Ze stavebního vývoje hradu ve Strakonicích

Roč.39,č.2(2014)

Abstrakt
Nápadný skalnatý útvar ve vcelku rovinatém okolním terénu mezi řekami Otavou a Volyňkou vedl již v raně středověkém období k výstavbě vlastnického kostelíku. Za ním nutno předpokládat existenci kurie románského velmože. Hřbitůvek pod kostelíkem obsahoval hroby s esovitými záušnicemi, u jednoho z nich byl použit jako obol mrtvých denár Bořivoje II. z období prvé vlády (1101–1107). Kdy a za jakých okolností získali oblast Bavorové, spolehlivě nevíme. Počátky bavorovského hradu klade starší a převážně i poslední literatura do 20. let 13. století. Někteří uvažují o poslední třetině 12. století ve vztahu k výskytu Bavorů na Strakonicku. V r. 1243 podle darovací listiny dává Bavor I. rytířům řádu sv. Jana Jeruzalémského "kostel ve Strakonicích a dům s nadáním kromě domu zakladatelova". Výstavba hradu trvala v období Bavora I. a jeho následovníků Bavora II. a Bavora III. (ca 1280–1318). V r. 1402 získali johanité i západní díl hradu, a stali se tak na další staletí vlastníky celého souboru. V období husitské revoluce (1420) se strakonický hrad stal hlavním sídlem českého johanitského velkopřevorství. V Praze bylo ústředí zničeno. Ve 30. letech 17. století se velkopřevor vrátil zpět do Prahy a trvale zde sídlil od roku 1694. Za velkopřevora Jana z Rožmberka (1511-1532) byla dokončena pozdně gotická a renesanční stavba hradu. Všeobecně se uznává, že strakonický vodní hrad (závěrem středověku) se svými šesti věžemi působil a dodnes působí velice monumentálně a že jeho prvotní funkce jako společného sídla církevní instituce a současně světské vrchnosti je vedle Pražského hradu příkladem zcela ojedinělým. Ve 20. letech 20. století johanitům, respektive maltézskému řádu docházely finanční prostředky na opravy pustnoucího hradu a v r. 1925 odprodal panství premiéru Rudolfu Beranovi (1887-1954) a dalším členům jeho rodiny.

Klíčová slova:
vlastnický kostelík; obol mrtvých; johanité; hrad; velkopřevor; společné sídlo církevní a světské vrchnosti

Stránky:
519–537
Reference

BIRNBAUMOVÁ, A., 1947: Město Strakonice. Praha.

BIRNBAUMOVÁ, A., 1947: Strakonický hrad. Praha.

BRAUN, V., 1968: Památky strakonického okresu. Strakonice.

CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV. 1241–1253 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1962.

CVRČEK, J. Z., 1967: Strakonice. Osudy jihočeského města a jeho okolí. Strakonice.

CVRČEK, J. Z., 1989: Strakonice. Město, lidé, osudy. Strakonice.

CVRČEK, J. Z., 2002: Páni ze Strakonic erbu střely. In: Vlastivědný sborník Strakonice 1 – kapitoly z historie, 41–48, 243. Strakonice.

DUBSKÝ, B., 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.

DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

DURDÍK, T.–ADÁMEK, J.–FRÖHLICH, J.–CHOTĚBOR, P., 1998: Vybrané středověké památky Prácheňska. Praha.

DYK, J., 1922: Popis politického okresu Strakonického. Díl. I. Příroda a archeologie. Strakonice.

FIBICH, O.–DURDÍK, T., 2011: Rytíři svatého Jana a jejich hrad ve Strakonicích. Strakonice.

FRÖHLICH, J., 1985: Nález denáru na pohřebišti ve Strakonicích, Výběr XXII, č. 4, 319–320.

HEJNA, A., 1985: Archeologický výzkum v areálu hradu ve Strakonicích, AVJČ 2, 75–93.

HEROUTOVÁ, M.–LÍBAL, D.–VILÍMKOVÁ, M., 1967: Strakonický hrad, SHP, SÚRPMO.

HZT 1986: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 5. díl. Jižní Čechy (Tříska, K., ed.). Praha.

KAŠIČKA, F., 1996: Kostel sv. Markéty v Strakonicích – Kirche der hl. Margareta in Strakonice (Strakonitz), PRP 3, č. 2, 65–72.

KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1983: K počátkům středověké architektury v jihozápadních Čechách – Zu den Anfängen der mittelalterlichen Architektur in Südwestböhmen, Umění XXXI, 193–213.

KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 2014: Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku. Strakonice.

KAŠIČKA, F.–ZAHRADNÍK, P., 2011: Neznámé dílo Anselma Luraga – barokizace kostela sv. Václava ve Strakonicích, PRP 18, č. 1, 172–183.

KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

KOBLASA, P.–KOVÁŘ, D., 2003: Panská sídla jižních Čech. České Budějovice.

KOTLÁROVÁ, S., 2002: Sedm set let působení maltézských rytířů v Strakonicích. In: Strakonice. Vlastivědný sborník 1 – kapitoly z historie, 49–84. Strakonice.

KOTLÁROVÁ, S., 2002a: Strakonický hrad – stavebně historický vývoj. In: Strakonice. Vlastivědný sborník 1 – kapitoly z historie, 139–147. Strakonice.

KOTLÁROVÁ, S., 2004: Bavorové erbu střely. České Budějovice.

KREMER, V. V., 1967: Přehled vnějších dějin strakonického hradu, Výběr IV, č. 3, s. 11–16 a č. 4, s. 14–22.

KUTHAN, J., 1977: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice (2. vydání).

KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely. Vimperk.

LIFKA, B., 1935: Strakonicensia, Strakonicko I, 25.

LIFKA, B., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí. Z pozůstalosti vydal a obrazovou část doplnil B. Nechvátal. Radomyšl.

LUDIKAR, A. Č., 1978: O řádu maltánském se zvláštním zřetelem na Čechy. Strakonice – Klatovy.

MENCL, V., 1958: Počátky středověké architektury v jihozápadních Čechách, ZPP 18, 133–146.

MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1. Praha.

MICHÁLEK, J., 1991: Kapitulní síň a ambity komendy strakonického hradu. Strakonice.

MICHÁLEK, J., 2008: Pravěké nálezy v areálu národní kulturní památky Strakonický hrad. Archeologické výzkumy a nálezy v letech 1937–2006 – Vorgeschichtliche Befunde und Funde im Areal des Nationalkulturdenkmals Strakonicer Burg. Archäologische Grabungen und Funde in den Jahren 1937–2006, AVJČ 21, 259–302.

MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J., 1979: Archeologické nemovité památky v okrese Strakonice. České Budějovice – Strakonice.

MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J., 1988: Mladohradištní pohřebiště ve Strakonicích, AVJČ 5, 95–108.

NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raněstředověké pohřebiště – Das frühmittelalterliche Gräberfeld in Radomyšl. Praha.

NECHVÁTAL, B., 2009: Archeologický výzkum kostela sv. Markéty ve Strakonicích – Die Archäologische Untersuchung der Kirche St. Margarethe in Strakonice, AH 34, 775–792.

PEŠINA, J. et al., 1958: Gotická nástěnná malba v zemích českých I., 1300–1350. Praha.

SEDLÁČEK, A., 1897: Hrady, zámky a tvrze v království českém. XI. Prácheňsko.

SEDLÁČEK, A., 1908: Místopisný slovník historický království českého. Praha.

SKŘIVÁNEK, F., 1995: Rytíři svatého Jana jeruzalémského u nás. Praha.

SVOBODA, M., 2010: Páni ze Strakonic. Vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů. Praha.

VARHANÍK, J., 1995: Neznámý prostor strakonického hradu – Unbekannter Raum der Burg von Strakonice, PRP 2, č. 2, 77–84.

VARHANÍK, J., 1996: Ještě ke stavební historii strakonického hradu – Nochmals zur Baugeschichte der Burg in Strakonice (Strakonitz), PRP 3, č. 1, 94–96.

VARHANÍK, J., 2014: Trezory v hradní věži (K stavebním dějinám strakonického hradu) – Tresore im Burgturm (Zur Baugeschichte der Burg Strakonice). In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2013, 120–126. Plzeň.

VARHANÍK, J.–KYNCL, J., 2007: Chórová věž na dřevěném roštu (K stavebním dějinám hradu ve Strakonicích). In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2006, 25–32. Plzeň.

VALKONY, J., 2008: Nová zjištění k vývoji ostrožny strakonického hradu ve středověku – Neue Feststellungen zur Entwicklung der Strakonice Burgsporn in Mittelalter, AVJČ 21, 303–316.

VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.

Metriky

25

Views

0

PDF views