976: Příspěvek k dějinám hrnčířství v Levíně. Teplice.

ČAPEK, L., 2010: Depoziční a postdepoziční procesy středověké keramiky na parcelách Českých Budějovic (případová studie z domu čp. 16) – The formational and postdepositional study of High Middle Age pottery from house plots in České Budějovice (The case study from the house No. 16). Plzeň.

ČAPSKÝ, M., 2006: Opava v pozdním středověku. In: Opava (Müller, K.–Žáček, R., edd.), 96–136. Opava.

ČERMÁK, Κ., 1895/1897: Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky, PA a místopisné XVII, 213–224.

ČERMÁK, Κ., 1897–1898: Hrnčίrny v Čáslavi ze XIV., XV. a XVI. Věku. Výroční zpráva musejnίho spolku "Včela čáslavská" za rok 1897–1898, 7–17.

ČERMÁK, Κ., 1905: Hrnčířské dílny v Čáslavi v době renaissanční, PA a místopisné XXI, 567–572.

DOUBOVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1996: Středověká hrnčířská pec v Plzni – Lochotínské ulici – Mittelalterlicher Töpferofen in Pilsen – Lochotínská Strasse (mit den Funden von der jüngeren römischen Kaiserzeit und der älteren bis jüngeren Burgwallzeit), Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIII, 41–74.

DRECHSLER, A.–PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2008: Nevšední nález souboru keramických kadlubů, kachlů a nádob z Lipníku nad Bečvou. In: Sborník Státního okresního archivu Přerov, 5–23. Přerov.

DRKAL, S., 1956: Historie opavského zámku. In: Opava. Sborník k 10. výročí osvobození města (Grobelný, A.–Sobotík, B., edd.), 134–164. Opava.

EFFENBERKOVÁ, P., 2004: Gotický kachlový kadlub ze Smědče, okr. Prachatice – Die gotische Kachelform aus Smedec, Bezirk Prachatice, Zlatá stezka 11, 159–168.

ERNÉE, M.–VITANOVSKÝ, M., 2003: Řezaná negativní dřevěná forma – první krok při výrobě čelní vyhřívací stěny kamnového kachle? – Die geschnitzte Negativform aus Holz – der erste Schritt bei der Herstellung der reliefierten Blattkachel?, AR LV, 548–560.

FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. Graz.

FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi. Chrudim.

FROLÍK, J.–HAZLBAUER, Z., 1995: Chrudimský hrnčíř Jan Medek a jeho výrobky, Chrudimské vlastivědné listy 4, č. 6, 1–3.

FROLÍK, J.–HAZLBAUER, Ζ.–RÜCKEROVÁ, Α., 1995: Chrudimský hrnčířský rod Medků a jeho kamnářské výrobky – Töpfergeschlecht Medek von Chrudim und die Kachelnerzeugnisse, AH 20, 523–538.

GLOSOVÁ, M.–HAZLBAUER, Z.–VOLF, P., 1996: Stavební rekonstrukce dobových kamen v Muzeu Komenského v Přerově, VVM XLVIII, 394–402.

GLOSOVÁ, M.–HAZLBAUER, Z.–VOLF, P., 1998: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen z hradu Lichnice – Die Bauerkonstruktion des spätgotischen Kachelfens aus der Burg Lichnice, AH 23, 457–470.

HANÁK, V.–LOSKOTOVÁ, I., 1996: Švédský zákop před Brnem, Forum brunense 1995/1996, 143–153.

HAZLBAUER, Z., 1986: Příspěvek k technologii výroby pozdně středověkých kachlů – Beitrag zur Technologie der spätmittelalterlichen Reliefkacheln, AH 11, 489–511.

HAZLBAUER, Z., 1988: Raně novověké formičky z Nového Strašecí, Zpravodaj Okresního muzea a galerie Rakovník, č. 2, 2–8, 13–20.

HAZLBAUER, Z., 1990: An interesting chamber-type stove tile with basrelief decoration from the castle of Točník – Zajímavý reliéfní komorový kachel z hradu Točníku. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 203–210. Praha.

