Nález fragmentu kachle z kolekce tzv. rytířských kamen v Litovli

Roč.41,č.2(2016)

Abstrakt
Během archeologického v ýzkumu na Boskovicově ulici v Litovli se podařilo nalézt zlomek hnědě glazovaného kachle, který můžeme přiřadit ke skupině kamnářské keramiky z kolekce tzv. rytířských kamen. Ty mají svůj původ v budínské dílně a byly jimi vybaveny rezidence uherského krále Ladislava Pohrobka a jeho předních dvořanů. Některé z těchto kachlů registrujeme také v několika případech i na našem území. Fragment z Litovle dokládá výskyt těchto exkluzivních kamnářských výrobků na střední Moravě v průběhu druhé poloviny 15. až počátku 16. století. Zároveň lze předpokládat vyšší sociální status objednatele těchto kachlů.

Klíčová slova:
Litovel; kachle; rytířská kamna; druhá polovina 15. až počátek 16. století

Stránky:
437–447
Reference

BEZDĚČKA, J., 1993: Dějiny města Litovle od počátku do února 1948. 1. díl, rkp. ulož. ve Vědecké knihovně v Olomouci.

BLÁHA, J., 1999: Kachle. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 596–603. Olomouc.

BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze – Stove tiles of gothic, renaissance and early baroque period. Selective catalogue of the National Museum in Prague. Praha.

CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku – Knight's Stove at Špilberk. In: Forum Brunense 1994, 181–189. Brno.

DEHNEROVÁ, H.–ŠLÉZAR, P.–ZATLOUKAL, R., 2007: Doklady středověké řemeslné zručnosti a lidové kultury našich předků z archeologických výzkumů na Olomoucku – Evidence of the Medieval Artisanal Skill and Folk Culture of Our Predecessors from Archaeological Research in the Olomouc Region. In: Památky, řemesla a lidová kultura (Kubešová, I. M., ed.), 35–46. Olomouc.

ELBEL, P., 2012: Páni z Vlašimi na Úsově a v Litovli. In: Gotické klenoty v kapli sv. Jiří v Litovli (Maňas, V., ed.), 24–39. Litovel.

FALTÝNEK, K., 2002: Litovel (okr. Olomouc), PV 43, 267–270.

FALTÝNEK, K., 2012: Předběžná zpráva o výsledcích archeologických dohledů prováděných v Litovli v letech 2010 a 2011 a tak trochu o smyslu archeologie vůbec. Zajímavosti z Litovelska, Ročenka Muzejní společnosti Litovelska 2011, 77–110.

FALTÝNEK, K., 2012a: Litovelské masné krámy ve světle historických pramenů a archeologických výzkumů – Die Fleischbänke in Litovel /Littau/ im Licht der historischen Quellen und archäologischen Forschungen. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2012, 32–47. Olomouc.

FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2006: Archeologické výzkumy sakrálních staveb v Litovli – Archäologische Forschungen der Sakralbauten in Litovel, AH 31, 303–322.

FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Archeologické doklady pozůstatků komunikací a dopravních staveb v Litovli. In: Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II. (Martínek, J., ed.), 25–29. Brno.

HLOBIL, I., 1999: Portálový znak pánů z Vlašimi. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 387. Olomouc.

HLUBEK, L., 2012: Středověké kachle z Litovle se znakem pánů z Vlašimi ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci, Střední Morava 34, 85–89.

HLUBEK, L., 2013: Soubor gotických kachlů ze sbírky bývalého Okresního vlastivědného muzea v Litovli – A set of gothic stove tiles in the collection of the former District Regional Museum at Litovel, Pravěk NŘ 21, 333–356.

HLUBEK, L., 2013a: Kachle z Litovle s portréty saských vévodů ve sbírce bývalého Okresního vlastivědného muzea v Litovli, Śląskie Spotkania Archeologiczne LV, 65–73.

HLUBEK, L., v tisku: Příspěvek k výrobě kamnářské keramiky v Lošticích, Pravěk NŘ 23.

HOLL, I., 1958: Közepkori kályhacsempék magyarországon I., Budapest régiségei XVIII, 211–300.

HOLL, I., 1998: Spätgotische Ofenkacheln, Acta Archaeologica Academiae Sciaentiarum Hungaricae 50, 139–214.

HOLL, I., 2004: Ungarisch-polnische Beziehungen Aufgrund der Ofenkacheln (zweite Hälfte 15.–erste Hälfte 16. Jahrhundert, Acta Archaeologica Academiae Sciaentiarum Hungaricae 55, 333–375.

JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.

JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I.–MERTA, D., 2004: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století – Widerspiegelung des Heimkrieges in der Produktion der Brünner Ofensetzer in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts, AH 29, 581–597.

KAUEROVÁ, V.–KOUDELA, M., 1998: Památky staré Litovle. Olomouc.

KOUBA, J., 1964: Další doklady česko-uherských styků v oblasti středověké keramiky – Weitere Bewise fůr die Böhmisch-Ungarischen Beziehungen auf den Gebiet der Mittelaltenrichen Keramik, ČNM oddíl věd společenských CXXXIII, 185–199.

