Poznámky k opevnění města Vyškova

Roč.41,č.2(2016)

Abstrakt
Město Vyškov bylo nejvýš lehce hrazeným hospodářským centrem skupiny biskupských statků a lén v okolí. Jelikož je roku 1423 zničil útok husitů, hradby vyrostly při obnově zhruba od roku 1440 a napojily se na biskupský hrad (pozdější zámek). Opevnění z předhusitské doby bez archeologických výzkumů neznáme. Pohusitské se skládalo z hlavní hradby se třemi branskými věžemi a předbraními. Parkán chyběl a až v 17. století vznikal na valu mezi zdvojenými příkopy prstenec sypané fortifikace. Příkopem na jihu protékal potok, na severovýchodě ztěžovala přístup k městu řeka Haná a na jihovýchodě chránil město rybník. K likvidaci opevnění došlo v 19. století.

Klíčová slova:
město; husitské války; hradby; příkopy; biskupský hrad; historické plány; veduty

Stránky:
327–343
Reference

Archiv města Brna (AMB), sbírka D. J. I. Hoffera, sign. 39/122.

BAAROVÁ, Z., 2003: Vyškov (okr. Vyškov). Intravilán, zámek, město, PV 44, 284.

BAAROVÁ, Z., 2006: Vyškov (okr. Vyškov). Ul. Radnická č. 2; Vyškov (okr. Vyškov). Husova ul. 4; Zámek, PV 47, 289–290.

BALETKA, T., 2004: Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Thurza (1497–1540), jeho kancelář a správa biskupských statků, Sborník archivních prací LIV, 3–236.

BORSKÝ, P.–ČERNOUŠKOVÁ, D., 2001: Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově, PRP 8, č. 2, 122–132.

BURIAN, V., 1975: Středověká silnice mezi Vyškovem a Slavkovem. In: 80 let muzejní práce na Vyškovsku, 105–109. Brno – Vyškov.

CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (805–1197). Pragae 1904–1907.

CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II (1198–1230) (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (1241–1253). Pragae 1962.

CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2 (1267–1278). Pragae 1981.

CDB V/3: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/3 (1253–1278) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1982.

CDM VI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI (1307–1333) (Chlumecký, P. R. v.–Chytil, J., edd.). Brünn 1854.

CDM X: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae X (1367–1375) (Brandl, V., ed.). Brünn 1878.

DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov) – Zur Entstehung und Entwicklung einiger Städte in Mittel- und Nordwestmähren (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), AH 20, 201–217.

ELIÁŠ, J., 2004: Nástin historického a architektonického vývoje vyškovského náměstí ve světle SHP sídelního útvaru. In: 110 let muzejní práce na Vyškovsku, 61–68. Vyškov.

ELIÁŠ, J., 2005: Zámek Vyškov. Sklepy a přízemí tzv. Starého zámku. Podrobný povrchový SHP. Brno, computeropis ulož. na MěÚ Vyškov.

FRANKENBERGER, O., 1960: Husitské válečnictví po Lipanech. Praha.

HLOBIL, I.–PETRŮ, E., 1992: Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha.

JEŘÁBKOVÁ, Z., 1999: Vyškov. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550, III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 250. Olomouc.

KALOUS, A., 2009: Matyáš Korvín (1443–1490). Uherský a český král. České Budějovice.

KRAFL, P., 2000: Vyškovská synodální statuta (1413), PHS 35, 67–83.

KRONES, F. v., 1900: Die erzählenden Quellen der Geschichte Mährens im fünfzehnten Jahrhunderts, Zeitschrift des deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 4, 1–105.

KUČA, K., 2011: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku VIII. V–Ž. Praha.

LECHNER, K., ed., 1902: Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher. Brünn.

LORRAINE, de Ch., 1749: Relation de la Campagne de Moravie et de Boheme, ulož. v Österreichisches Staatsarchiv Wien, Kriegsarchiv, sign. H IIIe.

MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava (1310–1423). Praha.

MIKULKOVÁ, B., 2008: Vyškov (okr. Vyškov). Kostelní ulice, PV 49, 457.

MLATEČEK, K., 2009: Vyškov na počátku 15. století. In: Campana Codex Civitas. Miroslao Flodr Octogenario, 308–321. Brno.

Moravský zemský archiv (MZA) Brno, D 9 Indikační skici.

NEKUDA, V., ed., 1965: Vlastivěda moravská. Vyškovsko. Brno.

PAPROCKÝ 1993: Paprocký z Glogol a z Paprocké Woly, B., Zrcadlo slawného Markgrabství Morawského. Ostrava.

PEŘINKA, F., 1911: Kroměřížský okres. Vlastivěda moravská. I. část. Brno.

PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung II. Wien.

RYBÁŘOVÁ, K., 2013: Vyškov (okr. Vyškov). Náměstí Čsl. armády 112/1, PV 54/2, 289–290.

SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J–N]. Praha.

SMUTNÝ, B., 2009: Inspekce opevnění měst na Moravě v roce 1778. In: XXX. Mikulovské sympozium 2008. Hranice na jižní Moravě a její obrana od doby římské, 211–226. Brno.

SOkA Vyškov ve Slavkově u Brna, fond AMV I, kart. 477.

VÁLKA, J., 1995: Dějiny Moravy 2. Morava reformace, renesance a baroka. Brno.

Württembergische Landesbibliothek Stuttgart (WLbS), Sammlung Nicolai, Bd. 146.

Zemský archiv Opava (ZAO), pobočka Olomouc, fond Ústřední ředitelství arcibiskupských statků (ÚŘAS).

ZHÁNĚL, J., 1954: Oprava zámku ve Vyškově, ZPP 14, 144–146.

ZHÁNĚL, J., 1967: Biskupský hrad Melice II. Zprávy Vlastivědného muzea ve Vyškově č. 72. Vyškov.

Metriky

0

Crossref logo

0


5

Views

0

PDF views