HAZLBAUER, Z., 1991: Hromadný nález vrcholně gotických prořezávaných kachlů se Sezimova Ústí jako podklad pro stavební rekonstrukci středověkých kamen, Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích XXVIII, 4–18.

HAZLBAUER, Z., 1991a: Rekonstrukce gotických kamen z nádobkových kachlů, získaných archeologickým výzkumem v Sezimově Ústí, Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích XXVIII, 209–218.

HAZLBAUER, Z., 2000: Signovaná a datovaná kamnářská matrice horažďovického hrnčíře Josefa Dobředěleje – Die signierte und datierte Kachelform des Horažďovicer Hafners Josef Dobředělej, AH 25, 389–396.

HAZLBAUER, Z., 2001: Anmerkungen zur Methodik der Baurekonstruktionen von historischen Kachelöfen für Zwecke der historischen Expositionen in der Tschechischen Republik, Keramos 171, 59–72.

HAZLBAUER, Z.–FRÝDA, F., 1991: České rohové reliéfní kachle 15. století – morfologie, funkce a technologie jejich výroby, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie VI, 64–103.

HAZLBAUER, Z.–HEIDENREICH, M.–LAMR, J., 2001: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen v Muzeu Mohelnice, okr. Šumperk – Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens im Museum in Modelnice, Bez. Šumperk, AH 26, 387–402.

HAZLBAUER, Z.–CHOTĚBOR, P., 1991: Stavební rekonstrukce dvou vrcholně gotických kamen ze Sezimova Ústí – Ensembles hochmittelalterlicher Töpferkacheln aus Sezimovo Ústí, AH 15, 361–383.

HAZLBAUER, Z.–NOVÁK, Š., 1995: Nález matrice pro výrobu reliéfu historického kachle v Jistebnici, Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu Jižních Čech XXXII/3, 171–175.

HAZLBAUER, Z.–RICHTER, M., 1990: Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů ze Sezimova Ústí – Zwei Massenfunde der gotischen Gefässkacheln in Sezimovo Ústí, AR XLII, 416–434.

HAZLBAUER, Z.–RICHTER, M., 1997: Kadluby pro výrobu kamnových článků – Finds of the Moulds for the stove-tile production, Sborník společnosti přátel starožitností 1, 85–88.

HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, J., 1986: Poznámky k výrobě reliéfních renesančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí – Bemerkungen zur Herstellung von Reliefkacheln aus der Renaissance im Hinblick auf Funde im mittleren Elbetal, ČNM A CLV, 146–166.

HAZLBAUER, Z.–VITANOVSKÝ, M.–VOLF, P., 1994: Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen na hradě Rabí, o. Klatovy – Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens auf der Burg Rabí, Bez. Klatovy, AH 19, 415–429.

HAZLBAUER, Z.–VOLF, P., 1993: Raně barokní hrnčířské formičky z Nového Strašecí a způsoby jejich použití, PSČ 7, 23–29.

HOFFMANN, C., 2007: Kaakelit hansakaupunki Stralsundin alueella – Ceramic stove tiles in the area of the hansa town Stralsund. In: Ruukkuja ja ruhtinaita. Saviastioita ja uunikaakeleita ajalta 1400–1700 – Pots and Princes. Ceramic vessels and stove tiles from 1400–1700 – Fat och Furstar. Lerkärl och ugnskakel frĺn 1400–1700. Archaeologia medii aevi finlandiae XII. Suomen keskiajan arkeologian seura – Sällskapet för medeltidsarkeologi I Finland (Majantie, K., ed.), 146–155. Turku.

HOFFMANN, C., 2009: Überlegungen zu Porträtdarstellungen auf Ofenkacheln des Spätmittelalters und der frühen Neuzeit aus Stralsund. In: Zwischen Tradition und Wandel. Archäologie des 15. und 16. Jahrhunderts. Tübinger Forschungen zur historischen Archäologie 3 (Scholkmann, B. et al., edd.), 305–316. Büchenbach.

HRUŠKOVÁ, I., 2009: Husitské a reformační kachle – Stove tiles with Hussite and Reformation motifs. Rkp. nepubl. bakalářské práce na ÚRDD UK v Praze., ved. práce prof. PhDr. J. Klápště, CSc. Praha.

