Dvě zaniklé středověké osady u Radomyšle (okres Strakonice) : památce Bohumíra Lifky (1900–1987)

Roč.42,č.2(2017)

Abstrakt
Fenomén studia a poznání zaniklých středověkých osad je stále živý. Ve srovnání se sousedními zeměmi je jedinou syntézou u nás práce F. Roubíka (1890–1974) z roku 1959. Cenné doplňky k tomuto tématu srov. Klápště–Smetánka 1982 a další. První z pojednávaných lokalit, Lemuzy, se nachází zhruba 2 600 m od Radomyšle západním směrem, je oválného tvaru o velikosti ca 400 × 450 m, sevřena trojicí lesnatých vrchů. Jako vlastní jméno se poprvé uvádí roku 1086; k roku 1414 ves, 1553 pustý dvůr. Jméno podle přistěhovalců ze severočeských Lemuzů, nebo podle válečných zajatců. Původ jména je nejasný, snad i předslovanský. Nemá stopy po rozoraných stavebních konstrukcích. Druhá lokalita, Chlum-Záluží, je situována na jihovýchod od Radomyšle pod lesnatým vrchem Chlum (543 m n. m.), bývala to osada se dvěma dvorci. Prvé písemné zprávy o ní jsou z let 1225, 1376, 1423, 1429. Zanikla v husitské revoluci nebo v době poděbradské. V místě se nacházejí stopy po stavebních konstrukcích podél vodního pramene v ose sever–jih v délce 100–120 m. Při opakovaných terénních průzkumech obou lokalit nebyly nalezeny signifikantní nálezy keramiky, což je snad důsledkem hluboké orby v 60.–70. letech minulého století. Klimaticky oblast obou lokalit patří podle J. Macharta k nejpříhodnější oblasti jižních Čech pro osídlení.

Klíčová slova:
zaniklé osady; poloha; dvorec; nálezy keramiky

Stránky:
773–787
Reference

CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.

CZUDEK, T., et al., 1972: Geomorfologické členění ČSR. Studia geographica. Sv. 23. Brno.

DĚDINA, V., 1921: Fyzikální zeměpis Čech. Praha.

DUBSKÝ, B., 1937: Megalithy v jihozápadních Čechách, Strakonicko III, díl 1., 9–13; díl III., 35–37.

DYK, J., 1922: Popis politického okresu Strakonicko. Díl I. Příroda a archeologie. Strakonice.

DYK, J., 1949: Pravěk jižních Čech – Prèhistorie de la Bohémê méridonde. Blatná.

JOHN, J.–RYTÍŘ, L., 2007: Vizuální a radiový průzkum opevnění raně středověkého hradiště u Řepice (okr. Strakonice) – Visual and radiosurvey of Early Mediaeval fortification at Řepice (district Strakonice), AVJČ 20, 401–405.

KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 2014: Hrady, hrádky a tvrze na Strakonicku, Blatensku a Vodňansku. Strakonice.

KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971–1981 – Archäologische Untersuchungen mittelaltericher Dörfer Böhmens in den Jahren 1971–1981, AH 7, 11–31.

KOLBINGER, D., 1991: Povrchový výzkum a zemědělské obdělávání půdy, Pravěk NŘ 1, 42–43.

KREJČOVÁ, J.–KREJČOVÁ, S.–SKALICKÝ, K., 2001: Řepice. Řepice.

KŘÍŽ, H., 1973: Regiony mělkých podzemních vod v České socialistické republice. Studia geographica. Sv. 30. Brno.

KUTNAR, F.–MAREK, J., 1997: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha.

LIFKA, B., 1936: Staří a noví usedlíci v Radomyšli za 350 let, Strakonicko II, 1–20.

LIFKA, B., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí – Radomyšl. History of South Bohemian Town and its Vicinity. Z rukopisu z pozůstalosti k vydání připravil, obrazovou část doplnil, doslov a resume napsal B. Nechvátal. Radomyšl.

LOŽEK, V., 1977: Co dnes víme o vývoji středoevropské krajiny v poledové době, Živa 25, 122–125.

LUDIKAR, A. Č., 1878: O řádu Maltánském se zřetelem na Čechy. Klatovy.

MACHART, J., 1999: Přírodní poměry slovanského pohřebiště v Radomyšli. In: B. Nechvátal, Radomyšl. Raně středověké pohřebiště, 233–235. Praha.

MICHÁLEK, J., 1978: Pravěk Strakonicka. Strakonice.

MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J., 1979: Archeologické nemovité památky v okrese Strakonice. České Budějovice – Strakonice.

MIKYŠKA, R. et al. 1968: Geobotanická mapa ČSSR 1. České země. Praha.

NA Praha, Rad. 4: Národní archiv, Praha, fond Řád maltézských rytířů, sign. Jo XLIV, Rad. 4.

NA Praha, Rad. 11: Národní archiv, Praha, fond Řád maltézských rytířů, inv. č. 2168, sign. Jo XLIV, Rad. 11.

NECHVÁTAL, B., 1994: Donace Bolemily, manželky Bavora ze Strakonic a nejstarší zprávy o Radomyšli u Strakonic, Výběr 31, 77–86.

NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště – Das frühmittel alterliche Gräberfeld in Radomyšl. Praha.

NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny 1/2. Od Břetislava I. do Přemysla I. (1034–1197). Praha.

PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. II. Praha.

QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica. Sv. 16. Brno.

RBM I: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253 (Emler, J., ed.). Pragae 1855.

ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.

SEDLÁČEK, A., 1908: Místopisný slovník historický království Českého. Praha.

SKŘIVÁNEK, F., 1995: Rytíři svatého Jana Jeruzalémského u nás. Zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie XX–VIII, č. 11–2. Praha.

ŠMILAUER, V., 1960: Osídlení Čech ve světle místních jmen. Praha.

TONIKA, J.–VEJNAR, Z. et al., 1985: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 22–233 Radomyšl, ÚÚG Praha.

TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.

VALENTA, V., 1920: Kronika Radomyšle. Obecní úřad Radomyšl.

VOJÁČEK, V., 1949: Přehledná mapa půdních poměrů zemích českých. Měřítko 1 : 500 000. Písek.

VLČEK, P., 1971: Příspěvek k regionalizaci povrchových vod v ČSR, Studia geographica 22, 121–137.

Metriky

0

Crossref logo

0


36

Views

0

PDF views