K interpretaci archeologického výzkumu baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Roč.40,č.2(2015)

Abstrakt
Nový archeologický výzkum Národní kulturní památky Vyšehrad byl zahájen v roce 1966 a provádí jej Archeologický ústav (dříve ČSAV, dnes AV ČR). Výzkum kapitulního kostela sv. Petra a Pavla, druhé hlavní baziliky přemyslovského státu, byl zahájen v roce 1968. V letech 1968–1991 byl odkryt celý půdorys stavby ve složitých terénních podmínkách vyšehradského hřbitova. V letech 1981–1985/1986 byl proveden výzkum interiéru stavby. Byly zjištěny dvě románské etapy – první z doby založení kostela (kolem r. 1070) králem Vratislavem II. (1061–1092), druhá z období před rokem 1129, za jeho syna Soběslava I. (1125–1140). Stavba byla zjištěna jako trojlodní bazilika dvouchórová (o rozměrech 53 × 17 m). Další dvě stavební etapy byly gotické. První začala po roce 1249 a trvala do počátku 14. století. Měli na ní podíl děkan Držislav a matka Karla IV., poslední přemyslovská královna Eliška Přemyslovna (1292–1330). Počátek druhé, z podnětu Karla IV., spadá do období po roce 1369, byl zde napodoben systém jihofrancouzských bazilik v Toulouse a v Narbonnu. Podle výsledků archeologického výzkumu dosáhl kapitulní komplex koncem 14. a počátkem 15. století délky 110 m. Základní přehled o stavbě umožňuje upozornit na některé interpretační možnosti a také na některé otevřené problémy, např. otázku druhé románské etapy před rokem 1129, oltářní desky z baziliky sv. Petra v Pise a jejího vztahu k Vyšehradu či reliéfního medailonu s motivem orla (?) nebo kruhové stavby baptisteria před západním průčelím raně románské baziliky.

Klíčová slova:
bazilika; druhá románská etapa; oltářní deska; reliéfní medailon; kruhová stavba; baptisterium

Stránky:
639–659
Reference

ARTEMIS, §ú§1980§§: Lexikon des Mittelalters I. München – Zürich.

BENEŠOVSKÁ, K., 1991: Eliška Přemyslovna a Vyšehrad, Umění XXXIX, 214–232.

BENEŠOVSKÁ, K., 2001: Pramen ideální podoby kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla – Eine Quelle zur ideellen Gestalt der Kapitel-Kirche St. Peter und Paul. In: Královský Vyšehrad II, 90–101. Kostelní Vydří.

BIBLE, 1979: Písmo Svaté Starého a Nového zákona, ekumenický překlad. Praha.

BIRNBAUM, V., 1919: Stavební povaha nejstarších českých basilik, ČSPSČ XXVII, 1–22.

BORKOVSKÝ, I., 1960: Piscina ve tvaru kříže ve svatojiřské basilice na Pražském hradě – Piscine cruciforme dans la basilique St. Georges au chateau de Prague, AR XII, 680–691, 697–705.

BRETHOLZ, B., ed., 1923: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. MGH SRG N. S. II. Berlin.

CACH, F., 1972: Nejstarší české mince (české a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteatové), II. Praha.

CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.

CIBULKA, J., 1933: Václavova rotunda svatého Víta. In: Svatováclavský sborník I, 230–685. Praha.

CODEX VYSEHRADENSIS, 1970: Codex Vysehradensis Editio Cimelia Bohemica (Mašín, J., ed.). Praha.

ČAREK, J., 1947: Románská Praha. Praha.

DENKSTEIN, V., 1992: Někdejší vyšehradský lustr z r. 1129 (První středověký korunovační lustr zvaný "koruna"). In: Královský Vyšehrad I, 83–91. Praha.

ENCYKLOPEDIE ANTIKY: Encyklopedie antiky. Praha 1973.

FEHRING, P. G.–STACHEL, G., 1966: Kirchenanlagen, Herrensitz u. Siedlungsreste d. Mittelalters in Unterregenbach, Württembergisch Franken, Bd. 50, N. F. 40, 37–51.

FLOSSMANN, K., 1989: Moudrost ve Starém zákoně. Praha.

FRB II: Fontes rerum Bohemicarum II (Emler, J., ed.). Praha 1874.

HÁSKOVÁ, K., 1975: Vyšehradská mincovna na přelomu 10. a 11. století, SbNM XXIV, 105–160.