HRŮŠOVÁ, L., 2011: Renesanční a barokní kachle ze sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové. Rkp. nepubl. bakalářské práce na ÚHV FF UK v Praze, ved. práce PhDr. Jiří Sigl. Pardubice.

CHYBOVÁ, H., 2006: Nález raně novověké hrnčířské dílny v Kroměříži. Příspěvek k poznání hrnčířské a kamnářské produkce biskupské Kroměříže 17. století. In: Středověké a novověké zdroje tradiční kultury. Sborník příspěvků ze semináře konaného 30. listopadu 2005 v Ústavu evropské etnologie (Křížová, A.–Válka, M., edd.), 167–184. Brno.

JEŽEK, M., 1994: Hrnčířská formička z Rakovníka. In: Miscellanea Archaeologica a discipulis J. Slámae dedicata, 18–21. Praha.

JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2010: Delfíni v renesančním Brně, BMD 23, 25–46.

JUSTOVÁ, J., 1981: Hrnčířské čepele z doby hradištní v Čechách. In: Praehistorica. Varia Archaeologica 2, 277–280.

KARA, M.–WRZESIŃSKI, J., 1996: Przyczynek do studiow nad wczesnośredniowiecznymi narzediami garncarskimi z terenu Polski. In: Slowiańszczyzna w Europie vol. 2 (Kurnatowska, Z., ed.), 155–163. Wrocław.

KAREL, J., 1997: Renesanční nález v Janovicích, Střední Morava 5, 58–69.

KAREL, J., 1998: Janovičtí Hoffmannové, Střední Morava 4, 50–59.

KAŠPAR, V.–ŽEGKLITZ, J., 2009: Hrnčíři z Truhlářské ulice. In: Juřina, P. a kol., Náměstí Republiky. Výzkum století, 78–82. Praha.

KIECOŇ, M., 2002: Opava (okr. Opava), Krnovská ulice 17, PV 43, 223, 286.

KIECOŇ, M.–ZEZULA, M., 2004: Počátky a rozvoj města Opavy ve 13. a 14. století ve světle poznatků z archeologických výzkumů v l. 2000–2002. In: Początki i rozwój miast Górnego Śłąska. Studia interdyscyplinarne, 57–77. Gliwice.

KIECOŇ, M.–ZEZULA, M., 2005: Dřevohliněná zástavba v Opavě ve středověku (současný stav výzkumu), FUMA II, 26–43.

KOLÁŘ, F., 2008: Opava (k. ú. Opava-Předměstí, okres Opava). Krnovská ulice č. 17, p. č. 206, PV 49, 429–431.

KOLÁŘ, F., 2009: Záchranný archeologický výzkum v Opavě, Krnovská ulice č. 17. In: Badania archeologiczne na Górnym Śłąsku i ziemiach pogranicznych w latach 2007–2008, 219–225. Katowice.

KOLÁŘ, F., 2013: Opevnění Opavy ve 13. a 14. století. In: Opavské hradby (Kolář, F., ed.), 42–55. Opava.

KOUŘIL, P., 2006: Život v raně středověkém městě ve světle archeologie. In: Opava (Müller, K.–Žáček, R., edd.), 27–42. Opava.

KOZÁK, P.–ZEZULA, M., 2013: Mlýnský náhon a Fortenský mlýn. In: Opavské hradby (Kolář, F., ed.), 154–163. Opava.

KOZÁK, P.–ZEZULA, M., 2013a: Nový hřbitov. In: Opavské hradby (Kolář, F., ed.), 164–173. Opava.

KRAJÍC, R.–RICHTER, M., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

KRAJÍC, R.–VOLF, P., 1997: Poznámky k technologii středověkých kachlů a stavbě historických kachlových kamen. In: Krajíc, R., Středověká kachlová kamna v Táboře, 177–188. Tábor.

KRÁL, J., 1967: Hrnčířská pec v Bruntále, PV 1966, 54–55.

KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště.

KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. In: Archaeologiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.