KUBEŠOVÁ, I.–RICHTEROVÁ, H., 1999: Měšťanský dům. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550. III. díl. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 172. Olomouc.

LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna – Pflenzenmotive auf Brünner mitzelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529–538.

LOSKOTOVÁ, I., 2008a: Architektonické motivy – Architektur. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 117–137. Uherské Hradiště.

LOSKOTOVÁ, I., 2011: Brněnské kamnové kachle období gotiky. Rukopis disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU.

LOSKOTOVÁ, I., 2012: Nový příspěvek do kolekce tzv. rytířských kamen – A New Contribution in the Collection of "Knight Stoves", Acta historica neosoliensia 15, 192–199.

LOSKOTOVÁ, I.–DRAGOUN, B.–KOCMAN, F., 2013: Kachlové nálezy na Orlíku. In:, Humpolec v zrcadle času V. Archeologie na Humpolecku (Boublík, J.–Brzoň, R.–Dragoun, B.–Hejhal, P.–Chvátal, M.–Kašpar, V.–Kocman, F.–Loskotová, I.–Polanský, L.–Rous, P.–Smíšek, K.–Stan, V., edd.), 151–196. Humpolec.

LOSKOTOVÁ, I.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachle s lvím motivem. Příspěvek ke způsobům zobrazování lva na neheraldických reliéfech kachlů na příkladech z Brna a Uherského Hradiště – Kacheln mit einem Löwenmotiv. Ein Beitrag zu der Art der Darstellung des Löwen auf den nichtheraldischen Reliefs von Kacheln an Beispielen aus Brünn und Uherské Hradiště (Ungarisch Hradisch). In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 384–394. Praha.

MENOUŠKOVÁ, D., 2009: Motiv bájného gryfa na reliéfech moravských a slezských středověkých komorových kachlů – Das Motiv des Fabeltiers Greif auf mährishen und schlesischen Blattnapfkacheln, AH 34, 225–243.

MERTA, D.–PEŠKA, M., 2010: Barbora Celská v Brně – Barbara von Cilli in Brünn. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R., edd.), 395–405. Praha.

MICHNA, P., 1971: Funde der ungarisch-böhmisch-polnischen Gruppe spätgotischer Kacheln in Mähren, Acta archaeologica carpathica 12, 249–259.

MICHNA, P., 1972: Příspěvek historické archeologie k dějinám tzv. "královského domu" v Brně – Ein Beitrag der historischen Archäologie zur Geschichte des sogennaten "Königshauses" in Brünn, VVM XXIV, 264–271.

MICHNA, P., 1975: Odraz uhersko-moravských styků v brněnském kachlovém materiálu 15. století, Zprávy ČsSA při ČSAV XVII, sešit 1–2, 27–31.

MICHNA, P., 1977: K vývojové a typologické charakteristice moravských středověkých kachlů. – Zur Entwickklungsmässigen und Typologischen Charakteristik der Mährischen Mittelalterlichen Kacheln. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 3, 7–44. Ostrava.

MICHNA, P., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích – Late gothic and renaissance tiles from the Hranice Chateau. In: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích (Miloš, S.– Sedláčková, H.–Michna, P., edd.), 7–13. Hranice.

NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě – Hausberge und Festen in Mähren. Brno.

PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

PROCHÁZKA, A., 1934: Starobylé kachle. In: Vlastivědný sborník okresu vyškovského. II. díl: Soupis památek pravěkých a historických, 3–20. Vyškov.

SMETÁNKA, Z., 1961: Základy uhersko-česko-polské skupiny pozdně gotických kachlů – Die Grundlagen der Ungarisch-Böhmish–Polnischen Gruppe der Spätgotischen Offenkacheln, PA LII, 592–598.

SMYČKA, J., 1914: Založení města Litovle (dokončení), ČMMZ XIV, 66–77, 357–365.

ŠIK, L., 1994: Litovelské paměti. Litovel.

ŠLÉZAR, P., 2005: Předběžná zpráva o objevu "Antiqua civitas" na Starém městě v Litovli a několik poznámek k aspektům geneze města Litovle – Vorläufiger Bericht über Entdeckung der "antiqua civitas" in der Litoveler Altstadt und einige Bemerkungen zu den Entwicklungsaspekte der Stadt Litovel, PV 46, 103–110.

ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsgrabung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM LX, 167–183.

ŠLÉZAR, P., 2008a: Kostely a sakrální stavby v Litovli – Churches and Sacred Buildings in Litovel. Archeologické památky střední Moravy 17. Olomouc.

ŠLÉZAR, P.–ŘEŘICHOVÁ, Z.–HENDRYCHOVÁ, L.–SŮVOVÁ, Z., 2008: Environmentální nálezy z vrcholně středověké a raně novověké Litovle – Environmental finds from the High Medieval and Early Post-Medieval town Litovel, Ve službách archeologie 2008/2, 197–206.

Metriky

0


16

Views

0

PDF views