HEJDOVÁ, D.–NECHVÁTAL, B., 1970: Raně středověké dlaždice v Čechách – Frühmittelalterliche Fliesen in Böhmen, PA LVIII, 100–183, 395–471.

HRUBÝ, V., 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě, PA XLIII, 118–217.

KADLEC, J., 1993: Dějiny katolické církve. I–III. Olomouc.

KAVÁNOVÁ, B., 1995: Knochen- und Geweihindustire in Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Milulčice I (Daim, F.–Poláček, L., edd.), 113–378. Brno.

KHATCHATRIAN, A., 1982: Origine et typologie des baptisteres paléochrétiens. Mulhouse.

KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.

KOSMOVA KRONIKA: Kosmova kronika česká (Bláhová, M.–Fiala, Z., edd.). Praha 1975.

KOUŘIL, P.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1996: Sakrální architektura a hmotné památky odrážející projevy duchovní kultury z moravských a slezských archeologických výzkumů – Sakralarchitektur und Denkmäler der Sachkultur – Widerspiegelung der Äußerungen der geistigen Kultur aus den mährischen und schlesischen archäologischen Ausgrabungen (Arbeitsthese), AH 21, 111–119.

KUPKOVÁ, J., 1996: Baptisterium a architektura českého středověku – Das Baptisterum und die Architektur des tschechischen Mittelalters, AH 21, 131–137.

MARIGNOLA, J., 1987: Kronika česká. In: Kroniky doby Karla IV., 445–524. Praha.

MENCL, V., 1971: Poklasická gotika jižní Francie a Švábska a její vztah ke gotice české, Umění XIX, 217–254.

MONUMENTA VATICANA V/1–2: Monumenta Vaticana Res Getas Bohemicas Illustrantia V/1–2. Acta Urbani VI. et Bonifatii IX. pont. Rom. 1378–1396, 1397–1404 (Krofta, C., ed.). Prague 1903–1905.

MUGUREVIČ, E., 1965: Vostočnaja Latvija i sosednie zemli v X.–XIII. vv. Riga.

NECHVÁTAL, B., 1979: Frühmittelalterliche Reliquienkreuze aus Böhmen, PA LXIX, 213–251.

NECHVÁTAL, B., 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum – St. Peter und Paul – Kollegiatkirche auf Vyšehrad. Archäologische Forschung. Praha.

OTEVŘI ZAHRADU RAJSKOU, 2014: Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy (Foltýn, D.– Klípa, J.–Mašková, P.–Sommer, P.–Vlnas, V., edd.), katalog výstavy. Praha.

PAVLÍKOVÁ, M., 1952: O oltářních autentikách biskupa Daniela I, Věstník KČSN, tř. filosoficko-historicko-filologická II, 2–21.

POKORNÝ, M., 1982: Dvě liturgická pojednání. Praha.

POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice. Sitz und Feste der grosssmährische Fürsten. Praha.

PRVNÍ POKRAČOVATELÉ KOSMOVI: První pokračovatelé Kosmovi. Praha 1950.

RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě – The Dead-Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia, SbNM A IX, č. 2, 3–81, Tab. I–V, Mapa.

SODI, S., 2000: Basilica di San Pietro a Grado. Pisa.

SOMMER, P., 1982: K postihnutelnosti termínu ecclesia a capella v archeologických pramenech – Zur Erfaßbarkeit der Termini ecclesia und capella in archäologischen Quellen, AH 7, 453–469.

SOMMER, P., 2001: Začátky křesťanství v Čechách (Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury). Praha.

SOUKUPOVÁ, H., 2005: K problematice Vyšehradu, PRP 12, č. 2, 3–54.

SOUKUPOVÁ, H., 2012: Pisánský oltář apoštola Petra v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. In: Královský Vyšehrad IV, 166–179. Praha.

ŠOLLE, M., 1996: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Praha.

TOMEK, V. V., 1855–1901: Dějepis města Prahy, I.–XII. Praha. 2. vydání I.–VII. Praha 1882–1906.

TUREK, R., 1982: Čechy v raném středověku. Praha.

ZAVŘEL, J.–ŽÁČEK, V., 2012: Petrografický rozbor zlomku oltářní desky z kostela San Pietro a Grado v Pise. In: Královský Vyšehrad IV, 180–183. Praha.

Metriky

0

Crossref logo

0


22

Views

0

PDF views