KŘENKOVÁ, Z., 2007: Gotické a renesanční kachle z Městského muzea v Čáslavi. Rkp. nepubl. bakalářské práce ÚRDD FF UK v Praze, ved. práce doc. PhDr. J. Klápště, CSc. Praha.

LANDSFELD, H., 1963: Předhabánská keramika v Dambořicích, Od hradské cesty. Prameny k dějinám a současnosti Žarošic a okolí, 1962–1963, 20–22.

LANDSFELD, H., 1974: Keramická pec v Dambořicích z 15. století, Od hradské cesty. Prameny k dějinám a současnosti Žarošic a okolí, 1971–1972, 84–90.

LEMINGER, E., 2006: Stará Kutná Hora, část 3, archeologie, numismatika, dodatky. Kutná Hora.

LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna – Plant Motifs in the Reliefs of Medieval Tiles from Brno, AH 33, 529–538.

LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky – Brno Stove Tiles in the Gothic Period, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. R. Krajíc, CSc. Brno.

LOSKOTOVÁ, I., 2012: Nový příspěvek do kolekce tzv. rytířských kamen – A New Contribution in the Collection of "Knight Stoves", Acta historica Neosoliensia 15, č. 1–2, 192–199.

MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy, syntézy, modely. Brno.

MAJEWSKI, M., 2007: Alegoria – religia – władza. Renesansowe kafle stargardzkie i ich wzory ikonograficzne. In: Średniowieczne i nowożytne kafle. Regionalizmy – podobieństwa – różnice (Dąbrowska, M.–Karwowska, H., edd.), 71–78. Białystok.

MAJEWSKI, M., 2013: Stargard, Stare Miasto, ul. Klasztorna, Wita Stwosza, Basztowa, Bolesława Chrobrego, Spichrzowa, Portowa, stan. 11a (AZP 32-10/167). In: Stargardia. Rocznik Muzeum Archeologiczno-Historycznego w Stargardzie poświęcony przeszłości i kulturze Pomorza, Tom VII. (2011–2012), 350. Stargard.

MAJEWSKI, M., 2013a: Stargard, Stare Miasto, dawny klasztor augustianów-eremitów (ul. Klasztorna, Prządki, Wita Stwosza, Portowa), stan. 11a (AZP 32-10/167). In: Stargardia. Rocznik Muzeum ArcheologicznoHistorycznego w Stargardzie poświęcony przeszłości i kulturze Pomorza, Tom VII. (2011–2012), 351. Stargard.

MATĚJEK, F., 1967: Opava před třicetiletou válkou (jako hospodářské středisko kraje), ČSM 14, 51–69.

MELICHÁRKOVÁ, K., 2013: Ikonografie Kristovy tváře od počátku do ustálení typu. Rkp. nepubl. bakalářské diplomové práce na Ústavu hudební vědy FF MU v Brně, ved. práce PhDr. Aleš Filip, Ph.D. Brno.

MENOUŠKOVÁ, D., 1999: Motiv bájného gryfa na reliéfech moravských a slezských středověkých komorových kachlů – Das Motiv des Fabeltiers Greif auf mährischen und schlesischen Blattnapfkacheln, AH 34, 225–243.

MENOUŠKOVÁ, D., 2002: Málo známá kolekce reliéfně zdobených pozdně středověkých kachlů z Dambořic – A Lesser Known Collection Relief-Decorated Late Medieval Tile from Dambořice, Slovácko XLIV, 183–223.

MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Portrétní a žánrové kachle z Dambořic. Renesanční horizont dambořické kamnářské produkce – Portrait and Genre Stove Tiles from Dambořice – Renaissance period Production of the Dambořice Stove-Fitting Workshops, Slovácko XLV, 173–210.

MENOUŠKOVÁ, D., 2003a: Předhabánská kachlová produkce z Dambořic (okres Hodonín). Unikátní série komorových kachlů a sekundárního kadlubu – Kachelproduktion aus Dambořice (Bez. Hodonín) vor den Habanerfayencen. Einzigartige Kollektion von Renaissancekammerkacheln und einer sekundären Form, AH 28, 561–574.

MENOUŠKOVÁ, D., 2004: Nefigurální renesanční kachle z Dambořic – Non-Figural Renaissance Tiles from Dambořice, Slovácko XLIV, 161–181.

MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2011: K technologii výroby středověkých kachlů. Dva neobvyklé kachlové reliéfy (přechodné pozitivy) s motivem sv. Jakuba Většího (?) z Prostějova a Šternberka – Zwei vorläufige Positivformen zur Herstellung von Kacheln mit dem Motiv des hl. Jakobus des Älteren (?) aus Prostějov und Šternberk. In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, 16–26. Brno.

MĚCHUROVÁ, Z., 1991: Předběžné výsledky výzkumu na Kapucínském nám. 5 a 8 v Brně – Vorläufige Ergebnisse der Rettungsgrabung auf dem Kapucínské náměstí (Kapuzinerplatz) Nr 5 und 8 in Brno, AH 16, 145–168.

MĚCHUROVÁ, Z., 2007: K figurálním motivům na renesančních kamnových kachlích – Zu den Figuralmotiven auf den Offenkacheln der Renaissance, ČMMZ XCII, 129–147.

MĚCHUROVÁ, Z., 2007a: A stove (?) sculpture from Velke Němčice (Břeclav distrikt) – Ofenplastik (?) aus Velké Němčice (Kr. Břeclav). In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2. Sborník z konference konané v březnu 2006, 261–274. Praha.

MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1989: Rokštejn. Brno – Brtnice.

MICHNA, J. P., 1977: K vývojové a typologické charakteristice moravských středověkých kachlů, Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 3, 7–44.

MIKŠÍK, H.–HANYKÝŘ, V.–HAZLBAUER, Z., 1986: Studie podmínek výroby reliéfních ploch pozdně středověkých kachlů – Studie der Herstellungsbedingungen von Reliefflächen spätmittelalterlicher Kacheln, AH 11, 505–513.

MORAVEC, Z., 2007: Tvář středověké Ostravy. Vydáno u příležitosti výstavy "Tvář středověké Ostravy" 14. 9. – 31. 12. 2007. Ostrava.

NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, ČMMZ XLVIII, 57–84.

NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunuté opevnění. Brno.

NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.

NEUSTUPNÝ, E., 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice – Notes on prehistoric pottery, AR XLVIII, 490–509.

NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.

NĚMCOVÁ, J., 2007: Kachle z archeologické sbírky Městského muzea v Moravské Třebové, Moravskotřebovské vlastivědné listy 18, 12, tab. 8.

ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.

PAJER, J., 2006: Novokřtěnci v Ostrožské Nové Vsi (K 100. výročí narození Heřmana Landsfelda). Studie o novokřtěncích. Strážnice.

PAJER, J., 2006a: Novokřtěnci ve Staré Břeclavi. Studie o Novokřtěncích. Strážnice.

PANOCH, P., 2009: Chrudimský Kristus a zázračné souřadnice jeho barokní legendy – Chrudim's Christ and Miraculous Context of his Legend, Theatrum historiae 5, 39–52.

PAŘÍK, V.–HAZLBAUER, Z., 1991: Technologie výroby gotických kachlů s prořezávanou čelní stěnou – Erzeugungstechnologie der gotischen Kacheln mit der durchbrochenen Vorderfront, AH 16, 293–304.

PAVLÍK, Č., 2010: Pozůstatky pozdně gotických kamen z domu čp. 62 v Lošticích, Hláska. Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka XXI, 8–10.

PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.

PEROUTKOVÁ-MATĚJKOVÁ, K., 2011: Hrnčířská formička z Jičína – Eine kleine Töpferform aus Jičín (Jitschin), AH 36, 583–591.

PONČÍKOVÁ, P., 2011: Vklad Heřmana Landsfelda do českého a slovenského muzejnictví. Rkp. nepubl. magisterské práce na ÚAM FF MU v Brně, ved. práce PhDr. I. Loskotová. Brno.

POSPÍŠILOVÁ, A., 2010: Řemeslo čtyř živlů. Příspěvek k dějinám kutnohorských hrnčířů 1400–1900. Kutná Hora.

PRIX, D., 2006: Opava vrcholného středověku. In: Opava (Müller, K.–Žáček, R., edd.), 57–136. Opava.

PROCHÁZKA, R., 1993: Záchranné výzkumy v Brně v roce 1990 (okr. Brno-město), 101. Brno.

PRUDKÁ, A., 1966: Prostějovské renesanční kachle, Štafeta XXVII, 62–66.

REICHERTOVÁ, K., 1962: Doklady středověkého hrnčířství v Levíne u Litoměřic – Reste einer mittealterlichen Töpferei in Levin bei Litoměřice, AR XIV, 705–710.

RICHTER, M., 1969: Výzkum v Sezimově ústí v l. 1967–1968, AR XXI, 768–782.

RICHTER, M., 1986: Sezimovo Ústí: A part of investigation of Bohemian urban settlements. In: Archaeology in Bohemia 1981–1985, 229–236. Praha.

RICHTEROVÁ, J., 1982; Technologie pražských středověkých kachlů, Archaeologica Pragensia 3, 153–167.

RING, E., 2007: Die Reformation in Lüneburg im Spiegel archäologischer Funde. In: Archäologie der Reformation. Studien zu den Auswirkungen des Konfessionwechsels auf die materielle Kultur – Arbeiten zur Kirchengeschichte 104 (Jäggi, C.–Staecker, J., edd.), 239–258. Berlin – New York.

RING, E., 2009: Stadtarchäologie in Lüneburg – ein Beitrag zur Neuzeitarchäologie. In: The Hansa town Riga as mediator between East and West. Proceeding of an international scientific conference dedicated to 70 years of archaeological research in Riga held in Riga, Latvia, on 23–25 September 2008 (Caune, A.–Ose, I., edd.), 190–200. Riga.

SEDLÁČKOVÁ, H., 1999: 3. Útvar archeologických výzkumů. Důležitější archeologické průzkumy. 7. Hrnčířká ulice. In: Památkový ústav v Olomouci, Výroční zpráva 1998, 63–64. Olomouc.

SEDLÁČKOVÁ, H., 2000a: Kamnové kachle a hrací karty z archeologických průzkumů v prostoru Petrášova Paláce. In: Petrášův palác v Olomouci. Dějiny – stavebně-historický průzkum – archeologie, 57–108. Olomouc.

SCHENK, Z.–MIKULÍK, J., 2013: Přerov-Na Marku. Archeologický odkryv sboru a domu se školou jednoty bratrské. In: Sborník Státního okresního archivu Přerov, 5–24. Přerov.

SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.

SCHIFFER, M. B., 1987: Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque.

SKALICKÁ, B., 2010: Středověké a raně novověké cisterny v českých městech. Cisterna č. 568 z Opavy – Medieval and Early cisterns of the towns in the Czech Republic. Cistern n. 564 from Opava. Rkp. nepubl. diplomové práce na FPF Slezské univerzity v Opavě, ved. práce PhDr. V. Goš, CSc. Opava.

SMETÁNKA, Z., 1961: Základy uhersko-česko-polské skupiny pozdně gotických kachlů, PA LII, 592–598.

SMETÁNKA, Z., 1967: Nejstarší hrnčířské čepele v Čechách, Český Lid 54, 106–108.

SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století, PA LIX, 543–578.

SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228–265.

SOMMER, U., 1991: Zur Entstehung archäologischer Fundvergesellschaftungen. Versuch einer archäologischen Taphonomie. In: Studien zur Siedlungsarchäologie I, Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie. Band 6. Bonn.

STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, der Schweiz und Skandinavie. II. Teil. Basel.

ŠAUROVÁ, D., 1973: Nejstarší hrnčířské čepele a rydla, VVM XXV, 252–256.

ŠIKULOVÁ, V., 1966: Dvacet let archeologické práce na území opavského okresu, Opavsko 12, 27–32.

ŠIKULOVÁ, V., 1972: Záchranné akce v areálu středověké Opavy (okr. Opava), PV 1971, 121–124.

ŠIKULOVÁ, V., 1973: Nálezy z hradu Vikštejna, obec Radkov-Dubová (okr. Opava), PV 1972, 87–88.

ŠIKULOVÁ, V., 1975: Příspěvek k nejstarším dějinám Opavy, AR XXVII, 271–276.

ŠIKULOVÁ, V., 2004: Habánské umyvadlo Jana Jiřího Krnovského nalezené v Opavě. In: Sborník k dějinám města 4, 19–28. Opava.

ŠLÉZAR, P., 2013: "Nova villa" – počátky královského města očima archeologie. In: Uničov, historie moravského města, 56–70. Uničov.

ŠUMBEROVÁ, R.–VALENTOVÁ, J., 2005: Příspěvek k poznání středověké hrnčířské výroby v Čáslavi – A contribution to knowledge of medieval pottery production in Čáslav, ASČ 9, 629–642.

TUREK, A., 1956: Přehled vývoje národnostních poměrů v Opavě do poloviny 19. století. In: Opava. Sborník k 10. výročí osvobození města (Grobelný, A.–Sobotík, B., edd.), 96–133. Opava.

TYMONOVÁ, M., 2007: Kachle s lichtenštejnskými znaky ve sbírce Slezského zemského muzea – Kacheln mit liechtensteinischen Wappen in der Sammlung der Schlesischen Landesmuseums, AH 32, 501–510.

TYMONOVÁ, M., 2009: Kamnářská výroba v Opavě – Die Ofensetzerei in Troppau. Streszczenia wystąpień XVI. Śłaskich Spotkań Archeologicznych, 47–49. Wrocław.

TYMONOVÁ, M., 2009a: Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Slezsko) – Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle der Sachkultur (Schlesien), AH 34, 209–223.

TYMONOVÁ, M., 2010: Archeologické doklady každodenního života obyvatel hradu Cvilína ve středověku a raném novověku – Archäologische Belege des Alltagslebens der Bewohner von Burg Cvilín in der Zeit des Mittelalters und der frühen Neuzeit, AH 35, 35–51.

TYMONOVÁ, M., 2011: Keramický kadlub z Opavy – Kolářské ulice s letopočtem 1571. In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, 35–52. Brno.

TYMONOVÁ, M., 2011a: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles. Rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno. Díl I.–III., vedoucí práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc. Brno.

VALENTOVÁ, J., 2001: Středověká hrnčířská dílna v Kutné Hoře, Práce muzea v Kolíně. Řada společenskovědní VII, 213–221.

VALENTOVÁ, J., 2008: Produkce technické keramiky v podmínkách Kutné Hory – Production of technical Pottery in the Conditions of the expansion of Minning Activities in Kutná Hora in the 14th Century, ASČ 12, 475–755.

VARADZIN, L., 2010: Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech – Pottery production in the eastern part of Central Europe in the 6th to 13th century in archaeological sources, AR LXII, 17–65.

VAŘEKA, P., 2004: Výrobní (hrnčířský ?) areál z časného novověku v Berouně – České ulici čp. 56, Archeologia technica 15, 78–85.

VESELSKÝ, M. P., 2008: Královské horní město Hora Kutná. Úplný děje- a místopis. Díl I. až III. Kutná Hora.

VITANOVSKÝ, M., 2001: Dřevo a hlína v procesu vzniku středověkého kachle – Ton und Holz im Entstehungsprozess der mittelalterlichen Kachel, AH 26, 403–409.

VITANOVSKÝ, M.–HAZLBAUER, Z., 1995: Příspěvek k výrobě pozdně gotických kachlových matric – otázky výtvarné formy a technologie – Beitrag zum Erzeugnis der spätgotischen Kachelmatrizen – Fragen der bildenden Form und Technologie, AH 20, 539–550.

VITANOVSKÝ, M.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachlové formy z Prostějova – Kostelecké ulice. K technologickým a tvůrčím otázkám vzniku renesančních kachlových reliéfů – Stove tile moulds from Kostelecká St. in Prostějov (Central Moravia). On technological and creative issues relating to the rise of Renaissance stove tile reliefs, AR LXII, 680–695.

VITANOVSKÝ, M.–ŽEGKLITZ, J., 2011: Dva atypické kachlové reliéfy z produkce pražské hrnčířské dílny Adama Špačka (1531–1572). In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana, 27–34. Brno.

VOLF, M., 2006: Archeologické doklady vrcholně a pozdně středověké hrnčířské výroby v Čechách. Rkp. nepubl. bakalářské práce na ÚRDD FF UK v Praze, ved. práce doc. PhDr. J. Klápště, CSc. Praha.

WIHODA, M., 2006: První opavské století. In: Opava (Müller, K.–Žáček, R., edd.), 43–56. Opava.

ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Výzkumy v Čechách – Suplementum 3.

ZATLOUKAL, R., 2000: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku, Archeologia technica 11, 60–74.

ZEZULA, M., 2012: Forma na výrobu kachlů. In: Předměty vyprávějí. Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru (Vojkůvková, K.–Zezula, M. a kol., edd.), 40–41. Opava.

ZEZULA, M., 2012a: Archeologický výzkum v areálu opavského pivovaru. In: Předměty vyprávějí. Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru (Vojkůvková, K.–Zezula, M. a kol., edd.), 18–21. Opava.

ZEZULA, M.–KIECOŇ, M.–KOLÁŘ, F., 2007: Archeologické doklady k vývoji půdorysu uliční sítě a parcelace středověké Opavy, FUMA IV, 118–143.

ZUKAL, J., 1897: Z nejstarších matrik opavských, Věstník matice opavské č. 7, 5–17.

ŽÁČEK, R., 2006: Opava renesanční. In: Opava (Müller, K.–Žáček, R., edd.), 137–164. Opava.

ŽEGKLITZ, J., 1987: Pozdně gotické kachle se jmény hrnčířů – Spätgotische Kacheln mit Topfernamen, AR XXXIX, 655–671.

ŽEGKLITZ, J., 1990: Topografie pražských hrnčířských dílen a jejich podoba v 16. – poč. 17. století – The topography and outlook of pottery workshops of Prague in the 16th and incipient 17th Century. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 215–230. Praha.

ŽEGKLITZ, J., 2006: Renesanční portrétní kachle z hrnčířské dílny Adama Špačka v Truhlářské ulici v Praze – Renaissance portrait stove tiles from the potery workshop of Adam Špaček in Truhlářská Street, Prague, AR LVIII, 78–116.

ŽEGKLITZ, J., 2011: Tertium "Ad lupum predicantem" – et ad Pastorem Bonum. Reformační zápasy na reliéfech českých gotických a renesančních kachlů – Tertium "Ad lupum predicantem" – et ad Pastorem Bonum. The Reformational struggle on Czech Gothic and Renaissance stove tile reliefs, AR LXIII, 644–665.

ŽEGKLITZ, J., 2012: Grafické a další předlohy motivů na kachlích z českého prostředí Renesanční kachle jako prostředek šíření idejí a kultury doby reformace – Prints and other artwork models for motifs on stove tiles in Bohemia Renaissance stove tiles as an agent in the spread of Reformation ideas and culture, AR LXIV, 265–319.

ŽEGKLITZ, J., 2012a: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture during the age of Reformation. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 25–112. Praha.

ŽEGKLITZ, J.–VITANOVSKÝ, M.–ZAVŘEL, J., 2009: An assemblage of stove tile moulds from the Prague pottery workshops of Adam Špaček and its tile production in the years 1531–72. In: Studies in PostMedieval Archaeology 3, 207–272. Praha.

ŽEGKLITZ, J.–VITANOVSKÝ, M.–ZAVŘEL, J., 2009a: Soubor kachlových forem z pražské hrnčířské dílny Adama Špačka a její kachlová produkce v letech 1531–1572, AR LXI, 427–466.

ŽEGKLITZ, J.–ZAVŘEL, J., 2004: Nové nálezy kamnářských výrobků s portrétem Jana Husa. Příspěvek k poznání výroby českých renesančních kachlů – New finds of stove-makers wares bearing a portrait of Jan Hus. A contribution to an understanding of Czech Renaissance stove tile production, AR LVI, 591–618.